Článek
Toto je příběh místa…
Uprostřed lesa na Novobystřicku, asi jeden kilometr od nejbližšího stavení, jsou dnes jen těžko rozpoznatelné pozůstatky domu. Kdo o místě neví, projde kolem bez povšimnutí. Stavení stálo nad cestou u hranice lesa. Pod cestou se rozkládal asi půlhektarový rybník. Cesta byla široká, aby po ní mohli pohodlně jezdit vozy, přesto končila pár desítek metrů za domem a měnila se v nenápadnou pěšinu.
IMG_2132
Jak to bylo s rasem
V době, kdy bylo toto místo v mapách značeno toponymem Wasenmeister, už žádný ras svoje řemeslo nevykonával. Ve druhé polovině 18. století habsburská monarchie, inspirovaná osvícenskými reformami, vytvořila systematický rámec veřejné hygieny. Mnohé rasovny po roce 1808 zanikly a stát zavedl síť okresních stanic s koncesovanými pohodnými. Pro tuto oblast se centrem stala Nová Bystřice.
Sklep
Pátrání po obyvatelích
Ve stavení čp. 34 žil od roku 1808 ševcovský mistr Ondřej Weißgram a jeho žena Eva. Ondřejovi a Evě se narodilo šest dětí. V roce 1823 zemřela Eva ve věku 35 let. Krátce poté se Ondřej znovu oženil s Annou Marií a narodily se jim další tři děti. Podruhé ovdověl v roce 1828 a roku 1836 sám zemřel.
Po jeho smrti zdědil dům nejstarší syn Florián, který však nečekaně zemřel v 28 letech, 29.února 1840. Dům zdědily sestry Františka a Terezie. Ještě téhož roku v říjnu byla nemovitost přepsána na Františku Weißgram a jejího manžela Johanna Scholzko, ševcovského mistra.
Roku 1852 Scholzkovi dům prodali za 346 zlatých krejčovskému mistrovi Johannu Klutzovi. Po něm nemovitost zdědil jeho syn Josef, také krejčí. Rodina stavení vlastnila až do roku 1910, kdy Josef zemřel. V roce 1913 zde žila rodina Johanna Freissela.
Pohled na zbytky domu přes studnu
Poslední záznam pochází z roku 1921 a zní takto:
„Haus ganz demolirt und zum Wohnen unfähig.“
(dům zcela zbořený a nevhodný k bydlení)
Konec příběhu
Poté byl na jeho místě postaven nový dům Johannem Grausamem ze Sichelbachu. Jeho rodina byla německé národnosti a po roce 1945 byla odsunuta. Dům nebyl dosídlen a postihl ho stejný osud jako většinu nemovitostí v okolí. Letecké snímky z roku 1947 zachycují dům postavený Johannem Grausamem ještě celý, se střechou a dvorem. O dvacet let později už z místa zmizelo vše. Dům i cesta, která k němu vedla.
Protržená hráz rybníka
Dnes na místě najdeme jen protrženou hráz rybníka, sklepní klenbu, mechem porostlé zbytky kamenných zdí a hlubokou studnu – tichou past pro divokou zvěř, jejíž kosti se hromadí na dně.
Přesnou lokaci nezmiňuji záměrně kvůli ochraně klidu místa.
Zdroj:
DigiArchiv SOA Třeboň | Geoportál ČÚZK | Diplomarbeit: Stigma und Charisma des Schinders / Verfasserin: Rebecca Wurian
