Článek
Základ bizarního světa, ve kterém budoucí slavná spisovatelka vyrůstala, ležel daleko na východě. Její otec Vasil Kločurak pocházel z Huculska, divokého horského regionu na Podkarpatské Rusi. Jeho starší bratr Štefan Kločurak byl významným politikem, ministerským předsedou krátce existující Huculské republiky v roce 1919 a později členem autonomní vlády Podkarpatské Rusi.
Vasil byl básník, vizionář a fanatický odpůrce sovětského imperialismu. Po připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu po druhé světové válce rodina ztratila domov a mnozí příbuzní skončili v sovětských koncentračních táborech Gulagu.
Vasil našel útočiště v Praze, kde se seznámil s kultivovanou českou učitelkou němčiny Zdeňkou. Byla to srážka dvou naprosto odlišných galaxií: racionální, tiché a spořádané pražské intelektuálky s divokým, nezkrotným a emotivním huculským horalem.
Když se jim v březnu 1955 narodila jediná dcera Halina, otec v ní okamžitě spatřil pokračovatelku rodinné tradice. V jejich podolském bytě se však nemluvilo jako v běžných českých rodinách. Žilo se tam v neustálém stínu historie, rodinných tragédií a nebezpečných politických debat, které nesměly proniknout za vchodové dveře.
Huculská invaze na pražském sídlišti
Zatímco její spolužáci z podolské základní školy žili obyčejný normalizační život, Halina se doma ocitala v permanentním karnevalu absurdna. Z Podkarpatské Rusi, která tehdy spadala pod Sovětský svaz, pravidelně přijížděly desítky příbuzných. Do Prahy dorazili s obřími kufry svázanými provazy, přiváželi sušené houby, podomácku pálenou kořalku a historky o chudobě v sovětském impériu.
V bytě se vařilo ve velkých hrncích, pilo se do ranních hodin a zpívaly se teskné ukrajinské balady. Otec Vasil na rodinných sešlostech neustále plánoval pád sovětského impéria a osvobození Ukrajiny. Pro malou Halinu byl tento svět fascinující, ale zároveň nesmírně vyčerpávající.
Matka Zdeňka se snažila udržovat alespoň zdání normálnosti, vařila kávu, krotila manželův temperament a dceru vedla k jazykům a literatuře. Halina si brzy vyvinula specifický obranný mechanismus. Naučila se rodinné drama pozorovat z odstupu, glosovat ho ironickým humorem a veškeré bizarní scény si podrobně zapisovala do svých tajných deníků.
Když Halina dospívala, rodina pro ni měla jasný plán. Otec z ní chtěl mít lékařku, která získá uznání a zabezpečí rodinu. Jenže Halina nesnášela pohled na krev a exaktní vědy jí nic neříkaly. Byla plnoštíhlá, výrazná dívka s prořízlou pusou, která milovala módu, večírky, divadlo a psaní krátkých ironických povídek.
Vzpoura proti otcovské autoritě byla nevyhnutelná. Místo medicíny se přihlásila na pražskou FAMU, obor scenáristika a dramaturgie. Přijímací komisi doslova odzbrojila svým talentem pro dialog a neotřelým pohledem na svět.
Na fakultě se v sedmdesátých a osmdesátých letech potkala s budoucími ikonami českého filmu, jako byli Milan Šteindler, Tomáš Vorel nebo Milan Cieslar. Mezi spolužáky vynikala rychlostí psaní a schopností proměnit banální každodenní historku v třeskutou grotesku.
Brzy po absolutoriu začala pracovat jako scenáristka pro filmové studio Barrandov. Napsala scénář k úspěšné komedii Vrať se do hrobu!, kterou v roce 1989 režíroval Milan Šteindler. Film přesně trefil náladu skomírající totality a Halině otevřel dveře mezi scenáristickou elitu. V hlavě však nosila mnohem osobnější příběh, který čekal na svou pravou chvíli.
Rodinná kronika za všechny peníze
Přišla sametová revoluce a s ní pád komunistického režimu i rozpad Sovětského svazu. To, o čem její otec Vasil desítky let u stolu mluvil, se stalo realitou: Ukrajina získala nezávislost a hranice se otevřely.
Halina v té době pracovala jako novinářka a vydala novelu Díky za každé nové ráno. Kniha se stala okamžitým bestsellerem. Čtenáři hltali příběh dospívající dívky Olgy Hakunděkové, která se v šedesátých a sedmdesátých letech snaží najít lásku, prorazit ve světě a přežít pod jednou střechou se svým excentrickým ukrajinským otcem.
Režisér Milan Šteindler okamžitě rozpoznal filmový potenciál látky. Společně s Halinou přepsali knihu do podoby celovečerního scénáře. Producenti však měli zpočátku obavy. Téma normalizační šedi, rodinného traumatu z Gulagu a ukrajinské mentality působilo pro porevoluční diváky příliš specificky a temně. Šteindler s Pawlowskou však vsadili na unikátní žánr tragikomedie, kde se divák směje přes slzy.
Klíčem k úspěchu celého filmu bylo obsazení role otce Hakunděka, předobrazu skutečného Vasila Kločuraka. Režisér potřeboval herce, který by v sobě spojoval obrovskou fyzickou sílu, divokost karpatského medvěda, ale zároveň hlubokou něhu a zranitelnost.
Čeští bardi v castingu neobstáli, chyběla jim slovanská zemitost. Volba nakonec padla na legendárního polského herce Franciszeka Pieczku, známého ze seriálu Čtyři z tanku a pes nebo z filmů Andrzeje Wajdy.
Pieczka roli přijal s nadšením. Do postavy vtiskl neuvěřitelnou energii a jeho ztvárnění otce, který neustále nutí dceru k jídlu, učí ji huculské písně a v panice zakopává cennosti před sovětskými tanky, bylo naprosto fenomenální.
Do role samotné Olgy byla obsazena mladá Ivana Chýlková, která dokázala vystihnout Halininu ironii, touhu po svobodě i dívčí nejistotu. Natáčení probíhalo v Praze i přímo na Zakarpatské Ukrajině a celý štáb pracoval v atmosféře mimořádného tvůrčího vzepětí.
Triumf s filmem katapultoval Halinu Pawlowskou mezi nejvlivnější ženy českého mediálního prostoru. Její autorský styl založený na sebeironii, glosování ženských slabostí, nadváhy a partnerských vztahů si podmanil celou zemi.
V devadesátých letech založila a úspěšně vedla týdeník Story a později časopis Šťastný Jim. Z bulváru vytvořila svébytný lifestylový fenomén a zavedla nová pravidla pro zábavnou publicistiku.
V roce 1998 vtrhla na obrazovky České televize s talk show Banánové rybičky. Pořad se stal okamžitým trhákem a vysílal se neuvěřitelných devět let. Halina v něm seděla v křesle, vítala slavné hosty a každý díl zakončovala údernými, vtipnými veršovanými radami do života, které okamžitě zlidověly.
Vydávala jednu knihu za druhou, psala fejetony, moderovala galavečery a vybudovala kolem sebe úspěšnou značku sebevědomé a vtipné ženy, která se nebojí udělat si legraci sama ze sebe.
Zatímco Halina sbírala jednu profesní trofej za druhou, v rodinném životě přicházely neodvratné ztráty. Její milovaný otec Vasil Kločurak, který byl ústředním motorem a inspirací celého jejího života, sledoval dceřin úspěch s hrdostí, ale jeho tělo sláblo.
Dožil se svobodné Ukrajiny i triumfu filmu o své osobě, ale v pokročilém věku odešel ze světa, který tak divoce miloval a kterého se zároveň celý život bál. Pro Halinu to byla nesmírně těžká rána.
S odchodem otce zmizel z jejího života hluk, křik i huculské písně, ale jeho duch v ní zůstal navždy. Spisovatelka se opakovaně vracela k rodinným tématům ve svých dalších knihách a televizních projektech.
Zdroje:
https://radiozurnal.rozhlas.cz/pri-psani-se-systematicky-flakam-priznava-spisovatelka-halina-pawlowska-7180520
https://dvojka.rozhlas.cz/halinko-vezmes-si-me-do-blizkych-setkani-k-jubileu-haliny-pawlowske-vtrhl-jakub-9435878
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/halina-pawlowska-ukrajina-otec-agenti-diky-za-kazde-nove-rano.A230201_113348_lidicky_zar
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/halina-pawlowska-rozhovor.A160422_121401_lidicky_bib
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/halina-pawlowska-vyrovnanost-me-nelaka-dycha-z-ni-smrt.A111206_115051_spolecnost_jup
https://cnn.iprima.cz/show-time/pawlowska-promluvila-o-rodine-i-ztrate-blizkeho-cloveka-otce-zajimala-jen-svobodna-ukrajina-352883
https://cnn.iprima.cz/show-time/pawlowska-o-svem-otci-myslela-jsem-si-ze-je-uplny-magor-bylo-na-nej-nasazeno-29-agentu-199599
https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-1004738-halina-pawlowska-diky-za-kazde-nove-rano
