Článek
Narodil se 11. září 1917 v Praze do rodiny s honosným, leč krkolomně dlouhým jménem: Herbert Karel Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru. Jeho předci z matčiny strany byli jihotyrolská šlechta, ale rodina nebyla nijak závratně bohatá.
Otec Karel vlastnil v Praze tiskárnu a tiskl programy pro Nové německé divadlo, takže rodina mívala volné vstupenky na představení.
Tam někde možná začalo okouzlení světem herectví. Rodiče však z Herbertových divadelních ambicí nadšení nebyli a přáli si, aby se raději věnoval seriózním studiím. On přesto už na gymnáziu hrál v ochotnickém souboru a nepřestal s herectvím ani během vysokoškolského studia.
V roce 1937 přišla obrovská příležitost: dvacetiletý Herbert dostal roli v romantickém filmu Žena pod křížem po boku slavné herečky Věry Ferbasové. Tehdy si uvědomil, že jeho komplikované rodové příjmení by se na filmových plakátech vyjímalo jen stěží.
Zalistoval tedy telefonním seznamem, kde mu padlo do oka nejkratší příjmení, jaké našel – Lom. Tak vznikl jeho nový pseudonym, který ho bude provázet po zbytek života.
O dva roky později se mladému herci navždy změnil svět. V roce 1939 – už s novým jménem v dokladech – učinil osudové rozhodnutí a odešel do Velké Británie. Cítil narůstající hrozbu nacismu a antisemitismu – jeho matka byla Židovka, a tak po Mnichovské dohodě a německé okupaci vážně obával o bezpečí své rodiny. Ještě mu nebylo ani dvaadvacet, když zvolil dobrovolný exil před nejistou a nebezpečnou budoucností doma.
První týdny v cizí zemi byly krušné. Herbert neuměl téměř anglicky, neměl peníze a bral jakoukoli práci, jen aby se uživil. Nevzdal se však. S velkou vervou se vrhl do studia angličtiny a postupně se mu v Británii začalo dařit.
Získal stipendium na herecké škole divadla Old Vic a současně získal dokonce místo hlasatele v rádiu BBC, což mu přineslo tolik potřebné finanční zajištění. Z osamělého českého uprchlíka se pomalu stávala sebevědomá mladá herecká naděje.
Hlas proti tyranii
Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, Herbert Lom nezůstal stranou dění. V britském exilu se po boku krajanů aktivně zapojil do protinacistického odboje. Na jevišti i v rozhlase účinkoval v protifašistických hrách, některé dokonce režíroval.
Za svůj entuziasmus si vysloužil respekt mezi britskými umělci. Válka ještě neskončila a on už začínal být považován za vycházející hvězdu. Po osvobození Evropy zůstal natrvalo v Anglii a koncem roku 1947 přijal britské občanství.
Jeho herecká kariéra mezitím vzkvétala. Už během čtyřicátých let na sebe upozornil výraznými filmovými rolemi: v britském snímku Young Mr. Pitt (1942) si například zahrál Napoleona Bonaparta, a o tři roky později zazářil jako psychiatr Larsen v psychologickém dramatu Sedmý závoj (1945).
Na divadelních prknech se rovněž neztratil – v letech 1953–1955 slavil velké úspěchy na londýnském West Endu v roli krále Mongkuta v muzikálu Král a já. A v roce 1956 už stanul vedle hollywoodských hvězd: ve velkofilmu Vojna a mír si po boku okouzlující Audrey Hepburnové zopakoval roli Napoleona.
Nepřítel pro jedny, podezřelý pro druhé
Po válce doufal, že bude moci zase vídat své blízké v Praze, ale nové pořádky tomu nepřály. V roce 1948 převzali moc českoslovenští komunisté a z Herberta Loma se v jejich očích stal nežádoucí emigrant.
Jeho naivní plán, že bude z Británie často jezdit domů navštěvovat rodinu, vzal rychle za své. Rodičům se sice ještě téhož roku podařilo tajně emigrovat za ním do Anglie, ale mladší sestra Anna zůstala uvězněná v komunistickém Československu.
Státní bezpečnost Loma dlouhodobě sledovala a její agenti se ho roky marně pokoušeli získat ke spolupráci. Dokonce pro něj měli nachystané krycí jméno „Kuchař“ – odvozené z jeho rodného příjmení.
Zkoušeli ho nalákat i ústupkem, že když podepíše spolupráci, usnadní mu návštěvy rodné země. Ani tyto svody však nezabraly – Herbert Lom zůstal neoblomný a odmítl se zaprodat režimu.
Paradoxně v téže době narážel na podezíravost i na Západě. Vrcholící americká „honba na čarodějnice“ mu v 50. letech opakovaně znemožnila vstup do USA. Přestože dostával lukrativní filmové nabídky z Hollywoodu, nemohl je kvůli byrokratickým překážkám přijmout.
Teprve s uvolněním politických poměrů koncem padesátých let se brány zahraničních produkcí znovu otevřely – a herec mohl naplno rozvinout svůj talent v celosvětové kinematografii.
Sláva i stesk
Šedesátá léta už zastihla Herberta Loma jako etablovaného filmového herce. Jeho charismatický zjev s lehce šibalským výrazem ho předurčoval k rolím elegantních padouchů. V historickém velkofilmu Spartakus (1960) ztvárnil pirátského vůdce Tigrana Levantuse.
V populárním westernu Poklad na Stříbrném jezeře (1962) si zahrál obávaného banditu Cornela Brinkleyho a za tuto roli inkasoval 78 000 marek – dvakrát více než představitel Vinnetoua, Pierre Brice.
Celosvětovou známost mu však přinesla až komediální série o Růžovém panterovi v 70. letech: jako nešťastný, šílenstvím posedlý šéfinspektor Dreyfus tu famózně sekundoval inspektoru Clouseauovi v podání Petera Sellerse.
Během své šedesátileté kariéry Herbert Lom vytvořil přes 100 filmových rolí. Často nebyl obsazen v hlavní úloze, ale o to více na sebe strhával pozornost – kritici psali, že svým charismatem „krade slávu“ i titulním hvězdám.
Sám sebe s nadhledem označoval za „českého emigranta“, a britští novináři o něm i na sklonku kariéry psali jako o „v Británii žijícím českém herci“. Po roce 1990 se mohl do vlasti konečně vracet kdykoli a rád toho využíval – například v roce 2004 byl hostem zlínského filmového festivalu a v roce 2006 se objevil na ceremoniálu Českých lvů.
Ve stáří ho však stále častěji přepadávaly tiché úvahy o tom, kam doopravdy patří. „Žiju v Británii přes padesát let, živím se tady, mám tu nárok na penzi a pocit, že sem patřím. Ale když mám možnost chodit po pražských ulicích, cítím, že jsem se narodil tam, a mimoděk se poohlížím po nejbližším domově důchodců, kde bych chtěl být, až jednou odejdu do penze,“ přiznal s hořkou nostalgií. A tak se po dekádách v exilu Herbert Lom přece jen vrátil – alespoň svým srdcem – domů.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_Lom
https://www.idnes.cz/technet/veda/herec-herbert-lom-ruzovy-panter-inspektor-stb.A161213_164936_veda_erp
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370927/cast/221256/
https://www.researchwriter.cz/2016/12/09/slavneho-inspektora-dreyfuse-z-ruzoveho-pantera-sledovala-i-komunisticka-stb/
https://www.csfd.cz/tvurce/6434-herbert-lom/biografie/
