Článek
Podzim 1980, Hollywood. Třiatřicetiletá Suzanne Somersová právě zahájila pátou sezónu v jednom z nejsledovanějších amerických sitcomů. Jako naivní blondýnka Chrissy Snowová ze série Three’s Company (v českém prostředí neznámé, v USA však tehdy fenomén) zaručovala televizi ABC každý týden desítky milionů diváků.
Úspěch seriálu stál z velké části na jejím komediálním talentu a popularitě. Za kamerou ale zároveň narůstalo napětí - Somersová chtěla stejnou odměnu, jakou bral její mužský kolega v hlavní roli.
Tehdejší praxe v Hollywoodu platovou rovnost nepodporovala. Její kolega John Ritter, představitel titulního „muže“, bral výrazně více než obě herečky v sérii. Somersová proto před začátkem nové sezóny požádala vedení stanice o navýšení honoráře z 30 000 na 150 000 dolarů za epizodu - na úroveň Ritterova platu - a také o podíl na zisku z úspěšné show.
Byl to odvážný krok, motivovaný pocitem nespravedlnosti i radami jejího manžela Alana Hamela, který se stal jejím manažerem. Stanice ABC ale na rovné podmínky nemínila přistoupit. Podle svědectví, které Hamel později popsal, se vedení rozhodlo udělat ze Somersové odstrašující případ pro všechny další herce, kteří by chtěli vyjednávat podobně tvrdě. Místo požadovaného srovnání platu nabídla ABC herečce jen nepatrné přidání o 5 000 dolarů.
Somersová se s takovým výsledkem nesmířila. Krátce nato přestala docházet na natáčení některých dílů a omluvila se produkci například s odkazem na zlomené žebro. Televize odpověděla tvrdým postihem: scénáře Three’s Company na zbytek sezóny omezily postavu Chrissy na minimum.
V každé epizodě se objevila už jen na pár desítek sekund v samostatné scénce telefonátu - její televizní spolubydlící jí volali k rodičům, kam byla dějově „uklizena“. Somersová tak sice technicky vzato dodržela smlouvu, ale v naprosté izolaci od ostatních.
Mladá herečka, ještě nedávno oslavovaná hvězda večerní zábavy, byla v přímém přenosu odstřižena od kolegů i diváků. Na jaře 1981 ABC její kontrakt definitivně zrušila a postavu Chrissy ze seriálu nadobro stáhla.
Následovala žaloba. Somersová argumentovala, že ji stanice poškodila na pověsti a připravila o další práci v branži - požadovala odškodné 2 miliony dolarů. Spor skončil arbitráží s mizivým výsledkem. Dal za pravdu televizi. Somersové přiřkl jen 30 000 dolarů za jednu nevyplacenou epizodu.
V Hollywoodu té doby už ale fungoval neoficiální trest: odvážná herečka získala nálepku „problémové“ a velká studia o její služby ztratila zájem. Během jediného roku se tak herečka na vrcholu popularity ocitla bez klíčového angažmá a s pošramocenou pověstí.
Nechtěné fotografie v Playboyi
K profesním potížím se brzy přidal i skandál osobnější povahy. Jako by nebylo dost zlé, že Suzanne Somersová přišla o televizní roli - zároveň se musela bránit i nechtěnému zveřejnění svých aktů. V listopadu 1980 vystoupila v populární Tonight Show Johnnyho Carsona a během hovoru před publikem mimochodem prohlásila, že nikdy nefotila nahé snímky.
Připustila jen existenci staršího polonahého portrétu pro jiný magazín. Tehdy netušila, že tím vyprovokuje časopis Playboy k ráznému protiútoku. Šéfredaktor pánského magazínu dobře věděl, že někde v archivu má sadu zapomenutých fotografií neznámé blondýnky z konce 60. let - a ta blondýnka byla právě začínající Somersová. Krátce po jejím televizním vystoupení Playboy fotografie skutečně otiskl, aniž by měl od herečky souhlas.
Somersová reagovala okamžitě žalobou i veřejným vysvětlením. Ukázalo se, že ony kompromitující snímky vznikly již v únoru 1970. Tehdy se teprve snažila prorazit - měla za sebou rozvod, malé dítě a hledala jakýkoli výdělek. Přistoupila proto na zkušební focení pro Playboy s nadějí, že honorář pomůže uhradit léčebné výlohy po těžké autonehodě jejího syna ve věku batolete.
K žádnému velkému pózování pro časopis ale nakonec nedošlo. Mladá Suzanne si věc rozmyslela a nabídku Playmate pro rok 1971 odmítla, snad i kvůli obavám o svoji hereckou budoucnost. Negativy zůstaly v archivu vydavatelství - dokud je po letech redakce nevytáhla, aby dokázala, že Somersová opravdu před objektivem odhalila víc, než chtěla připustit.
Soudní spor s Playboyem se vlekl několik měsíců. Jak později uvedla, otisknutí zapomenutých fotografií ji hluboce ranilo a rozzlobilo - zejména proto, že šlo o nekvalitní záběry z dob, kdy se necítila ve formě. „Ty fotky byly příšerné. Bylo mi tehdy osmnáct, měla jsem po porodu a vážila o devět kilo víc než dnes,“ vzpomínala později s tím, že po letech vystupování na jevišti by raději světu ukázala svou nejlepší kondici.
Proces nakonec dospěl k mimosoudnímu vyrovnání. Playboy musel zaplatit 50 000 dolarů, které Somersová - v té době matka čtrnáctiletého syna - obratem věnovala na konto dětské charity Easter Seals.
Dobrovolný návrat na titulní stranu
Její vztah s Playboyem se přesto definitivně nepřerušil. V roce 1984, kdy Suzanne Somersová pomalu hledala cestu zpět na výsluní, přišla z pánského magazínu další nabídka na exkluzivní fotosérii. Počáteční reakce herečky byla odmítavá - vzpomínka na předchozí zradu byla stále živá.
Nakonec ale po důkladné debatě v rodinném kruhu svolila, ovšem s přísnými podmínkami. Trvala na tom, že výsledek musí schválit. Vedení Playboye zpočátku váhalo: dávalo Somersové jasně najevo, že redakce si nenechá diktovat od modelky, jak má vypadat obsah. Tentokrát však obě strany kompromis našly.
V prosincovém vydání Playboye roku 1984 se tak Somersová objevila podruhé - a tentokrát dobrovolně. Celkem 14 pečlivě vybraných fotografií představilo sedmatřicetiletou herečku v nejlepší formě. Somersová měla možnost osobně odsouhlasit snímky, které se dostaly do tisku, a výsledek popsala jako vkusný a stylově laděný v duchu Brigitte Bardot.
Dokonce i její přísná matka prý nad neobvyklým krokem dcery nakonec mávla rukou, pokud „si Suzanne zachová důstojnost dámy“. A co na to ten, kvůli němuž kdysi do Playboye šla - syn, kterému mezitím bylo osmnáct? Když časopis s matčinými akty vyšel, žertoval prý ve škole, že tomu jeho kamarádi stejně neuvěří.
Od Vegas ke Kroku za krokem
V první polovině 80. let tak Suzanne Somersová stála mimo hlavní proud Hollywoodu. Nehodlala se ale vzdát. Budování kariéry přesunula z Los Angeles do Las Vegas. Přijala angažmá v tamních revuálních show a dvakrát za večer zpívala a tančila před publikem kasin. Tvrdá práce se vyplatila: divadelní kritici v Las Vegas ji v roce 1986 vyhlásili bavičkou roku.
Z „problematické“ televizní herečky se v Nevadě stala respektovaná hvězda živé zábavy. Vydala také úspěšnou autobiografii Keeping Secrets, ve které upřímně popsala své těžké dětství s alkoholickým otcem. Televizním seriálům se ovšem nevyhýbala nadobro - v roce 1987 zkusila návrat na obrazovku v sitcomu She’s the Sheriff, kde hrála vdovu nastupující na místo šerifa po zemřelém manželovi. Tenhle nenáročný pořad pro syndikace běžel dva roky a Somersové pomohl udržet se v diváckém povědomí.
Zásadní zlom ale přišel až v roce 1991. Tehdy dostala nabídku, která se neodmítá: roli Carol Fosterové, jedné z hlavních postav nového rodinného sitcomu Krok za krokem. Stanice ABC - shodou okolností stejná, která ji o deset let dříve propustila - připravovala moderní variaci na Kutila Tima a Plný dům, jen zasazenou do příběhu velké rodiny. Somersová v Kroku za krokem hrála čtyřicátnici, rozvedenou matku tří dětí, která se hned v pilotním dílu provdá za podobně situovaného otce (v podání Patricka Duffyho ze seriálu Dallas).
Sitcom se rychle zařadil k diváckým hitům a Somersová se v něm předvedla v úplně nové poloze: jako energická milující máma, která s nadhledem krotí neposednou rodinku. Seriál běžel sedm sezón až do roku 1998 a úspěšně se prodával i do zahraničí - včetně českých televizí, kde si ji díky němu oblíbila celá jedna generace diváků.
Po Kroku za krokem už Suzanne Somersová v žádném dalším hereckém projektu podobného rozsahu neúčinkovala, ale veřejně aktivní zůstala až do konce života. V 90. letech moderovala pořady, úspěšně podnikala - proslulý byl zejména její fitness produkt ThighMaster - a psala knihy o zdravém životním stylu.
Do širšího povědomí se zapsala také prosazováním alternativních metod léčby poté, co jí v roce 2001 lékaři zjistili rakovinu prsu. Její kontroverzní odmítání klasické chemoterapie budilo mezi odborníky kritiku, ale Somersová si za svými názory stála podobně neústupně jako kdysi za rovný plat.
Ještě ve svých 73 letech pak vzbudila rozruch prohlášením, že by si k nadcházejícím půlkulatinám ráda nadělila třetí sérii fotografií pro Playboy - tentokrát s vysněnou fotografkou Annie Leibovitz. K realizaci tohoto nápadu už nedošlo.
Suzanne Somersová zemřela 15. října 2023, pouhý den před svými 77. narozeninami.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Suzanne_Somers
https://variety.com/2023/tv/news/suzanne-somers-dead-threes-company-1235756992/
https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2023/oct/15/suzanne-somers-actor-threes-company-american-graffiti
https://abcnews.go.com/GMA/Culture/threes-company-actress-suzanne-somers-dies-76/story?id=102538674
https://www.grunge.com/1421534/why-suzanne-somers-sued-playboy-posed-again-1984/
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1991-09-29-tv-4932-story.html
https://www.upi.com/Archives/1984/11/06/Scotts-World-Suzanne-bares-all/4965468565200/
https://interviews.televisionacademy.com/interviews/suzanne-somers
https://www.biography.com/movies-tv/suzanne-somers-threes-company-equal-pay
