Článek
Bylo nad ránem a úzká silnice se před ním klikatila dolů do údolí. Třicetiletý muž seděl za volantem a věděl, že za několik sekund může být všemu konec. Místo aby na konci svahu zatočil, sešlápl plyn až na podlahu. Ručička tachometru poskočila ke dvěma stům kilometrů za hodinu.
Auto vylétlo z vozovky, přehouplo se přes příkop a napálilo přímo do hromady betonových panelů. Náraz zborcoval karoserii, ale Michal Penk zůstal naživu – se třemi rozdrcenými bederními obratli a roztříštěnými nadějemi, připoutaný na dlouhé měsíce v ortéze. Přežil něco, co přežít nechtěl.
Bylo to v roce 1999 a Michalův život se právě hroutil. Mnoholetá drogová závislost na pervitinu a kokainu ho uvrhla do halucinací, bludů a paranoidních strachů. Žena, kterou miloval, ho opustila a odešla i s jejich malým synem.
A navíc sledoval, jak jeho milovaná maminka umírá na rakovinu – byl na ni nezvykle fixovaný a měl pocit, že se z toho nikdy nevyhrabe. Michal Penk – ještě nedávno idol české hudební scény – dospěl na samé dno svých sil. Rozhodl se z něj uniknout jediným způsobem, který viděl.
Pár let předtím přitom stával na výsluní. V osmdesátých letech patřil mezi největší popové hvězdy v zemi. Jeho plakáty visely v nejednom dívčím pokojíčku, tisíce fanynek zbožňovaly jeho plavovlasou image a líbezný hlas. Nálepka „idol dívčích srdcí“ mu ale vedle slávy přinesla i příkoří – mnozí ho tenkrát považovali jen za hezkého blonďatého kluka bez špetky talentu či rozumu.
Michal to cítil a chtěl dokázat, že je víc než plakátový krasavec. Hudebním talentem sršel už od dětství. S vášní cvičil hru na klavír a brzy začal skládat vlastní melodie.
Jako sedmnáctiletý se stal dokonce zpěvákem vznikající rockové kapely Lucie po boku Roberta Kodyma a Petera Chmelaře – budoucích legend českého rocku. Jenže syrový život rebelů mu nevoněl. Z Lucie po pár měsících odešel, protože se v kapele podle jeho slov „moc pilo“.
Místo rockových klubů tedy zamířil do světa popu. Ostřílený producent Ladislav Štaidl v něm dokonce viděl „druhého Eltona Johna“ – všestranného hudebníka s charismatem. Michal ale nechtěl být kopií někoho jiného. Bílé koncertní křídlo a uhlazený showbyznysový styl, který mu Štaidl načrtl, zdvořile odmítl.
Šel si svou cestou. Koncem 80. let nazpíval několik hitů s doprovodem Štaidlova orchestru a vystřelil mezi popovou elitu. Krátce a intenzivně prožil románek s tehdejší pěveckou hvězdou Ivetou Bartošovou, pro niž složil i několik písní. V roce 1989 vydal své debutové album Michal Penk a zdálo se, že má svět u nohou.
Pak ale přišel zlom. Po sametové revoluci prahnul po změně. Opustil popové pozlátko a založil vlastní hardrockovou skupinu Sing-Sing. S tou vydal začátkem 90. let dravé album, následované anglickojazyčnou verzí s výmluvným názvem Sex Attraction.
Experimentoval, hledal sám sebe mezi rockem a popem – a možná bojoval i s nálepkou „pěkné tvářičky“, která se ho držela. V roce 1992 se vrátil k sólové dráze s deskou O bláznech. A o rok později si dokonce troufl na film: v bláznivé komedii Kanárská spojka si zahrál filmovou roli – parodii na sebe sama, bývalého popového idola, jenž zoufale touží po comebacku.
Byl to odvážný, leč dvojsečný tah. Film u kritiky propadl a vysloužil si posměšnou anticenu Plyšový lev za nejhorší počin roku. Michal Penk pocítil první hořkou pachuť neúspěchu.
Do toho se začal rozpadat jeho osobní život. V raných devadesátých letech se stal otcem syna, jenže vztah s partnerkou – matkou jeho dítěte – dlouho nevydržel. Rozchod milenců byl pro Michala bolestivý a vyvedl ho z rovnováhy. Právě v té době poprvé nahlédl do světa, ze kterého už nemělo být návratu.
K drogám zpočátku jen nesměle pootevřel dveře. Jeden známý mu poradil, že pokud zkusí marihuanu, otevřou se mu prý nové tvůrčí dimenze. Nezložil sice pod vlivem „nic, ale smál se celý večer a to se mu zalíbilo“ – tak popsal svůj první kontakt s drogrami. Právě tehdy dovolil omamné iluzi vstoupit do svého života.
Na jedné diskotéce ho pak kamarádův bratr přemluvil, ať zkusí kokain. Michal byl odjakživa plachý introvert - miloval lidi a chtěl si s nimi povídat, ale styděl se. Teď stačila jedna „lajna“ kokainu a veškeré bariéry zmizely.
Euforie, příval falešného sebevědomí – ten pocit ho uchvátil. „Osudná chyba,“ řekl později. Asi po roce totiž přišel ke slovu pervitin neboli metamfetamin. Ten mu otevřel temnější hlubiny mysli, intenzivní vnitřní „ponoření do hloubky“, které se mu zpočátku líbilo ještě víc.
Deset let si nalhával, že má vše pod kontrolou – zpočátku prý bral „jen o víkendech“, fungoval tak jako víkendový feťák. Přes týden skládal hudbu pro dokumenty a reklamy, takže okolí nic nepoznalo. Jenže intervaly se zkracovaly a dávky zvyšovaly.
Drogy, zpočátku útěcha, ho nenápadně začaly pohlcovat. Když závislosti propadl naplno, změnil se jeho život v peklo na zemi. Pronásledovaly ho vidiny, slyšel hlasy, které neexistovaly, a zmítala jím paranoidní hrůza. Realita se pokřivila do živoucí noční můry. Michal Penk zmizel světu z očí – a své publikum vyměnil za drogové „přátele“.
Od poloviny 90. let už o něm na hudební scéně nebylo slyšet. Jeho poslední profesionální počin – produkování alba pro zpěvačku Terezu Pergnerovou v roce 1995 – byl na dlouhou dobu rozloučením s oficiální tvorbou. Z někdejší spolehlivé hvězdy se stala nespolehlivá troska.
Nedokázal plnit ani základní závazky a přišly i problémy se zákonem. Když měl svědčit u soudu v jedné drogové kauze, raději se skrýval a ignoroval opakovaná předvolání. V roce 2015 po něm policie dokonce vyhlásila celostátní pátrání. Michal Penk se ocitl na seznamu hledaných osob.
Když ho strážci zákona dopadli a předvedli, rozhodl se chránit své známé – lhal pod přísahou, že s nimi neměl nic společného. Za křivou výpověď mu hrozily dva roky vězení. Nakonec se trestu vyhnul jen o vlásek. U soudu uznal vinu a složil desítky tisíc korun do fondu obětí trestných činů, načež soud jeho stíhání podmínečně zastavil.
Ale to už byla jen epizoda v dlouhém období temna. V tom nejhorším čase ho trápily takové „vidiny a slyšiny“, že zvažoval i útěk z tohoto světa. A nakonec to málem udělal.
Jednoho jitra tedy sedl do auta, dupl na plyn a namířil vůz ze zatáčky rovnou do prázdna. Chtěl zmizet, zhasnout, utišit všechen svůj vnitřní bolestný chaos. Tenkrát nezemřel snad jen dílem osudu. Probral se na nemocničním lůžku s kovovými implantáty v páteři – a s mimořádně hořkým procitnutím. Ocitl se na naprostém dně. Ale byl naživu.
Následovaly dlouhé měsíce fyzické i psychické rekonvalescence. Tělo se z nehody zotavovalo, byť pomalu. A v nitru se zvolna začal rodit vzdor – plamínek, který navzdory všemu ještě nevyhasl. Michal stál na křižovatce: buď to vzdá definitivně, nebo se zkusí vyškrábat zpět. Rozhodl se pro to druhé, i když cesta měla být dlouhá a strastiplná. Naštěstí na ni nakonec nešel sám.
Našel se člověk, který v něj znovu uvěřil. Tomáš Waschinger, kamarád a bubeník, s nímž kdysi začínal v Lucii, nad ním nezlomil hůl. Měl s Michalem trpělivost a pomáhal mu v boji se závislostí, i když to zpočátku vypadalo beznadějně.
Přidala se také manažerka Hana, která Penka povzbudila zpět k hudbě – vytáhla z šuplíku jeho rozpracovanou skladbu My Dear, poslechla si ji a začala kolem Michala shromažďovat tým spolupracovníků. Po letech apatie se hudebník znovu probouzel k životu.
A do třetice tu byl někdo nejdůležitější: jeho syn Christopher. Ten chlapec, kterého kvůli své sebedestruktivní cestě málem ztratil, už dospěl v mladého muže – a nikdy svého otce neviděl na jevišti.
Uvědomění, že nemůže skončit jako troska, pokud má jednou stanout před synovýma očima se vztyčenou hlavou, se pro Michala stalo obrovskou motivací. Kvůli tomu pohledu, kvůli naději v synových tvářích, stálo za to žít.
Trvalo to další dlouhé roky, ale Michal Penk se nakonec odrazil ode dna. Podařilo se mu skoncovat s těžkou závislostí a už několik let zcela abstinuje. Pomalu se vrátil k tomu, co miluje nejvíc – k hudbě. Po bezmála dvacetileté pauze vydal v roce 2013 nové autorské album.
Začal znovu vystupovat na veřejnosti, zpočátku nesměle. V roce 2016 se objevil jako překvapivý host na výročním koncertě skupiny Lucie v Plzni, po boku svých někdejších kolegů. Fanoušci nevěřili svým očím – ten „padlý anděl popu“ se po letech vynořil z temnot a stál zas ve světle reflektorů.
Nevyhlašoval žádný velkolepý comeback, prostě tam stál a zpíval. V dalších letech vydal několik nových písní, nejprve nesměle na online platformách. Počátkem roku 2023 oznámil návrat k hudbě a opět začal koncertovat se svou kapelou.
A letos – v roce 2025 – dokonce vystoupil na pódiu po boku původní sestavy Lucie při jejím jubilejním turné.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Penk
https://cnn.iprima.cz/show-time/zpevak-penk-promluvil-o-drogove-zavislosti-prozradil-co-mu-s-ni-pomohlo-zkoncovat-366311
https://svetevity.sk/magazin/celebrity/96230348-expriatel-ivety-bartosovej-michal-penk-bol-som-taky-ziarlivy-az-som-bol-otravny
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-hvezda-z-osmdesatek-michal-penk-se-vyplatil-z-trestniho-stihani-40274830
https://svetevity.sk/magazin/celebrity/96230348-expriatel-ivety-bartosovej-michal-penk-bol-som-taky-ziarlivy-az-som-bol-otravny
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-hvezda-z-osmdesatek-michal-penk-se-vyplatil-z-trestniho-stihani-40274830
