Hlavní obsah
Lidé a společnost

Čtyřikrát ženatý bouřlivák přežil dva měsíce v bezvědomí. Petra Haničince skolila mrtvice na jevišti

Foto: vlastní skica, chatgpt.com

Byl to muž s hřmotným hlasem, robustní postavou a temperamentem, který se nedal zkrotit. Čtyřikrát ženatý, milovník žen, vína a zpěvu, herec, jehož charisma vyplnilo jeviště i obrazovku. V prosinci 1995 se na dálnici D1 těžce zranil.

Článek

V prosinci 1995 se na dálnici D1 u Humpolce na zledovatělé vozovce srazilo kolem čtyřiceti aut. Nehoda si vyžádala dva lidské životy. Mezi zraněnými byl i herec Petr Haničinec, který utrpěl těžké zhmoždění hrudních orgánů a poškození plic. Na několik minut se ocitl v klinické smrti. Jeho stav byl kritický a následující dva měsíce strávil v bezvědomí. Uzdravení, které nakonec přišlo, jeho blízcí popisovali jako téměř zázračné.

Mlha a náledí toho rána proměnily úsek dálnice u Humpolce v past, do níž postupně najížděly desítky aut. Haničincův stav byl po převozu do nemocnice vážný a prognóza dlouho nejistá. Když se později k nehodě vracel, nerad o ní mluvil. Věděl, že od té chvíle už jeho tělo nebude stejné jako předtím.

Utekl z domova, aby mohl hrát

Petr Haničinec se narodil 15. září 1930 v Pardubicích do rodiny poštovního úředníka Josefa Haničince. Otec pro syna choval jasnou představu budoucnosti: chtěl z něj mít učitele, a tak Petra poslal na Učitelský ústav v Chrudimi. Později přešel na gymnázium v Trutnově, kam se rodina stěhovala kvůli otcově práci.

Mladý Haničinec ale otcovu vizi neměl v úmyslu naplnit. Utekl z domova a živil se jako pianista v barech a s Vošického orchestrem. Dřina, která ho nakonec dovedla přesně tam, kam chtěl. Přihlásil se na Státní konzervatoř, z níž se během jeho studia stala DAMU, kde studoval pod vedením profesorů Miloše Nedbala, Radovana Lukavského a Otomara Krejči.

Sám o sobě jako o sedmnáctiletém studentovi napsal s odstupem let posudek plný sebeironie. Přiznal, že nebyl zdaleka vzorným žákem, střílel z okna školní budovy a raději si u klavíru v zakouřených lokálech vydělával hraním hitů, než aby se věnoval učení.

„Zmíněný uvádí na svoji obranu, že svých činů nelituje a že dokonce rád a s láskou vzpomíná na svoje studijní léta,“ napsal o sobě samém. Byla to věta, která dobře předznamenala, jakým způsobem bude žít zbytek svého bouřlivého života.

Robustní hlas, který zaplnil jeviště

Po škole prošel Haničinec Východočeským divadlem v Pardubicích a pražskými scénami E. F. Buriana a S. K. Neumanna, než v roce 1962 zakotvil na téměř čtyři desetiletí v Divadle na Vinohradech. Během sedmatřiceti let zde nastudoval bezmála sedmdesát rolí, od Mefista ve Faustovi přes Krále Krysu až po Mistra a Markétku.

Byl to charakterní herec robustního projevu s vnitřním temperamentem, ale i schopností ztišené, sebezpytující polohy. Vynikal ve složitých charakterech klasického i současného repertoáru.

Televizním divákům se zapsal do paměti jako Hovora v seriálu Dobrá voda, hrál i v Ženě za pultem, Synech a dcerách Jakuba skláře, Cirkusu Humberto či Třiceti případech majora Zemana. Jeho hlas se stal jedním z nejrozpoznatelnějších v českém dabingu. Propůjčil ho losangeleskému poručíkovi Columbovi i koktavému císaři Claudiovi v seriálu Já, Claudius, věnoval se i dětským projektům, jako byly Jája a Pája nebo večerníček Tuláček.

Za celoživotní dabing dostal v roce 1996 Cenu Františka Filipovského a v roce 2000 Cenu Senior Prix za celoživotní práci.

Diváci ho milovali především za typ role, kterou dokázal ztvárnit lépe než málokdo jiný: muže drsného zevnějšku, ale s hlubokým vnitřním životem. Právě tahle schopnost propojit robustní, chlapskou fyzickou přítomnost s citlivým vnitřním prožíváním z něj udělala jednoho z výrazných charakterních herců své generace.

Politicky prošel vlastní cestou. V padesátých letech byl zapáleným komunistou, ale postupně vystřízlivěl. Z KSČ vystoupil v roce 1965, tedy ve svých čtyřiatřiceti letech, a okupace v roce 1968 ho v jeho postoji ještě utvrdila. Hrát ale nikdy nepřestal.

Haničincův soukromý život byl stejně bouřlivý jako jeho herecký temperament. Podle svědectví kolegů jen málokdy prošel kolem ženy bez povšimnutí a i když měl doma manželku, jeho pozornosti to nezabránilo.

Oženil se celkem čtyřikrát. Jeho první ženou byla o rok mladší herečka Štěpánka Haničincová, kterou potkal na DAMU a se kterou měl dceru Alexandru. Štěpánka se později stala oblíbenou dětskou televizní moderátorkou, zatímco on zamířil k divadlu. Láska mezi nimi postupem let vyprchala a vztah se proměnil spíš v přátelství. Štěpánka Haničincová později zemřela po dlouhém boji se závislostí na alkoholu.

Druhou manželkou se mu stala herečka Marie Kyselková, kterou diváci znali jako krásnou Ladu z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele. Narodil se jim syn Ondřej.

Třetí manželkou byla rozhlasová moderátorka Eva Kopecká. Teprve čtvrté manželství se zlatnicí Radmilou Pleskotovou, které blízcí běžně říkali Radka, přineslo Haničincovu životu více klidu. Byla to právě ona, kdo při něm stál až do úplného konce, v nejtěžších chvílích, kdy už sám nebyl schopen se o sebe postarat.

Sám Haničinec se svou neschopností odolat ženám nikdy příliš netajil. Podle vzpomínek jeho blízkých patřily víno, ženy a zpěv neodmyslitelně k jeho životnímu stylu. Byl to muž, který se rád napil, rád zazpíval a nejraději obojí dělal ve společnosti.

Mrtvice během představení

Prosincová havárie na D1 u Humpolce v roce 1995 byla první z řady ran, které v následujícím desetiletí na herce dolehly. Několik minut byl v klinické smrti, pak dva měsíce v bezvědomí. Když se probudil, svět kolem něj i jeho vlastní tělo už nikdy nebyly úplně stejné jako předtím.

Záchranářům a lékařům se podařilo jeho stav stabilizovat. Haničinec se vrátil mezi živé a ještě pokračoval v herecké práci, jako by chtěl dokázat, že ho ani takhle blízké setkání se smrtí nezlomí.

Sám ale věděl, že následky ponese dlouho. Chůze už pro něj nebyla samozřejmostí, pohyb se proměnil v úsilí a z někdejšího silného muže se postupně stával člověk, který musí stále častěji přijímat pomoc druhých.

O šest let později, v roce 2001, přišla další rána. Během divadelního vystoupení postihla Haničince cévní mozková příhoda. Lékařům se podařilo akutní operací odvrátit nejhorší následky a Haničinec se i tentokrát vzpamatoval. Zdraví už ale nikdy nebylo, jaké bývalo. Ke dvěma prodělaným existenčním hrozbám se postupně přidávaly další diagnózy: cukrovka a nakonec i rakovina tlustého střeva.

Když mu lékaři sdělili diagnózu rakoviny střev, ztratil dříve statný muž s hřmotným hlasem a rozhodným vystupováním chuť do dalšího života. S nemocí bojoval více než rok. Operace tlustého střeva ho připravila o soběstačnost a poslední rok a půl života zůstal zcela odkázán na péči manželky Radmily.

Když ho po operaci chtěli v nemocnici odsunout na oddělení dlouhodobě nemocných jako „odepsaný případ na umření“, Radmila to odmítla. Nechala ho převézt domů a starala se o něj sama.

Bojoval i s vleklými depresemi, které se snažil zmírňovat pobytem v přírodě a časem s vnoučaty. Ztratil první ženu Štěpánku a prožil i tragické úmrtí vlastní vnučky Alice. Rány se navrstvily na už tak zkoušené poslední desetiletí jeho života.

Podle manželčiných slov mu do poslední chvíle „plně myslelo“ a právě to ho nejvíc ponižovalo. Navenek působil jako suverén, uvnitř ale zůstával mimořádně citlivým člověkem. Když jednou přišla Radmila domů s košíkem plným hub, rozplakal se jako malé dítě, protože věděl, že sám už nikdy houby sbírat nebude moci.

Měsíc před smrtí ho přijel navštívit celoživotní přítel, herec Radek Brzobohatý. Pro Haničince samotného byla smrt podle jeho ženy vysvobozením. „Nejhorší bylo, že mu to do poslední chvíle plně myslelo. Ponižovalo ho to,“ řekla Radmila.

Petr Haničinec zemřel 7. listopadu 2007 kolem šesté hodiny ráno ve svém domě v Bratronicích na Kladensku. Bylo mu sedmasedmdesát let. Večer předtím seděl v křesle a díval se na nádherný západ slunce. Kochal se červánky na obloze. Radmila na ten okamžik vzpomínala takto:

„Péťa seděl v křesle, hleděl na červánky a kochal se. Jako by se zároveň loučil. Když jsem ho potom uložila ke spánku, podíval se na mě takovým zvláštním pohledem. Snad to i tušil.“

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Hani%C4%8Dinec

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/po-dlouhotrvajici-nemoci-zemrel-herec-petr-hanicinec-138582

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/navzdy-odesel-herec-petr-hanicinec-166172

https://cesky.radio.cz/po-dlouhotrvajici-nemoci-zemrel-herec-petr-hanicinec-8459077

https://www.vcd.cz/soubor/petr-hanicinec/60

https://www.fdb.cz/osobnost/1430-petr-hanicinec

https://zeny.iprima.cz/herec-petr-hanicinec-posledni-roky-zivota-protrpel-a-probrecel-vdova-promluvila-186195

https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/51588/3-roky-od-skonu-herce-petra-hanicince-manzelka-radmila-vzpomina-na-jeho-posledni-chvile-podival-se-na-cervanky-a.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz