Článek
„Mít cíl je důležité nejen ve sportu, ale i v životě“ Tomáš Verner
Když v televizi vidím ty nablýskané šatny v Miláně, kde mají sportovci k dispozici fyzioterapeuty a vyhřívané lavičky, musím se hořce pousmát.
Moje krasobruslařská příprava probíhala na zamrzlém rybníku pořádný kus za vesnicí. Žádná rolba, jen vítr a sníh. Místo šatny zmrzlý pařez nebo batoh a místo iontového nápoje čaj z termosky.
Trávili jsme tam s mou rodinou a kamarády dopoledne, a někdy i celé odpoledne, dokud nezašlo slunce, byly to nádherné okamžiky.
Moje první brusle byly kačenky. Dnes už vím, že je potřeba nějak začít a proto jsem ráda, že mě moji rodiče k bruslení vedli už od mala. Je to můj nejoblíbenější sport a jsem za něj vděčná.
I když „jen“ doma z gauče, nevynechám žádné televizní přenosy. I nyní sleduji s napětím ZOH v Itálii a držím pěsti svým oblíbeným sportovcům. Právě Itálie je pro mě srdcovka - i když teď koukám na led, v létě jsem v tamních horách zažila úplně jiný adrenalin, o kterém píšu v článku
Tady jsou moji favorité, kterým jsem v krasobruslení nejvíc fandila:
1. Muži jednotlivci – Adam Shiao Him Fa (Francie), jehož stíhací jízda za bronzem byla neskutečná.
2. Sportovní dvojice – Miura a Kihara (Japonsko) fascinuje mě, jak v té obrovské rychlosti působí tak lehce, jejich jízda je čistá radost a souznění.
3. Tance na ledě – Gillesová a Poirier (Kanada), jsou mistři příběhů, měli nádherné kostýmy i hudbu.
A co vy? Taky jste budovali svou olympijskou formu na zamrzlém rybníku? Docela by mě zajímalo, jak moc velká „rybníková komunita“ se tu na Mediu schází. Do které krasobruslařské kategorie patříte vy?“
