Lékař gymnastek Larry Nassar byl jedním z nejhorších sexuálních predátorů. Zneužil stovky dívek

Pro mladou gymnastku ležící na vyšetřovacím stole to nebyl jen pokoj. Byla to svatyně úspěchu. A muž, který se nad ní skláněl, nebyl jen lékař. Byl to strážce brány k tomuto úspěchu. Rodič seděl v rohu místnosti nebo čekal hned za dveřmi, klidný, protože jeho dítě bylo v nejlepších rukou. V rukou doktora, který rozuměl bolesti, který znal každý sval a šlachu, který měl kouzelné prsty schopné zahnat zranění a vrátit tělo zpět na žíněnku, blíž k medaili, blíž ke slávě.

Důvěra byla absolutní. Byla to součást dohody. Sport si žádal oběti. Bolest. Disciplínu. A důvěru. Pak přišel dotek. Nebyl správný. Byl to dotek holých rukou, bez rukavic.

Dotek, který se zdržel příliš dlouho. Dotek, který zabloudil tam, kam neměl. V místnosti plné světla a naděje se rodil zmatek. Fotografie vítězek, přítomnost rodičů, autorita bílého pláště – jakoby křičely: „Vše je v pořádku. To je léčba.“ Ale vnitřní svět, tichý instinkt mladého těla, šeptal: „Něco je špatně.“

Ten muž byl Lawrence Gerard Nassar. A toto nebyla léčba. Bylo to peklo, které prováděl svým mladým pacientkám za bílého dne, skryté jen jedněmi dveřmi.

Larry Nassar. Jeho vzestup byl metodický, jeho vnější fasáda bezchybná. Vystudoval kineziologii na University of Michigan a v roce 1993 získal titul z osteopatické medicíny na Michigan State University (MSU).

Už od roku 1986 se však pohyboval ve světě gymnastiky, nejprve jako dobrovolný trenér. Jeho kariéra stoupala strmě vzhůru. V roce 1996 se stal národním lékařským koordinátorem pro Americkou gymnastickou federaci (USA Gymnastics, USAG), což z něj učinilo „vůdčí lékařskou sílu“ na čtyřech olympijských hrách a mnoha mistrovstvích světa.

Současně od roku 1997 působil jako docent na MSU a týmový lékař. Jeho pověst ho předcházela. Byl to „Larry“, přítel, důvěrník. Byl popisován jako „čistá duše“, lékař, který si na rozdíl od přísných trenérů našel čas naslouchat, který tajně nosil hladovým dívkám pamlsky a dokázal v každé pacientce vyvolat pocit, že je tou nejdůležitější na světě.

Jeho blízké přátelství s vlivnými trenéry, jako byli John Geddert a jeho žena Kathie Klages, mu zajistilo neomezený přístup k nejtalentovanějším dívkám v zemi a zároveň neprostupný štít ochrany.

Tato pečlivě budovaná persona byla však jen nástrojem pro uspokojení zvrácené touhy.

Jeho metoda byla ďábelsky prostá. Zneužíval dívky pod záminkou legitimních lékařských procedur, které nazýval „terapií pánevního dna“. Používal složitý lékařský žargon, aby zmátl a umlčel nejen dívky, ale i jejich rodiče. Jeho modus operandi byl děsivě konzistentní: pod záminkou léčby zranění zad, kyčlí nebo i kotníků vkládal dívkám holé prsty do vagíny a konečníku. Často při tom měl erekci. Zneužil takto stovky dívek a mladých žen. Některým bylo pouhých šest let.

Po dvě desetiletí se objevovaly pochybnosti. Pokaždé však byla důvěra zachována lhostejností, strachem nebo aktivním krytím ze strany institucí, které měly dívky chránit. Každé selhání nebylo jen chybou, ale vědomým rozhodnutím upřednostnit pověst, peníze a medaile před bezpečím dětí.

Už v roce 1997, když bylo Larisse Boyce šestnáct let, svěřila se své trenérce na MSU, Kathie Klages, že ji Nassar zneužil. Klages, jejíž manžel byl Nassarův blízký přítel, ji odradila od podání oficiální stížnosti s tím, že by to mohlo mít vážné následky pro ni i pro lékařovu kariéru.

O tři roky později, v roce 2000, nahlásila softbalistka Tiffany Thomas Lopez zneužití dvěma atletickým trenérkám na MSU. Bylo jí řečeno, že se jedná o legitimní léčbu.

V roce 2004 se sedmnáctiletá Brianna Randall odhodlala jít na policii. Její trestní oznámení bylo však smeteno ze stolu. Nassar policistům předložil PowerPointovou prezentaci, ve které svou „techniku“ obhajoval jako standardní lékařský postup. Policie mu uvěřila a případ uzavřela. O čtrnáct let později se za své selhání Brianně omluvili.

Kritický moment přišel v roce 2014. Studentka MSU Amanda Thomashow podala na univerzitu oficiální stížnost v rámci takzvané Hlavy IX, federálního zákona proti genderové diskriminaci.

Vyšetřování, které vedla tehdejší univerzitní specialistka Kristine Moore, Nassara zcela očistilo. Zpráva konstatovala, že jeho jednání bylo „lékařsky opodstatněné“. Nassar se vrátil do práce a podle policejních záznamů následně zneužil nejméně dvanáct dalších dívek.

O několik let později, když skandál naplno propukl, odhalily interní dokumenty MSU mrazivou skutečnost: vyšetřovatelé věděli, že Thomashow zmínila Nassarovu erekci během „léčby“. Tento klíčový detail, který by okamžitě změnil povahu činu z lékařského na sexuální, byl z finální zprávy záměrně vynechán.

Univerzita o tomto fatálním pochybení věděla, ale navenek léta tvrdila, že vyšetřování proběhlo v pořádku, a dokonce přesvědčila samotnou Thomashow, že si detaily vymyslela.

Tato jednotlivá selhání byla symptomem prohnilé kultury. V prostředí vrcholové gymnastiky, zejména na nechvalně proslulém tréninkovém ranči Károlyiových v Texasu, panovalo prostředí absolutní poslušnosti a strachu. Izolace od rodičů a kultura, která trestala jakoukoli stížnost, vytvořila pro Nassara „ideální podmínky“ příležitostí k páchání zločinů.

Poslední linií obrany, která selhala, byla FBI. V červenci 2015, poté co několik gymnastek včetně budoucí olympioničky Maggie Nichols nahlásilo zneužití vedení USAG, informoval tehdejší prezident federace Steve Penny pobočku FBI v Indianapolis. Následovalo více než patnáct měsíců naprosté nečinnosti.

Během této doby, kdy FBI měla v rukou důvěryhodná obvinění, Nassar pokračoval ve zneužívání a podle odhadů napadl dalších desítky dívek. Agenti v Indianapolis případ odložili s bizarním odůvodněním, že nemají jurisdikci, a neobtěžovali se informovat místní policejní složky v Michiganu.

Zpráva generálního inspektora Ministerstva spravedlnosti později odhalila ještě horší skutečnost: agenti FBI záměrně zfalšovali výpověď olympijské medailistky McKayly Maroney, aby zlehčili závažnost jejích obvinění a ochránili nejen Nassara, ale i sebe a své vztahy s Olympijským výborem.

Rachael Denhollander byla bývalá gymnastka, ale také vystudovaná právnička. V srpnu 2016, šestnáct let poté, co ji Nassar jako patnáctiletou zneužil, udělala to, co se před ní nikomu nepodařilo s úspěchem: podala trestní oznámení na policii Michiganské státní univerzity a zároveň se spojila s investigativními novináři z deníkuThe Indianapolis Star.

Její jedinečná kombinace osobního traumatu a profesionální odbornosti jí umožnila formulovat obvinění způsobem, který nebylo možné ignorovat nebo zlehčit. Po zveřejnění jejího příběhu v září 2016 se spustila lavina.

Stovky žen se začaly ozývat. Mezi nimi i největší hvězdy americké gymnastiky, jejichž hlasy proměnily kriminální případ v celonárodní zúčtování. V říjnu 2017 se zlatá olympionička McKayla Maroney na Twitteru připojila k hnutí #MeToo a popsala roky trvající zneužívání.

Další olympijská šampionka, Aly Raisman, se stala symbolem nekompromisního hněvu. V soudní síni se obrátila přímo na Nassara a na prázdná místa, kde měli sedět zástupci USAG a Olympijského výboru: „Larry, teď je řada na tobě, abys poslouchal. Zneužil jsi moc a důvěru, kterou jsem v tebe vložila. Vaše lži, manipulace a sobectví musí skončit. Přeživší jsou tady, stojí hrdě a nikam neodejdeme“.

Jedna z nejúspěšnějších gymnastek všech dob, Simone Biles, popsala Nassarovo zneužívání na olympijských hrách v Tokiu. „Jsem také oběť sexuálního zneužívání,“ řekla v Senátu a její hlas se zlomil. „A nepochybuji o tom, že okolnosti, které vedly k mému zneužití a umožnily mu pokračovat, jsou přímým důsledkem selhání systému… Obviňuji Larryho Nassara a obviňuji celý systém, který jeho zneužívání umožnil a udržoval“.

Vrcholem tohoto veřejného svědectví bylo sedmidenní slyšení v lednu 2018 v soudní síni soudkyně Rosemarie Aquiliny. Původně mělo vypovídat jen několik žen, ale nakonec jich předstoupilo 156. Soudkyně totiž dala každé ženě neomezený čas na výpověď.

Larry Nassar byl odsouzen k trestům, které v součtu znamenají několik doživotí za mřížemi. Nejprve dostal 60 let ve federálním vězení za držení a výrobu dětské pornografie, které FBI nalezla v jeho domě – více než 37 000 obrázků a videí. Následovaly dva státní rozsudky v Michiganu za sexuální napadení. Dvakrát 40 let. Soudkyně Rosemarie Aquilina při vynesení rozsudku pronesla památná slova, která symbolizovala konec jeho éry teroru: „Právě jsem podepsala váš rozsudek smrti“.

Nassarův pád spustil zemětřesení ve vedení Americké gymnastické federace. To, včetně dlouholetého prezidenta Steva Pennyho, bylo donuceno k rezignaci. Organizace přišla o své největší sponzory, jako jsou AT&T, Kellogg's a Procter & Gamble.

Tréninkové centrum Károlyiových, bylo navždy uzavřeno. Americký olympijský výbor dokonce zahájil proces odebrání certifikace USAG, což je nejvyšší možný trest pro národní sportovní federaci.

Cena za desítky let mlčení a krytí se však neplatila jen v rezignacích a reformách, ale i v dolarech. Finanční vyrovnání, která musely instituce zaplatit, dosáhla astronomické výše a představují největší sumu v historii případů sexuálního zneužívání ve sportu.

Michiganská státní univerzita souhlasila s vyplacením 500 milionů 332 obětem.

Americká gymnastická federace a Olympijský výbor USA se dohodly na vyrovnání ve výši 380 milionů.

Americké ministerstvo spravedlnosti souhlasilo s vyplacením 139 milionu více než 100 obětem jako odškodnění za fatální selhání FBI.

Celková suma přesáhla jednu miliardu dolarů. Žádný z agentů FBI či vysoce postavených představitelů sportovních asociací, kteří selhali, však nebyl trestně stíhán.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Nassar

https://en.wikipedia.org/wiki/Rachael_Denhollander

https://en.wikipedia.org/wiki/USA_Gymnastics_sex_abuse_scandal

https://apnews.com/article/larry-nassar-justice-department-settlement-3b760f3d317cbe18209aa02a611a298f

https://oig.justice.gov/sites/default/files/reports/21-093.pdf

https://www.pbs.org/newshour/nation/6-ways-officials-failed-to-stop-larry-nassars-abuse

https://www.michiganpublic.org/news/2018-01-24/timeline-a-long-history-of-abuse-by-dr-larry-nassar

https://www.biography.com/crime-figure/larry-nassar