Článek
Noční silnice severně od jihoafrického Durbanu zeje prázdnotou. U krajnice stojí auto se třemi herci, kteří se vracejí z víkendového výletu k potápění v Sodwana Bay. Benedict Cumberbatch spolu s kolegy Theem Landeym a Denise Blackovou právě vybalují zavazadla z kufru – při jízdě praskla pneumatika a rezervní kolo je uložené hluboko pod nákladem.
Je chladno a tma a trojice tuší, že zastavit na opuštěné cestě není bez rizika. Kraj kolem Durbanu je proslulý kriminalitou a cizinci s hromadou zavazadel představují snadný cíl. Cumberbatch později přiznal, že se už v té chvíli necítil dobře a měl obavy.
Instinkt ho nezklamal. Z temnoty se náhle vynořuje šestice mužů s pistolemi a útočí na nic netušící skupinu. „Hlavy dolů! Ruce na temeno!“ křičí ozbrojenci na herce, zatímco je obklopují.
Cumberbatch a jeho společníci strnou a poslechnou – proti namířeným hlavním nemají šanci. Lupiči je prohledávají a důrazně žádají peníze a drogy. Adrenalin pracuje naplno; herec později vzpomínal, že v oné chvíli mu hlavou problesklo jediné: „Jsme v háji.“ Přepad trvá jen okamžik a útočníci rychle přebírají kontrolu.
Maskovaní lupiči svazují všem třem ruce vlastními tkaničkami a vlečou je do vozu. Cumberbatch cítí, jak se mu utahující pouta z tkaniček zařezávají do zápěstí a končetiny začínají trnout. Zkusí protestovat.
Jeden z únosců zareaguje po svém: britského herce umlčí tím, že ho oddělí od ostatních a nacpe do zavazadlového prostoru automobilu. Vozidlo se rozjede neznámo kam. Cumberbatch nějakou dobu slyší jen dunění motoru a cítí, jak se auto natřásá po nerovné silnici.
Po určité době vůz zastaví pod mostem. Únosci vytáhnou spoutaného Cumberbatche z kufru a znovu ho spojují s jeho dvěma přáteli. Všichni tři jsou donuceni dřepět či pokleknout do polohy připomínající popravu, ruce svázané za zády. Hlavou se jim honí, co bude dál.
„Co s námi uděláte? Chcete nás zabít?“ vyhrkne Cumberbatch směrem k útočníkům. V odpověď se ozve jen noční ticho. Klečí potmě se zrychleným dechem, v zádech cítí chlad a hlaveň zbraně si dovede živě představit. Napadne ho, že kromě zabití by je mohli ještě zmučit, nebo dokonce znásilnit – hrůzy, které se ve vypjatých situacích stávají prostředkem demonstrace moci. V hlavě se mu střídá strach a zoufalství.
Minuty plynou a za zády spoutaných herců je stále klid. Ozbrojenci jako by zmizeli ve tmě. Cumberbatch s přítelem zapojí ztuhlé prsty a společně se jim podaří uvolnit pouta obepínající jejich zápěstí.
Rozhlédnou se: kolem silnice nikdo, jen vzdálené obrysy buše a nad nimi africké hvězdy. Útočníci zmizeli a rychle z místa ujeli s uloupenými penězi a věcmi. Svázaná trojice zůstala opuštěná, ale naživu.
Hlad po životě
Šokovaní herci se pomalu vzpamatovávají a hledají pomoc. Nakonec mají štěstí – po nějaké době narazí na místní lidi, kteří jim půjčí telefon, aby mohli přivolat pomoc. Cumberbatch na ten moment nikdy nezapomněl.
Když později vzpomínal na svůj únos, mluvil o tváři laskavého cizince, který se nad nimi v té tmě a bezmoci slitoval: „Podíval jsem se tomu muži do očí a rozbrečel se vděčností.“ Úleva, že vše skončilo bez fyzické újmy, byla obrovská.
Nebyla to ale jediná emoce, která se dostavila. Zážitek, kdy doslova klečel na prahu vlastní smrti, v něm zanechal hlubokou stopu. „Opravdu vám to obrovským způsobem obohatí žebříček životních hodnot,“ popsal herec s odstupem, když se o únosu rozpovídal v jednom rozhovoru.
Uvědomil si prý, jak křehká může existence být a co všechno mohl nenávratně ztratit. Když nad ránem po oné děsivé noci vyšlo slunce, Cumberbatch cítil, že chce zažít úplně obyčejné věci znovu a intenzivně. Vybavoval si, že třeba už nikdy nemusel ucítit chlad mořské vody na kůži, nikdy by neochutnal láhev piva ani si nezapálil cigaretu. Všechny tyhle drobné prožitky mu najednou připadaly neobyčejné.
Od té doby v něm hlodal pocit, že zbývající čas nesmí promarnit. „Byl jsem pak daleko nedočkavější žít méně obyčejný život,“ řekl o svých pocitech po návratu z Jihoafrické republiky.
Už před únosem nevedl nudnou existenci – do Jihoafrické republiky se ostatně vydal kvůli natáčení minisérie Až na konec světa a potápění bylo víkendovým výletem během pauzy – ale teď jako by se v něm cosi posunulo. Krátce po incidentu dokončil natáčení minisérie Až na konec světa, při němž k únosu došlo, a vrhl se naplno do dalších rolí i zážitků. Kariéra mu v následujících letech strmě stoupala a s ní přišly příležitosti, které by si předtím sotva dokázal představit.
Cumberbatch zároveň pokračoval v tom, co si předsevzal: život naplno, beze strachu z riskování. O několik let později se k adrenalinu vrátil dokonce zcela dobrovolně. V září 2012, během natáčení filmu Hobit na Novém Zélandu, si vyzkoušel tandemový seskok padákem z výšky kolem 4,5 kilometru.
Bylo mu tehdy 36 let. Na fotografiích z úspěšného seskoku se herec široce usmíval do objektivu – další výzvu překonal a mohl si připsat zážitek, který rozhodně nepatří k obyčejným. Vedle pracovních úspěchů si tak plnil i extrémní sny.
Nová životní role
Svou nejzásadnější životní proměnou však Benedict Cumberbatch prošel až o více než desetiletí později, mimo kamery. 14. února 2015, kdy už byl díky seriálu Sherlock a dalším filmům mezinárodní hvězdou, se na ostrově Wight oženil s divadelní a operní režisérkou Sophie Hunter.
Během čtyř let od svatby se jim narodili tři synové: Christopher „Kit“ Carlton, Hal Auden a Finn. Z herce, který ještě v šestatřiceti letech skákal padákem a zkoušel vlastní limity, se rázem stal otec malé rodiny – role, které si velmi považuje.
Soukromí svých dětí si Cumberbatch hlídá mnohem pečlivěji než pověst rebela nebo idola, kterou mu občas přisuzují média. O rodinném životě mluví jen výjimečně, a když už, tak velmi obecně. Výrazněji se o své proměně zmínil až po několika letech otcovství, v rozhovorech kolem roku 2025.
Přiznal, že s narozením potomků se jeho pohled na život znovu proměnil – tentokrát opačným směrem než po únosu. „Jakmile máte děti, uvědomíte si plynutí času mnohem silněji,“ konstatoval doslova. Nejmladšímu synovi bylo tehdy skoro šest let a herec si spočítal, že až tomuto benjamínovi bude jednadvacet, jemu samotnému bude už přes šedesát.
„Tohle pomyšlení na mě doléhá. Když se stanete rodičem, víc přemýšlíte o vlastní smrtelnosti,“ dodal Cumberbatch upřímně. Uvědomění, že čas letí kupředu a nikdo nemládne, v něm vyvolalo zásadní „posun priorit“ – herec říká, že dnes velmi pečlivě zvažuje, komu a čemu věnuje čas i energii.
Když v roce 2022 přebíral v Hollywoodu svou hvězdu na Chodníku slávy, manželku Sophii sice vzal na pódium vedle sebe, ale synové zůstali stranou pozornosti. Ve své děkovné řeči tehdy na dálku poděkoval i jim a prozradil, že potomky hodlá k hvězdě na chodníku přivést až tehdy, „až budou trochu větší – a v přestrojení“.
Zdroje:
https://www.vanityfair.com/hollywood/2016/10/benedict-cumberbatch-cover-story
https://people.com/benedict-cumberbatch-was-once-abducted-in-south-africa-held-captive-for-hours-8778639
https://nypost.com/2025/01/23/entertainment/benedict-cumberbatch-was-kidnapped-filming-tv-show-abducted-for-hours/
https://www.digitalspy.com/movies/a406360/benedict-cumberbatch-skydives-in-new-zealand-picture/
https://people.com/benedict-cumberbatch-gives-rare-insights-into-life-as-dad-of-three-8778539
https://people.com/all-about-benedict-cumberbatch-children-8664232
https://walkoffame.com/benedict-cumberbatch/
https://time.com/3920358/benedict-cumberbatch-baby-boy-sophie-hunter/
https://www.britannica.com/biography/Benedict-Cumberbatch
