Ching Shih se stala z prostitutky pirátskou královnou. Žena, která přechytračila úplně všechny

Byla to Ching Shih, „Teror Jihočínského moře“. Nevelela desítkám, ale 80 000 psanců na palubách více než 1 800 lodí. Nepadla v boji, ale ponížila čínské císařství, porazila portugalské i britské síly a nakonec si vyjednala odchod do důchodu i se vší svou nesmírnou kořistí.

Na konci 18. století byla čínská provincie Kuang-tung místem extrémů. Byla to brána do světa, tepající centrum obchodu v rámci takzvaného Kantonského systému, ale zároveň místo drtivé chudoby. Právě zde, na špinavých vodách Perlové řeky, kotvily „květinové čluny“ (花船) – plovoucí nevěstince, kam zoufalé rodiny prodávaly své dcery, aby přežily. V tomto světě se kolem roku 1775 narodila dívka jménem Shi Xiang Gu.

Její osud se zdál být předem zpečetěn. Byla nucena k prostituci, ale odmítla se stát pouhou obětí. Zatímco ostatní dívky podléhaly zoufalství, Shi Xiang Gu pochopila, že její pozice jí dává přístup k moci. Proslula nejen svou krásou, ale především svým ostrovtipem, šarmem a obchodním duchem. Jejími klienty nebyli jen obyčejní námořníci, ale i vysoce postavení úředníci, vojenští velitelé a bohatí kupci.

Naslouchala jejich tajemstvím a učila se, jak manipulovat s mocnými muži. Její čas v nevěstinci pro ni nebyl tragédií, ale tvrdou obchodní školou, kde se naučila psychologii, vyjednávání a řízení nebezpečných mužů – dovednostem, které z ní brzy udělají královnu.

V roce 1801, když jí bylo 26 let, si jí všiml muž, který se v tomto nebezpečném světě vyznal jako málokdo – Zheng Yi, obávaný pirátský velitel z proslulé pirátské rodiny. Zdroje se liší v tom, jak přesně k jejich spojení došlo. Podle jedné verze nechal Zheng Yi přepadnout její nevěstinec a unést ji. Podle jiné jí prostě nabídl sňatek.

Ať už byla pravda jakákoli, výsledek byl ohromující. Shi Xiang Gu nesouhlasila, dokud jí Zheng Yi neslíbil neuvěřitelné podmínky: 50 % podíl na veškeré kořisti a spolurozhodování o velení jeho flotily. Nebyla to záchrana z nevěstince; byl to přechod do nového, slibnějšího podniku. Zrodila se Zheng Yi Sao, „manželka Zhenga“.

Jako manželé tvořili Zheng Yi a Ching Shih (jak se jí začalo říkat) nezastavitelnou sílu. Zatímco on byl „skvělý bojovník“, ona byla „mozek operace“. Společně v roce 1805 dokázali nemožné: sjednotili šest znepřátelených pirátských klanů v Jihočínském moři do jediné mocné organizace.

Každá flotila plula pod vlajkou jiné barvy a jejich spojená síla čítala na 600 lodí a 40 000 mužů. Do tohoto mocenského trojúhelníku vstoupila třetí klíčová postava: Cheung Po Tsai. Mladý a talentovaný rybář, kterého Zheng Yi v mládí unesl a donutil stát se pirátem. Cheung Po Tsai se ukázal být tak schopným, že ho Zheng Yi adoptoval jako svého syna a dědice.

V listopadu 1807 přišel zlom. Zheng Yi náhle zemřel ve věku 42 let. Jeho smrt je zahalena tajemstvím – smetlo ho tsunami u pobřeží Vietnamu, jak tvrdí některé zdroje, nebo byl zavražděn?. Pro Ching Shih to byla „nebezpečná situace“.Jako vdova neměla v patriarchálním světě pirátů téměř žádný nárok na velení. Moc měla přirozeně přejít na adoptivního syna a velitele flotily, Cheung Po Tsaie.

Ching Shih však jednala s chladnokrevnou genialitou. Místo aby s dědicem bojovala, udělala z něj svého nejbližšího spojence. Okamžitě s ním navázala politický i milostný vztah a během několika týdnů se z potenciálního rivala stal její loajální partner. Nebyl to skandální románek, ale (další) mistrovský politický převrat.

Zajistila si jeho poslušnost a jeho kontrolu nad armádou, zatímco ona si ponechala strategické velení. Pod jejím výhradním velením se pirátská konfederace proměnila v nezastavitelnou říši. Zoufalí rybáři a námořníci, prchající před bídou, se k ní hrnuli po tisících. Její flotila narostla do nevídaných rozměrů: více než 1 800 lodí a armáda čítající až 80 000 pirátů.

Byla to síla větší než mnohé tehdejší státní námořnictvo, která naprosto zastiňovala flotily západních pirátů. Její největší válečné džunky vážily 600 tun, nesly až 30 děl a posádku 400 mužů.

K ovládnutí této obrovské a divoké masy lidí zavedla Ching Shih svůj největší vynález: centralizovaný a nelítostný zákoník. Nebyla to jen sada pravidel, ale ústava plovoucího národa, která jí zajistila absolutní kontrolu a efektivitu.

Jakýkoli útok musela schválit osobně Ching Shih. Vydávání vlastních rozkazů nebo neuposlechnutí nadřízeného znamenalo okamžité stětí. Veškerá kořist musela být odevzdána a registrována. Posádka, která kořist získala, si směla ponechat 20 procent, zbytek putoval do společného fondu pro celou flotilu. Kdo by se pokusil něco zatajit, byl poprvé krutě zbičován. Podruhé přišel o hlavu.

Opuštění stanoviště nebo nepovolený odchod na břeh se trestal uříznutím uší. Při opakování následovala smrt. Nejpozoruhodnější byla její pravidla týkající se zajatkyň. Znásilnění zajatkyně bylo trestáno smrtí. I dobrovolný sex se zajatou ženou znamenal smrt pro oba. Pirát si mohl zajatkyni vzít za ženu, ale musel jí být věrný a dobře se o ni starat. Ošklivé zajatkyně byly jednoduše propuštěny na svobodu.

Tato pravidla nebyla jen o udržování pořádku. Vytvořila centralizovanou ekonomiku, přísný právní systém a de facto vládu. Ching Shih nebyla pouhou pirátskou kapitánkou; byla hlavou plovoucího státu, který vybíral daně z pobřežních vesnic a řídil se vlastní ústavou. Právě to byl klíč k jejímu nevídanému úspěchu a důvod, proč její impérium přetrvalo.

Na vrcholu své moci se její Flotila rudé vlajky stala synonymem pro hrůzu. Ovládala celé Jihočínské moře, přepadala pobřežní města, blokovala přístavy a vybírala výpalné od každé lodi, která se odvážila vyplout. Vesnice, které se jí postavily na odpor, byly nemilosrdně potrestány a jejich muži pobiti. Ty, které platily tribut, naopak získaly její ochranu.

Zoufalá čínská dynastie Čching proti ní vysílala jednu flotilu za druhou, ale Ching Shih je drtila s děsivou pravidelností. V letech 1808 a 1809 zničila několik vládních eskader, z nichž jedna čítala přes 100 lodí. Poražené lodě i s posádkami často jednoduše začlenila do své vlastní armády. Císařství bylo poníženo.

V bezmoci se vláda obrátila na západní mocnosti a požádala o pomoc britské a portugalské námořnictvo. Zde se střetává mýtus s realitou. Populární legenda tvrdí, že Ching Shih porazila všechny. Historické záznamy jsou však složitější. V sérii střetů známých jako Bitva u Tygří tlamy (1809–1810) čelila její flotila pod velením Cheung Po Tsaie technologicky vyspělejším portugalským lodím.

Záznamy jasně hovoří o tom, že Flotila rudé vlajky utrpěla „několik porážek“ a značné ztráty. Nakonec byli piráti vlákáni do pasti a zablokováni v ústí řeky. Tato taktická prohra však neznamenala konec. Její flotila byla stále obrovská a představovala smrtící hrozbu. Cílem spojenců bylo ji zničit, což se jim nepodařilo.

Ching Shih, jako geniální stratég, pochopila, že vojenská hra se chýlí ke konci a je čas rozehrát tu politickou. Nebyla poražena v tom smyslu, že by byla zajata nebo donucena k bezpodmínečné kapitulaci. Nikdy neztratila kontrolu nad svým osudem. Prohrála bitvu, ale chystala se vyhrát celou válku.

Vláda dynastie Čching, unavená a finančně vyčerpaná nekonečným konfliktem, nabídla pirátům všeobecnou amnestii.Počáteční vyjednávání, která vedl Cheung Po Tsai, však uvázla na mrtvém bodě. Vláda požadovala, aby se piráti vzdali své kořisti a provedli potupný rituál kowtow – pokleknutí na znamení podřízenosti. To piráti hrdě odmítli.

Tehdy se Ching Shih rozhodla vzít osud do vlastních rukou. V aktu neuvěřitelné odvahy a psychologické války vešla neozbrojená do kanceláře guvernéra v Kantonu. Doprovázelo ji pouze 17 negramotných žen a dětí. Tento krok naprosto změnil dynamiku jednání. Nepřišla jako poražená pirátka, ale jako státnice hledající mír.

Podmínky, které si vyjednala, byly ohromující a v historii nemají obdoby. Nebyla to kapitulace, ale mírová smlouva mezi dvěma mocnostmi. Ponechala si veškerou svou kořist. Její nesmírné bohatství, nashromážděné za léta pirátství, jí zůstalo.

Získala amnestii pro téměř všechny. Plnou milost získala ona i drtivá většina jejích následovníků. Jen malá část byla potrestána. Mnoha pirátům byly dokonce nabídnuty pozice v císařské armádě. Problém podřízenosti vyřešila s mistrovskou lstí. Guvernér souhlasil, že bude oficiálním svědkem na její svatbě s Cheung Po Tsaiem. V rámci svatebního obřadu musel pár před guvernérem pokleknout na znamení díků, čímž byla splněna formální podmínka vlády, aniž by se jednalo o akt ponížení.

Cheung Po Tsai nejenže dostal milost, ale byl jmenován kapitánem v císařském námořnictvu s úkolem pronásledovat ostatní piráty. Toto vyjednávání bylo jejím největším vítězstvím. Ukázalo, že její nejmocnější zbraní nebyly děla, ale její brilantní strategická mysl. Nejenže unikla spravedlnosti – ona definovala podmínky svého odchodu do důchodu a v podstatě donutila stát, aby ji odměnil za to, že ho přestane terorizovat.

V roce 1810, ve věku 35 let, Ching Shih ukončila svou pirátskou kariéru jako pohádkově bohatá žena. Vrátila se do Kantonu, města, kde její příběh začal. Tam si otevřela a úspěšně provozovala velkou hernu, která podle některých zdrojů sloužila i jako nevěstinec, čímž se kruh jejího života symbolicky uzavřel.

Na rozdíl od téměř všech ostatních slavných pirátů, kteří zemřeli násilnou smrtí, prožila dlouhý a klidný život. Měla syna a dožila se i vnoučat. Zemřela v klidu ve své posteli v roce 1844 ve věku 69 let.

Zdroje:

http://eef1022.blogs.plymouth.edu/2020/03/28/ching-shih/

https://www.annebonnypirate.com/famous-female-pirates/ching-shih/

https://en.wikipedia.org/wiki/Zheng_Yi_(pirate)

https://www.oerproject.com/OER-Materials/OER-Media/PDFs/AP-World-History/Unit3/Qing-Shih-Extended-Biography

https://historyraetold.com/ching-shih

https://hernexxchapter.org/blog/2019/03/14/ching-shih-a-classic-story-of-rags-to-piracy/

https://en.wikipedia.org/wiki/Zheng_Yi_Sao

https://juliaherdman.com/2017/06/23/ching-shih-worlds-most-successful-pirate/

https://www.theministryofhistory.co.uk/historical-biographies/ching-shih