Článek
Ernesto Čekan se narodil 31. srpna 1972 v Praze. Po revoluci absolvoval herectví na pražské konzervatoři a hned po absolutoriu v roce 1993 zamířil za první angažmá mimo hlavní město. Nastoupil do Městského divadla v Mostě, kde získal výrazné role v populárních hudebních inscenacích.
V severočeském Mostě hrál například legendárního zbojníka Nikolu Šuhaje v muzikálu Balada pro banditu, ztvárnil zbojnického hrdinu Jánošíka ve folklórním muzikálu Malováno na skle a objevil se i v kostýmu Porthose v inscenaci D’Artagnan podle Tří mušketýrů. Už na regionální scéně tak na sebe upozornil jako herec s výrazným hlasem a muzikálovým talentem.
V roce 1995 se Čekan vrátil do Prahy. Získal místo v souboru Divadla ABC, patřícího pod Městská divadla pražská, a pokračoval v nastoupené herecké dráze. Na prknech ABC dostal příležitost v klasickém operetním repertoáru i ve veselohře. Hrál hlavní mužskou roli Barinkaye v operetě Cikánský baron a objevil se také jako Tom v komedii Slaměný vdovec.
Vedle toho si připsal první zkušenosti před filmovou kamerou – menší herecké úkoly dostal v televizních inscenacích České televize a drobnou úlohu si zahrál i ve filmu. Po polovině 90. let ale českou populární kulturu začal ovládat nový fenomén – původní muzikály – a Ernesto Čekan stál u toho.
Dracula a Monte Cristo
V roce 1995 měl premiéru muzikál Dracula, který odstartoval vlnu velkolepých výpravných představení s popovými melodiemi. Produkce v pražském Kongresovém centru lámala rekordy návštěvnosti a představitel titulní role se rychle stal hvězdou.
Ernesto Čekan se k tomuto projektu připojil jako tzv. alternant titulní role: v některých představeních vystupoval v roli Draculy, kterou nejvíce proslavil Daniel Hůlka. V rudém plášti a upírském líčení vstupoval před vyprodané hlediště a zpíval hity Karla Svobody. Díky alternaci v Draculovi se Čekanovi otevřela cesta k dalším muzikálovým příležitostem na největších scénách.
Na přelomu tisíciletí získal Ernesto Čekan jednu ze svých nejvýraznějších divadelních rolí. V novém původním muzikálu Monte Cristo (2000) byl obsazen jako Edmond Dantès – námořník, mladší podoba hrdiny z Dumasova románu. Na jevišti pražského Kongresového centra tak hrál, zpíval i tančil v náročném příběhu podle slavné literární předlohy.
Muzikál Monte Cristo navazoval na popularitu Draculy – znovu s hudbou Karla Svobody – a Čekan v něm patřil k výrazným tvářím souboru. Během let 2000–2002 odehrál desítky představení v této roli. Působil rovněž v dalším slavném titulu Dracula při jeho pozdějších uvedeních, kde nadále alternoval titulní postavu. Na prahu svých třicátých narozenin měl za sebou slibnou muzikálovou dráhu a zkušenosti z velkých produkcí. Po skončení Monte Crista se ale vydal trochu jiným směrem – zamířil z divadelní šatny do televizního studia.
Snídaně s Novou
Na začátku roku 2003 se Ernesto Čekan překvapivě objevil v roli moderátora ranního televizního pořadu. Komerční TV Nova ho angažovala jako jednu z nových tváří pořadu Snídaně s Novou, který každé všední ráno živě vysílá mix zpráv, rozhovorů a zábavy.
Herec s nezvyklým křestním jménem Ernesto tak začal provázet diváky brzkým ránem – uváděl zprávy o dopravě, povídal si s hosty ve studiu a spolu s kolegyní diváky probouzel hudbou i humorem. Pro televizní publikum, zvyklé spíše na moderátory s tradičními českými jmény, bylo exoticky znějící jméno nového průvodce jistě nepřehlédnutelné.
Jeho působení ve Snídani s Novou však trvalo jen omezenou dobu. Formát ranní show často rotuje moderátorské dvojice a Čekanovo angažmá na obrazovce nebylo dlouhodobé.
Po roce 2003 se Ernesto Čekan vrátil k divadlu a postupně vystřídal řadu scén v Praze. Už nebyl stálým členem jednoho souboru, místo toho spolupracoval na jednotlivých projektech v různých divadlech. Vystupoval například v muzikálových a činoherních představeních v Hudebním divadle Karlín nebo Divadle Kalich, zkoušel nové role na scéně Divadla Lucie Bílé a hostoval v produkcích agentur a soukromých souborů.
Výrazné působiště našel v Divadle Radka Brzobohatého v Opletalově ulici u Václavského náměstí, které se zaměřuje na komediální repertoár. Právě tam se ukázala Čekanova herecká všestrannost – v některých inscenacích ztvárnil hned několik různých postav a občas neváhal vstoupit na jeviště i v dámském kostýmu. V rámci žánru situační komedie a travesti show, které má Divadlo RB v repertoáru, představoval jak mužské, tak i ženské figury pro pobavení publika.
Kromě stálé scény v Divadle Radka Brzobohatého se Čekan zapojil i do dalších divadelních projektů. V létě 2009 například účinkoval v historicko-komediální inscenaci Kolumbus a Izabela, která se hrála pod širým nebem na hradě Kost. Podobných letních divadelních turné absolvoval během let více, což dokládá jeho chuť experimentovat i mimo kamenná divadla.
Navzdory tomu, že po odchodu z televize už nestál tak na očích širší veřejnosti, udržel si stálou přítomnost na pražské divadelní scéně. Jeho jméno se objevovalo v programu muzikálů, činoher i zábavných show – všude tam, kde bylo zapotřebí energického a zkušeného herce s hudebním nadáním i komediálním citem.
Od zloděje baget ke španělskému komentátorovi
Filmová a televizní kamera Ernesta Čekana provází od počátku jeho kariéry, i když většinou v menších úlohách. Ještě coby student se mihnul v malé roli učně ve filmu Silnější než já (1990). První výraznější filmovou příležitost dostal v populární bláznivé komedii Byl jednou jeden polda (1995), kde ztvárnil epizodní postavu hladového zloděje baget.
Na přelomu tisíciletí na sebe upozornil i v pohádkových filmech režiséra Zdeňka Trošky. V pohádce Z pekla štěstí (1999) si zahrál kapitána jednotky husarů a o rok později dostal komickou zápornou roli „zlého Turka“ v pokračování Princezna ze mlejna 2 (2000). Tyto vedlejší postavy sice byly malé rozsahem, ale v divácky vděčných filmech nezanikly a přispěly k pestrosti Čekanova filmového portfolia.
V televizních seriálech se objevoval spíše ojediněle. V roce 2008 si zahrál postavu jménem Pedro Argetana v populární sérii Ordinace v růžové zahradě – cizokrajně znějící jméno jeho hrdiny zapadlo mezi typické epizodní figurky tohoto dlouholetého seriálu. Následně se tu a tam ukázal v dalších televizních projektech.
Na obrazovce Primy hostoval v rodinném seriálu Svatby v Benátkách (2014) a v seriálu Ohnivý kuře (2016), vždy ale šlo o jednorázové role na několik scén. Delší či ústřední seriálové angažmá Čekana minulo – jeho doménou zůstávala spíše divadelní práce a jednotlivé menší role před kamerou.
Po roce 2010 pokračoval v účinkování ve filmových projektech, převážně v epizodních úlohách. Zahrál si například vedoucího komunitního centra v sociálně laděném dramatu Bastardi II (2011) a objevil se ve vedlejší roli i v hořké komedii Rekvalifikace (2011). Dál však dostával nabídky i do výraznějších kinofilmů, byť na menší role.
V životopisném snímku Zátopek (2021) propůjčil svůj hlas španělskému sportovnímu komentátorovi, který na olympiádě v Mexiku 1968 líčí závod legendárního běžce Emila Zátopka. V akční komedii Ubal a zmiz (2021) si zahrál jednoho z karikovaných gangsterů – balkánského výtržníka jménem Zlatan.
Následující rok přinesl další dvě účasti: v thrilleru Promlčeno (2022) ztvárnil roli pražského taxikáře a v historickém velkofilmu Jan Žižka (2022) se objevil alespoň hlasem jako jeden z žoldnéřů v české verzi tohoto mezinárodního projektu. České publikum tak mohlo Ernesta Čekana zaznamenat v kinech i televizi často, aniž by to možná tušilo – někdy jen podle hlasu či v rychlé epizodě.
Charakteristické je, že Čekan bývá před kamerou často obsazován do rolí cizinců a excentrických figurek. Jeho netradiční křestní jméno i lehce exotický vzhled možná přispěly k tomu, že si zahrál Turka z pohádky, hispánskou seriálovou figurku nebo balkánského člena podsvětí.
Jako zkušený dabér pak svůj hlas propůjčil i zahraničním postavám v českém znění – například v animovaném hitu Zootropolis: Město zvířat (2016) či v komiksovém trháku Avengers: Infinity War (2018) patřil do týmu herců, kteří filmům dodali český dabing. Bez povšimnutí neprojde ani jeho jméno v titulcích: Ernesto Čekan zkrátka upoutá pozornost, ať už se objeví na plátně, nebo jen zazní ze studiového mikrofonu.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dracula_(muzik%C3%A1l)
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/7919/ernesto-cekan
https://www.josefdvorak.cz/umelec/111-ernesto-cekan/
https://www.i-divadlo.cz/profily/ernesto-cekan
https://divadlorb.cz/lide/ernesto-cekan/
https://dionysie.cz/predstaveni/monte-cristo
https://dionysie.cz/umelec/ernesto-cekan
https://www.osobnosti.cz/ernesto-cekan.php
https://www.ceskatelevize.cz/lide/ernesto-cekan/
