Článek
Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) navrhl zrušit 9. třídu základní školy a zavést tak pouze osmiletou povinnou školní docházku. Odvolával se přitom na Německé, Polské a Maďarské modely školství, a prohlášení podpíral názory „ekonomů“, kteří prý tvrdí, že by tento krok ušetřil státu až 50 miliard korun ročně, a to bez prokazatelného negativního dopadu na vzdělávání. Pozitivem by též měl být dřívější nástup na trh práce pro absolventy.
Podíváme-li se do zmiňovaného zahraniční, v Německu se vzdělávací systémy liší dle spolkových zemí, byť délka povinné školní docházky je stejná. Zpravidla je to devět či deset ročníků základní školy, případně třináct pro studenty gymnázií. Na druhou stranu zde není povinný rok předškolní docházky. Můžeme tedy technicky říct, že délka studia je jak v Německu tak v Česku devět či deset let, podle toho zda v Česku počítáme rok školky, a který typ povinné základní školy v Německu uvažujeme. Absolvent tohoto systému je tedy v průměru patnáct či šestnáct let stár.
V Polsku se systém více shoduje s Okamurovým ideálem; stejně jako v Česku je zde povinný rok předškolní docházky pro děti od šesti do sedmi let, načež nastoupí na osmiletou základní školu, kterou absolvují průměrně v patnácti letech. Tohle je ale kompenzováno delší dobou studia technických odborných škol – získat maturitu na nich trvá běžně pět let. Alternativně mohou žáci absolvovat čtyřleté gymnázium, nebo získat výuční list po třech letech studia na obdobě našich učilišt. Získat maturitu po výučním listu si ale žádá další dva roky, a průměrný student tedy skončí se svým středním vzděláním ve stejném věku jako v našem školním systému.
V Maďarsku je opravdu nejběžnější absolvovat osm let základní školy, ale je zde povinná předškolní docházka pro děti od tří do sedmi let. Díky poměrně flexibilnímu a propojenému systému středního vzdělávání je ale celkem běžné studovat i více než je povinné minimum, a absolventi vstupují na trh práce se středním vzděláním průměrně v osmnácti letech. Získat vyšší vzdělání ale může trvat čtyři až šest let dle oboru, a maďarský magistr tedy nebude o nic moc mladší než ten český.
V Česku byl 9. ročník základní školy kompletně zrušen v roce 1984, a povinná školní docházka trvala 10 let, jelikož žáci museli absolvovat povinně dva roky střední školy či učiliště v rámci přípravy dělnické mládeže na budoucí povolání.
Po revoluci byla docházka zkrácena na 9 let, a zahrnovala pouze základní školu, nikoliv navazující střední vzdělání. 9. ročník byl tehdy “odkladový”; žáci mohli nastoupit na střední školu již po 8. třídě a v 9. zůstával pouze menší počet dosud nerozhodnutých dětí. Tohle bylo zreformováno v letech 1990 až 1994, a plnohodnotného statusu dostala 9. třída až roku 1995, kdy byla vyhlášena za povinnou. Spolu s povinným rokem předškolní docházky, platným od roku 2017, je v ČR tedy dnes povinná desetiletá školní docházka.
Pokud tedy argument o nižším věku absolventů není mířen na věk žáků završujících své vzdělání základní školou, nemá přílišnou váhu. Byť dle průzkumů jsou voličskou základnou SPD především lidé se základním vzděláním, a pro potenciální budoucí voliče této koalice by zrušení 9. třídy mohlo opravdu znamenat ukončit školu již ve čtrnácti letech, pokud nedojde k odkladům či opakování ročníků.
Mohli by se tak zapojit do pracovního procesu o rok dříve, ovšem dle zákonů ČR pouze jako sedmihodinoví brigádníci, a jen o letních prázdninách.
Ekonomové, kteří panu Okamurovi našeptávají částky, které lze tímto krokem ušetřit, nelze považovat za příliš nestranné, jelikož jsou to doslova jeho spolustraníci, jako Petr Mach. Ten sice působí jako náměstek na ministerstvu financí, ale průzkum dle kterého se řídí Tomio Okamura si nechala vypracovat strana samotná, a nikoliv ministerstvo, ať už financí či školství.
Tento nápad dostal pozitivní odezvu u premiéra Andreje Babiše:
„No za mě, selským rozumem, ušetří stát, ušetří rodiče, ušetří školy. Můj názor, není to názor hnutí ani koalice, ale zkrátka to vyplynulo I z toho, z tý analýzy ohledně porodnosti. Zkrátka dnes si myslíme, že se studuje strašně dlouho a je to návrh.“
Svůj názor tedy argumentuje podobnějako pan Okamura, ale není jasné, na kterou analýzu o porodnosti se odkazujje, a ani jak souvisí s probíraným tématem.
Poukazoval při tom i na svoji kolegyni a ministryni financí Alenu Schillerovou, která absolvovala pouze osm ročníků základního vzdělání, a je tedy „Příkladem toho že to může fungovat.“
Návrh naopak tvrdě narazil u současného ministra školství Roberta Plagy, který na svém facebookovém účtu reagoval stručně:
AKORÁT ŽE VŮBEC! Rozhodně se věcné debatě o větší flexibilitě a zkrácení vysokoškolského studia, prodloužení předškolního vzdělávání či úpravám základního či středního školství se nebráním, ale na školství nelze nahlížet pouze optikou možných úspor. Ještě k tomu nereálných a i potenciálně velmi vzdálených.”
Pro odpůrce návrhu tedy může být povzbudivé, že alespoň jeden člen vlády, a to zrovna ten pracující v resortu přímo zodpovědném za implementaci případné úpravy systému, se takto ostře vyhradil proti Okamurově ad-hoc prohlášení, V rozhovoru pro iRozhlas Plaga tvrdí, že „Zrušení 9. tříd není na pořadu dne.“.
Celá situace tak působí jako líbivý výkřik do tmy předsedy strany, která nemá zastoupení ve vládě, a premiéra, který svůj názor podkládá neurčitými průzkumy, a anekdotálními známostmi, zatímco ministr se snaží přistupovat k situaci konstruktivněji a s odstupem. Možná proto, že si uvědomuje, že takto velká strukturální změna si vyžaduje více než prohlášení samozvaných ekonomických odborníků o úsporách, a že současný vzdělávací systém a nové rámcové vzdělávací programy stojí na současné devítileté struktuře.
Anketa
Zdroje:
Návrh Tomia Okamury, Volební model podle vzdělání, Práce od 14 let, Průzkum, Alena Schillerová, Robert Plaga, Robert Plaga rozhovor, Vzdělávání v Německu, Vzdělávání v Polsku, Vzdělávání v Maďarsku, Povinná školní docházka, Autorský text člena Hnutí Generace Romana Dvořáka
