Bohaté naleziště ropy nejprve přineslo Osedžům nezměrné bohatství, poté ale i závist a smrt

Jenže pod prérijními kopci dřímalo „černé zlato“ – bohatá ložiska ropy. Osedžové měli prozíravě v rukou práva na veškeré nerostné bohatství svého území, a když se na jejich půdě začalo těžit, plynuly jim z toho tučné licenční poplatky. Rok 1923 jim vynesl přes 30 milionů dolarů (v přepočtu na dnešní hodnotu zhruba půl miliardy). Rázem se z chudých domorodců stali dolaroví milionáři.

„Osedžové jsou nejbohatší národ… ze všech ras planety,“ psal tehdejší tisk. Mnozí příslušníci kmene si užívali luxusu, o jakém se většině Američanů té doby ani nesnilo. Kupovali nejdražší auta, nosili oblečení šité na míru v Hongkongu, a dokonce měli bílé služebnictvo.

Jeden dobový vtip tvrdil, že když osedžskému boháči píchnul u auta pneumatika, raději si rovnou pořídil nový vůz. Zkrátka – z „divochů“ se stala smetánka. Jenže nebývalé bohatství s sebou přineslo i nenávist a chamtivost okolního světa… a brzy mělo na půdu Osedžů přivést smrt.

První temné mračno se objevilo v květnu 1921. Kdesi v osamělém údolí Osage County páchnou zbytky rozkládajícího se těla – místní lovec náhodou naráží na mrtvolu ženy v pokročilém stádiu rozkladu. Nikdo tehdy netuší, že nález mrtvé Anny Brownové bude začátkem krvavé série.

Anna, mladá Osedžka a jedna z novopečených milionářek, leží na zádech v trávě, obličej k nepoznání. Místní šerifové případ odbývají jako „nehodu v opilosti“ – vždyť prý to byla „jen opilá Indiánka“, co zabloudila a umrzla venku. Až dodatečná pitva odhalí, že Anna měla v hlavě kulku. Z vraždy mladé ženy se však nestane senzace dne. Pro místní úřady jako by šlo jen o nepříjemnost, kterou je lepší zamést pod koberec.

O několik týdnů později umírá Annina stará matka Lizzie. Úmrtní list uvádí prostě „stáří“, ale mezi Osedži se šeptá o otravě. Jako dědička po zesnulé dceři i zemřelém manželovi nashromáždila Lizzie řadu cenných „headrightů“, podílů na ropných ziscích. A s ní teď pomalu mizí celá její rodina. Kdo bude další?

Strach rozprostřel nad Osage County stín. V roce 1922 se do novin dostává znepokojivý pojem „vláda teroru“ – z bohatých Osedžů se stává lovná zvěř. Během krátké doby umírají násilnou či záhadnou smrtí desítky lidí. Střílí se potají v noci, domy vyletují do povětří, jed se míchá do nápojů a vrahové se neštítí ani bodnutí nožem do zad.

Mladí muži i ženy mizí ze světa a jejich pozůstalí bědují, že místní policie nehne ani prstem. Šerifové a soudci v okolí jsou totiž často sami na výplatní pásce u těch, kdo zbohatlíky z kmene chtějí připravit o majetek.

Osedžové tuší, že stojí proti dobře organizovaným, vlivným nepřátelům. Prosby o pomoc však narážejí na hradbu mlčení – kdo promluví, zemře. Když starší kmene vyšlou jednoho spřízněného bělocha, aby se obrátil na vládu ve Washingtonu, muž dorazí do hlavního města jen pro vlastní smrt: kdosi jej brutálně ubodá a nacpe do kanálu dřív, než stihne s kýmkoli promluvit.

Podobný osud potká i právníka W.W. Vaughana, který sbíral důkazy – jeho zohavené tělo se najde pod železničním mostem, poté co jej pachatelé vyhodili z jedoucího vlaku. Vypadá to, že touha po indiánských milionech nezná slitování a ruka zločinu dosáhne všude. Osedžské nebožtíky už není kam pohřbívat, jak se hřbitov plní novými a novými hroby.

V srpnu 1923 otřese prérií ohlušující výbuch. Farmou nedaleko městečka Fairfax otřásla exploze dynamitu – někdo vyhodil do povětří dům Rita Smithové, jedné z bohatých sester zesnulé Anny Brownové. V troskách jsou nalezena ohořelá těla Rity a její služebné; Ritin manžel Bill přežije výbuch v agonii ještě čtyři dny. Stihne u smrti vyšeptat jméno člověka, kterého z vraždy podezírá, a pak i on umírá. Jedinou, kdo z kdysi početné rodiny zatím žije, je Mollie Burkhartová, nejmladší ze sester. Připadá jí dědictví po všech zavražděných příbuzných, což z ní dělá velmi bohatou ženu. A také další oběť na seznamu…

Mollie se třese strachy o život. Dobře ví, že vrah, ať je to kdokoli, půjde i po ní. Zároveň bojuje s vlastním srdcem: ten, komu Mollie nejvíc věří – její manžel Ernest – je totiž příbuzným hlavního podezřelého.

William „King“ Hale, vážený rančer a mecenáš, si vysloužil přezdívku „Král Osage“ pro svou moc v kraji. Všude má kontakty, umí se zalíbit. K Osedžům se chová jako příjemný soused a dobrodinec, ale množí se indicie, že právě on tahá za nitky vražedného spiknutí. Hale do oblasti přišel pár let předtím s prachsprostým cílem – dostat se k ropným penězům za každou cenu.

A právě Mollie měla být klíč ke všemu: Hale přemluvil svého synovce Ernesta Burkharta, aby si mladou Osedžku vzal za ženu. Pak už stačilo jediné – vyhladit celou její rodinu, aby veškeré bohatství připadlo Ernestovi a tím pádem pod kontrolu strýce Halea.

„Kdyby ten zatracený Ernest držel pusu, dnes jsme bohatí,“ prohlašuje prý Hale později mezi svými. Právě Ernestův hlas totiž nakonec zlomí mlčení. Ale než k tomu dojde, stihne Mollie prožít týdny hrůzy, kdy dnem i nocí čeká, odkud přijde rána osudu.

Je nemocná – bledne, chřadne, a napadne ji děsivá myšlenka: neotrávil ji někdo? Mollie, oddaná katolička, se dokonce svěří knězi, že má strach ze svého vlastního muže. Kněz ji nabádá, ať nepije žádný alkohol v domácnosti, a tajně informuje úřady. Mollie zůstává doma, modlí se s růžencem v ruce a po každém jídle naslouchá vlastnímu tělu: je mi špatně? Nebo si to jen vsugerovávám?

Osedžové už pochopili, že od místních politiků se pomoci nedovolají. V zoufalství se roku 1925 obracejí na federální vládu. A tehdy do Oklahomy přichází skupina neznámých mužů. Na první pohled nic zvláštního: jeden pojišťovací agent, jeden obchodník s dobytkem, mladý kovboj, co hledá práci, a dokonce jakýsi indiánský léčitel. Tito nenápadní cizinci se tiše vmísí mezi místní.

Ve skutečnosti jde o tajné agenty z nově vzniklého Úřadu pro vyšetřování (pozdější FBI), vedené bývalým texaským rangem Tomem Whitem. White dostal od šéfa J. Edgara Hoovera za úkol rozbít „vládu teroru“ a nasadil na případ své nejlepší muže – i jednoho rodilého indiána, aby snáze pronikl do komunity.

Začíná riskantní hra na kočku a myš. Agenti v utajení postupně získávají důvěru vyděšených Osedžů, sbírají střípky informací a sledují stopy, které „král“ Hale pracně zakrýval. Ten mafiánský kmotr z prérie si totiž zajišťoval beztrestnost všemi prostředky – zastrašováním svědků, úplatky a falešnými stopami, jež měly vyšetřovatele svést na scestí.

Jednoho dne však agenti udeří: podaří se jim získat svědectví Haleova kumpána, a dokonce přimějí Ernesta Burkharta promluvit. Mladík se zlomí – sice se snaží líčit sám sebe jako „nevinného pěšáka“, ale dozná, že pomáhal strýci s vražedným plánem výměnou za podíl na zisku. Další spolupachatelé se přidávají a v roce 1926 je konečně rozbit celý gang plánující vyvraždění Molliiny rodiny i dalších bohatých členů kmene.

Když padne rozsudek a porota označí Williama Halea za viníka, noviny jásají. Psal se leden 1929, když „Král Osage“ putoval v poutech do vězení. Hale dostal doživotí, stejně jako střelci a jeden zkorumpovaný advokát, kteří se na komplotu podíleli.

Mollie Burkhartová díky tomu přežila – včas přestala pít manželovy nápoje a otrávě unikla. Po odhalení pravdy se s Ernestem rozvedla. Přišla ale o matku, tři sestry, švagra a řadu přátel; celý její svět zmizel v hrobě. Z krevavého dědictví ropného bohatství se už nikdy nevzpamatovala a zemřela v roce 1937, mladá a zlomená.

Osedžské vraždy otřásly Amerikou, ale spravedlnost zůstala polovičatá. Hale a jeho lidé si za mřížemi odseděli jen část trestu – po pár desítkách let byli propuštěni na podmínku. Jejich zločin však vedl k pozitivní změně zákona: federální vláda konečně zakázala převádět cenné „headrighty“ mimo původní kmen, takže běloši už nemohli snadno dědit ropné bohatství po zavražděných indiánech.

Ropná pole navíc časem vyschla a místní ropní baroni přišli o motivaci zabíjet. Přesto během „vlády teroru“ zahynulo na šedesát až sto lidí – dodnes se přesně neví, kolik osudů bylo tehdy předčasně ukončeno kvůli chamtivosti. Mnozí viníci nikdy nebyli dopadeni, protože podpláceli lékaře, úředníky i porotce a své zločiny skryli jako „nehody“.

Teprve o desítky let později se na tuto temnou kapitolu dějin znovu zaměřili novináři a historikové. Příběh vražd kvůli ropě byl dlouho zapomenut, ale svědectví přeživších příbuzných i nově objevené dokumenty vynesly pravdu na povrch. V roce 2017 o událostech napsal spisovatel David Grann bestsellerovou knihu „Killers of the Flower Moon“ a podle ní vznikl velkofilm Martina Scorseseho.

Tragický osud Osedžů tak znovu ožil před očima veřejnosti. Nešlo totiž o jediný případ v americké historii, kdy se z bohatých indiánů stala kořist – ale patří k těm nejděsivějším. Osedžská „vláda teroru“ zůstává mementem toho, kam až může zajít lidská hamižnost a rasová nenávist, pokud se jim nepostavíme na odpor.

Zdroje:

https://www.fbi.gov/history/famous-cases/osage-murders-case

https://en.wikipedia.org/wiki/Osage_Indian_murders

https://www.stoplusjednicka.cz/ropne-bohatstvi-indianskeho-kmene-osedzu-nastartovalo-vlnu-korupce-podvodu-vrazd