Článek
Alžběta (Betka) Štrkulová se narodila 14. srpna 1945 v Košicích na východním Slovensku. Od dětství milovala tanec – už jako malá vystupovala ve folklórním souboru Čarnica v rodných Košicích.
Díky letům na jevišti netrpěla trémou a vystupování před lidmi jí bylo přirozené. Kromě tance měla však i jiné ambice: po maturitě začala studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Ještě jako středoškolačka uspěla v 17 letech v konkurzu na externí hlasatelku Československé televize – skromně tehdy nevěřila, že by měla šanci proti zkušenějším uchazečkám, ale nakonec získala místo vůbec první hlasatelky v košickém studiu.
Při jedné z kamerových zkoušek dostala za úkol odvyprávět klasickou pohádku; spletla si konec a rozesmála celý štáb, ale místo u televize jí to zajistilo. Diváci si brzy oblíbili její milý projev a charismatický úsměv. Netušila však, že už zanedlouho ji čeká životní zlom – ten přišel naprosto neplánovaně.
Královna krásy
Píše se červen 1967 a do Ostravy se sjíždějí nejkrásnější dívky z celého Československa. Politické uvolnění šedesátých let umožnilo po dlouhé době uspořádat oficiální soutěž krásy – po desetiletích socialismu to byla novinka, byť ne všichni tomu fandili.
Dvacetiletá Alžběta Štrkulová původně vůbec neměla soutěžit. Osud však zasáhl v její domovské Košici. Na krajské kolo soutěže Miss (tehdy ještě nazývané Dívka roku) několik přihlášených dívek nepřišlo. V nastalé nouzi požádali organizátoři tanečnice z folklórního souboru Čarnica, který tam zrovna vystupoval, zda by nevyplnily prázdná místa.
Betka souhlasila – a ocitla se tak mezi adepty na královnu krásy doslova z hodiny na hodinu. Neměla ani čas si shánět garderobu. Když pak přišla před porotu a publikum bosa, protože pro ni nenašli vhodné střevíce, místo posměchu sklidila obdiv.
„Před publikum jsem šla bosa, protože pro mě neměli boty vhodné velikosti. Navzdory tomu jsem krajské kolo vyhrála,“ vzpomínala později skromně Štrkulová. Narychlo si pak sama ušila i jednoduché plavky na finálové klání – v obchodech tehdy velký výběr stejně nebyl.
Ve finále Miss Československa, které se konalo 26. června 1967 v Ostravě, už Alžběta nechyběla. Mezi porotci usedl dokonce spisovatel Milan Kundera, který hodnotil dívky nejen podle půvabu, ale i podle jejich vystupování, přehledu a šikovnosti.
V době, kdy ještě soutěže krásy neprovázela žádná velká show ani televize, působila finálová večerní přehlídka skromně, ale upřímně. Mladá brunetka z Košic s jemným úsměvem a dolíčky ve tváři všechny okouzlila – ve volné disciplíně zatančila temperamentní romský tanec a svým přirozeným šarmem zastínila i favorizované soupeřky.
Alžběta Štrkulová, herečka, moderárorka, televizní hlasatelka. První československá královna krásy z roku 1967, na světové soutěži Miss World v Londýně v témže roce skončila na šestém místě.
Posted by Stanka Bonczek on Friday, May 23, 2025
Korunku pro vítězku nakonec porota posadila právě na její hlavu. Štrkulová se stala historicky první oficiální Miss Československa. Bylo jí necelých dvaadvacet let.
Triumf v národní soutěži přinesl Betce nejen slávu doma, ale otevřel jí i dveře do světa. Ještě tentýž rok získala nominaci na prestižní globální klání Miss World v Londýně. Pro dívku z východního bloku, kde běžně nebylo možné cestovat na Západ, to byla jedinečná šance reprezentovat svou zemi na světové scéně.
V listopadu 1967 se Alžběta objevila na pódiu v Londýně po boku 54 nejkrásnějších dívek světa. A vedla si skvěle. Ze 55 soutěžících se probojovala až do užší špičky – nakonec obsadila úctyhodné 5. místo.
Hlavní korunku Miss World sice nezískala, přesto její úspěch vzbudil senzaci – socialistické Československo díky ní poprvé okusilo, jaké to je mít svou krásku mezi světovou elitou. Tehdejší tisk o Štrkulové psal jako o „půvabné okaté Slovence, která okouzlila svět svou přirozeností“.
Alžběta sama však zůstávala nohama na zemi. Vítězství i světové úspěchy přijímala s pokorou a říkala o nich, že to pro ni byla jen další zajímavá životní příležitost, nikoli důvod k namyšlenosti.
V záři kamer
Po návratu z Londýna se z Alžběty Štrkulové stala známá tvář. Média ji na čas oslavovala jako národní celebritu a vzor slovenské krásy. Ona však nepřestala studovat; dál navštěvovala přednášky na univerzitě v Košicích a souběžně pokračovala v práci televizní hlasatelky.
Televizní diváci ji vídali pravidelně uvádět zprávy i další pořady. Sama vzpomíná, že tehdejší práce hlasatelky nebyla žádná procházka růžovým sadem: texty se musely učit nazpaměť, přímé vstupy běžely i v noci a technické vymoženosti jako čtecí zařízení neexistovaly.
Často prý v nočním studiu i usnula a ráno vysílala dál, ale mladické nadšení ji neopouštělo. Štrkulová navíc zvládla skloubit pracovní zápřah i s rodinným životem – ten pro ni vždy mnoho znamenal.
Její krása a přirozený projev neunikly ani filmařům. Už v roce 1967 si jí povšiml renomovaný režisér Štefan Uher a nabídl jí jednu z hlavních rolí ve svém psychologickém filmu Tri dcéry (Tři dcery). Zatímco natáčela, stihla ještě vyhrát soutěž Miss – a film Tři dcery se po srpnu 1968 bohužel zařadil mezi díla uložená „do trezoru“, takže se nedostal hned k publiku.
Štrkulová však dostala další herecké příležitosti: objevila se v historickém dramatu Traja svedkovia (Tři svědci, 1968) režiséra Paľa Bielika a zahrála si také roli Gemmy Roselli v televizní adaptaci Turgeněvovy novely Jarní vody. Kromě toho účinkovala v několika populárních televizních inscenacích konce 60. let, jako Čas slunce a růží, Pomsta staré dámy či kriminální 87. revír.
Filmová kariéra Alžběty Štrkulové nakonec neměla dlouhého trvání – po roce 1968 prudce ochladlo klima pro obdobné „hvězdy“ a nové role už nepřicházely. Normalizující se režim na počátku 70. let upřednostňoval jiné typy zábavy a někdejší okouzlující Miss se musela spokojit s tím, že zůstane „jen“ hlasatelkou.
Tím spíše se ale vypracovala v této profesi na skutečný pojem. Dál pravidelně uváděla televizní programy a stala se jednou z nejpopulárnějších tváří obrazovky v tehdejším Československu.
V roce 1975 přišel další milník: Štrkulová byla zvolena hlavní moderátorkou velkolepé silvestrovské estrády s názvem Silvestr na Silvestru – šlo o první silvestrovský televizní program vysílaný barevně a oné silvestrovské noci 1975 ji viděly miliony diváků.
Za své vynikající působení před kamerou obdržela později prestižní cenu Zlatý krokodýl, nejvyšší ocenění Československé televize. Ve svých třiceti letech tak měla za sebou bohatou zkušenost – od tanečnice a studentky přes Missku až po uznávanou televizní osobnost.
Návrat do světa krásy
Zatímco profesionální život Alžběty Štrkulové byl viditelný v záři reflektorů, svůj soukromý život si pečlivě střežila. Krátce po svých filmových a televizních úspěších se provdala – k rodnému příjmení Štrkulová přidala manželovo jméno Šebová.
S manželem vychovala dva syny, na které byla vždy nesmírně pyšná. Přestože patřila k nejznámějším ženám v zemi, rodinu vždy stavěla na první místo. „Rodina? Ta pro ni znamenala a dodnes znamená všechno,“ shodují se ti, kdo ji znali.
S dětmi a mužem trávila maximum času a veřejnost do svého soukromí téměř nevpouštěla. Bulváru se vyhýbala, rozhovory téměř neposkytovala a žila životem překvapivě obyčejné, skromné ženy.
Po sametové revoluci v roce 1989, kdy skončila éra socialismu, čekaly Alžbětu nové výzvy. Ve 45 letech okusila podnikání – vrhla se do světa obchodu v rodných Košicích a zkusila využít svou popularitu i zkušenosti v nové době.
Zároveň se splnil její dávný sen poznat svět: začátkem 90. let odjela na několik let do Spojených států amerických, kde žila téměř čtyři roky. „Amerika je úplně jiný svět,“ psala prý přátelům domů nadšeně v dopisech. Ani za oceánem ovšem nezahálela – točila reportáže pro slovenskou televizi Markíza a zdokonalovala se v angličtině.
Nakonec ji ale její bohaté zkušenosti a láska k moderování přivedly zpět ke světu soutěží krásy – ovšem už v jiné roli. Stala se porotkyní v několika novodobých kláních Miss a v roce 1997 dokonce spolumoderovala světové finále Miss Universe na Havaji.
Historie už navždy zapsala Alžbětu Štrkulovou jako první československou královnu krásy. Její doba slávy sice přišla a odezněla v bouřlivých 60. letech, ale její odkaz přetrvává.
Soutěže Miss se v Československu mohly konat jen krátce v letech 1967–1969 – pak je nastupující normalizace na dvě dekády zakázala s odůvodněním, že socialistické ženy mají být hodnoceny podle práce, ne vzhledu.
Štrkulová tak patří do malého klubu žen, kterým se podařilo v oné krátké éře získat takový titul. Její umístění na Miss World 1967 dodnes patří k největším úspěchům českých a slovenských krásek na mezinárodní scéně.
A co dělá Alžběta Štrkulová dnes? V současnosti žije opět poklidně v rodných Košicích. V roce 2025 oslavila úctyhodné 80. narozeniny. Přesto když jde po ulici, starší lidé ji stále poznávají – její nezaměnitelné dolíčky ve tvářích a jiskra v očích zůstaly i po letech stejné.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alžbeta_Štrkulová
https://www.dotyk.cz/magazin/alzbeta-strkulova-miss-1967/
https://www.super.cz/clanek/celebrity-pamatuje-si-na-ni-prvni-ceskoslovenska-kralovna-krasy-byla-v-roce-1967-tahle-brunetka-ktera-uspela-i-na-miss-world-774748
https://www.vlasta.cz/clanek/prvni-ceskoslovenska-miss-plavky-si-usila-sama-a-milovala-banany-v-cokolade-2026.html
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-proste-fenomen/784320/prisla-na-podium-bosky-a-zvitezila-znate-pribeh-alzbety-strkulove-prvni-ceskoslovenske-miss.html
