Článek
Bylo kolem jedenácté hodiny večer 19. října 1998, když se podle dobového novinového líčení nad vojenským letištěm poblíž čínského města Cang-čou v provincii Che-pej objevil neznámý objekt.
Příběh poprvé zveřejnil provinční list Hebei Daily 30. října 1998. Zprávu pak převzal čínský tiskový přehled Baokan Wenzhai a začátkem listopadu ji citovala agentura AFP. Právě z těchto textů vychází většina dnešních popisů takzvaného incidentu v Cangzhou.
Objekt nad vojenským prostorem
Podle článku v Hebei Daily zachytily neznámý cíl čtyři radarové stanice v severní části provincie Che-pej. Objekt se měl pohybovat v omezeném vzdušném prostoru nad leteckým výcvikovým střediskem.
Pozdější převyprávění příběhu často zmiňují až osm radarových stanic. Tento údaj ale není možné nezávisle ověřit a původní zahraniční zprávy hovoří o čtyřech radarech. Radarové záznamy, technické parametry přístrojů ani úplná data o trase objektu nebyly nikdy zveřejněny.
Ze země mělo jev pozorovat přibližně sto čtyřicet lidí. Některá svědectví popisovala světelný objekt s obloukovitou horní částí, plochým spodkem a světly po obvodu. V pozdějších překladech se objevilo přirovnání k houbě, klobouku nebo létajícímu talíři.
Takové popisy je ale potřeba brát opatrně. Vizuální vjem vzdáleného nočního světla může výrazně zkreslit tma, vzdálenost, pohyb pozorovatele i atmosférické podmínky. Zvlášť pokud neznáme přesnou polohu, velikost ani rychlost pozorovaného objektu.
Podle tehdejšího článku byli do akce povoláni zástupce velitele letky Liu Ming a velitel perutě Hu Shaoheng. Do vzduchu se měl vydat letoun typu JJ-6, dvoumístná cvičná varianta stroje J-6, který vycházel ze sovětského MiGu-19.
Texty o případu se rozcházejí v tom, zda šlo o jeden stroj nebo dvojici letounů. Nejjistější je držet se základního tvrzení dobové zprávy: vojenská posádka odstartovala, aby objekt prověřila.
Podle novinového líčení dostala posádka instrukce směřovat nad okres Čching, kde se měl cíl nacházet přibližně patnáct set metrů nad zemí. Piloti měli objekt pozorovat i vizuálně.
Pronásledování, které prý nešlo vyhrát
Nejdramatičtější část příběhu se objevuje právě v převyprávění pilotního pronásledování. Jakmile se měl vojenský letoun přiblížit, neznámý objekt podle dobového článku prudce vystoupal.
Pilotům se ho údajně nedařilo dohnat ani při manévrech, které měly zvýšit jejich rychlost. Objekt měl zůstávat stále před nimi a zároveň měl měnit výšku mnohem rychleji, než posádka očekávala.
Tato část příběhu bývá často prezentována jako důkaz mimořádných schopností objektu. Jenže bez zveřejněných radarových dat, údajů o rychlosti, výšce, úhlu pozorování a výkonu konkrétního letounu není možné podobný závěr udělat.
Z novinového líčení vyplývá pouze to, že posádka nedokázala předmět identifikovat ani bezpečně zachytit. To je podstatný rozdíl oproti tvrzení, že objekt prokazatelně předčil čínskou vojenskou techniku.
Podle pozdějších verzí příběhu stoupal vojenský letoun až do výšky dvanácti kilometrů, zatímco objekt se měl nacházet ve výšce kolem dvaceti kilometrů. Posádka se údajně musela vrátit kvůli varování před nedostatkem paliva.
Jde o jeden z nejcitovanějších detailů celého incidentu. Současně je to detail, který nelze z nezávislých dat ověřit.
Pokud výšky odpovídají skutečnosti, šlo by o velmi vysoký let. Bez původních záznamů ale nevíme, jak byla výška objektu určena, zda šlo o přesný údaj radaru, odhad obsluhy nebo hodnotu převzatou z hlášení.
Když se na start měla chystat další vojenská posádka, objekt podle vyprávění zmizel z vizuálního pozorování i radarových obrazovek.
Zmizení z radarové obrazovky samo o sobě neznamená, že se objekt vypařil nebo se pohyboval neznámou technologií. Radarový kontakt může skončit z mnoha důvodů: objekt změní směr nebo výšku, dostane se mimo dosah přístroje, splyne s rušením, ztratí odrazovou plochu vůči radaru nebo byl původní signál chybný.
Žádný oficiální závěr
Příběh je zajímavý především tím, kde vyšel. Hebei Daily byl stranický provinční deník, nikoli ufologický časopis nebo bulvární web. Agentura AFP tehdy zdůraznila, že čínské oficiální noviny podobné zprávy běžně neotiskovaly.
To ale neznamená, že článek představoval oficiální potvrzení čínské vlády, letectva nebo vědecké instituce. Státní tisk mohl událost popsat, aniž by zveřejnil technické důkazy nebo konečný závěr vyšetřování.
V dobové zprávě se uvádělo, že případ zkoumají místní úřady. Žádná později zveřejněná zpráva, která by uváděla výsledky takového šetření, ale není běžně dostupná.
Neexistuje veřejný radarový záznam, fotografie s ověřeným původem, zvuková nahrávka komunikace s posádkou ani dokument, který by technicky doložil mimořádnou rychlost nebo manévrování objektu.
Právě nedostatek veřejných dat umožnil, aby se příběh po desetiletích rozrostl. Některé články tvrdí, že objekt sledovalo osm radarů, jiné hovoří o čtyřech. Liší se počet svědků, přesný typ letounu, vzdálenost mezi strojem a objektem i podoba světel.
Některé pozdější texty přidávají podrobnosti o zamítnutém povolení ke střelbě nebo o údajně neuvěřitelné rychlosti. Pro tyto detaily ale nejsou k dispozici nezávislé primární dokumenty.
Incident v Cangzhou patří mezi nejznámější čínské případy UFO hlavně proto, že jeho základní příběh zveřejnil regionální státní deník a následně jej převzala AFP.
Má ale své hranice. Neexistuje veřejně ověřený důkaz, že objekt byl mimozemský. Neexistuje ani zveřejněný technický materiál, který by potvrdil jeho údajnou rychlost, výšku nebo mimořádné manévry.
Zdroje:
https://www.gmw.cn/01shsb/1999-05/04/GB/968%5ESH7-421.htm
https://news.sina.com.cn/c/2010-10-25/025021342902.shtml
https://mil.news.sina.com.cn/2010-10-26/0955616043.html
https://rense.com/ufo/chineseufochase.htm
https://www.artangel.org.uk/project/witness/ufo-sightings-from-around-world/
https://groups.google.com/g/alt.ufo.reports/c/cn4hkXlNLCg
https://www.sohu.com/a/229970748_475370
