Článek
Položíme-li si jednoduchou otázku „Kým vlastně Sir Francis Drake byl?“, nejspíš se dočkáme rozličných odpovědí. Jedni zdůrazní jeho roli neohroženého mořeplavce, který jako první Angličan obeplul svět. Druzí vyzdvihnou jeho neúnavný boj proti španělským a portugalským lodím, a tím pádem ho zařadí mezi slavné válečné kapitány. A pak jsou tu ti, kdo ho označí za obyčejného piráta, jehož jméno ve Španělsku a dalších částech světa dodnes vzbuzuje strach. Jak se tyto zjevně protichůdné pohledy na jednu osobnost mohou sloučit do uceleného obrazu? Možná nejvýstižnější odpovědí je, že Drake byl tak trochu od všeho něco: hrdinský objevitel, hledač pokladů a nelítostný nepřítel Španělska.
Odkud se vzala jeho pověst?
Většina oficiálních pramenů ho představí jako anglického mořeplavce a korzára, který se stal národním hrdinou za vlády Alžběty I. Byl rovněž prvním Angličanem, jenž doplul až do Tichého oceánu a v letech 1577–1580 vykonal cestu kolem světa. Právě tato velkolepá plavba vynesla Drakeovi nehynoucí slávu a také značné jmění – obojí ovšem do velké míry pocházelo z pokladů, jež nebyly vždy nabyté zcela čestnou cestou.
Z hlediska anglické koruny existovala v 16. století jasná linie: co bylo dobré pro protestantskou Anglii, bylo podporováno. Boj proti tehdy mocnému Španělsku patřil mezi priority, a jelikož se Drake osobně zasloužil o řadu úspěchů na moři, těšil se přízni královny. Četné prameny, včetně zápisů z námořních archivů té doby, dokládají, jak Drake uměl svůj talent uplatnit – vedle mořeplaveckých schopností byl zkrátka i rázným, někdy krutým vojevůdcem.
Výprava za pokladem
Klíčovým momentem Drakeovy kariéry se stala jeho cesta „kolem světa“, ačkoli původně nešlo ani tak o objevování nových koutů planety, jako spíše o zisk cenné kořisti. Královna Alžběta I. měla v Drakeově výpravě svůj tichý investiční podíl. Nejde o žádnou konspirační teorii, ale o fakt doložený pozdějšími záznamy: Španělské zlato, stříbro a koření z Nového světa představovaly mimořádně lákavý zdroj příjmů.
Drake se proto zaměřil na španělské konvoje, sklady a přístavy, přičemž jednal podle logiky: co ukořistíme, to Anglie získá. Pokud se později ukáže, že jsme se pohybovali „na hraně“ válečného konfliktu, popřípadě porušili cizí suverenitu – no, to už je problém Anglie a ne můj.
Právě kvůli tomuto drancování se Drake rozhodl, že namísto návratu obvyklou trasou vsadí vše na riskantní plavbu přes Tichý oceán. Vybral si cestu, kterou jeho pronásledovatelé (a v první řadě španělské loďstvo) nepovažovali za pravděpodobnou. Ani Drake sám prý nepočítal s tím, že se mu cestou podaří skutečně dokončit kompletní okruh zeměkoule. Leč štěstí (a patrně i schopnost tvrdého velení) mu přálo: nakonec úspěšně doplul do Anglie, a to s lodním nákladním prostorem tak plným, že část pokladů se údajně tajně vykládala ještě dříve, než se loď vůbec objevila na obzoru přístavu.
Tahle doba není pro čestné muže
Co v oficiálních učebnicích britské historie často chybí, jsou zmínky o Drakeových krutých a kontroverzních činech. Moderní historikové se však vracejí k pramenům, v nichž nechybějí detaily o masakrech na pobřeží, o drancování španělských osad či o únosech a popravách. Není tajemstvím, že Drake byl například přítomen masakru na ostrově Rathlin, kde byly stovky obyvatel vyvražděny včetně žen a dětí. Když se jednalo o expedice v Irsku či na moři, Drake dokázal prokázat neúprosnou obratnost – pro Alžbětu I. a část tehdejší společnosti to byl odvážný ochránce anglických zájmů, pro druhé (zejména ve Španělsku a Irsku) zůstal brutálním pirátem.
Za pozornost stojí i spor s Thomasem Doughtym, Drakeovým důstojníkem, který skončil Doughtyho stětím. Drake obvinil svého podřízeného z velezrady, čarodějnictví a vzpoury, přičemž o skutečném rozsahu Doughtyho provinění se vedou spekulace. Faktem je, že Drake nenechal žádný soud rozhodovat o životě a smrti. Prostě a jednoduše použil vše, co se mu hodilo, aby si udržel autoritu.
Muž, který proslavil Anglii
Abychom však Drakeovi nekřivdili: byl nejen zdatným korzárem, ale i výjimečně schopným navigátorem. Během své plavby oboplul oblast Ohňové země (Tierra del Fuego) a sám přispěl k potvrzení teorie, že Jižní Amerika je oddělena soustavou ostrovů a nejedná se o jeden kontinuální kontinent s Antarktidou. Kromě toho mapoval pobřeží Kalifornie a Tichomoří, pojmenovával nově objevené ostrovy a vyhledával koridor mezi Pacifikem a Atlantikem.
Nezanedbatelnou část Drakeova legendárního statusu posílila i skutečnost, že v roce 1588 sehrál klíčovou roli při zničení španělské Armady, do té doby vnímané jako nepřekonatelné námořní síly. Drakeovy manévry a strategie umožnily Anglii zůstat neohroženou námořní mocností, což se pro Alžbětinskou Anglii stalo základem budoucího koloniálního impéria.
Když pak nakonec Drake roku 1596 zemřel u Portobela v Karibiku na úplavici, možná nikdo netušil, že si jeho památku budou Britové a čtenáři životopisů uchovávat tak dlouho. Pochovali ho do moře v olověné rakvi, aby ho mořské dno mohlo pochovat s úctou.
Rozporuplné dědictví
Drakeovo jméno se dnes objevuje v učebnicích zeměpisu, v historických knihách a dokonce v turistických průvodcích, kde je prezentován jako „význačný anglický navigátor“. Často se tak zapomíná na to, že definice „pirátství“ se v 16. století proměňovala podle toho, z jaké perspektivy se na ni díváte. Už samotný status „korzára“ byl pouhou hrou se slovíčky a s diplomacií: korzár totiž v souladu s královským patentem mohl loupit na moři, pokud to sloužilo konkrétní národní politice.
Když si promítneme Drakeův příběh do současného kontextu, opět vidíme, jak dějiny mnohdy píšou vítězové. Podporovaný anglickou královskou rodinou, Drake nechyběl u momentů, které Anglii přinesly značné bohatství a prestiž. Ty samé události se ovšem pro tisíce obětí staly katastrofou či ztrátou bezpečí a života.
Z Drakeova úhlu pohledu zřejmě skutečně šlo o službu vlasti, dobrodružství a nepopiratelnou námořní vášeň. Z pohledu obyvatel španělských kolonií a posádek zničených lodí to naopak byli loupežníci, před nimiž nebylo bezpečno. A je dobré si pamatovat, že mezi slavnými objeviteli, které dnes vnímáme jako klíčové hybatele evropských dějin, se podobné charaktery objevují častěji, než by se nám líbilo.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Drake
https://www.rmg.co.uk/stories/topics/sir-francis-drake-facts
https://www.bbc.co.uk/history/historic_figures/drake_francis.shtml
https://www.rmg.co.uk/stories/topics/what-did-sir-francis-drake-discover
https://www.biography.com/history-culture/francis-drake
