Článek
Už od prvního paprsku slunce, který pronikne skrz ranní mlhu, je v jihoafrickém Krugerově národním parku cítit napětí. Stále tu vládnou drsné přírodní zákony a i dnes tyto končiny neztratily nic ze své divoké podstaty. Lvi útočí na buvoly, levharti číhají ve větvích stromů, supi krouží nad skalisky… A pak jsou tu momenty, které překvapí i zkušené pozorovatele. Jako tento střet dvou legendárních tvorů Afriky: nepředvídatelně rychlé černé mamby a ohromné síly nilského krokodýla.
Nečekané setkání
V severní části rezervace, u břehu řeky Shingwedzi, spatřil turista Giosuè Spinosa svižně se pohybujícího hada, který neomylně mířil k vodě. Černá mamba, jejíž délka může dosahovat až čtyř metrů, dokáže překvapit svou rychlostí i protřelé přírodovědce. Pokud se na zemi cítí „jako doma“, ve vodě už takovou sebedůvěrou většina hadů neoplývá. Mamba je ale jiná – je rychlá i v tekoucí vodě. A přesně to se na břehu Shingwedzi stalo.
Jakmile se černá mamba pustila do křížení řeky, vyvolalo to rozruch mezi krokodýly, kteří se líně vyhřívali na blízkém písku. Jeden z nich se téměř bleskově zvedl, aby prozkoumal podezřelý pohyb, a vrhl se do vody. Už z dálky bylo patrné, že jde o středně velkého nilského krokodýla – obávaného predátora Afriky, který může dorůst délky až pěti metrů a hmotnosti přes půl tuny. Silná, pancéřovitá kůže a nesmírně mocné čelisti z něj dělají neúprosného lovce všeho, na co si troufne.
První útok nevyšel. Odhodlaný krokodýl se přiblížil a pokusil se mambě zkřížit cestu, jenže had byl v mělké vodě překvapivě hbitý a predátora obratně obeplaval. Rázem mizející stříbřitý záblesk hadích šupin proťal hladinu a zmizel podél protějšího břehu. Zdálo se, že je vyhráno – mamba měla šanci zmizet v hustém porostu.
Komplikace
Jenže zrádné bahno nebylo na její straně. Bahnitý nános ji doslova uvěznil, zpomalil a omezil v pohybu. Než se stačila hadovitými pohyby vykroutit, krokodýl z břehu odhadl správný moment a vrhl se opět do řeky. Tentokrát měl lepší pozici: mamba se nemohla vykroutit tak snadno. Masivní tlamou se do ní zakousl a divoce trhal ze strany na stranu, jak je pro krokodýly typické.
Pro mambu, byť patřící k nejjedovatějším plazům Afriky, nebylo cesty zpět. Její jed se sice řadí mezi smrtelně nebezpečné a dokáže v krátké době zahubit i dospělého člověka, avšak krokodýlí kůži jen tak nepropíchne. Proti vysoké odolnosti a síle dravce, vyzbrojeného těžko proniknutelnými štíty, postrádala mamba rozhodující výhodu. Souboj byl u konce dřív, než by se kdokoli nadál.
Mohlo to dopadnout jinak?
Měla vůbec černá mamba v takovém střetu vůbec reálnou šanci? V boji na „krátkou vzdálenost“ prakticky ne. Její hlavní výhodou je blesková rychlost, která jí proti krokodýlovi umožňuje uniknout. Jakmile se však dostala do bahna a ztratila výhodu rychlosti, ztratila i svoji největší přednost. A i kdyby se mamba pokusila krokodýla kousnout, její jed by se jen těžko dostal skrz jeho silnou, téměř „pancéřovou“ kůži. Pro černou mambu tak zůstávala jediná možnost: co nejrychleji uprchnout.
Možná přemýšlíte i nad tím, jak můžete krokodýl pozřít tak jedovatého hada. Naprostá většina hadích jedů účinkuje především ve chvíli, kdy se dostanou přímo do krevního oběhu oběti (typicky kousnutím). Proto pokud krokodýl hadí jed „jen“ spolkne spolu s hadem, jed se nedostává do jeho krve, ale skončí v trávicím traktu, kde ho agresivní žaludeční kyseliny a trávicí enzymy postupně rozkládají. Samozřejmě, pokud by došlo k otevřené ráně v ústní dutině nebo jícnu, mohl by se jed částečně vstřebat i tam, ale krokodýlí obranné mechanismy jsou natolik robustní (silná kůže, odolný trávicí trakt, schopnost neutralizovat toxiny), že pro něj tento typ rizika zůstává zanedbatelný.
Hostina pod hladinou
Následovala už jen poslední epizoda krátkého dramatu – krokodýl v sevření stále držel svou těžce ulovenou kořist a pomalu se přesunul zpět do vod řeky Shingwedzi. Tam, skrytý v kalné hlubině, mambu pohltil. Pro cizince, jenž přihlížel z bezpečné vzdálenosti, se mohl tento výjev zdát krutý, avšak pro obyvatele africké divočiny je podobný souboj pouhým koloběhem života. Ten, kdo se pohybuje v Krugerově parku, musí být každým dnem připraven na všechno – a hranice mezi lovcem a kořistí se může v mžiku obrátit ve prospěch silnějšího či odolnějšího.
Takové okamžiky, kdy se střetnou dvě legendy divočiny, pro nás zůstávají jedinečnou příležitostí nahlédnout pod pokličku skutečného souboje o přežití. V Krugerově národním parku se každá vteřina může stát poslední – a i když se vám poštěstí spatřit lvy na lovu nebo hroší konfrontaci s krokodýly, jen máloco se vyrovná nervy drásajícímu souboji černé mamby a nilského krokodýla.
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=GEtHhmIdh-U
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mamba_černá
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krokodýl_nilský
