Hlavní obsah

Čtyři roky věznil Tanyu Kach ve své ložnici, zatímco jeho rodiče o patro níž nic netušili.

Foto: By Nyttend - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40969551

McKeesport, Pennsylvania, město kde došlo k únosu

Měl to být její ochránce, jediný dospělý, který jí rozuměl. Místo toho se 38letý Thomas Hose stal jejím věznitelem. Tanya uvěřila slibům o lepším životě, ale místo něj ji čekala dekáda strachu, izolace a sexuálního násilí.

Článek

Tanya Nicole Kach se narodila 14. října 1981 na předměstí Pittsburghu v Pensylvánii. Když jí bylo třináct, její rodiče se rozvedli a otec Jerry získal Tanyu do své péče. Krátce poté se s otcem přestěhovala k jeho přítelkyni JoAnn do McKeesportu a nastoupila do nové školy.

Tanya se tam těžko přizpůsobovala: stala se terčem šikany a doma se často dostávala do konfliktů s otcem i nevlastní matkou. V pubertě několikrát na protest utekla z domova, ale obvykle se do druhého dne sama vrátila. Její otec každý takový útěk nahlásil policii, situace se však pokaždé uklidnila jen dočasně.

Ve škole našla Tanya nečekaného přítele – 38letého školního bezpečnostního pracovníka jménem Thomas „Tom“ Hose. Byl to nenápadný muž v uniformě, jehož úkolem bylo dohlížet na pořádek, k Tanye se ale choval jako k výjimečné svěřenkyni. Zastával se jí před spolužáky a často ji pod různými záminkami bral z vyučování, jen aby s ní mohl v klidu mluvit.

Hose si postupně získal její důvěru drobnými laskavostmi. Nosil Tanye dárky, dával jí peníze na cigarety či šperky a přimhouřil oko, když se ulila ze školy. V očích osamělé čtrnáctileté dívky se tak stal ochráncem, který jí rozumí lépe než vlastní rodina.

Hose však měl s Tanyou postranní úmysly. Když ji jednou přistihl při vyhýbání se vyučování, místo potrestání se k ní naklonil a poprvé ji políbil. Začal Tanye namlouvat, že by měla utéct z domova a být navždy s ním – že jí může nabídnout mnohem lepší život, než jaký má dosud.

Neustále také podkopával její důvěru v rodinu a přátele. Tvrdil jí, že si nezaslouží to, co se k ní doma a ve škole děje, že ji nikdo kromě něj doopravdy nemá rád. Pro citově strádající dívku to byla lákavá představa úniku. Tanya postupně Hoseově manipulaci zcela podlehla.

Brzy se odhodlala k zásadnímu kroku. Brzy ráno 10. února 1996 skutečně odešla z domova a nasedla do Hoseova auta – uvěřila, že začíná nový a lepší život po boku milovaného „zachránce“. Toho rána našel Jerry Kach dceřin pokoj prázdný a okamžitě zpozorněl.

Zpočátku předpokládal, že šlo o další z Tanyiných útěků a že se brzy vrátí, jako předtím tolikrát. Když ale uběhlo několik dní bez jakékoli zprávy, zachvátila ho úzkost – 14. února 1996 oficiálně nahlásil Tanyu jako pohřešovanou. Rozjela se pátrací akce, která ovšem k ničemu nevedla. Tanya jako by se propadla do země.

Deset let za zavřenými dveřmi

Thomas Hose měl svůj plán dobře promyšlený. Nejprve Tanyu odvezl ke své známé, 58leté kadeřnici Judith Sokolové, v jejímž domě chtěl dívku dočasně ukrýt. Sokolová obratem změnila Tanye image – odbarvila jí vlasy na jiný odstín, aby ji nikdo nepoznal.

Tanya u ní zůstala několik týdnů, během nichž ji Hose poprvé opil alkoholem a sexuálně zneužil. Sokolová tomu nečinně přihlížela a mladé dívce nijak nepomohla. Později za tuto pomoc při ukrývání pohřešované školačky stanula před soudem – přiznala vinu a byla odsouzena k třiadvaceti měsícům vězení.

Po několika týdnech Hose usoudil, že Tanyu může přesunout k sobě domů. Paradoxně to byl tentýž dům v McKeesportu, kde žili i jeho staří rodiče a dospělý syn. Jedné noci Hose propašoval vyděšenou dívku do svého pokoje v patře.

Jeho nic netušící rodiče spali dole v přízemí, a Tanya proto musela zůstat naprosto potichu, aby se neprozradila. Únosce ji výslovně varoval, že jestli ji rodiče objeví, zabije ji – prý ji v noci udusí polštářem a zbaví se těla.

Následující čtyři roky nesměla Tanya vytáhnout paty z Hoseova pokoje. Ve dne, zatímco byl únosce v práci, sedávala tiše ve stísněném prostoru, četla si a občas potají pouštěla televizi s úplně ztlumeným zvukem či rádio do sluchátek. Na toaletu nemohla – místo ní jí sloužil obyčejný plastový kbelík, který jí Hose v pokoji nechal.

Vykoupat se směla jen zřídka. Hose ji opatrně vodil dolů do koupelny ve sklepě pouze uprostřed noci, když si byl jistý, že rodiče tvrdě spí. Jíst dostávala pouze zbytky z talíře, které po sobě Hose nechal. Tak vypadal Tanyin svět – jediná místnost, věčné ticho a všudypřítomný strach.

Psychický a fyzický teror se stal každodenní rutinou. Hose Tanyu opakovaně – i několikrát denně – sexuálně zneužíval a donutil ji vést si o každém takovém zločinu záznamy v kalendáři. Kdykoli se pokusila odporovat nebo se jen zmínila o útěku, vyhrožoval, že ji ve spánku zabije, hodí do pytle a pohřbí kdesi u řeky.

Tanya žila v permanentním děsu a postupně se u ní rozvinul tzv. stockholmský syndrom – navzdory utrpení začala věřit, že na Tomovi závisí a že si žádný jiný život nezaslouží. V podvědomí čím dál více přijímala pokřivenou verzi reality, kterou jí únosce vštěpoval.

Po čtyřech letech věznění dospěl Hose k názoru, že Tanyu dál neutají. V roce 2000 proto změnil strategii. Vymyslel pro dívku novou identitu – začal jí říkat „Nikki Allenová“ – a svým rodičům představil Tanyu pod tímto smyšleným jménem jako svou přítelkyni, která se k nim nastěhuje. Starší manželé neměli tušení, že „Nikki“ je pohřešovaná školačka, a uvěřili, že jejich syn si našel mladou partnerku. Díky této lži mohla Tanya poprvé po letech vyjít ven z domu.

Hose ji občas výjimečně pouštěl ven na krátké pochůzky, například aby si koupila oblečení, ovšem pod podmínkou, že se přesně v určený čas vrátí. Jeho důvěra nepramenila ze soucitu, ale z přesvědčení, že ji za ty roky zcela zlomil a má nad ní plnou kontrolu: „Věděl, že mám vymytý mozek a nikam neuteču,“ vzpomínala Tanya.

V dalších letech Hose svou kontrolu postupně zmírnil – alespoň zdánlivě. Tanya získala drobnou volnost a roku 2005 si dokonce potají našla drobnou brigádu v místním malém obchodu, ačkoli únosce netušil, že tam skutečně pracuje.

Majitel večerky, Joe Sparico, a jeho manželka Janet, ji přijali mezi sebe a Tanya při pohledu na jejich láskyplný vztah poprvé poznala, že život, který vede s Hosem, není normální. Jejich harmonické rodinné štěstí jí nastavilo zrcadlo: takovou péči a lásku doma nikdy nezažila – a už vůbec ne od muže, který ji izoloval. V Tanye začala pomalu klíčit myšlenka na odpor.

Útěk a odhalení

Po deseti letech utrpení svitla Tanye naděje. Dne 20. března 2006 se zhroutila přímo v práci a v slzách Joemu Sparicovi prozradila své pravé jméno. Třesoucím se hlasem mu svěřila, že není žádná Nikki Allenová, ale Tanya Kach, pohřešovaná dívka z předměstí – a že ji Thomas Hose celá léta drží jako vězenkyni.

„Podívejte se na webové stránky pohřešovaných dětí. Uvidíte tam mou fotku,“ řekla zoufale Sparicovi. Ten nezaváhal: ještě ten den zkontaktoval svého syna, bývalého policistu, a společně zalarmovali úřady. Věc se ihned dala do pohybu.

Následujícího večera 21. března 2006 policie obklíčila Hoseův dům. Do té doby bezúhonný strážný nekladl odpor, když u něj muži zákona provedli domovní prohlídku. V zadním pokoji v patře objevili pohřešovanou Tanyu Kach a bezpečně ji eskortovali ven.

Na policejní stanici se Tanya po deseti letech znovu setkala se svým otcem. Doslova se zhroutila Jerrymu do náruče: oba plakali a smáli se zároveň, neschopni slov. „Pořád jen opakoval: ‘Já mám svoje děvčátko zpátky!’“ popsala Tanya první emotivní chvíle setkání. Krátce poté se shledala i s maminkou Sherri, která se mezitím znovu provdala – Sherri v slzách prohlásila, že tohle je nejlepší konec, v jaký mohla doufat.

První euforii však brzy vystřídaly znepokojivé otázky. Tanya se musela vyrovnat s nečekanou reakcí některých blízkých – její otec Jerry a nevlastní matka JoAnn postupně začali zpochybňovat části příběhu. Tvrdili, že „jim to celé nějak nesedí“ a ptali se, proč Tanya neutekla už dávno, pokud prý měla příležitost. Navzdory tomu, že byla v době únosu dítě, naznačovali, že si dcera do jisté míry může za svůj osud sama.

Thomas Hose byl zatčen okamžitě po Tanyině osvobození a čekal ve vazbě na soud. V červnu 2007, těsně před začátkem procesu, se pokusil ve vězení o sebevraždu, nakonec se ale rozhodl přijmout odpovědnost a přiznal vinu. U soudu uznal svou vinu ve všech bodech obžaloby kromě únosu – ten mu paradoxně ani nemohl být kladen za vinu, protože Tanya odešla z domu původně dobrovolně.

Byl však shledán vinným z násilného pohlavního styku, opakovaného sexuálního zneužívání nezletilé, ohrožování mravní výchovy dítěte, narušení péče o svěřenou osobu a dalších souvisejících trestných činů. Soudce mu vyměřil trest odnětí svobody v délce 5 až 15 let. Hose tedy mohl teoreticky vyjít na podmínku již po pěti letech, nakonec však za mřížemi strávil plných patnáct let – opakované žádosti o předčasné propuštění mu byly zamítnuty.

Život po útěku

Tanya Kach si z dlouhých let v zajetí odnesla doživotní následky na těle i na duši. Násilí v citlivém období dospívání vážně poznamenalo její zdraví: kvůli opakovaným sexuálním útokům a zanedbané lékařské péči musela podstoupit úplné odstranění dělohy. Trpí chronickými bolestmi zad, protože v klíčových letech nemohla správně růst a vyvíjet se, a dodnes ji sužují migrény a noční můry.

Její psychika zůstala zranitelná. Po útěku byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha a lékaři u ní potvrdili projevy stockholmského syndromu. Následovala dlouhá léta terapie, během níž musela Tanya postupně pochopit, že za nic z toho, co se jí stalo, nenese vinu. Návrat do běžného světa byl mimořádně obtížný – z dívky se stala mladá žena, která neměla žádné dokončené vzdělání ani sociální zkušenosti.

Po návratu domů dokázala Tanya znovu navázat vztah se svou matkou Sherri. Maminka ji od počátku všemožně podporovala a sehrála zásadní roli při dceřině začleňování zpět do života. Pomohla Tanye získat řidičský průkaz, doprovázela ji na první nákupy oblečení a motivovala ji k dokončení školy i nástupu na vysokou. Naopak vztahy s otcem se výrazně zhoršily.

Po prvotním nadšení se mezi nimi usadilo napětí – zejména poté, co Tanya v roce 2011 publikovala knižní memoár Memoir of a Milk Carton Kid (Paměti „dítěte z krabice od mléka“), ve kterém popsala i konflikty v rodině před svým zmizením. Jerry Kach to vnímal jako útok vůči sobě a JoAnn a zůstal přesvědčen, že ho dcera ve své knize obviňuje z toho, co se jí stalo. Postupně se tak od ní s manželkou odstřihl.

V osobním životě nakonec Tanya našla oporu jinde. V roce 2008 se v jednom obchodním domě seznámila s Karlem McCrumem a postupně v něm našla nového partnera. Po desetileté známosti se vzali v září 2018.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_of_Tanya_Nicole_Kach

https://www.stream.cz/zahadna-zmizeni/rodice-ji-hledali-10-let-zneuzival-a-veznil-ji-doma-sekuritak-ktery-bydlel-prakticky-pres-ulici-65357798

https://www.cbsnews.com/news/one-womans-tale-of-horror/

https://people.com/where-is-abuse-survivor-tanya-kach-now-11902941

https://www.cbsnews.com/news/one-womans-tale-of-horror/

https://archive.triblive.com/news/therapist-sues-tanya-kach-her-attorney-and-publishing-agency-for-defamation/

https://www.courthousenews.com/woman-cant-sue-school-guard-who-seduced-her/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz