Článek
Daniela Peštová se narodila 14. října 1970 v Teplicích a po maturitě na tamním gymnáziu měla naprosto jasný plán – pokračovat na vysokou školu a stát se učitelkou. Byla to introvertní dívka, které se do centra pozornosti příliš nechtělo. Jenže osud měl jiné plány a přišel v podobě zcela banální návštěvy kina.
Na promítání totiž Daniela zaujala žena sedící opodál – majitelka modelingové agentury Czechoslovak Models Milada Karasová. Stačilo pár minut přemlouvání a Daniela souhlasila, že to zkusí. Následoval vyhraný casting a v ruce se jí najednou ocitla letenka do Paříže. Do té doby přitom nikdy v životě neseděla v letadle.
V Paříži začala spolupracovat s agenturou Madison Modeling Agency, kterou vedl Dominique Caffin, a téměř přes noc se ocitla v úplně jiném světě, než jaký znala z normalizačního Československa, odkud se do zahraničí smělo cestovat jen s výjezdní doložkou.
O pár měsíců později přišla nabídka, která jí měla změnit život ještě jednou – cesta do New Yorku na natáčení kampaně značky Lancel s legendárním fotografem Stevenem Meiselem. Byla v modelingu teprve pár měsíců a neměla ani tušení, kdo všechno je v branži kdo. „Pamatuji si, že let mi utekl strašně rychle, tak moc jsem byla natěšená,“ vzpomínala později v rozhovoru pro Vogue CS.
Samotné město v ní ale zpočátku vyvolalo směsici pocitů. Kontrast mezi nablýskanými výlohami a bezdomovci sedícími hodiny na stejném místě i v mrazu pro ni byl něčím, na co nebyla z domova zvyklá. Po natáčení se proto vrátila zpátky do Paříže a vůbec neplánovala se do New Yorku vracet.
Jenže zjistila, že jí to bláznivé město začalo chybět, a když jí agentura o něco později nabídla druhou cestu – takzvané go-see, tedy sérii schůzek s dalšími agenturami a fotografy – kývla. Do Evropy se pak už natrvalo nevrátila.
Kariéra se od té chvíle rozjela raketovým tempem. Zásadní roli sehrál fotograf Patrick Demarchelier, který si ji vzal pod svá křídla a jeho jméno otevíralo dveře, které by jinak zůstaly zavřené. Daniela postupně pracovala s legendami módní fotografie jako Horst P. Horst, Francesco Scavullo nebo vizážista Kevin Aucoin a sama později přiznávala, že si zpočátku ani neuvědomovala, s jak velkými hvězdami spolupracuje – což jí paradoxně pomáhalo, protože z toho neměla trému.
Stala se jednou z pěti původních andílků Victoria’s Secret po boku Heleny Christensen, Karen Mulder, Stephanie Seymour a Tyry Banks. Ve stejné éře patřila do světa supermodelek, které reprezentovaly i Cindy Crawford, Naomi Campbell nebo Linda Evangelista, a mezi lety 1998 a 2001 procházela obdobím, které sama dodnes označuje za nejlepší roky svého života – kampaně s fotografy Herbem Rittsem, Peterem Lindberghem nebo Dominique Issermannovou, autogramiády po celé Americe s hodinovými frontami fanoušků.
Na svém kontě má i řadu obálek prestižních titulů – GQ, Marie Claire, Cosmopolitan, Glamour a v roce 1994 se stala vůbec první cover girl na obálce českého vydání Elle. Ikonická je i její spolupráce se Sports Illustrated Swimsuit Issue, jehož obálku zdobila celkem třikrát – v letech 1995, 2000 a 2006 – čímž se stala teprve druhou modelkou z bývalého Československa po Paulině Porizkové, které se tento úspěch podařil. Ve stejném roce 1994 podepsala i exkluzivní smlouvu s kosmetickým gigantem L’Oréal.
O módním průmyslu devadesátých let dnes mluví s jasnou hlavou i odstupem. Litovala později, že si na začátku kariéry plně neuvědomovala, s jak obrovskými hvězdami má tu čest pracovat – jejich jména jí tehdy nic zvláštního neříkala. Paradoxně jí to ale pomohlo zbavit se trémy.
Branži popisuje jako svět plný extrémně tvořivých, často vtipných a citlivých lidí, ale i takových, kteří dokážou být krutí – většinou právě kvůli vlastnímu nedostatku sebevědomí. Sama měla podle svých slov štěstí, že na cestě potkávala hlavně ty laskavé, a platí u ní přesvědčení, že čím větší hvězda v oboru, tím menší bývá její ego.
Symbolem tehdejšího života mezi kontinenty se pro ni stal nadzvukový Concorde. Ráno odpracovala focení v Paříži, poté nastoupila na palubu Concordu, přeletěla Atlantik a rovnou zamířila do fotoateliéru v New Yorku – to vše během jediného dne. Dívka, která ještě před pár měsíci nikdy neletěla letadlem, se tak proměnila v modelku, pro kterou byl nadzvukový let mezi Paříží a New Yorkem téměř všední záležitostí.
Přesto se v sobě dlouho nedokázala zbavit pocitu, že tam vlastně nepatří. Na otázku, jestli si během kariéry uvědomila konkrétní moment, kdy jí došlo, že se její život nezvratně mění, odpověděla pro Vogue CS jasně: ne, nikdy. „Zaprvé jsem si vždy myslela, že jsem tam omylem, a pak jsem si také dobře uvědomovala, jak vrtkavý modeling umí být, a tak jsem si nikdy úplně nedovolila říct: Jo, teď je to ono,“ popsala.
Podobný pocit ji provázel i v tom, jak dlouho se styděla přiznat, čím se živí – v tehdejším Československu totiž pojem high fashion prakticky neexistoval a reklamní kampaně byly spojované hlavně s nahotou, což pro ni nebylo příjemné.
Jedno z focení jí přitom pomohlo doslova postavit se zpátky na nohy. Druhou obálku pro Sports Illustrated fotila v období, kdy procházela těžkou osobní krizí – natáčení probíhalo na Srí Lance, kam letěla na jeden a půl dne, a ona si tu obálku podle vlastních slov přála jako lék na své pohmožděné sebevědomí. Nejenže obálku nakonec získala, ale díky ní si podle svých slov znovu uvědomila vlastní sílu a hodnotu.
Sama dnes přiznává, že éra devadesátých a nultých let byla vykoupená velkou dřinou a obětováním osobního života. Nejtěžší na práci modelky podle ní bylo, že se od člověka na vrcholu očekávalo, že bude pracovat i o víkendech a svátcích a že si zakázku nemůže jen tak zrušit kvůli tomu, že mu není dobře nebo řeší rodinné problémy – i se slzami v očích musela na place nasadit úsměv a odvést práci, protože na ni čekal několikačlenný tým. Tehdejší supermodelky navíc měly podle jejích slov skutečný vliv a jejich kariéry nebyly tak pomíjivé jako dnes, ale platilo to za cenu obrovského tlaku na dokonalost.
V osobním životě prošla Daniela Peštová bouřlivými roky. V roce 1995 se provdala za Tommasa Butiho, tehdejšího ředitele řetězce Fashion Café, se kterým měla syna Yannicka Fausta – manželství ale skončilo rozvodem už v roce 1998. O pár let později se sblížila se slovenským zpěvákem Pavolem Haberou, frontmanem kapely Team, se kterým má dceru Ellu Joy, narozenou v roce 2002, a syna Paula Henryho, narozeného v roce 2009.
Skloubit mateřství s náročnou mezinárodní kariérou přitom podle jejích vlastních slov patřilo k nejtěžším úkolům jejího života – s malým synem cestovala na natáčení společně, později, když děti nastoupily povinnou školní docházku, musela často létat s několika přestupy jen proto, aby stihla být doma, když se ráno probudily, nebo raději odmítla lukrativní zakázku, aby nepropásla školní vánoční besídku.
Dnes, v pětapadesáti letech, Daniela Peštová stále dělá modelku, byť si zakázky už pečlivě vybírá sama. Je influencerkou s téměř čtvrt milionem sledujících, stvořila vlastní kosmetickou řadu a stala se inspirací pro ženy, které v jejím věku o modelingové kariéře dosud jen sní. Sama říká, že základ její osobnosti se za ty roky nezměnil – introvertní dívka z Teplic v ní podle jejích slov žije dodnes, jen se naučila mít se ráda a nemusí už nic předstírat.
Když se s odstupem let ptá sama sebe, jakou radu by dala svému mladšímu já, odpovídá jednoduše: přestat si házet klacky pod nohy a uvědomit si, že sklenice je vlastně poloplná, ne poloprázdná.
Zdroje:
https://www.vogue.cz/clanek/society/tym-vogue/daniela-pestova-yanick-buti-rozhovor
https://www.elle.cz/tistena-elle/daniela-forever-daniela-pestova-v-otevrenem-rozhovoru
https://regiony.rozhlas.cz/milada-karasova-zakladatelka-prvni-modelingove-agentury-7422197
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-daniela-pestova-v-kuchyni-se-citim-stejne-jako-ve-fitku-191905
https://www.lidovky.cz/relax/daniela-pestova-modelka-fotomodelka-sapa-noili-oleje-pcharita.A221005_140621_ln_magazin_ape
https://swimsuit.si.com/tag/daniela-pestova
https://www.munich-models.de/talents/1293-daniela-pestova/
