Jim Carrey: král komedie, který trpěl depresemi a žil ve stanu

James Eugene „Jim“ Carrey se narodil 17. ledna 1962 v kanadském městě Newmarket do skromných poměrů. Je nejmladší ze čtyř dětí. Otec, nadaný saxofonista, se kvůli obživě rodiny živí jako účetní. Matka bojuje se zdravím. Když Jim dorůstá do puberty, rodinu tvrdě zasáhne nezaměstnanost a bída.

Carreyho dětství poznamená dramatický zlom ve dvanácti letech – otec přijde o práci a rodina se ocitá na mizině. Nějaký čas dokonce přebývají v dodávce a provizorně ve stanu. Jim po desáté třídě opouští školu a nastupuje s rodiči i sourozenci do továrny jako noční hlídač a uklízeč, aby pomohl udržet rodinu nad vodou.

Právě v těchto těžkých letech se u něj naplno probouzí komediální talent. Jim se improvizovaně pitvoří před zrcadlem, aby rozesmál nemocnou maminku a odlehčil dusnou atmosféru doma. Už v 15 letech vystupuje v místních klubech jako stand-up komik a ohromuje publikum svými geniálními imitacemi.

Mladý Carrey se brzy prosazuje i za hranicemi Kanady. V devatenácti letech se stěhuje do Hollywoodu a tvrdě si klestí cestu světem showbyznysu. Začíná drobnými rolemi v televizi a filmu, výrazněji na sebe upozorní v skečové show In Living Color. Skutečný průlom ale přichází až později – a má podobu výbušné komediální smršti.

Rok 1994 pro něj znamená hvězdný start v nejvyšší lize. Díky trojici kultovních filmů Ace Ventura: Zvířecí detektiv, Maska a Blbý a blbější se z nepříliš známého baviče stává přes noc megahvězda. Diváci si zamilují jeho gumový obličej, potrhlou energii i nevyčerpatelnou zásobu šílených grimas. Hollywood získává nového krále komedie.

V následujících letech Jim sype z rukávu další kasovní trháky. Každá jeho bláznivá role jako by lámala rekordy návštěvnosti. Za komedii Lhář, lhář či za vánočního Grinche inkasuje honoráře, o jakých se mu kdysi ani nesnilo. Na sklonku 90. let patří k nejlépe placeným hercům světa a jeho jméno táhne do kin miliony diváků.

Jenže tam, kde jsou vrcholy, bývají i hluboká údolí – a Jim Carrey do jednoho takového padá právě ve chvíli nejzářivější slávy. Ačkoli se mu pracovní nabídky jen hrnou a diváky nepřestává rozesmávat, uvnitř šťastný není. Spíš naopak. Tíží ho temné stavy úzkosti a propadá opakovaným depresím.

Nečekaná křehkost komikovy duše překvapuje okolí. Depresi se Carrey snaží držet na uzdě pomocí antidepresiv jako Prozac. Později svůj tehdejší pocit popíše jako život v tlumeném zoufalství: léky sice otupí nejhorší propady, ale také vyhladí radost. „Bylo to, jako bych dlouho žil na mírné úrovni zoufalství,“ přizná otevřeně.

Navenek dál rozdává smích, uvnitř však bojuje s prázdnotou. S odstupem let prozradí, že některé role v sobě nesly odraz jeho vnitřních pocitů. „Připadal jsem si jako v uzavřené bublině už předtím, než jsem začal točit Truman Show,“ vzpomíná Carrey na přelomovou satiru o muži žijícím ve falešné realitě.

Bouřlivý osobní život jako by zrcadlil jeho vnitřní nepokoj. První manželství s herečkou Melissou Womer vydrží sedm let a narodí se z něj dcera Jane. Po rozvodu hledá štěstí po boku hollywoodské krásky Lauren Holly, ale i tato vášnivá romance končí krachem už po osmi měsících. Sláva a pracovní zápřah si vybírají daň na jeho vztazích.

Koncem 90. let se Carrey zamiluje do herečky Renée Zellwegerové během natáčení bláznivé komedie Já, mé druhé já a Irena. Média mluví o páru snů a zasnoubení visí ve vzduchu. Jenže pohádka nemá šťastný konec – Renée vztah nečekaně ukončí. Jim zůstává sám se zlomeným srdcem a jeho deprese se tím ještě prohlubují.

Přestože později prožije několik dalších známostí (mimo jiné s modelkou Jenny McCarthyovou), skutečnou životní lásku jako by stále míjel. Nejbolestnější ránu utrží v roce 2015, kdy jeho přítelkyně Cathriona Whiteová spáchá sebevraždu. Mladá maskérka z Irska, s níž Carrey několik let udržoval komplikovaný vztah, se předávkuje léky.

Smrt milované ženy herce zdrtí. „Jsem šokován a hluboce zarmoucen odchodem své drahé Cathriony. Byla to laskavá, křehká irská květina, příliš citlivá pro tento svět,“ vyzná Carrey ve veřejném prohlášení. Tragédii bohužel následuje ještě skandální dohru – matka a bývalý manžel Whiteové obviní Carreyho, že jí dodal prášky a že ji uvrhl do depresí.

Herec jakoukoli vinu popírá a označí žalobu za bezcitný pokus o obohacení se na neštěstí. Několik let trvající soudní spor Carreyho vyčerpává a znovu otevírá jeho rány. Teprve v roce 2018 je proces zastaven a očištěný herec se může začít vzpamatovávat. Osudová ztráta a veřejná štvanice kolem ní však v něm zanechávají hluboké jizvy.

Jako výrazná veřejná osobnost se Carrey nevyhnul ani přešlapům a kontroverzím. V roce 1997 na sebe strhne nežádoucí pozornost během předávání cen MTV Movie Awards, kde v rozverné náladě přímo na pódiu nečekaně políbí překvapenou herečku Aliciu Silverstoneovou – tehdy teprve dvacetiletou.

Později téhož večera se navíc pokusí podobně žertovat s hercem Willem Smithem, kterého při jeho příchodu na jeviště uchopí a snaží se políbit. Incident se tehdy obešel bez skandálu a Carrey se měl za výstřelek omluvit. S odstupem let je ale tato epizoda připomínána jako příklad nevhodného chování pod pláštíkem humoru.

Do ožehavých veřejných debat se pouští i v pozdějších letech. Se svou tehdejší partnerkou Jenny McCarthyovou patří k hlasitým kritikům očkování dětí – v roce 2008 společně organizují kampaň „Green Our Vaccines“ požadující odstranění údajných nebezpečných látek z vakcín. Carrey, ač bez lékařského vzdělání, horlivě šíří názor, že vakcíny mohou způsobovat autismus.

V roce 2015 dokonce na Twitteru označí kalifornského guvernéra Jerryho Browna za „korporátního fašistu“ poté, co tento politik podepíše zákon zpřísňující povinné dětské očkování. Carrey tehdy hovoří o „rtuti a jedech“ ve vakcínách a vyvolá tím pobouření. Za svá nepodložená tvrzení sklidí ostrou kritiku odborníků i médií.

Herec se postupně profiluje také jako výrazný politický glosátor. Svou zálibu v malování spojí s komentováním společenského dění – na sociálních sítích pravidelně zveřejňuje expresivní kresby, v nichž nemilosrdně karikuje například tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a nešvary jeho vlády.

Po intenzivních dvou desetiletích v Hollywoodu začne Carrey postupně mizet z hereckého výsluní. Otevřeně přiznává, že ho filmový byznys přestal naplňovat. Nelíbí se mu, jak ho ovládly korporace a marketingové kalkuly. Cítí, že ve studiovém systému ztrácí tvůrčí svobodu a originalitu. V té době ho stále víc přitahuje malování, kde může tvořit bez kompromisů a zásahů „shora“.

Místo honby za dalšími rolemi tedy volí únik do ústraní. Dny tráví v ateliéru s paletou barev a hledá klid v meditaci a duchovnu. „Mám rád svůj poklidný život, miluji nanášet barvy na plátno a pečuji o svůj duchovní život,“ prohlašuje herec, který se stal tak trochu poustevníkem. Z veřejného prostoru téměř mizí a objevuje se jen výjimečně.

Boj s depresemi mezitím posune na hlubší úroveň. Po dlouhých letech užívání prášků se odhodlá skoncovat s léky a najde si jiné cesty k uzdravení. Podstoupí terapie, obrátí se k východní filozofii a učí se přijímat život se všemi jeho proměnami. Výsledky se dostaví – temnota ustupuje. „V mém životě je najednou mnohem víc světla,“ svěří se později a popíše se jako znovuzrozený.

Jeho pohled na svět se promění. Carrey dospívá k přesvědčení, že ego a image jsou jen iluze, které ho už nesvazují. V jednom virálním rozhovoru pronese, že vlastně neexistuje žádný „Jim Carrey“ – jen vědomí, které skrze něj prožívá lidskou zkušenost. Pro mnohé fanoušky jsou takové výroky šokující či nesrozumitelné, ale pro něj samotného znamenají osvobození od tlaku očekávání.

K herectví se vrací už jen váhavě a po svém. Přijme jen několik ojedinělých projektů, jež ho skutečně osloví – například v roce 2018 ztvární hlavní roli v melancholickém seriálu Kidding, kde zúročí i své bolestné životní zkušenosti.

Zároveň však dává najevo, že po někdejší slávě už netouží. „Nejsem zpátky v tom starém smyslu – už necítím potřebu držet se za každou cenu ve stratosféře showbyznysu,“ prohlašuje upřímně. Stále víc upřednostňuje klid a soukromí před reflektory ramp.

Na jaře 2022 pak Jim Carrey udělá definitivní tečku za svou hereckou dráhou – a to stylově, s upřímností sobě vlastní. V rozhovoru k filmu Ježek Sonic 2 oznámí, že hodlá odejít do hereckého důchodu. Když se moderátorka ujišťuje, zda to myslí vážně, Carrey přitaká: „Mám pocit, že něco takového už od žádné celebrity neuslyšíte – mám toho dost. Udělal jsem dost. Bylo mě dost.“

Vysvětlí, že ho naplňuje prostý život mimo reflektory – malování a duchovní cesta – a že se už necítí ničím vázán. „Opravdu mám rád svůj klidný život a miluji své spirituální bytí. Mám dost. Udělal jsem dost. Jsem dost,“ prohlásí herec, který našel vnitřní spokojenost mimo záři kamer.

Naznačí, že jedinou věcí, jež by ho snad ještě mohla přimět k návratu, by byl výjimečný projekt. „Pokud by andělé přinesli scénář napsaný zlatým inkoustem, který by bylo opravdu důležité přivést na svět, možná bych pokračoval,“ připouští obrazně Carrey. „Ale upřímně – teď si dávám pauzu,“ dodává s úsměvem.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Carrey

https://people.com/movies/jim-carrey-says-he-is-retiring-from-acting/

https://people.com/movies/jim-carrey-reveals-why-hollywood-business-anymore/

https://cnn.iprima.cz/jim-carrey-chce-skoncit-s-karierou-udelal-jsem-toho-dost-a-bylo-me-dost-88983?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://abcnews.go.com/GMA/Culture/jim-carrey-longer-facing-wrongful-death-lawsuit-girlfriends/story?id=52767197

https://www.theguardian.com/society/2015/jul/01/jim-carrey-california-vaccine-law

https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/news/jim-carrey-alicia-silverstone-will-smith-chris-rock-b2048927.html

https://epochaplus.cz/jim-carrey-komik-k-popukani-i-muz-na-pokraji-sil/