Článek
Když Donald Trump v lednu 2025 jmenoval Peta Hegsetha ministrem obrany (a později prosadil symbolické přejmenování na Secretary of War), liberální média se smála. Dnes, 6. ledna 2026, už se nesměje nikdo. Sobotní blesková akce, při které 150 letadel a dvě stovky elitních vojáků během několika hodin paralyzovali karibskou zemi a unesli jejího prezidenta, ukázala novou realitu.
Zapomeňte na „budování národa“ ve stylu George W. Bushe. Zapomeňte na „červené čáry“ Baracka Obamy. Trumpova administrativa nám právě předvedla doktrínu čistého, neředěného silového pragmatismu. Nicolás Maduro nesedí v Haagu. Sedí v New Yorku, kde čelí obžalobě z narkoterorismu u soudu Southern District of New York. A Bílý dům? Ten se ani neobtěžuje předstírat, že mu jde o humanitární pomoc.
Ropa, ne svoboda
„Budeme tu zemi řídit, dokud nezajistíme bezpečný přechod,“ prohlásil Trump z Mar-a-Lago. Překlad z politického newspeaku do řeči peněz je jednoduchý: Chevron a ExxonMobil přebírají otěže. Spojené státy, tlačeny domácí poptávkou a snahou srazit ceny energií před blížícími se midterm volbami, provedly v podstatě nepřátelské převzetí krachující korporace jménem Venezuela.
Argumentace „narkoterorismem“, kterou razí ministr zahraničí Marco Rubio, je sice mediálně vděčná (kdo by nelitoval zlikvidování drogového kartelu?), ale fakticky jde o zástěrku. Kdyby šlo jen o drogy, neblokovalo by americké námořnictvo venezuelské přístavy a nezabavovalo by tankery, jak potvrdily včerejší satelitní snímky.
Bezzubý svět přihlíží
Reakce mezinárodního společenství je tragikomická. Generální tajemník OSN Guterres „vyjádřil znepokojení“. Čína, která má ve Venezuele utopených 60 miliard dolarů v půjčkách, vydala ostré prohlášení o „hegemonii“, ale její lodě zůstaly v přístavech. A Rusko? Putin mlčí. Spekulace o tom, že Maduro byl vyměněn za ústupky na Ukrajině nebo za zrušení některých sankcí, nabírají na síle. Ruský personál se z Caracasu stáhl podezřele hladce, jen pár hodin před útokem.
Delcy Rodríguezová se sice prohlásila za prozatímní prezidentku a venezuelský parlament skanduje „Let's go Nico!“, ale bez armády a bez peněz jsou to jen výkřiky do tmy. Skutečná moc teď leží v rukou amerického velvyslance, respektive okupačního správce.
Hegsethovo kladivo
Nejděsivějším aspektem operace Absolute Resolve není samotný osud Madura (kterého litovat nebudeme), ale precedens, který vznikl. Ministr války Hegseth ukázal, že USA jsou ochotny použít drtivou sílu bez mandátu OSN, bez konzultace s Kongresem (jak upozorňuje Nancy Pelosiová) a bez ohledu na civilní oběti, kterých jsou podle odhadů desítky.
Žijeme v nové éře. V éře, kde mezinárodní právo platí jen pro ty, kteří nemají letadlové lodě. Pokud jste si mysleli, že rok 2026 bude klidný, probuďte se. Trump právě kopl do vosího hnízda a my všichni budeme platit za med, který si z něj odnese.
Zdroje:
https://www.war.gov/News/News-Stories/Article/Article/4370431/trump-announces-us-militarys-capture-of-maduro/
https://www.theguardian.com/world/2026/jan/03/explosions-reported-venezuela-caracas
https://www.reuters.com/world/americas/nearly-200-us-troops-entered-caracas-seize-maduro-pentagon-chief-2026-01-05/
https://www.cfr.org/expert-brief/assessing-venezuelas-future-after-nicolas-maduros-bold-capture
https://en.wikipedia.org/wiki/2026_United_States_strikes_in_Venezuela
