Článek
Grázlův příběh je notoricky známý, přesto často zkreslený dobovými emocemi, lidovým vyprávěním a pozdějšími přepisy. I dnes však lze dohledat méně známé, ale neméně zajímavé informace o jeho životě.
Původ a rodinné poměry
Popravou Jana Jiřího Grásla skončil krátký život psance, jehož osud mu byl, díky prostředí do kterého se narodil, předurčen již od kolébky. Narodil se 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích v Moravském Markrabství jako Jiří Grásl. Teprve pozdější soudní protokoly z něj udělaly Jana Jiřího, v souladu s tehdejší rakouskou zvyklostí připojovat k rodnému jménu formální ,,Jan”. Jméno, které se dodnes ustálilo v povědomí, tak pochází spíše z úředních spisů.
Rodina Grázlů pocházela z okolí Eggenburgu, Zwettlu a Allentsteigu v Dolním Rakousku. Jiřího děd, Lorenz Grásl, pracoval jako soudní sluha. Doručoval rozsudky, doprovázel vězně a asistoval při exekucích i popravách. O místo však nakonec přišel kvůli krádežím a dalším prohřeškům. Jméno manželky matriky nezmiňují. Měli syny Jakuba, Tomáše, Jana Jiřího a Františka.
Jakob Fähding, Johann Georg Grasel, Ignatz Stangel 1818
Rodiči Jiřího byl Tomáš a Regina Fleischman z Bítova. Otcem Reginy byl Gottfried Fleischman v matričních záznamech označen jako vagabundus - tulák. Matka se jmenovala Juliana. Rodiče Jiřího se seznámili prostřednictvím svých sourozenců. Bratr Tomáše - František a sestra Reginy - Anna Marie se vzali v roce 1787 v Nových Syrovicích, kde v tu dobu rodina Grásla žila. Tomáš s Reginou se vzali v roce 1789 tamtéž. Tato dvojitá interfamiliární sňatková vazba nebyla, vzhledem k jejich společenskému postavení nijak neobvyklá. Nečestní uzavírali sňatky především mezi sebou.
Mladá rodina Gráslových neměla stálé zaměstnání ani domov. Tomáš pracoval jako pomocník pohodného bez vyhlídky na trvalé místo. Žili příležitostně u příbuzných nebo v dočasných příbytcích u rasoven. K jejich nejistému životu nepřispíval ani fakt, že Tomáš byl násilník, rváč a opilec. Často byl zatýkán pro krádeže a krást učil svého syna už od útlého věku. Poprvé údajně v šesti letech, kdy ho donutil ukrást kočímu peněženku.
Dětství bez domova
V roce 1792 byl Tomáš kvůli četným krádežím odsouzen k deseti letům vězení, které si odseděl na Špilberku. Po uvěznění Tomáše zůstala Regina sama se synem. Život mladé rodiny se rozpadl. Toulala se po Dolním Rakousku a živila se žebrotou. 14. srpna 1792 porodila v obci Echsenbach dceru Annu Marii. Zajímavé je na tom to, že matka dceru porodila pod jménem Fleischman a jako nemanželskou. Navíc uvedla nepravdivý údaj o tom odkud pochází - patrně proto, aby zakryla svou totožnost a manželský stav.
Dál se bez prostředků s dětmi toulala, žebrala a kradla. V zimních měsících hledala přístřeší u své sestry na Moravě. Při jedné z cest byla v roce 1801 v Mauternu zadržena a uvězněna, zatímco její děti byly vráceny do svých domovských obcí. Jiří byl převezen k příbuzným do Nových Syrovic a Anna Marie do Echsenbachu.
Ačkoliv jsem byl bez oblečení a nohy mi omrzaly, nedostalo se mi pomoci. Kdyby mne dali na výchovu k počestným lidem, kteří by mi byli umožnili se vyučit, nebyl bych se dostal do neštěstí, neboť bych neměl před očima špatný příklad svého otce, příbuzných a kamarádů. Moje výchova byla zcela zanedbána
V dalších letech dál žila stejným životem, pohybovala se po kraji Waldviertel, až nakonec zemřela ve vězeňské nemocnici. Po propuštění z vězení se Tomáš Grásl k poctivému životu nevrátil a dál se živil drobnými krádežemi. V roce 1806 byl znovu odsouzen a zemřel ve vězení.
Jiří nikdy nechodil do školy. Mluvil česky a německy, ale nikdy se nenaučil číst ani psát. Rostl doslova jako dříví v lese. Už jako devítiletý byl kvůli drobným krádežím a potulování zadržen v Drosendorfu a ve Vranově nad Dyjí. Byl potrestán mrskáním metlou a čtrnácti dny za mřížemi.
Cesta na šibenici
Po předčasném propuštění otce z vězení v roce 1799 začali společně loupit. Postupem času se Jiří stal vůdcem loupežnické bandy, která ve stále se měnícím složení přepadala statky a řemeslné dílny. Kořistí byly peníze, hodinky, šperky, oblečení, ložní prádlo i potraviny. Grásl byl popisován jako brutální a bezcitný člověk a bylo jen otázkou času než začne vraždit. Jeho kariéra vůdce loupežníků skončila v roce 1815. Na svém kontě měl přes 200 trestných činů a protokol z výslechu měl celkem 2 272 stran.
Dne 31. ledna 1818 se před Novou branou ve Vídni shromáždily tisíce lidí, aby viděly, jak je slavný a obávaný vůdce loupežníků oběšen. Jeho sestra Anna Marie skončila ve vězení, kde si odpykávala dlouhý trest za krádeže.
Grázlovy holky
V životě Jana Jiřího Grásla se objevovalo několik žen, ke kterým se opakovaně vracel.
Známá je jeho družka Theresie Hamberger, vězněná v Drosendorfu. Bývalá zlodějka Theresie Penkhart, kterou k ní úřady nasadily jako udavačku a Nandl Ehgartner. A také Rosalie Eigner a Thekla Svoboda, jejichž rodiny žily ve Stálkově u Slavonic. Eignerovi žili v domě čp. 34 spolu s rodinou Svobodových. Rodina stejného jména obývala i místní rasovnu, stavení čp. 44. Zapsané v mapách stabilního katastru jako Schinderhütte.
Rasovna obce Stálkov
S Rosálií ho však pojilo víc. V domě jejího otce se 20. září 1814 narodil syn Jan Jiří Eigner, syn Jana Jiřího Grásla. Záznam je stručný, ale jednoznačný – u jména dítěte je tužkou připsáno: ist der Sohn des Räubers Joh. Georg Grasel - syn loupežníka Jana Jiřího Grásla.
Některé pozdější prameny uvádějí chybně obec Stálky místo Stálkova, případně zaměňují Rosalii s jinou osobou, ale matrika farního úřadu ve Slavonicích hovoří jasně.
Příště: Lidé bez cti: Johann Traugott Ay – mlynář z Bellwitzu
Zdroj: Acta Publica Moravský zemský archiv v Brně / Matricula Österreich / Wurian Rebecca: Die Kultur der Wasenmeister in Kärnten 2013 / wienbibliothek.at / landesmuseum.net / Geoportál ČÚZK / DigiArchiv SOA v Třeboni
