Článek
Co říká odborná literatura – a jak tomu porozumět
Syndrom louskáčku (Nutcracker syndrom)
Odborný popis:
Onemocnění je způsobeno zúžením levé renální žíly s hemodynamickým dopadem na periferní povodí. Propagace refluxu do oblasti ledviny způsobí hematurii, proteinurii a bolest v bedrech. Propagace do levé ovariální žíly způsobí přetlak v pánevní oblasti.
Překlad:
Syndrom louskáčku je stav, kdy je levá ledvinová žíla částečně nebo úplně neprůchodná a krev z ledviny má problém odtékat. Typickými projevy jsou bolest v levé části břicha, v kříži či bedrech, závratě ve stoje a někdy také krev v moči.
Syndrom pánevní kongesce (Pelvic congestion syndrome)
Odborný popis:
Zvláštní forma chronického žilního onemocnění postihující ženy. Definovaná je jako klinicko-anatomický syndrom charakterizovaný chronickou pánevní bolestí, perineálním dyskomfortem, mikčními obtížemi a postkoitální bolestí, které jsou způsobeny ovariálním nebo pánevním žilním refluxem. Bývá příčinou varixů vulvy, perinea, hýždí a dolních končetin.
Překlad:
Častá příčina dlouhodobé pánevní bolesti. Jde o rozšířené a přeplněné žíly v pánvi, podobně jako křečové žíly na nohách. Projevuje se tupou bolestí v podbřišku, bolestí při pohlavním styku nebo menstruaci, bolestí zad a potížemi při močení. Obdobným onemocněním mužů je varikokéla.
Mezi diagnózami existuje úzká souvislost. Oba syndromy jsou považovány za získané, i když určité vrozené anatomické odchylky mohou zvýšit jejich pravděpodobnost. Samotné obtíže se však obvykle rozvíjejí až v průběhu života, například vlivem růstu, hormonálních změn nebo těhotenství.

Nákres syndromu louskáčku. Vlevo normální stav, vpravo zúžení ledvinové žíly.
Obtížnost diagnostiky a souvislosti
Bolesti v podbřišku a pánvi trápí mnoho žen. Jejich příčiny bývají různé a někdy velmi obtížně zjistitelné. Popisy těchto postižení nejsou nové, ale až moderní zobrazovací metody umožnily tyto diagnózy přesněji odlišit a pojmenovat.
Kromě syndromu louskáčku a pánevní kongesce může být chronická pánevní a břišní bolest způsobena i dalšími kompresními syndromy, např. May–Thurnerovým nebo Wilkieho syndromem. Podobné obtíže mohou způsobovat i neurologické potíže, například pudendální neuralgie, nebo gynekologická onemocnění, jako endometrióza či adenomyóza. Není výjimkou, že se pacientky potýkají s kombinací více syndromů a postižení najednou.
Tyto diagnózy nejsou život ohrožující, ale umí hodně znepříjemnit život. Pánevní kongesce se nejčastěji objevuje u žen v reprodukčním věku. Po menopauze většinou mizí. V mnoha případech jsou obtíže mírné a neznamenají zásadní životní omezení. Pokud potíže přetrvávají, často je příčinou právě syndrom louskáčku. Kolik žen reálně trpí těmito syndromy, se špatně odhaduje, protože mnoho žen zůstává bez diagnózy.
Při výrazných trvalých potížích trpí ženy chronickými bolestmi a únavou. Bojí se vážného onemocnění a také možného těhotenství. Vyhýbají se sexuálním aktivitám a tím vznikají partnerské neshody. Časté je osamění, nepochopení ze strany rodiny, nejbližšího okolí i lékařů, frustrace a někdy i deprese.
Mnoho lékařů má o syndromu louskáčku a pánevní kongesci jen omezené povědomí. To vede k častému přehlédnutí, záměně a dlouhým prodlevám v určení diagnózy. Ženy opakovaně podstupují vyšetření s nejasnými výsledky, dostávají neurčité diagnózy a jejich obtíže jsou často zpochybňovány. Často končí na psychiatrii s podezřením, že obtíže jsou psychického původu.
Uvádí se, že u pánevní kongesce je průměrná doba určení diagnózy od prvních příznaků až 4 roky. U louskáčku jde o diagnostiku také velmi zdlouhavou a diagnóza je často určena až po vyloučení jiných příčin.

Nákres pánevní kongesce s výraznými varixy
Možnosti léčby
U obou syndromů se obvykle začíná konzervativní léčbou, která má zmírnit potíže bez zásahu do cév. Pokud tato opatření nestačí, přistupuje se u syndromu louskáčku k zavedení stentu, případně k bypassu. Bypass patří mezi náročnější operace, nese riziko pooperačních komplikací a u nás se zatím provádí jen v omezeném počtu případů.
U syndromu pánevní kongesce je nejčastější volbou embolizace pánevních žil.
Příznaky, se kterými se pacientky setkávají:
trvalé bolesti různé intenzity v oblasti břicha, podbřišku a dolní části zad. Bolesti se zhoršují po fyzicky náročné práci a činnosti, kdy dochází k otřesům – běh, jízda na kole, autem a vlakem. Dále jsou to zažívací a střevní problémy, závratě, chronická únava, bolesti při pohlavním styku, bolesti nohou, pálení v oblasti křečových žil na nohách, časté močení s malým objemem, únik moči a neustálé nucení.
Zkušenosti pacientek
– pacientka praktickým lékařem odeslána na gastro s diagnózou „blíže neurčené bolesti břicha“. Opakovaně absolvovala kompletní gastroenterologické vyšetření, včetně ultrazvuku a kolonoskopie. Odcházela s verdiktem: „Podle nás jste zdravá“ a důrazným doporučením „Už sem nechoďte!“
– při ultrazvuku břicha pacientka zmínila, že ji bolí vlevo. Doktorka mávla rukou: „Vlevo nic není, tam vás nic bolet nemůže“.
– pacientka odeslána pro trvalé závratě na neurologii a poté na kardiologii. Na dotaz, zda to nemůže souviset se syndromem louskáčku a pánevní kongescí, jí bylo řečeno, že „určitě ne, to je moc daleko“.
– pacientce s těžkou formou postižení – úplnou kompresí ledvinné žíly a rozsáhlými varixy, byla zamítnuta žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že „bolest je subjektivní pocit“.
Invalidní důchod
Žena s touto diagnózou má malou šanci získat invalidní důchod. Výjimkou je například pacientka, která má další přidružené diagnózy, absolvovala invazivní léčbu s následnými pooperačními komplikacemi, její stav se nezlepšil a trpí vážnými depresemi.
Co dál
První krok je smířit se s diagnózou a trvalou bolestí. A že to není jednoduché, to ví každý, kdo něco podobného zažívá. Nečekat, že lékaři všechno vyřeší, a nečekat ani pochopení od svého okolí. Některé věci budete muset omezit, některých se vzdát a některé dělat s vědomím, že pak budou dny, kdy vám bude opravdu zle.
Důležité je najít vnitřní klid. A naučit se vážit si každého dne, kdy to bolí o něco méně.
Nejde o odborný text, ale o pohled člověka, který se s těmito diagnózami setkal. Zdrojem informací jsou pacientky, kterým byly tyto nemoci diagnostikovány, a rozhovory s lékaři.
Zdroj: iakardiologie.cz, medcz.com: syndrom-louskacka-co-potrebujete-vedet, Kardiologická revue – Interní medicína/4/2014 - syndrom-panevni-kongesce, MDPI Diagnostics, CDT Cardiovascular Diagnosis and Therapy, International Journal of Reproduction Contraception Obstetrics and Gynecology, PubMed Central, RACGP Australian Journal of General Practice, Current Opinion in Urology, American Journal of Obstetrics and Gynecology.






