Krátký život královny Karoliny Matildy Hannoverské

Karolina Matilda byla poslední z devíti dětí Frederika Ludvíka Hannoverského, prince z Walesu, a princezny Augusty Sasko-Gothajské. Narodila se 22. července 1751 jako pohrobek, její otec zemřel tři měsíce předtím. Po jeho smrti se Augusta rozhodla děti vychovávat mimo anglický dvůr v jejich londýnském sídle a v klidném venkovském paláci na okraji města.

V době, kdy se královské děti učily především disciplíně a reprezentaci, byla Karolina a její sourozenci vzděláváni neformálně a nepravidelně, za což byla jejich matka často kritizována. Karolina měla ráda život v přírodě a jízdu na koni. Byla hudebně nadaná, ráda četla a kromě angličtiny ovládala také italštinu, francouzštinu a němčinu. Současníci ji popisovali jako obyčejnou, přátelskou a temperamentní dívku.

Tento klidný život skončil, když byla Karolina ve věku třinácti let zasnoubena s o dva roky starším dánským korunním princem a svým bratrancem Kristiánem. Sňatek byl z pohledu obou dvorů považován za výhodný a měl posílit vztahy mezi Dánskem a Anglií. Roku 1766 zemřel předčasně dánský král Frederik V. a Kristián se tak ještě během svatebních příprav stal králem Dánska a Norska. Dne 1. října téhož roku proběhla v kapli svatého Jakuba v Londýně svatba v zastoupení. O dva dny později se Karolina vydala s velkým doprovodem na cestu. V přístavním městě Altona u Hamburku je přivítali dánští vyslanci a na jejich příkaz byl doprovod princezny poslán zpět do Anglie.

Po jejím příjezdu do Dánska se konal druhý svatební obřad. V květnu 1767 byli Kristián VII. a Karolina Matilda korunováni králem a královnou Dánska a Norska.

Kristián

Princovo dětství nebylo šťastné. V necelých třech letech mu zemřela matka. Macecha upřednostňovala svého vlastního syna a ani otec se o něj příliš nezajímal. Kristián byl společenský a nadaný, ale nedostatek rodičovské lásky a kruté výchovné metody vychovatele ho zásadně poznamenaly. Z plachého, drobného a křehkého chlapce vyrostl zlomyslný, nedůvěřivý a pomstychtivý mladý muž s psychickými problémy.

Teprve patnáctiletá Karolina se ocitla sama v cizí zemi. Navíc brzy zjistila, že manžel trpí duševní nemocí, má milenky i milence a o její společnost nestojí. Státní radě se podařilo přesvědčit mladého krále, že je potřeba zajistit následníka trůnu, a tak se nějaký čas zdál vztah novomanželů v pořádku. Poté se Kristián vrátil ke svým starým zvykům. S kumpány navštěvoval veřejné domy, pořádal večírky a vyvolával konflikty a rvačky.

Přes komplikovaný vztah se páru čtrnáct měsíců po svatbě narodil syn Frederik.

Ačkoli byla mladá královna v Kodani zpočátku vřele přijata, brzy byla kvůli svému chování opakovaně napomínána. Nerespektovala dvorskou etiketu. Místo aby jezdila kočárem, procházela se uličkami Kodaně pěšky a povídala si s měšťany. Takové chování bylo považováno za skandální.

V roce 1768 byl Kristián poslán státní radou na cestu po Evropě. Když se vrátil, přivezl s sebou lékaře Johanna Friedricha Struenseeho (1737-1772). Tomu se, k úlevě králových rádců, podařilo získat Kristiánovu důvěru a zvládat jeho těžké psychické stavy. Lékař se také snažil zlepšit vztah krále s královnou a Karolina mu za to byla vděčná.

Kristián se o vládnutí příliš nezajímal. Státní záležitosti ho unavovaly a většinu rozhodování přenechával svým rádcům. Struensee si postupně získal královu plnou důvěru, stal se jeho nejbližším poradcem a jeho podpis měl stejnou váhu, jako podpis krále. Podařilo se mu také od dvora vystrnadit své politické nepřátele a vládl tak prakticky neomezenou mocí.

Stejnou důvěru v něj měla i královna. V zemi se začaly šířit zvěsti, že Karolina a lékař jsou milenci. Aby těmto pomluvám zabránila, na nějaký čas se Struenseem přerušila kontakt. To jí ale dlouho nevydrželo a brzy byli viděni, jak se k sobě chovají podezřele důvěrně. S novým milostným vztahem získala Karolina sebevědomí. Provokovala dánský dvůr jízdou na koni v mužském oblečení, s milencem se neskrývala a našla si přátele mezi měšťany.

V červenci roku 1771, kdy se dvůr přesunul do královského letního sídla, porodila královna druhé dítě, dceru jménem Louise Augusta. Král uznal otcovství dítěte, ale chování královny a podobnost dívky se Struenseem nenechaly nikoho na pochybách, kdo je otcem. Krátce po narození princezny se u dvora začaly šířit zvěsti, že Karolina a Struensee chtějí uvěznit krále a královnu prohlásit regentkou. S pomocí falešných důkazů došlo k převratu. Struensee a jeho stoupenci byli zatčeni a Karolina s dcerou uvězněny na hradě Kronborg.

Proti Struenseemu a královně byla vznesena vážná obvinění. Na základě částečně vykonstruovaných důkazů byli obviněni z přípravy svržení krále a z urážky majestátu. Proces byl rychlý. Struensee byl odsouzen k trestu smrti a v dubnu 1772 popraven. Manželství Karoliny s Kristiánem bylo anulováno, mladá královna byla poslána do vyhnanství a měla doživotní zákaz vstupu na dánskou i anglickou půdu. Její dvě děti, korunní princ Frederik a princezna Louise Augusta, zůstaly u dvora v Kodani a Karolina je už nikdy nesměla vidět.

Novým domovem dvacetileté bývalé královny se stal zámek ve městě Celle v Dolním Sasku. Zde vedla velmi klidný život. Karolina Matilda zemřela nečekaně 10. května 1775 po krátkém horečnatém onemocnění, pravděpodobně na spálu.

Příště: Byl pruský hodinář ztraceným Ludvíkem XVII.?

Zdroje: