Článek
Žijeme ve světě praváků. Kdy a proč ale získali takovou převahu? Odpověď na tuto otázku hledají vědci už dlouhá léta. Zkoumáním opracovaných kamenných nástrojů starých statisíce až miliony let zjistili, že už tehdy bylo leváků, stejně jako dnes, přibližně deset procent. Podobné závěry přinesla také analýza pravěkých kosterních pozůstatků.
Rozdělení na dobrou pravou a špatnou levou stranu se objevuje již od starověku. Pravá byla spojována s dobrem, světlem a mužským principem, zatímco levá se zlem, temnotou a principem ženským. Řecký filozof Anaxagoras věřil, že chlapci se rodí ze spermatu pravého varlete a dívky z levého. Podobné rozdělení pravé a levé strany se objevovalo také v náboženských představách. Bůh žehnal pravou rukou, zatímco ďábel podle pověstí přísahal levou. Po Boží pravici stojí vyvolení a po levici zatracení. Ve středověku bylo leváctví pod silným vlivem katolické církve spojováno s hříchem a ďáblem a leváky bylo podle těchto představ nutné násilím přeučovat.
Předsudky byly tak silné, že se jimi řídili i učitelé ve školách. Děti se učily psát pouze pravou rukou. Levorukým dětem dokonce přivazovali ruku za zády k židli a za její používání je trestali bitím. V Československu nastala změna až v roce 1967, kdy ministerstvo školství vydalo pokyn, aby učitelé přirozenou levorukost dětí respektovali. Ještě v polovině 20. století někteří psychologové a psychiatři tvrdili o levácích, že jsou zvrácení. Popisovali je jako tvrdohlavé, vzpurné, nemotorné lidi, kteří jsou z nějakého důvodu posedlí čistotou. Někteří lékaři dokonce považovali leváctví za nemoc, kterou bylo třeba „rozpoznávat podobně jako křivici, zápal plic nebo koliku“. V Japonsku mohla být levorukost ženy dokonce důvodem k rozvodu.
Dnes už si leváci s většinou předmětů denní potřeby poradí. Vyrábí se pro ně kuchyňské pomůcky, ale také psací potřeby nebo nůžky. Přesto jsou v domácnosti stále předměty, které jim mohou působit potíže, například některé druhy pracovního nářadí, jako jsou motorové a kotoučové pily. Také v zaměstnání se mohou setkat s přístroji a zařízeními, které jsou svým ovládáním přizpůsobené pravákům.
Tarot de Marseille – Spravedlnost a Ďábel, 1890
Zatímco kdysi měli lidé pro leváctví jasné vysvětlení a považovali ho za ďáblovo dílo, dnes jeho skutečné příčiny zkoumá věda.
O tom, zda budeme leváci, nebo praváci, se rozhoduje už v matčině těle. Ukázaly to výzkumy, při nichž vědci pomocí ultrazvuku sledovali nenarozené děti. Zjistili, že většina z nich si cumlá pravý palec, zatímco některé dávají přednost levému. Když pak tyto děti sledovali i po narození, ukázalo se, že z těch, které si cumlaly pravý palec, se stali praváci, a z těch, které upřednostňovaly levý, leváci. Rozdíly v používání ruky lze tedy pozorovat již během těhotenství.
Mnohem složitější je otázka dědičnosti. Vědci zjistili, že ani v rodinách, kde se leváctví vyskytuje častěji, to není tak jednoduché, jak se původně domnívali. I dvěma levorukým rodičům se většinou narodí pravoruké dítě. Také jednovaječná dvojčata se stejnou genetickou výbavou mohou být jedno levák a druhé pravák. Dlouho se proto hledal gen, který by o používání ruky rozhodoval. Podle současných poznatků však nejde o jeden, ale pravděpodobně o více než čtyřicet genů. Zajímavé také je, že na čtyři levoruké ženy připadá pět levorukých mužů. Proč tomu tak je, zatím vědci neví.
Kolem leváctví dodnes koluje řada „nepravdivých faktů“, které se vědcům podařilo vyvrátit. Například tvrzení, že umírají v průměru o sedm let dříve. Nepotvrdila se ani domněnka, že leváctví vzniká následkem poškození mozku při komplikovaném porodu nebo že leváci častěji trpí některými autoimunitními chorobami. Rozšířená je také představa, že myslí opačnou mozkovou hemisférou. Ve skutečnosti u všech lidí obě mozkové hemisféry spolupracují. Mezi další omyly patří tvrzení, že přeučování narušuje činnost mozkových hemisfér, způsobuje koktavost a další problémy. Taková souvislost se také vědecky neprokázala. To ovšem neznamená, že násilné přeučování je správné nebo že dětem nemůže psychicky ublížit.
Přestože se výzkum leváctví za posledních padesát let výrazně posunul, jeho příčiny jsou dál záhadou. Vědci se však nevzdávají a snaží se zjistit, jak spolu souvisejí genetika, fungování mozku, chování člověka a vlivy prostředí. Pomáhají jim v tom rozsáhlé výzkumy, při nichž porovnávají údaje od tisíců lidí.
To, co bylo dříve považováno za handikep, dnes leváci začínají vnímat jako svou přednost. Mnozí jsou na svou levorukost hrdí a někteří se dokonce považují za zručnější než praváci. V některých sportech, například v tenisu, šermu nebo boxu, může být levorukost dokonce výhodou. Leváci slaví svůj mezinárodní den 13. srpna.
Zdroje:
