Článek
Představte si, že je rok 1939, vrcholná doba napětí před vypuknutím druhé světové války. Uprostřed New Yorku, v slavné aréně Madison Square Garden, zní vojenské pochody a na pódiu se objevují lidé v uniformách. Vztyčené paže vzdávají „Hitlerův pozdrav“, nacistické vlajky vlají vedle amerických. A do toho všeho nějaký řečník tvrdí, že kdyby George Washington žil, byl by přítelem Adolfa Hitlera. Absurdní? Přesto se to stalo.
Pod organizací German American Bund se v únoru 1939 uskutečnila kontroverzní akce, kde se míchalo vlastenectví k USA s otevřenými sympatiemi k nacismu. Jak k tomu došlo? Kdo to financoval? A jakou roli v tom všem sehrála náboženská rétorika a americké kořeny eugeniky?
Americká eugenika a ,,vědecké“ kořeny rasismu
Možná to zní překvapivě, ale někteří nacističtí právníci a ideologové se inspirovali americkými rasovými zákony i teoriemi. Historik James Whitman ve své knize „Hitler’s American Model“ zdůrazňuje, jak bedlivě nacisté studovali americké migrační zákony, předpisy i různé legislativy o „rasové čistotě“. Spojené státy měly už od 19. století silně zakořeněnou eugenickou myšlenku a v rámci tzv. Eugenics Record Office bádaly nad tím, jak „vylepšit“ lidskou populaci. Tady někde dřímá počátek fascinace nacistů americkými metodami, včetně přísných imigračních kvót proti Asiatům či proti míšení ras.
Americké zákony o sterilizaci „nezpůsobilých“ jedinců (převážně chudých, postižených nebo barevných) přinesly inspiraci pro Hitlerovy vize o vybudování čisté árijské rasy. Zatímco v USA si spousta lidí myslela, že eugenika je prostě věda o zlepšení genofondu, nacisté z toho udělali nástroj brutálních činů – potlačování, vražd a holocaustu. Přestože se mezi tím najde spousta rozdílů, nelze popřít, že část semínek rasové ideologie vyrostla na americké půdě.
Newyorský nacistický mítink
Ten únorový večer roku 1939 v Madison Square Garden byl výraznou demonstrací toho, jak se radikální myšlenky dají zabalit do nacionalistického pozlátka. Uniformovaní příslušníci German American Bundu pochodovali, nesli americké a nacistické vlajky, prokládali to reprodukcemi „německé“ hudby a proslovy plné antižidovského a antikomunistického obsahu. Publikum? Směs zvídavých novinářů, skutečných sympatizantů i protestujících.
Na pódiu se střídali řečníci, kteří míchali americkou hrdost s útoky na „židobolševickou“ konspiraci, poukazovali na „židovské ovládání Hollywoodu“, varovali před komunismem a vyzdvihovali čistotu „křesťanské civilizace“. Tahle chvíle byla pro řadu přítomných šokující, zejména pro novináře: Město New York – centrum multikulturalismu – hostilo neo-nacistickou přehlídku v srdci svého nejznámějšího sportovního stánku. Starosta Fiorello La Guardia to tehdy povolil, prý věřil, že se tak publicita obrátí proti Bundu a vyvolá odpor obyvatel. A skutečně, venku se konaly i protesty, ale i tak pohled na nacistické symboly v NYC zůstal vrytou jizvou do americké historie.
Legitimizace rasismu
Část přitažlivosti nacismu a eugeniky v americkém prostředí spočívala ve využití náboženských argumentů. Někteří kazatelé tvrdili, že Bible odůvodňuje rasové hierarchie. Například Gerald L.K. Smith, známý americký kazatel a politik, vyzýval ke „křesťanskému vlastenectví“ a varoval před „židovskou konspirací“. Používal citáty jako „Bůh stanovil hranice národům“ , aby dokázal, že míchání ras je proti božímu plánu.
Takové interpretace křesťanství umožnily lidem ospravedlnit přísné rasové zákony, sterilizace a separaci bílého obyvatelstva od Afroameričanů, Asiatů nebo Židů. Nacistická verze, která kombinovala tzv. „vůli k rasové čistotě“ s popletenými teoriemi o vyšší rase, pak v jistých kruzích našla větší sympatie. Nacisté mohli ukazovat: „Amerika je přece křesťanská země, a vidíte, i oni mají rasové vyhlášky. Následujme jejich příklad!“
Eugenika se stavěla do roviny „vědeckého pokroku“, zatímco náboženské texty pak dodávaly morální a duchovní zástěrku. Spojení pseudo-vědy a pseudo-náboženství vytvořilo silnou emoční směs: Lidé byli přesvědčeni, že rasová segregace chrání národ i duši. Některé tradiční křesťanské církve se snažily vůči eugenice stavět zdrženlivě, ale extremisté měli hlasitější projev a kázali, že Bůh si přeje, aby se slabší geny odstranily.
Jak se neonacistické skupiny pronikly do USA
V USA se v té době začínaly formovat různé menší skupiny, jež sympatizovaly s Hitlerem. Nechtěly se otevřeně nazývat „nacisté“, ale v rétorice často plácaly o „záchraně Ameriky před židovsko-bolševickou hrozbou“. Pro mnoho lidí bylo sice extrémně těžké Hitlera otevřeně obdivovat – koneckonců, napětí s Německem narůstalo – ale najednou se v zemi objevovaly symboly fašismu obalené americkou vlajkou a křesťanskými hesly.
Tento trend šlo vidět v onom German American Bund, ale i v klubech s eugenickou inklinací. Například se ozývaly výzvy k sterilizaci černých Američanek, aby se prý omezilo „genetické zatížení“. Někteří radikálové se nechali slyšet, že inspirace nürnberskými zákony by v USA nebyla od věci. Otevřené projevy se stávaly rozbuškou konfliktů v ulicích, ale dokud se válka nerozjela naplno, mohli organizátoři takové akce pořádat veřejně.
I když se naznačuje, že většina Američanů nacismus jako celek odmítala, v praxi tu byla řada politiků a osobností, kteří se tvářili neutrálně – nebo dokonce sympatizovali, pokud jim to slíbilo voličskou podporu v některých bílých komunitách. Měli za to, že tzv. rasová očista je prostě „správná věc“, a nacistický příklad jim dodal odvahu.
Žádná demokracie není imunní vůči extrémním ideologiím, pokud se tyto ideologie naučí mistrně využívat strach, náboženství a pseudovědu k tomu, aby lidi přesvědčily o své „správné“ cestě.
Zdroje:
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/german-american-bund
https://www.npr.org/sections/codeswitch/2019/02/20/695941323/when-nazis-took-manhattan
https://www.theatlantic.com/photo/2017/06/american-nazis-in-the-1930sthe-german-american-bund/529185/
