Článek
„It was good and nothing good is ever lost.“ (Bylo to dobré a nic dobrého se nikdy neztratí.) Rosamunde Pilcher z knihy Hledači mušlí
Start s nadrozměrnou krosnou
Všechno začalo v Brně na letišti. Klasický kufr je do obytňáku nepraktický, tak jsem zvolila krosnu. Kvůli všem těm popruhům mě ale poslali k odbavení „Nadrozměrných zavazadel“.
Trochu mě to vyvedlo z míry, ale pivo na šťastnou cestu a vidina dovolené po měsících práce vše spravily.
Než jsme vyrazili na roadtrip, užili jsme si Londýn
Prošla jsem si oblíbená místa: od Covent Garden přes Trafalgar Square až k Tower Bridge. U Buckingham Palace jsem si udělala stejnou fotku jako před čtyřmi lety.
Na odpoledním setkání s partou kolegů v hospodě jsem pilovala angličtinu. Moji noví přátelé byli z různých konců světa: z Ruska, Itálie, Afriky…
Následoval večer u kamarádky na Hampsteadu a ten byl ve znamení českých dobrot servírovaných na anglickém porcelánu.
Život v barevném domě na kolečkách
Naše kamarádka M. naplánovala skvělý itinerář: Tintagel – St. Ives – Trewellard – St. Just – Sennen Cove – Land’s End – Portloe.
„Nestyď se za to, kdo jsi… to je úkol tvých rodičů!“ Tak tento nápis na zadních dveřích našeho neuvěřitelně barevného camper vanu nás provázel přes celý Cornwall.
Už na dálnici z Londýna jsme budili pozornost, lidé nám mávali a usmívali se. V tu chvíli jsem věděla, že tahle jízda v legendárním „vévéčku“ bude stát za to.
Náš první kemp u Tintagelu byl oázou klidu
Přestavba auta na „spací režim“ byl rituál: sklopit sedačky, dřevěné prkno, matrace.
První noc v autě byla dobrodružná – málo místa nad hlavou a ranní rána do hlavy o strop, než mi došlo, kde jsem. Ale ten pohled ven? Mlžný opar nad pastvinami, na kterých se pásli koně, byl kouzelný.
Artušovy legendy a ledová koupel
Cornwall, Tintagel, ruiny hradu
Zřícenina hradu Tintagel nás přenesla do dob krále Artuše. Došlo i na koupání v moři – voda byla vražedně ledová, jako v Irsku. Prvních 14 sekund bylo krušných, ale tělo si zvyklo. Za odměnu jsme si dali Cornish pasty (masová směs v těstě) a jeli dál.
Co jsme na cestě zažili a viděli:
· St. Ives: Přístavní město s uličkami plnými hortenzií. Koupila jsem si tu košíček s mušlemi a hvězdicemi.
· Trewellard: Starý důl na cín a měď.
· St. Just: Hledání knih Rosamunde Pilcher v antikvariátu (neúspěšně) a nákup čokolády Galaxy s Jamesonem na zahřátí.
· Sennen Cove: Tradiční Fish and Chips na pláži, o které jsme bojovali s racky.
Na větrné hůrce
V kempu Mayon jsem konečně vyzkoušela spaní v horním stanu. Foukal vítr a auto se houpalo jako na houpačce, ale bylo tam dost místa i na stání.
Spala jsem v mé jediné mikině, té s logem skupiny „The Paranoid“ a bundě, protože můj tenký spacák z Londýna moc nehřál.
Na konci světa
Land's End mys na západním výběžku poloostrova Corwall v Anglii
Šestý den nás dovedl na Land’s End – nejzápadnější bod Anglie. I v dešti barvy vřesů na útesech braly dech. Naši cestu jsme zakončili v rybářské vesničce Portloe, kterou znáte z romantických filmů. Našli jsme tam telefonní budku plnou knih a před deštěm se schovali v tichém kostele.
Cesta zpět do Londýna už utekla rychle
Loučení s naším barevným Volkswagenem bylo nostalgické – za ten týden se stal naším domovem, útočištěm i parťákem v dešti.
Když cesta skončí, příběh zůstává
Cornwall mě naučil, že svoboda se dá zažít i v malém prostoru na kolečkách a že nejlepší suvenýry nejsou mušle ani magnetky, ale ty, které si neseme v srdci.
Líbilo se vám naše putování v camper vanu? Podívejte se také na mé další cesty, které jsou plné dobrodružství:
