18 let hrůzy, dva porody a nečekaný útěk. To je neuvěřitelný příběh Jaycee Lee Dugard

Ráno 10. června 1991 bylo pro obyvatelku městečka South Lake Tahoe v Kalifornii, teprve jedenáctiletou Jaycee Lee Dugard, ještě naprosto obyčejné. Představte si: probouzíte se, chystáte se do školy, loučíte se s rodinou a těšíte se, až budete s kamarády. Jenže během několika vteřin se vše změní. Jaycee na cestě k zastávce autobusu přepadl muž, použil paralyzér, vtáhl ji do dodávky a zmizel.

Následujících osmnáct let strávila tato dívka v zajetí – izolovaná od světa v zadní části pozemku, kdesi v odlehlém kalifornském městečku Antioch. Unesl ji nebezpečný recidivista Phillip Garrido a s ním se na zločinu podílela i jeho manželka Nancy. Jaycee v zajetí porodila dvě dcery, které muži sloužily jako důkaz jeho „moci“. Teprve v roce 2009 se díky zázračné souhře okolností dostala na svobodu.

Jak je možné, že nikdo dlouhé roky nic netušil? Proč úřady selhaly? Jak se Jaycee přizpůsobila životu venku, když byla takřka o všechno normální dětství i dospívání připravena?

Jaycee vyšla z domu, aby stihla školní autobus. Matka byla v práci, Carl byl ještě doma, ale za pár minut také odjížděl. Ulice byla tichá, až na sem tam projíždějící auto. Podle pozdější výpovědi Carla Probyna „všechno vypadalo normálně, dokud jsem nezaslechl divný zvuk a neviděl, jak nějaká dodávka prudce zastavila vedle Jaycee.“

Z té šedé dodávky vyskočil muž: Phillip Garrido, který Jaycee omráčil paralyzérem a vtáhl ji dovnitř. Dívka ještě stihla vykřiknout. Carl vyběhl z garáže a snažil se dodávku dohnat na příjezdové cestě, ale neměl šanci. Auto ujíždělo překvapivě rychle. Carl zařval: „Stůjte!“, ale zmohl se na nic víc, než že se pokusil zapamatovat SPZ, bohužel bez valného úspěchu.

„Byla jsem v šoku, najednou se kolem mě zatmělo. Cítila jsem, jak mě něco píchlo – to byl ten paralyzér – a pak jsem se probrala až po nějaké době na zadním sedadle, svázaná, úplně zmatená,“ napsala Jaycee ve svých vzpomínkách.

Carl i sousedé okamžitě zavolali policii. Během několika hodin se rozjela obrovská pátrací akce. Všichni v South Lake Tahoe hledali malou dívku ve výrazné růžové bundě (Jaycee měla růžovou ráda), ale nenašli ani stopu. Dodávka byla pryč. Jedinou matnou vzpomínkou Carlovou bylo, že řidič měl tmavé vlasy, v autě byla žena-spolujezdkyně, a někde se zableskla SPZ začínající na písmeno „L“ – bylo to ale neurčité.

Maminka Terry se zhroutila, prosila v médiích: „Kdo mi ji unesl, prosím, vraťte mi moji dceru! Ať ji najdeme co nejdřív!“ Rodina se semkla. Plakáty s nápisem Missing: Jaycee Lee Dugard zaplavily místní obchody, nástěnky, dokonce se vysílaly v televizi. Jenže dny ubíhaly, zima přišla, a Jaycee se stále nenašla. Některé hlasy už věštily nejhorší.

Později, po vyřešené případu, vyšlo najevo, že Phillip Garrido (tehdy kolem 40 let) byl známý sexuální útočník a recidivista, který již předtím spáchal únos a znásilnění. Byl odsouzen, avšak propuštěn na podmínku. Měl povinnost se hlásit probačním úředníkům. Jenže v té době ještě nikdo netušil, že právě on a jeho manželka Nancy Garridová jsou zodpovědní za zmizení Jaycee.

Phillip Garrido přesně věděl, co dělá. Použil paralyzér, aby dítě uspal. S manželkou Nancy se přesunul do Antiochu (východně od San Franciska, zhruba 270 km od místa únosu). Tam Garrido měl rodinný pozemek – žili v hlavním domě, ale vzadu na dvoře vystavěl zvláštní kůlny a přístřešky. Policie to netušila.

„Tvrdil, že je napravený křesťan a že slyší Boha. Ve skutečnosti to byl manipulativní deviant, který chtěl mít absolutní moc nad malou dívkou,“ konstatoval později jeden z vyšetřovatelů.

Jaycee vzpomíná, že když se poprvé probrala v Antiochu, byla v malé tmavé kůlně. Nebylo tam žádné pořádné světlo, stěny zavlhlé, cítila zatuchlý vzduch. Nancy jí pomáhala sundat pouta, ale pak ji hned znovu přivázali a naznačovali, že to tak musí být. Garrido se skláněl nad ní a říkal cosi o tom, že on je teď její pán a spasitel.

„Pořád jsem jen brečela a chtěla mámu. On mi řekl, že máma mě nechtěla, že mě prodala. Já jsem věděla, že to není pravda, ale bylo mi jedenáct, bála jsem se a začala pochybovat o všem,“ vypověděla Jaycee v pozdějších rozhovorech.

Manželka Nancy Garridová nebyla jen náhodným přihlížejícím – stala se aktivní účastnicí: pomáhala s hlídáním, občas přinesla Jaycee jídlo. Někdy projevovala cosi jako lítost, jindy se chovala krutě. Jaycee brzy poznala, že sympatie od Nancy jsou falešné a nestálé.

„Nancy mi slibovala, že když budu hodná, budu se mít dobře. Jenže pak přišel on a zneužíval mě… Byla jsem v pasti, bez šance na únik,“ píše Jaycee ve své knize.

Phillip Garrido měl probační dohled, proto se snažil, aby se nikdo nedozvěděl, co se děje na zadní části pozemku. Z ulice nebylo nic vidět – vysoké ploty, husté stromy. Vzadu si Garrido postavil malé dřevěné chatrče, stany a skladiště, do nichž zvenku nikdo neviděl. Tam umístil i Jaycee, která se tak ocitla v naprosté izolaci.

Když přišla kontrola z probační služby (což se dělo několikrát do roka), Garrido je uvítal v hlavním domě, ukázal obývák, kuchyň, a pak je vypoklonkoval s tím, že za domem má jen „své církevní útočiště“.

Jaycee měla přísně zakázáno z kůlny vycházet, pokud jí Garrido neřekne. Byla mladá a vystrašená. Tvrdil jí, že má psy vycvičené k útoku na vetřelce, a že když uteče, oni ji roztrhají. Navíc – i kdyby se pokusila utéct – venku je prý plno „zlých lidí, co jí ublíží ještě víc“. Tohle slyšela den co den.

„Bála jsem se udělat cokoli. Byla jsem malá holka, vychovaná k tomu, že dospělí mají pravdu. Teď jsem měla vedle sebe dospělou ženu a muže, kteří mi tvrdili, že nikde jinde mě nechtějí. Pomalu jsem začala věřit, že to je můj nový osud,“ popisovala Jaycee soudcům.

Stejně jako v případě únosu Colleen Stan se i zde uplatnil mechanismus, kdy násilník oběť nejen bije či znásilňuje, ale občas k ní projeví „laskavost“. Garrido dával Jaycee malé dárky – pastelky, puzzle, občas jí pustil televizi. Pak znovu přišly momenty brutálního znásilňování, kdy ji například zavíral do malé dřevěné skříně.

„Tvrdil, že mě miluje. Že jsem jeho anděl. Ale do toho mi ubližoval tak, že jsem se bála pohnout. Ta situace byla strašně matoucí…“ popsala Jaycee.

Nabízí se otázka, zda manželka Nancy Garridová mohla Jaycee pomoci. Později se bránila, že byl Phillip manipulátor, že se ho sama bála, a tak radši spolupracovala. Soud a veřejnost to však posoudily jinak: Nancy měla přístup k telefonu, mohla zavolat policii, měla možnosti – nic z toho ale neudělala. Dobrovolně se stala spolupachatelkou.

Zřejmě nejvíce šokující pasáží je skutečnost, že Jaycee byla opakovaně zneužívaná Garridem. Poprvé otěhotněla ve 13 letech – to byl moment, kdy sama nechápala, co se s jejím tělem děje. Cítila, že jí roste bříško, trpěla nevolnostmi. Garrido prohlašoval, že Bůh jí dal „svaté dítě“. Nancy se pokoušela hrát roli „porodní asistentky“, přitom ale sama nikdy nerodila.

„Nevěděla jsem, jaké to je mít dítě. Najednou jsem rodila na staré matraci, v kůlně, bez doktora. Bylo mi třináct. Nenapadlo mě, že se tohle v Americe může dít,“ napsala Jaycee v knize A Stolen Life.

Narodila se holčička, Garrido byl nadšen. Podle všeho se k Jaycee chvíli choval trochu mírněji – paradoxně si hrál na roli otce rodiny. Ale brzy se vrátil ke svým výlevům a drogovým excesům, kterými trpěl (zejména metamfetamin).

Když bylo Jaycee kolem 15 let, otěhotněla znovu. Porod proběhl obdobně: v improvizovaných podmínkách, uvnitř zakryté části zahrady. Druhá dcera přibyla k domácnosti. Jaycee se stala matkou dvou dětí, a to vše coby nedobrovolná zajatkyně. Garrido se vyžíval v myšlence, že vytváří rodinu, již on plně kontroluje.

„Zároveň to byly mé malé zázraky. Díky nim jsem vůbec přežívala. Říkala jsem si: aspoň mohu dát lásku svým dcerám. I když já sama byla dítě,“ komentovala později Jaycee.

Phillip Garrido měl být pečlivě hlídán – měl záznam za sexuální násilí a únos z 70. let. Pravidelně ho navštěvovali probační úředníci, někdy i policie. Vždycky zkontrolovali „obytnou část“ domu, manželka Nancy jim řekla, že manžel se věnuje náboženství za domem, kam cizí lidé nesmí. A úředníci to akceptovali.

„Kdyby kdokoli z nich otevřel vrata na dvorek a vešel pár kroků, narazil by na tábory a kůlny, kde Jaycee žila s dětmi. Ale nestalo se,“ konstatovala později vyšetřovací komise státu Kalifornie.

Celý pozemek byl promyšlený: Garrido postavil vysoké dřevěné plochy, pletivo, poskládal to tak, aby sousedé ani z vyšších pater nezahlédli, co je v zadní části. Několik sousedů si stěžovalo na hluk či Garridovy výstřednosti, ale policie vždy přijela, promluvila s Garridem u dveří a zase odjela.

„Kdyby v roce 2006 provedli důkladnou prohlídku, mohli by dívku zachránit o tři roky dřív. Ale nestalo se,“ uvádí oficiální zpráva.

Mnoho lidí se ptá, proč se Jaycee nepokusila utéct, hlavně v pozdějších letech, kdy už byla starší. Od 14, 15 let mohla být fyzicky schopna něco podniknout. Jenže:

„Po čase vám připadá, že takhle už to zkrátka je. Vy už nemáte sílu bojovat, přijímáte roli otroka a zároveň chránite děti. Nedokázala jsem si představit, že bych mohla zdrhnout a nechat je tam,“ vysvětlila Jaycee.

Po 18 letech se Garrido paradoxně sám usvědčil. Měl megalomanské náboženské vize, chtěl pořádat kázání, prosit o peníze, a tak šel na Státní univerzitu v Berkeley, aby tam rozdával letáky. Vzal s sebou dvě dívky (tehdy 11 a 15 let), což byly dcery Jaycee. Chovaly se plaše, skoro vyděšeně, a to upoutalo pozornost důstojnice kampusu Lisy Campbell.

Campbell se Garrida vyptávala, proč jsou dívky nesmělé, proč nejsou ve škole. Garrido se do všeho zamotal. Campbell nakonec kontaktovala probační úřad s podezřením, že se tu děje něco divného.

Probační úředník Garridovi nařídil, ať se dostaví se všemi „členy rodiny“ na stanici. Garrido vzal i Jaycee, která se do té doby vydávala za „Allissu“ – dospělou společnici, jež prý bydlí u něj „dobrovolně“. Během výslechů se probační pracovníci i policisté ptali na jména, datum narození, vztahy, a Jaycee se zhroutila.

„Chvíli jsem mlžila a říkala, že jsem Allissa. Pak jsem v pláči řekla: ‚Ne, nejmenuju se Allissa. Jsem… Jaycee… Jaycee Lee Dugard.‘“ citovala její slova jedna z policistek.

Následovalo zatčení Phillipa a Nancy Garridových a střemhlavé uvedení celé kauzy na titulní strany novin. Policie okamžitě kontaktovala matku Jaycee, Terry Probyn. Ta nevěřila vlastním uším, domnívala se, že jde o omyl nebo krutý vtip. Zanedlouho však spatřila svou dceru – z jedenáctileté holčičky se stala 29letá žena.

„Objetí s mámou bylo to nejkrásnější. Tolik let jsem snila, že jednou přijde a vezme mě pryč. Teď jsme se znovu viděly. Ale já už byla matka dvou dětí. Všechno bylo neskutečné,“ uvedla Jaycee v rozhovoru pro ABC News.

Jayceeina rodina se zároveň musela srovnat s faktem, že Jaycee má dvě dcery. Bylo jim kolem 11 a 15 let. Děvčata vyrostla v zajetí, neznala svět venku, nikdy nechodila do školy ani k lékaři. Byla nesmírně bojácná a na všechno koukala s úžasem. Babička Terry i nevlastní otec Carl je přijali s otevřenou náručí, přestože to byl obrovský šok.

Phillip Garrido byl obviněn z únosu, opakovaného znásilnění, falešného věznění, týrání dítěte, nepovoleného zbavení osobní svobody, a Nancy Garrido čelila obvinění ze spolupachatelství a dalších zločinů. Soud probíhal v roce 2010–2011. Jaycee svědčila částečně v písemné formě, protože veřejně vypovídat proti Garridovi bylo pro ni psychicky náročné.

„Pokud existuje příklad extrémní krutosti a psychického teroru, je to tento případ. Věznit dítě 18 let a ještě ho nutit porodit dvě děti, to přesahuje všechno,“ konstatoval prokurátor v závěrečné řeči.

Soud vynesl pro Phillipa Garrida trest 431 let (v praxi doživotní vězení). Nancy Garrido dostala 36 let. Někteří lidé se pozastavovali nad tím, zda Nancy nemohla být obětí. Nicméně soud jasně řekl, že měla možnost jednat, mohla kdykoli zavolat policii, ale zvolila cestu aktivní spoluúčasti.

„Jedinou obětí tady je Jaycee a její dcery. Nancy Garrido se na zločinu podílela, i když se neúčastnila sexuálního zneužívání,“ upřesnilo soudní obsáhlé rozhodnutí.

Po osmnácti letech izolace a lží měla Jaycee zpočátku strach i z obyčejných věcí – nakupování v supermarketu, jízdy autem bez dozoru. Obě její dcery také zažívaly kulturní šok, protože poprvé viděly větší město, televizi, školu a kamarády. Rodina se ocitla v těžké situaci, ale pospolitost a láska jim pomohly překonat počáteční zmatky.

„Byla jsem matkou, ale sama jsem nikdy nezažila normální dospívání. Bála jsem se všech lidí, hluku, otevřených prostor. Naštěstí se mnou byla moje máma a její manžel, kteří mi dávali jistotu, že to zvládnu,“

Ukázalo se, že úřady opakovaně zklamaly (nedostatečné kontroly probační služby). Kalifornie proto Jaycee vyplatila odškodnění 20 milionů dolarů, které mělo pokrýt terapeutickou a lékařskou pomoc pro ni a její dcery, včetně bezpečného bydlení. Úředníci se oficiálně omluvili za selhání systému.

„Nejde o to, že by mi peníze vrátily dětství. Ale pomůžou mi začít nový život, postarat se o mé dcery. Je to aspoň gesto, že stát uznává, že pochybil,“ napsala Jaycee ve své knize.

V roce 2011 Jaycee Lee Dugard vydala autobiografii A Stolen Life (Ukradený život), v níž detailně popisuje svůj únos, život v zajetí a i vlastní pocity po osvobození. Kniha se okamžitě stala bestsellerem. Lidé byli šokováni upřímností, s jakou Jaycee popsala i nejsložitější okamžiky, jako první porod ve 13 letech nebo manipulativní projevy Garrida.

„Rozhodla jsem se, že chci vyprávět svůj příběh sama. Nechci, aby za mě mluvili jiní. A myslím, že to může pomoci obětem podobných zločinů, aby se nebály promluvit,“ řekla Jaycee v jednom televizním rozhovoru.

V roce 2016 vydala pokračování Freedom: My Book of Firsts, kde popisuje, jak poprvé v životě mohla dělat věci, které dělají teenageři – chodit do kina, jezdit na kole, mít kamarády mimo rodinu. Často vystupuje na osvětových akcích, bojuje za práva unesených dětí a za přísnější dohled nad recidivními sexuálními násilníky.

Případ Jaycee Lee Dugard je jedním z nejdéle trvajících únosů, které kdy skončily šťastným návratem. Dívka strávila v zajetí své dětství, dospívání i počátek dospělosti.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_of_Jaycee_Dugard

https://www.denverpost.com/2019/08/26/jaycee-dugard-kidnapping-story-decade-later/

https://people.com/where-are-jaycee-dugard-daughters-today-8637734

https://abcnews.go.com/US/jaycee-lee-dugard-found-family-missing-girl-located/story?id=8426124

https://en.wikipedia.org/wiki/A_Stolen_Life:_A_Memoir