Článek
Isaac W. Sprague se narodil 21. května 1841 ve východním Bridgewateru v Massachusetts jako zdravé dítě do rodiny ševce. Jeho otec Nathaniel i matka Betsey byli statní, naprosto průměrní lidé – nic nenasvědčovalo tomu, že by právě jejich syn měl být jiný. Malý Isaac byl zpočátku jako každý jiný chlapec. Miloval pohyb, hlavně plavání v místní řece, a rostl zdánlivě normálně.
Jenže ve dvanácti letech do jeho života nečekaně zasáhla záhadná nemoc. Po jednom návratu z vody pocítil prudkou křeč a brzy poté začal nezadržitelně hubnout, ačkoli jedl jako dřív – dokonce měl spíše nadměrnou chuť k jídlu. Rodiče si nejprve mysleli, že jde o běžné oslabení, ale když chlapci mizelo svalstvo doslova před očima, propadli zděšení.
V polovině 19. století byla medicína na záhadnou nemoc krátká. Rodina povolala jednoho lékaře za druhým, ale žádný nedokázal určit příčinu Isaacova stavu. Někteří hledali viníka v životním stylu: jeden doktor dokonce usoudil, že za chlapcovo ubývání na váze může „příliš časté plavání“. Zoufalý otec zkusil cokoli – zavřel ševcovskou dílnu, aby syn nemusel vysedávat uvnitř, a otevřel raději obchod s potravinami, kde Isaac pomáhal s rozvozem na čerstvém vzduchu.
Ani změna prostředí, ani tučná strava či nejrůznější léčebné pokusy však nepomohly. Isaac dál den za dnem chřadl – jako by z něj něco neviditelného vysávalo životní hmotu. Rodiče nevzdávali snahu syna „napravit“, během let padlo na lékaře a léčiva přes 2 000 dolarů, ale marně. Tehdejší věda si nedokázala poradit s tím, co dnes známe jako svalová atrofie.
Ve dvaceti letech vážil sotva tolik, co malé dítě. Stále se však snažil žít normálně a pracovat. Jenže síly ubývaly rychleji než odhodlání. Po smrti rodičů v první polovině 60. let 19. století zůstal mladík na světě sám a navíc téměř práce neschopný. Nemoc postupovala a ve 25 letech byl Sprague už tak zesláblý, že musel přestat s jakoukoli fyzickou prací. Jeho pohublá postava, potažená kůží jako pergamenem, poutala v rodném kraji čím dál větší pozornost okolí – a stala se paradoxně Isaacovým jediným kapitálem.
Únik do světa panoptik
Píše se rok 1865. Amerika se vzpamatovává z občanské války a lidé hledají rozptýlení. Po venkově putují karnevaly a poutě, kde se za pár centů ukazují nejrůznější podivnosti a kuriozity. Právě na takové pouti v Massachusetts si vyhladovělého Isaaca všiml jeden pořadatel – fascinován jeho postavou mu okamžitě nabídl angažmá. Mladý Sprague prý zpočátku váhal. Myšlenka živit se ukazováním vlastního těla mu připadala pokořující.
Nakonec ale zvítězil pud sebezáchovy: uvědomil si, že jinou obživu jeho nemocné tělo nezvládne, a nabídku přijal. Vstoupil tak do zvláštní nové reality – světa obludárií, jak se tehdy říkalo show s lidskými „zrůdami“ a výstřednostmi. Už první vystoupení na pouti z Isaaca udělalo lokální senzaci. Diváci stáli frontu, aby zahlédli „živou kostru“ na vlastní oči. Pro něj to znamenalo, že poprvé v životě dokázal vydělat slušné peníze – aniž by přitom přepínal své zesláblé tělo.
Nemusel nic předstírat ani fyzicky namáhat – stačilo být sám sebou, nehybně stát na pódiu a nechat platící publikum zírat na jeho velmi tenké údy. Pro mladíka, jehož zdraví vyloučilo z běžné práce, to byla vítaná úleva a záchrana. Zároveň však poznával odvrácenou stranu: pohledy obecenstva ho pálily jako mrazivý vítr.
Po roce kočování s karnevalem zamířil Sprague za ještě větší slávou. Psal se rok 1866 a v New Yorku znovu otevřelo své brány slavné Americké muzeum impresária P. T. Barnuma – vyhlášený chrám zábavy, kde se mísila věda, výmysly i živé atrakce. Barnum byl proslulý tím, že dokázal z lidských zvláštností udělat výnosnou podívanou pro masy. Isaac Sprague mu o sobě dal vědět dopisem a dostal pozvání ukázat se osobně.
Barnum neváhal a nabídl Spragueovi honorář 80 dolarů týdně za stálé vystupování v muzeu. Pro srovnání, šlo o obnos, který by dnes odpovídal zhruba 1 800 dolarům týdně – pro nemajetného mladíka jmění, jež nemohl odmítnout. Tak se Isaac stal součástí Barnumova panoptika – po boku vousatých žen, trpaslíků, obrů a dalších výstředních postav bavil každý den davy zvědavců.
Barnumův podnik byl vyvrcholením tehdejší popkultury. Americké muzeum na Broadwayi nebylo muzeem v dnešním smyslu – spíš grandiózní kabaret kuriozit. Kromě pravých vědeckých exponátů tu Barnum vystavoval i podvrhy (údajná mořská panna z torza opice a ryby) a pořádal živá představení. Hlavním tahákem se však staly právě lidské kuriozity. Za pár drobných mohl tehdejší měšťan vidět na vlastní oči třeba siamská dvojčata Chang a Eng, nebo miniaturního Generála Toma Thumba, či nadmíru obézní dámu.
Rodinné štěstí
Isaac vystupoval v Barnumově muzeu tři roky a za tu dobu se jeho tvář stala známou po celých Spojených státech. Jednoho dne v červenci 1868 však show náhle skončila – Barnumovo muzeum zachvátil požár a v plamenech lehla celá sbírka podivností. Sprague, který v době vypuknutí ohně spal přímo v budově, jen o vlásek utekl smrti.
Newyorská Broadway se proměnila v hořící peklo a Isaac prchal na ulici s vyděšeným davem, vyčerpaný stín unášený proti proudu lidí. Ve zmatku přišel o všechen majetek – ale zachránil holý život.
Po otřesu z požáru se rozhodl pro přestávku od cirkusové dráhy. Bylo mu 27 let a napadlo ho, že by snad přece jen mohl zkusit žít normálněji. Odebral se zpátky do Massachusetts, do kraje svého dětství. Tam se setkal s mladičkou Tamar Mooreovou, dívkou z nedalekého městečka Hanson. Z okouzlující Tamar vyzařovalo zdraví, život – pravý opak Isaacovy pohublé figury.
A přesto mezi nimi vzniklo silné pouto. Sbližovali se pomalu, ve stínu Isaacova celoživotního trápení, ale o to opravdověji. Na sklonku roku 1868 se vzali. Jemu bylo 26, nevěstě teprve 16 let, což ani nebylo v té době neobvyklé. Pro Barnumova „živého kostlivce“ začala nečekaná kapitola: rodinný život.
Manželé Spragueovi se usadili v Massachusetts a brzy přivítali na svět první dítě. Následovali ještě dva synové – celkem se páru narodili tři synové, jeden za druhým v letech 1868 až 1872. Zdravotní rizika byla vysoká, ale všechny děti jako zázrakem prospívaly. Vyrostli z nich statní, silní chlapci, na nichž nebylo po otcově záhadné chorobě ani stopy.
V průběhu 70. let 19. století se Spragueovi finančně nedařilo - úspory z cirkusu rychle mizely. Jak děti rostly, rostly i náklady a Isaac s hrůzou pochopil, že z normálního zaměstnání rodinu neuživí.
Zpátky v manéži
Isaac dlouho odolával myšlence vrátit se k cirkusu. Představa, že by opět stál polonahý před publikem a nechal na sobě spočívat ty senzacechtivé pohledy, se mu protivila. Vydržel to několik let – živil se, jak se dalo, a rodina pomáhala. Nakonec jej ale dohnala realita. Úspory byly pryč a účty se kupily. Navíc se zmiňovalo, že Sprague propadl hazardu: drobné výdělky, které domů přinesl, prý občas zase utratil při hře.
Ať už to byl jen pomlouvačný drb, nebo nepříjemná pravda, jisté je, že roku 1875 už Sprague neměl z čeho žít. Se skloněnou hlavou tedy napsal starému známému P. T. Barnumovi, zda by pro něj znovu nenašel místo. A Barnum, který mezitím rozjel slavný pojízdný cirkus, neváhal. Živý kostlivec byl opět svolný k angažmá a publikum ho stále rádo vidělo.
Začalo tak další období putování. Sprague se upsal Barnumově velkolepé show, která cestovala napříč Spojenými státy i Kanadou a později zavítala až do Anglie. Pod šapitó opět ukazoval světu svou vyčerpanou postavu, zatímco doma na něj čekala manželka s dětmi. Tehdejší tisk vábil diváky na nejhubenějšího muže světa.
Okolo roku 1882 Isaacův stav výrazně upadal. Dlouhé cestování a časté nemoci (kašel, nachlazení) ho oslabovaly ještě víc. Tehdy se rozhodl k neobvyklému kroku: prodal po smrti své tělo Harvardově lékařské fakultě za 1 000 dolarů. Přistoupil k tomu s morbidní pragmatičností – peníze potřeboval živý teď hned, a když už mu jeho tělo zaživa patřičně nevynáší, aspoň po smrti ať rodině poslouží.
Ke Spragueově smůle se však hroutil i jeho osobní život. Útrapy kočovného předvádění, možná finanční třenice a dlouhá odloučení nakonec rozbily jeho manželství. Tamar se s Isaacem okolo roku 1882 rozvedla. Zůstala s dětmi v Massachusetts, zatímco on pokračoval v cirkusové pouti – nyní už jen sám za sebe, stále zuboženější a osamělejší.
V této době došlo k epizodě, která se stala pevnou součástí jeho legendy. V newyorském Bunnellově muzeu, kde právě vystupoval, pořádali soutěž krásy. Když porota odepřela hlavní cenu jisté Minnie Thompsonové, pohledné dívce z publika, Isaac znenadání vystoupil a začal se vášnivě dožadovat spravedlnosti pro Minnie. Prohlásil, že takoví porotci nemají právo soudit ženskou krásu.
Zaskočená Minnie, tehdy neúspěšná Miss, byla tím nečekaným gestem okouzlena. Když se pak s Isaacem blíže poznali, padli si do oka. V tichosti se vzali – údajně tajně v Jersey City během jednoho z Isaacových zájezdů. Najednou tak měl Sprague novou partnerku po svém boku.
Cirkusoví manažeři této senzaci nemohli uvěřit své štěstí: začali pár ihned prezentovat jako součást programu – „Živoucí kostra a jeho choť“. Ať už v tom byla skutečná náklonnost, nebo jen chladný kalkul, faktem je, že publikum nové číslo milovalo.
Konec představení
Ve druhé polovině 80. let 19. století už byl Isaac Sprague mužem na pokraji sil. Vážil necelých 20 kilogramů při výšce 168 cm – tedy tolik, co mívá šestileté dítě. Léta téměř nepřetržité podvýživy (byť nedobrovolné) a svalové dystrofie si vybrala daň na každém orgánu jeho těla. Aby vůbec zůstal při vědomí, musel neustále přijímat cukr. Nosil na krku zavěšenou placatku sladkého mléka, z níž co chvíli upíjel, jinak hrozilo, že omdlí.
Jeho druhá žena Minnie s ním vystupovala, ale zároveň se o něj musela starat. Na sklonku roku 1886 se Sprague potýkal se zápalem plic a lékaři mu dávali jen pár měsíců života. On však stále objížděl další štace – snad už ze setrvačnosti, snad kvůli Minnie, která se nechtěla vzdát společného výdělku.
Isaac zemřel několik dnů nato, 5. ledna 1887, v pokoji laciného hotýlku v Chicagu, kde se právě nacházel během turné. Příčina smrti byla oficiálně uvedena jako udušení (asfyxie) – jeho ochablé tělo už nedokázalo dostatečně dýchat.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Isaac_W._Sprague
https://anonymousworks.blogspot.com/2012/02/original-thin-man.html
https://generallygothic.com/2019/07/04/the-gothic-history-of-the-great-american-freakshow/
https://www.insidehook.com/culture/p-t-barnums-famous-freaks
https://allthatsinteresting.com/isaac-w-sprague
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/zivy-kostlivec-isaac-sprague-se-ukazoval-v-cirkuse-tak-stihli-bychom-byt-nechteli-ani-do-plavek_201069.html
