Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jiří Trnka kreslil oběma rukama a pracoval 16 hodin denně. Srdce mu selhalo už v 57 letech

Foto: By Unknown author, Public Domain,edit, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=138172598

Vytvořil pohádkový vesmír, který okouzlil děti i dospělé po celém světě. Jemný, poetický a plný tajemné fantasknosti, jakou animovaný film před ním téměř neznal. Za zdánlivě lehkým snovým světem Jiřího Trnky se ale skrývala vyčerpávající dřina.

Článek

Jiří Tomáš Trnka se narodil 24. února 1912 v plzeňském Petrohradě jako syn klempíře Rudolfa Trnky a jeho manželky Růženy, švadleny. Měl mladšího bratra Rudolfa. Od útlého věku vyrůstal v prostředí, kde se podomácku vyráběly hračky a loutky.

Právě matka mu pomáhala oblékat první loutky, dlouho předtím, než v Praze vzniklo Trnkovo vlastní divadlo. Studoval na plzeňské reálce, kde si jeho výtvarného nadání všiml učitel kreslení Josef Skupa, pozdější zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka.

Skupa Trnku přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem Feriálních osad a stal se jeho zásadním mentorem. Trnka se podílel i na výtvarném rozvíjení světa Spejbla, Hurvínka a Máničky. Už jako dospívající se účastnil loutkářských výstav a rychle dával najevo, že jej svět loutek přitahuje víc než běžné školní povinnosti.

Studium na reálce předčasně ukončil a v roce 1929 nastoupil do grafického ateliéru profesora Jaroslava Bendy na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Studoval zde až do roku 1935.

Dřevěné divadlo a první velké ilustrace

Ve třicátých letech Trnka spolupracoval se Skupovým divadlem, vytvářel kulisy a loutky, navrhoval výpravy a postupně se prosazoval jako samostatný autor. V sezoně 1936 až 1937 provozoval v pražském Rokoku vlastní Dřevěné divadlo.

Inspiroval se také Osvobozeným divadlem a spolu se spolupracovníkem Jaroslavem Kuncmanem vytvářel revuální programy parodující dobrodružnou literaturu. Z této práce vzešla mimo jiné dvojice postav James a Plecko.

Souběžně s divadelní prací navrhoval scény a kostýmy, věnoval se malbě, grafice i sochařství. Právě mimořádná šíře jeho schopností mu později vysloužila přízvisko renesanční člověk.

Největší popularitu si však zpočátku vybudoval jako ilustrátor dětských knih. Za svou kariéru jich ilustroval kolem šedesáti, mimo jiné Broučky Jana Karafiáta, Hrubínův Špalíček veršů a pohádek, Pohádky tisíce a jedné noci nebo Míšu Kuličku.

Kreslil i pro noviny a časopisy. Díky originálnímu stylu se rychle proslavil, přestože sám sebe celý život považoval především za malíře. Jeho práce sahala od ilustrace přes scénografii a sochařství až po kostýmní výtvarnictví. Navrhoval například kostýmy pro Werichův film Císařův pekař a Pekařův císař.

Loutky, které dobyly svět

Po skončení druhé světové války stál Trnka spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem u zrodu studia Bratři v triku. Jeden z prvních snímků studia, Zvířátka a Petrovští, mu v roce 1946 přinesl hlavní cenu na festivalu v Cannes.

O rok později založil vlastní studio zaměřené především na loutkový film. Právě tam naplno rozvinul svou osobitou poetiku, která se zásadně lišila od běžné kreslené animace. Každý film vznikal jako svébytné výtvarné dílo, v němž měly stejnou váhu loutky, prostředí, kamera, hudba i pohyb.

K jeho nejslavnějším dílům patří Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Staré pověsti české, Sen noci svatojánské, Kybernetická babička, Dva mrazíci a adaptace Dobrého vojáka Švejka.

Trnkovy postavy většinou nemluvily. Před slovem dával přednost hudbě, kterou pro velkou část jeho filmů skládal Václav Trojan. Hotové sekvence prý Trnka někdy upravoval podle Trojanovy hudby, aby obraz a zvuk splynuly v jeden celek.

Výjimkou byl právě Dobrý voják Švejk, kterého vytvořil na popud svého přítele a souseda z Kampy Jana Wericha. Werich Švejka namluvil, Trnka mu na oplátku ilustroval Fimfárum.

Zvláštní kapitolou Trnkovy tvorby zůstává krátký film Ruka z roku 1965. Tvrdá alegorie totalitní moci vypráví o umělci, kterého obří ruka nutí, aby tvořil jen podle její vůle.

Film získal uznání i v zahraničí a byl uveden na festivalu v Annecy. V Československu však po Trnkově smrti během nastupující normalizace zmizel z veřejného prostoru a byl zakázán. Jeho význam přitom s časem jen rostl. Dnes bývá Ruka považována za jedno z nejzásadnějších děl světové loutkové animace.

Trnka navzdory tlaku doby nikdy nevstoupil do komunistické strany. V roce 1968 se otevřeně přihlásil k reformnímu proudu a jako jeden ze signatářů podpořil manifest Dva tisíce slov.

Doma i v zahraničí mu říkali Walt Disney Východu. Trnka se však vůči disneyovské tovární výrobě vědomě vymezoval. Nechtěl masovou produkci podle zavedeného vzorce. Každému filmu dával vlastní rytmus, výtvarný jazyk a individuální péči.

Sám to shrnul větou: „Jsem skeptický k myšlence, že existuje zvláštní druh ilustrace nebo dokonce umění pro dospělé a pro děti. Děti žijí ve stejném světě jako dospělí, nevím, proč by měly mít jiné umění.“

Úspěch, který měl svou cenu

Za svou práci získal kolem padesáti ocenění z filmových festivalů, výstav a uměleckých přehlídek. Obdržel také prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena za ilustrace Andersenových pohádek a titul národní umělec.

V roce 1967 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Zdraví mu už ale nedovolilo, aby se této poctě dlouho věnoval naplno.

Přátelé a pamětníci na Trnku vzpomínali jako na introverta, který byl doslova pohlcený prací. Ve studiu běžně trávil čtrnáct až šestnáct hodin denně. Uměl kreslit oběma rukama zároveň, což s údivem popisoval také Jan Werich.

Jeho pracovní režim byl mimořádně náročný. Málo spal, nepravidelně jedl a měl rád alkohol, zejména šampaňské. Zároveň byl společenský, rád se obklopoval přáteli a dokázal si užívat života se stejnou intenzitou, s jakou pracoval.

Jiří Trnka zemřel 30. prosince 1969 v Praze ve věku sedmapadesáti let. Příčinou byly komplikace spojené se srdečním onemocněním. Jeho celoživotní horečná aktivita a nezdravá životospráva jeho organismus dlouhodobě zatěžovaly.

Odkaz Jiřího Trnky připomíná i česko-francouzský dokument Jiří Trnka: Nalezený přítel režiséra Joëla Fargese. Fargese k filmařině přivedla právě fascinace Trnkovým Bajajou, který ho jako dítě okouzlil víc než tehdejší disneyovky.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/jiri-trnka-byl-renesancni-clovek-se-srdcem-loutkare-196814

https://dvojka.rozhlas.cz/jiri-trnka-walt-disney-vychodu-ktery-pry-umel-kreslit-obema-rukama-8648196

https://cesky.radio.cz/loutkovymi-filmy-okouzlil-svet-jiri-trnka-zemrel-pred-50-lety-8111839

https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/jiri-trnka-ve-filmech

https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/jiri-trnka-nalezeny-pritel-film/r~66c02ad6a71811e999160cc47ab5f122/

https://www.classicpraha.cz/aktualne/tema-tydne/walt-disney-vychodu-zakladatel-ceskeho-loutkoveho-filmu-zemrel-v-pouhych-57-letech/

https://www.loutkari.cz/trnka-jiri/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz