Článek
Poloostrov Chalkidiki leží na severovýchodě Řecka a ústí třemi výběžky do Egejského moře. Nejzápadnější je Kassandra, prostřední Sithonie a nejvýchodnější Athos.
My jsme přicestovali do prostřední Sithonie. Zaujala nás jak poloha, tak i borové lesy a průzračně čisté moře s pěknými plážemi.
Náš hotel se jmenuje Barracuda a nachází se v destinaci Sarti. Naše parta čtrnácti lidí byla ubytovaná v pokojích, hned vedle sebe. Součástí pokojů jsou i kuchyňky. Pokoje jsou s balkonem a výhledem do zahrady. Pláž, na kterou jsme po vybalení zavazadel spěchali, je jen cca 400 metrů od hotelu, super!
Do vody jsme běželi, protože už jsme se nemohli dočkat. Kluci cákali na nás holky a bylo to veselé. Lidé se na nás otáčeli, jako by nikdy neviděli partu dobře se bavících mladých lidí (ve vší slušnosti samozřejmě).
Stavěli jsme z písku hrady, různé jiné stavby, anebo třeba pejska, kterého z písku postavila kolegyně A s kolegou Z. Potom jsme si do písku zahrabávali nohy, užívali plnými doušky slunce a moře…
Pláž v Sarti, v dálce Athos - nejvyšší hora poloostrova Chalkidiki
U jednoho prodavače na pláži jsem si koupila dřevěnou kočku, cca 15 cm, taková miniatura kočky. Doma už jednu dřevěnou kočku mám, ta má metr na výšku. Protože se řídím rčením: „Kdo nechce být sám, má věci po dvou“ tak jsem si tu druhou koupila k té první.
Někteří z nás se potápěli, hlavně kluci u skalisek, hledali mušle a plavali za rybkami, vyhýbali se mořským ježkům s pichlavými hroty.
Holky se pekly na slunci a chytaly bronz. Já jsem dala přednost lehátku na vodě, kamarádka mi nanesla tlustou vrstvu opalováku (abych neskončila hned první den červená jako rajče). Šla jsem na to prozíravě s faktorem 50 a udělala jsem dobře. Některé holky chtěly být opálené hned, a tak se natřely málo, a proto byly večer červené.
Sešli jsme se s delegátem a naplánovali si výlet do metropole Thessaloniki, česky do Soluně. Když se řekne Soluň, tak se mi automaticky vybaví odpověď na jednu maturitní otázku: Ze Soluně k nám na Velkou Moravu v roce 863 přišli slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj.
A také jsme se přihlásily s kamarádkou na tradiční Řecký večer s řeckými tanci, to jsme si nemohly nechat ujít.
Všechny dny, které jsme na ostrově s naší partou strávili, byly ve znamení pohody, zábavy (diskotéky), společného vaření nebo navštěvování restaurací a cukráren, hraní her apod. Vlastně jsem netušila, že to bude s kolegy a kolegyněmi a jejich přáteli tak báječné.
Hned první večer jsme zavítali do řecké restaurace na pláži, kde jsme se seznámili s majitelem, jmenoval se Costa, a kromě řečtiny uměl anglicky i německy.
Sedl si k nám, a zatímco moji kolegové a kolegyně pili pivo (které bylo načepováno do sklenic, uskladněných v chladničce), tak jsem si s ním na seznámení připila Slivovicí od mého úžasného bratra.
Bohužel, fotky z prvních tří dnů nemám. Pár dní před odjezdem jsem si totiž koupila nový foťák a omylem jsem zmáčkla tlačítko formátovat SD kartu.
Velký výlet do Soluně se uskutečnil čtvrtý den, v polovině pobytu. Odjeli jsme autobusem s průvodcem v časných ranních hodinách. Z naší skupiny jsme jely jen já a kamarádka A.
Soluň je po Aténách druhé největší město Řecka. Přístavní město s mnoha památkami, jak jsme se o tom přesvědčili, když jsme procházeli s průvodcem tím krásným historickým centrem.
Nejznámější pamětihodnost je Bílá věž, kterou najdete blízko přístaviště. Dále stojí za to k vidění vykopávky z doby římské říše, římské fórum, byzantské hradby, Galeriův oblouk, Rotunda, tržiště s ovocem, zeleninou a s rybami, Aristotelovo náměstí a starý přístav, všechno na nás dýchalo historií. Líbila se mi na náměstí socha sedícího Aristotela, u které nás vyfotil průvodce.
Moc se mi líbily ikony v Bazilice sv. Demetria. Posadila jsem se tam a nechala se unášet atmosférou kostela: hořící svíčky a pozlacené ikony, které tam zářily na každém kroku, jedním slovem krása.
Pravoslavná bazilika sv. Demetria v Soluni
Když jsme dostaly volno, abychom se někde naobědvaly, tak jsme s kamarádkou objevily restauraci Zythos. Pochutnaly jsme si tam na obrovské porci řeckého salátu a já si k tomu dala ještě restované krevety a na pití vodu a Retsinu.
Zpátky nás autobus přivezl ve večerních hodinách. Nezamířily jsme hned do hotelu, ještě jsme se s A procházely u kapličky na kopečku před pobřežím. Seděly jsme na lavičce, hladily psa, který se tam objevil. Fotily jsme panorámata, večerní světlo bylo ideální.
Kaplička v Sarti nad pláží, navečer
Když jsme dorazily konečně do hotelu, tak už po nás byla sháňka. Nenapadlo nás, dát našim kolegům vědět, netušily jsme, že se tím focením tak moc zdržíme, čekali na nás a pomalu už se o nás začínali bát.
Večer jsme si pak udělali pyžamovou párty, v tom oblečení jsme pak vyrazili na pláž a nakonec i na diskotéku, dobře jsme se bavili a bylo nám fuk, že se po nás lidé dívají. Když se podívám zpátky na ty fotky, tak se musím smát, bylo to bláznivé, ale svým způsobem uvolňující.
Další den jsme se vydali všichni na prohlídku podél pobřeží. S děvčaty jsme si uvázaly horní díl plavek tak, abychom si opálily bílé pruhy od ramínek. A jak jsme tak šli, tak jsme přišli k železné konstrukci, na které na hácích visely chobotnice, sušily se tam na slunci jako prádlo, to jsem teda ještě neviděla.
Pán nám vyprávěl a taky ukazoval, jak s chobotnicí mlátí o kámen, aby byla bez křeče a dala se dobře připravit k jídlu. Koukali jsme na to my holky, i kluci s otevřenou pusou.
Chobotnice sušené na slunci
Další den byly velké vlny, oblékly jsme si s kolegyněmi červené plavky a vyrazili jsme všichni na pláž. Kluci nás fotili, jako že jsme z Pobřežní hlídky, prostě Baywatch hadra! Běhaly jsme po pláži, skákaly do vln a pak jsme se ještě i u oběda hodně nasmáli. Dobrá nálada byla všude kolem nás.
Odpoledne po koupání jsme vyrazili na nákupy, koupila jsem si šaty a náramek z minerálů. Potom jsme navštívili cukrárnu, všichni si dali zmrzlinu a já si místo toho dala baklavu. Byla to parádní mňamka, baklava s pistáciemi! Není to ta hrůza, kterou prodávají u nás v supermarketech v rámci řeckého týdne.
Předposlední den mě Costa pozval na výlet, vyzvedl mě ještě za tmy a zavezl mě na jednu pláž, kde jsme se dívali na východ slunce. Pak jsme si dali snídani a se svým klimatizovaným kabrioletem mě vzal na výlet po okolí. Jeli jsme silnicemi podél pobřeží s krásnými výhledy.
Východ slunce
Odpoledne jsme se naposledy vykoupali v moři a vraceli se zpět na Moravu. Byla to jedinečná dovolená, ráda na ni vzpomínám, a ano, vrátila bych se tam znovu.
Pokud se chystáte na dovolenou do Řecka, tak si nenechte ujít Řecký večer a pokud budete mít možnost, zkuste se naučit nějaký řecký tanec. Ochutnejte Ouzo (anýzový likér) anebo Restinu (víno s pryskyřicí). Pokud máte rádi kočky nebo psy, tak tam na ně narazíte kdekoliv. Ochutnejte baklavu, patří k mým top zákuskům, jsou populární jak v Bulharsku, tak i v Turecku, Africe…
A na závěr nějaké řecké přísloví. „Když promluví peníze, pravda zmlkne.“ „I kdybys z moře nabíral, nenabereš do džbánu víc, než se do něho vejde.“ „Než začneš jinému jámu kopat - dobře změř, kolik měříš.“
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Baklava
Webové stránky Blue style - dovolená v Řecku - rady - tipy
https://citaty.net/prislovi/recka-prislovi/
