Článek
Kolik platíte za svoz odpadu? Čtyři sta, šest set, tisícovku za osobu ročně – záleží na obci. Ta částka v příštích letech poroste. Ne proto, že by zdražilo třídění, ale proto, že Česko investuje desítky miliard do spaloven, které nemá čím naplnit. A protože spalovny budou muset od roku 2030 platit za emise CO2, promítne se to do poplatků za odpad. Zaplatíme to my – na složence za svoz, na dani z nemovitosti, na ceně tepla napojeného na spalovnu.
Spalování odpadu přitom rozhodně není jediné řešení a existuje i cesta, jak odpadu produkovat méně, třídit lépe a platit nižší poplatky. Funguje v Itálii, Slovinsku i v několika českých obcích. Jenže na ni peníze nejdou – ty tečou do spaloven.
Miliardy do pecí, které nebudou mít co pálit
České spalovny loni spálily rekordních 1,3 milionu tun odpadu, cementárny přidaly dalších 267 tisíc tun. Místo aby stát vyhodnotil, jestli stávající kapacita stačí, rozjel výstavbu další vlny spaloven: ZEVO Mělník za 12,35 miliardy korun, EVO Komořany za 5,4 miliardy, nové spalovny v Plané nad Lužnicí, Opatovicích, Olomouci, Třebíči, Žďáru nad Sázavou, Karviné nebo Českém Krumlově. Pokud se všechny záměry zrealizují, celková kapacita spaloven v Česku dosáhne 2,1 až 2,6 milionu tun ročně.
Evropská legislativa přitom říká, že po roce 2035 smíme energeticky využít nejvýš 25 procent komunálního odpadu – tedy asi 1,5 milionu tun. Česko si chystá kapacitu skoro dvojnásobnou. Vznikne nadkapacita, kterou bude třeba buď nechat ležet ladem, naplnit dovezeným odpadem ze zahraničí, nebo do pecí hodit materiál, který měl jít k recyklaci. Přesně to se děje v Dánsku a Estonsku, kde spaloven postavili víc, než potřebovali. Kodaň dnes dováží odpad z Británie a Irska, aby udržela své spalovny v chodu. A mimochodem i cementárna Prachovice už dnes dováží odpady na spálení ze zahraničí.
Za čí peníze?
Výstavbu spaloven z velké části financuje Modernizační fond tvořený penězi z prodeje emisních povolenek EU. ZEVO Mělník dostalo 250 milionů eur, Komořany 106 milionů, Planá 58 milionů, Brno 117 milionů. Fond určený k boji proti změně klimatu tak dotuje zařízení, která sama budou muset od roku 2030 za emise platit. Evropská komise přitom už v roce 2020 zařadila spalovny odpadů vedle uhelných elektráren na seznam neudržitelných aktivit. Peníze z Modernizačního fondu měly sloužit k dekarbonizaci, a namísto toho financují další zdroj emisí.
Spalovny jsou ekonomicky závislé na dlouhodobém přísunu odpadu, a proto bývají spojeny se smlouvami na 20 až 30 let. Obce a kraje se tak mohou stát smluvně vázanými dodavateli odpadu, což oslabuje motivaci investovat do předcházení vzniku odpadu, třídění a recyklace. Čím více se totiž podaří vytřídit, tím méně odpadu zbývá ke spálení. Dlouhodobé kontrakty proto mohou vytvářet opačnou pobídku, než jakou Česko potřebuje.
Co dýcháte a co jíte
Zastánci spaloven tvrdí, že moderní zařízení jsou bezpečná. Dvouletý biomonitoring ToxicoWatch a Zero Waste Europe v okolí ZEVO Chotíkov u Plzně ale odhalil zvýšené hladiny dioxinů ve vejcích domácích slepic; vzorky odebrané ve vzdálenosti 3 až 5 kilometrů od spalovny vykázaly více než trojnásobek unijních limitních hodnot. Výzkum zároveň zaznamenal zvýšené koncentrace dioxinů, PFAS a PAU v mechu a jehličí borovic v okolí zařízení.
Emise ze spaloven se přitom měří jen dvakrát ročně, v předem ohlášených termínech. Provozovatel ví, kdy přijde kontrola, a může tomu přizpůsobit režim provozu. Co vychází z komína zbývajících 363 dní v roce, nikdo soustavně nesleduje. Údaje z těch dvou měření pak slouží jako důkaz, že je všechno v pořádku.
Třetina hmotnosti spáleného odpadu zůstává ve formě popílku a škváry. Popílek z čištění spalin funguje jako toxický koncentrát: čím čistější vzduch vychází z komína, tím jedovatější je to, co zbude. Ministerstvo životního prostředí přitom dosud nevede žádnou veřejnou databázi nakládání s popílkem ze spaloven. Nikdo tedy neví, kam přesně putuje, a nikdo nekontroluje, co se s ním děje dál.
A aktuálně Ministerstvo vnitra popsalo ve zprávě o environmentální kriminalitě ještě horší praxi: toxický popílek z tepláren, kde se nelegálně spalují nebezpečné odpady, je přebalován jako biopopílek a zaorán do zemědělské půdy. Obsahuje zvýšené koncentrace arsenu, kadmia, olova, rtuti a dioxinů. Kontaminace zemědělské půdy je prakticky nezvratná.
Jde to i jinak – a levněji
Italská společnost Contarina obhospodařuje odpadový systém pro 50 obcí v provincii Treviso s 554 tisíci obyvateli. To je území srovnatelné s Brnem a okolím. Dosahuje 85 procent třídění, každý obyvatel vyprodukuje jen 55 kilogramů zbytkového odpadu ročně – průměr EU je 285 kilogramů. Náklady na svoz činí 104 eur na osobu, méně než polovinu italského průměru. Žádná spalovna k tomu nebyla potřeba.
Funguje to na jednoduchém principu: sběr od dveří ke dveřím spojený s platbou podle množství. Šedesát procent poplatku je fixních, čtyřicet závisí na tom, kolik zbytkového odpadu domácnost vyprodukuje. Kdo kompostuje doma, dostane slevu třicet procent. Každá domácnost vidí na svém účtu, kolik odpadu produkuje. Model funguje pro osmdesátitisícové Treviso a okolní vesnice.
Česko má přitom dobré výchozí podmínky. Podle zprávy Evropského účetního dvora z roku 2025 patří mezi devět zemí EU, které reálně mohou splnit 55procentní recyklační cíl. Masivní investice do spaloven tento trend ohrožují, protože vytvářejí ekonomický tlak přesně opačným směrem. I řada českých obcí už ukázala, že to jde i bez spalovny: zavedly komunitní kompostárny, sběr bioodpadu od domu k domu a motivační systém poplatků, který snížil objem směsného odpadu i o třetinu.
Co by měl stát udělat – a co můžete vy
Stát by měl zastavit vydávání souhlasů pro nové spalovny, dokud nezpracuje celostátní bilanci kapacit v kontextu cílů EU pro rok 2035. Měl by zavést průběžné měření emisí u všech spaloven – ne dvě kontroly ročně, ale stálý monitoring s veřejně přístupnými daty. A přesunout veřejné peníze z výstavby dalších spaloven do infrastruktury pro třídění a kompostování bioodpadů, která v Česku stále chybí.
Jako občané můžeme tlačit na svou obec, aby investovala do třídění místo do spalování. Ptejme se zastupitelů, kolik obec platí za odvoz směsného odpadu a jestli má smlouvu se spalovnou, která ji zaváže dodávat určité množství. A pokud se ve vašem okolí chystá výstavba spalovny, zapojte se do procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Je to vaše zákonné právo – a v případě spaloven stojí za to ho využít.
Já se budu ptát ministrů vlády v Poslanecké sněmovně.
