Článek
Myšlenky na vytvoření článku tohoto typu jsem měl v hlavě již delší dobu, ale definitivně jsem se rozhodl jej napsat ve chvíli, kdy Mezinárodní trestní soud požádal o zatykače nejen na vůdce Hamásu, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Izraele Jo'ava Galanta. Jde totiž o definující bod.
Ještě bych rád zdůraznil, že s Benjaminem Netanjahuem nesouhlasím prakticky v ničem, roky si přeji jeho konec v politice a myslím si, že Izraeli dlouhodobě škodí a je spoluzodpovědný za selhání 7. října. O jeho konkrétní osobu však nejde. Jde o principy.
Pokud bychom totiž měli tímto způsobem přistupovat ke světovým událostem a světovým lídrům i dříve, a představme si, že by takovýto soud existoval kupříkladu v roce 1944, musel by, touto logikou, vydat zatykač nejen na Vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, ale také na britského premiéra Winstona Churchilla. A samozřejmě nejen na něj, ale i na další spojenecké lídry a generály, amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta či maršála RAF Arthura Harrise. Proč? Protože viděno optikou dnešního rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, dopouštěli se Spojenci při bombardování Německa, Japonska či Itálie masakrů a vraždění civilistů.
Jaké jsou odhady počtů obětí spojeneckého bombardování? V Německu kolem půl milionu civilistů, v Japonsku do půl milionu civilistů, v Itálii skoro sto tisíc civilistů, desítky tisíc civilistů zemřelo při spojeneckém bombardování Francie. Můžeme s jistotou říct, že spojenecké bombardování zabilo milion lidí. Přičemž německé a japonské bombardování rozhodně nezabilo ani půl milionu civilistů. Pokud bychom tedy vzali čistě v potaz tato čísla, museli bychom Spojence prohlásit za ještě větší zločince než mocnosti Osy. Avšak nikdo soudný to tehdy a snad ani dnes, neprohlašuje.
Dříve jsme uměli rozeznat zlo, pojmenovat jej, začít s ním bojovat a být pro jeho zničení ochotni udělat vše, co bylo v našich silách. Uvědomovali jsme si totiž, že pokud tak neučiníme, zlo zvítězí a provede mnohem strašnější věci. Právě toto uvědomění a tento princip shledávám zcela zásadní a zcela rozdílný oproti dnešní době. Dnes místo toho slýcháme fráze, že „Nemáme být jako oni“, že „Máme nastavit druhou tvář“ a že „Násilí přece není řešení.“
Zde bych Vám rád ocitoval Roberta A. Heinleina a jeho knihu Hvězdná pěchota: „Násilí není řešení. - Opravdu? Zeptejte se v Kartágu.“
Pokud si neuvědomíme, že spousta světových problémů jako je válka na Ukrajině a či válka mezi Izraelem a Hamásem nemá jiné řešení než násilí, jsme ztraceni. A to zde nepíši proto, abych vás strašil, ale proto, abyste si uvědomili, že naši nepřátelé v Rusku, v Čínské lidové republice, v Íránu, v Severní Koreji či v Hamásu o této naší slabině vědí. To je to nejpodstatnější. Oni ví, že naše společnost se stává tak humánní, až způsobuje sama sobě nehumánnost.
Jak chcete bojovat proti nepříteli, který se schovává za civilisty, ženy, děti, odpaluje rakety ze škol či nemocnic, používá rukojmí jako živé štíty a k válce přistupuje tak, že čím více bude mít obětí, tím to bude lepší pro jeho celosvětové PR? Co vlastně můžete v takové válce udělat? Nikdo nemá s něčím takovým zkušenost. A to nechávám úplně stranou takové nuance, jako že nemáte šanci rozeznat bojovníka Hamásu od civilisty. Nevíte, jestli osoba, která proti vám jde, na sobě nemá sebevražednou vestu.
Tohle není klasická válka. A tento typ války úmyslně připravil Hamás, protože je tak pro něj výhodná. Hamás totiž ví, že fakticky vzato v každém případě vyhraje. Buďto mezinárodní tlak donutí Izrael se stáhnout nebo skončí Izrael v naprosté mezinárodní izolaci. A čím více Palestinců u toho zemře, tím pro Hamás lépe. Jak chcete tedy bojovat? A krom toho je stále potřeba opakovat jednu věc: Za každou civilní oběť v pásmu Gazy je zodpovědný Hamás, stejně jako za mrtvé v Drážďanech byli zodpovědní nacisté. Ohromná chyba, kterou lidé dnes dělají je v tom, že přehazují zodpovědnost z agresora na napadeného. Bez masivní kampaně v Gaze nemůže Izrael vojensky vyhrát, stejně jako bez bombardování Německa nemohli zase vyhrát Spojenci. Což bylo potvrzeno Albertem Speerem v jeho pamětech (kniha Řídil jsem Třetí říši).
Naše zásady nás tedy vedou na scestí, ze kterého již nebude úniku. Proč? Protože jakmile si naši nepřátelé budou zcela jisti, že se v případě napadení nebudeme bránit, a tento bod je mnohem blíže, než by kohokoli ještě před deseti lety napadlo, je s námi konec. Ztratili jsme všechny pudy sebezáchovy. Jsme absolutně pohlceni politickou korektností, která nám neumožňuje pojmenovat věci pravými jmény a kdokoli, kdo je takto pojmenovává, je okamžitě označen za krajně pravicového extrémistu.
Zcela exaktním a ukázkovým příkladem této situace je Charles Michel, předseda Evropské rady, který kondoloval Íránu k úmrtí prezidenta Ebráhíma Raísího. Řezníka z Teheránu, člověka přímo zodpovědného za tisíce mrtvých. Média o smrti Raísího referují jako o tragické zprávě. Přesně toto je bod zlomu humanity. Za bod zlomu humanity osobně označuji chvíli, kdy naše humánnost dosáhne momentu, ve kterém je pro humánní společnost sebezničující. Jinými slovy, nejste již ochotni bojovat proti teroristům, protože lidský život je přece tak cenný. A následně vás tito teroristé, které přece nemůžete střílet, protože jste tak moc humánní, zabijí.
Nyní se v tomto bodu nacházíme. Bráníme Izraeli, aby bojoval proti teroristům tím jediným možným způsobem. Žádný jiný totiž neexistuje. A posléze kondolujeme k úmrtí teroristy. Pokud se rozhodneme toto dotáhnout až do konce, dovolí si nás kdokoli a kdykoli napadnout. Protože, jak již zmiňuji výše, bude vědět, že nejsme ochotni se bránit. V tu chvíli naše západní civilizace, plná lidských práv, tolerance, humanismu, svobody, demokracie a principiálních hodnot končí. Je s ní definitivní konec.
Pojďme si to lépe ukázat na příkladu Izraele. Řekněme, že by Izrael měl přistoupit na vše, co po něm mezinárodní společenství chce. Ukončit válku v Gaze, stáhnout své jednotky, přestat se bránit, zrušit ploty kolem Gazy atp. Zkrátka, všechno, jak Západ požaduje. V tu chvíli Hamás a další teroristé Izrael zcela zničí. Budou na ulicích měst vraždit civilisty, znásilňovat ženy, dětem řezat hlavy, shazovat homosexuály ze střech.
Důsledek toho, co západní společenství po Izraeli chce, by totiž přinesl konec všech západních hodnot. Zní to zcela absurdně, ale je to tak. Už by neplatila žádná rovná práva žen, homosexuálové by neměli žádná práva. Nic by již nebylo. Nic z našich hodnot a zásad, na kterých si tolik zakládáme. A to proto, že by se Izrael přestal bránit, jak chce část západní civilizace.
Přesně tohle je bod zlomu humanity. Ještě jeden krok a jsme za ním. Nesmíme přestat bojovat.
