Mike Vining má andělskou tvář a pekelné dovednosti. Příběh nejnenápadnějšího člena Delta Force

Do stojícího letounu právě narazil těžký vrtulník a všude kolem zuří exploze paliva a hořící munice. Vining se zoufale prodírá hustým dýmem ven z trosek – jen o vlásek uniká jisté smrti. V tu chvíli ještě netuší, že přežije nejen tuto noc, ale i desítky dalších operací, které se zapíší do historie.

Mike R. Vining se narodil 12. srpna 1950 v Greenville ve státě Michigan. Už jako teenager měl netradiční záliby – miloval vědu, zejména chemii a vše, co souviselo s výbušninami. Každé Vánoce rozbaloval nové chemické experimenty a v časopise Popular Science dokonce objevil inzerát na knihu „101 Explosives & Pyrotechnic Formulas“, kterou si neváhal objednat. S nadšením zkoumal principy chemie a na střední škole vyhrál vědeckou soutěž s chemickým projektem. Když v lednu 1968 v televizi uviděl záběry drsné Tetovy ofenzívy ve Vietnamu, uvědomil si, že chce být u toho – chce sloužit vlasti v první linii.

Krátce po dokončení střední školy proto vstupuje do armády. Absolvuje základní výcvik ve Fort Knox a poté odbornou průpravu na Redstone Arsenal v Alabamě. Tam se zdokonaluje v oboru munice a především prochází náročným kurzem zneškodňování výbušnin – přesně v oboru, který ho odjakživa přitahoval.

Mladý Vining vyniká technickou zručností a chladnokrevností, takže brzy po kurzu je zařazen i do specializovaného školení zaměřeného na likvidaci jaderných zbraní. Tato unikátní dovednost – umění zneškodnit cokoli od malé nálože po atomovou pumu – ho brzy nasměruje doprostřed válečného dění.

Rok 1970. Dvacetiletý Mike Vining je vyslán do války ve Vietnamu. Slouží jako armádní pyrotechnik u 99. ženijní jednotky v bojové zóně Phước Vĩnh, západně od Saigonu, nedaleko kambodžských hranic. Už krátce po příjezdu zažívá adrenalin a nebezpečí doslova na denní bázi – Vietnamská válka je plná nástražných výbušnin, nevybuchlé munice a smrtících pastí, které musí on a jeho kolegové likvidovat, často pod palbou nepřítele.

V létě 1970 přichází operace, na kterou nikdy nezapomene. Americká rozvědka odhalí poblíž kambodžské hranice obří skrýš zbraní a munice Vietkongu. Sedmičlenný tým pyrotechniků, včetně Vininga, dostává za úkol tuto hrozivou zásobu zničit, aby nemohla být použita proti americkým vojákům.

Když vojáci dorazí na místo, oněmí úžasem – takzvaný „Rock Island East“ (přezdívaný podle slavného amerického arzenálu Rock Island) je největší nalezený sklad zbraní za celou válku. Vybavení by stačilo menší armádě: stovky pušek, kulometů a těžkých zbraní, téměř tisíc dělostřeleckých granátů a přes sedm milionů kusů munice do ručních zbraní. Vining a ostatní specialisté se dají do práce, ale okamžitě se ocitají pod nepřátelskou palbou.

Kulky sviští vzduchem a vojáci navíc musí čelit neviditelným nepřátelům v trávě – do kůže se jim zakusují agresivní rudí mravenci. Pyrotechnici improvizují: kolem perimetru rozmístí tzv. „odstrašující nálože“, jejichž výbuchy mají držet Vietkong v uctivé vzdálenosti.

Pot pak stéká po tvářích, když Vining v poslední chvíli naskakuje do vrtulníku a z bezpečné vzdálenosti sleduje gigantickou detonaci: 300 beden trhaviny C4 rozněcuje 327 tun výbušnin do mohutného výbuchu. Mračno dýmu je vidět na padesát mil daleko a země se chvěje, jak největší sklad munice ve Vietnamu mizí v obrovské ohnivé kouli.

Jen o pár měsíců později na Vininga a jeho kolegy čeká další zásah v Kambodži, přezdívaný „Warehouse Hill“. Tentokrát nepřítel ukryl zbraně a munici důmyslně v podzemních tunelech a jeskyních. Pyrotechnici se musejí plazit klaustrofobickými chodbičkami, potmě odstraňovat nastražené pasti a granáty a kromě nepřítele se potýkat i s nečekanými hrůzami tropického podzemí – všude okolo nich se hemží jedovatí pavouci, štíři a netopýři.

S nasazením života tým zneškodní nástrahy a umístí trhaviny. Čtrnáct skladišť ukrytých v podzemí je vzápětí rozmetáno explozí 120 beden C4. I díky Viningově práci tak američtí vojáci zničí další hrozivý arzenál nepřítele.

Za jeden rok strávený ve válečné zóně se Mike Vining účastní nesčetných nebezpečných misí a prokazuje neobyčejnou statečnost i technickou brilanci. Když v roce 1971 dokončí svou vietnamskou pouť, je oceněn Bronzovou hvězdou za zásluhy. Ve 21 letech se vrací domů jako válečný veterán. Armádu zatím opouští – zdá se, že konflikt ve Vietnamu spěje ke konci a mladý muž zkouší najít uplatnění v civilním životě.

Zpočátku se zdá, že Mike Vining pověsil uniformu na hřebík nadobro. Doma v Michiganu přijme práci v automobilce Ford. V továrně obsluhuje obří pětiset tunový lis na výrobu karoserií. Plat je sice výborný, ale monotónní noční směny a ubíjející rutina v hale plné hlučných strojů Vininga nenaplňují. „Neuměl jsem si představit, že tohle budu dělat dalších 20 nebo 30 let,“ vzpomínal později. Po dvou letech tedy dospívá k rozhodnutí: vrátí se do armády, kam v hloubi srdce stále patří.

V říjnu 1973 znovu vstupuje do služeb U.S. Army a pochopitelně opět jako odborník na výbušniny. Je přiřazen k 63. ženijní jednotce (EOD) ve Fort Leonard Wood v Missouri. Brzy dostává zodpovědné úkoly i mimo běžnou náplň: jako zkušený pyrotechnik je často povoláván na pomoc i při mimořádných událostech v zázemí.

V září 1976 doprovází Vining v rámci podpory Tajné služby amerického viceprezidentského kandidáta Boba Dolea na předvolební mítink do města Quincy ve státě Illinois. Poklidná akce se ale v noci mění v drama – město otřese série pumových útoků na místní továrnu.

Vining a jeho kolegové okamžitě vyrážejí asistovat při hledání a zneškodňování dalších bomb. Ráno 28. září objeví záchranáři v areálu nevybuchlé improvizované výbušné zařízení. Viningův nadřízený, seržant major Ken Foster, se společně se státním inspektorem odváží k pumě na průzkum.

Vining zatím připravuje nástroje pro její zneškodnění. Vzápětí se však ozve ohlušující exploze – bomba neočekávaně detonuje a smrtelně zraní SGM Fostera přímo před zraky spolubojovníků. Vining utíká k místu výbuchu v oblacích prachu a nachází svého velitele bez známek života.

Tragédie v Quincy silně otřese celou jednotkou. Mike Vining, ač sám prokáže při následném zabezpečování místa hrdinství (za které obdrží další medaili), cítí, že potřebuje ve své kariéře změnu. Ztráta mentora a kolegy ho přiměje přehodnotit další směřování – práce armádního pyrotechnika je nesmírně nebezpečná nejen ve válce, ale i v mírové službě doma. Vining se proto přihlásí do kurzu zdravotníka a dokonce zvažuje stát se medikem u zelených baretů. Osud však má s ním jiné plány.

Píše se rok 1978 a americká armáda tajně buduje něco zcela nového. Plukovník Charles „Chargin’ Charlie“ Beckwith, ostřílený veterán z Vietnamu, si vytrucoval u Pentagonu založení specializované protiteroristické jednotky po vzoru britské SAS. Svět se totiž po sérii krveprolití – od Mnichova 1972 až po rostoucí hrozby únosů letadel – obává nové éry terorismu. Beckwith ví, že USA potřebují malý, vysoce specializovaný tým schopný bleskově zasáhnout kdekoliv na světě. Tak se rodí 1st Special Forces Operational Detachment–Delta, zkráceně Delta Force.

Mike Vining se o nové jednotce dozví náhodou – jeho nadřízený mu šeptem sdělí, že Delta Force hledá několik schopných pyrotechniků do svých řad. Navzdory úmyslu přejít k medikům Vining neváhá: okamžitě volá na uvedené číslo a záhy letí do Fort Bragg v Severní Karolíně na osobní pohovor. V místnosti ho vítá sám charismatický plukovník Beckwith.

Pohled na urostlého vojáka s nenápadnými brýlemi a klidným vystupováním možná Beckwitha překvapí – Vining vypadá spíše jako nenápadný učitel než akční hrdina. Ale životopis má výjimečný: zkušený specialista z Vietnamu, navíc čerstvě vyškolený zdravotník. Přesně takové schopnosti Beckwithova jednotka potřebuje, aby mohla čelit teroristickým hrozbám.

Za dva týdny už Mike stojí na nástupu prvního výcvikového kurzu Delta Force – Operator Training Course 1 (OTC-1). Patří mezi čtyři armádní pyrotechniky, kteří dostali šanci projít sítem této nejtajnější a nejnáročnější jednotky. Výcvik Delta Force má pověst téměř nelidské zkoušky odolnosti: nekonečné pochody s plnou polní, zkoušky přežití, přepadové akce, psychologické testy i simulace krizových situací s rukojmími.

Vining bojuje s únavou a vyčerpáním, ale jeho klidná houževnatost a bohaté zkušenosti z boje mu dávají výhodu. Ze čtyř pyrotechniků dokončí kurz nakonec jen dva – Mike Vining a Dennis Wolfe. Stávají se tak prvními EOD specialisty v historii Delta Force.

Po úspěšném završení OTC není čas na oslavy. Delta Force se okamžitě pouští do tvrdého tréninku a příprav na svou misi: stát se ostřím amerického kopí v boji proti teroru. Mike Vining nyní patří mezi absolutní elitu – jako operátor a pyrotechnický expert v utajeném oddílu, o jehož existenci ví jen pár zasvěcených.

Cvičí spolu s kolegy střelbu, boj zblízka, výsadky padákem i slaňování z vrtulníků. Vining navíc uplatňuje své jedinečné know-how: jako šéf pyrotechnik zavádí v jednotce postupy pro zneškodňování bomb, výbušné nástrahy a také nové metody násilného vstupu (breachingu) do budov.

Tím pomáhá utvářet taktiku protiteroristických operací – Delta Force díky němu dokáže nejen střílet a manévrovat, ale také bezpečně zlikvidovat výbušniny, které teroristé často používají proti rukojmím či k zajištění úniku.

V listopadu 1979 otřese světem dramatická událost – íránští radikálové obsazují velvyslanectví USA v Teheránu a berou 53 Američanů jako rukojmí. Diplomaté a další zaměstnanci se ocitají v područí revolucionářů a napětí mezi USA a Íránem stoupá každým dnem, jak se krize vleče.

Prezident Jimmy Carter po několika marných měsících vyjednávání dává souhlas k zoufalému řešení: vojenské záchranné operaci přímo v hlavním městě Íránu. Akce dostává krycí jméno Eagle Claw (Orlí spár) a do jejího plánování se zapojuje i čerstvě vzniklá Delta Force – přesně ten typ situace, pro který byla stvořena.

Mike Vining se ocitá v samém srdci příprav této odvážné mise. Plán je složitý: v poušti hluboko uvnitř Íránu má vzniknout provizorní přistávací plocha „Desert One“, kam dosednou transportní letouny s operátory Delta.

Odtud je mají vyzvednout helikoptéry a přepravit je blíž k Teheránu na další utajený bod „Desert Two“. Odtamtud už Delta zaútočí přímo na ambasádu a osvobodí zajatce. Vining jako pyrotechnik má na starosti trhaviny potřebné k proražení zdí a dveří ambasády, ale také případné ničení citlivých materiálů či techniky, pokud by bylo nutné. Operace je přísně tajná a časový tlak enormní – rukojmí jsou už půl roku v zajetí.

Dne 24. dubna 1980 se Vining a ostatní členové úderného týmu ocitají na palubě letounů C-130 Hercules, mířících na Desert One. Je noc a v poušti zuří nečekaná písečná bouře, která komplikovala už přílet podpůrných vrtulníků z letadlové lodi. Na zemi se schází méně vrtulníků, než je pro pokračování mise potřeba – některé se musely kvůli technickým problémům otočit.

Velitel akce po těžkém rozhodování operaci ruší. Zklamaní muži z Delta Force dostávají rozkaz naložit se zpět do letadel a opustit Írán, než je odhalí nepřítel. Vining nastupuje do transportního letounu EC-130 označeného jako „Bladder Bird #4“, zatímco okolo víří písek a napětí by se dalo krájet.

Pak ale přichází moment, který se Viningovi navždy vryje do paměti. Jeden z přivolaných vrtulníků RH-53D se při manévrování na zemi sráží právě s letounem, ve kterém sedí Vining a jeho tým. Rotory vrtulníku roztrhnou horní část trupu letadla plnou paliva – v zápětí obě obří stroje zachvátí exploze a oheň. Uvnitř vypukne peklo: v mrknutí oka se kabina plní hustým černým kouřem, munice uložená na palubě začíná explodovat v důsledku žáru a hořícího paliva.

Vining cítí, jak se mu žár opírá do tváře, a ví, že jde o vteřiny. Spolu s dalšími příslušníky Delta Force se vrhá do tmy ven z rozervaného letadla, pryč od plamenů. Kašlající a popálení se probíjejí do bezpečné vzdálenosti a nastupují do posledního zbývajícího letounu. Ten má sice poškozený podvozek a palivo sotva na zpáteční let, ale vzlétne – veze si na palubě přeživší z Desert One.

Na poušti zůstává děsivá scéna: trosky dvou strojů v plamenech a těla osmi amerických vojáků, kteří při kolizi zahynuli. Operace Eagle Claw skončila fiaskem, jež otřáslo americkou armádou i prestiží. Mike Vining patřil k těm šťastnějším – unikl smrti jen o vlas a na vlastní kůži zažil, jak tragicky se může zvrtnout i sebelepší plán. Z neúspěchu si však odnáší cenné ponaučení.

Následné vyšetřování katastrofy vede k reorganizaci amerických speciálních sil – vzniká nové Velitelství společných speciálních operací (JSOC), které má do budoucna koordinovat podobné riskantní akce. Delta Force se nevzdává; naopak se z nezdaru poučí a dál se zdokonaluje pro příští zásahy. Vining, nyní ostřílený veterán protiteroristických operací, zůstává jejím klíčovým členem.

V následujících letech probíhají mnohé operace Delta Force v přísném utajení. Mike Vining a jeho kolegové cvičí a čekají na další příležitost nasazení. Ta přichází na podzim 1983 na nečekaném místě – na malém karibském ostrově Grenada.

Po násilném převratu a vraždě předsedy vlády tam hrozí chaos a americká vláda se rozhodne zakročit, oficiálně na ochranu amerických občanů a studentů medicíny na ostrově. Začíná invaze s krycím jménem Operace Urgent Fury. Delta Force dostává úkol osvobodit politické vězně držené režimem na kopci Richmond Hill, kde stojí silně střežená věznice.

Mike Vining velí pyrotechnické podpoře týmu, který se chystá na odvážný výsadek z vrtulníků přímo u vězeňského komplexu. Černé helikoptéry UH-60 Black Hawk se za svítání blíží k cíli, zatímco Delta operátoři slaňují na lanech k zemi. Náhle se ozývá intenzivní střelba – obránci spustili z kopce protiletadlovou palbu na přilétající vrtulníky. Kulky prosekávají tenký trup Viningova Black Hawku.

„Létali jsme nad věznicí a zespodu na nás stříleli. Kulky prolétaly podlahou vrtulníku – ležela tam bedna s nářadím, tak jsem si na ni raději sedl, abych nedostal kulku do zadku,“ líčil s hořkým úsměvem Vining moment, kdy šlo opět o všechno. Pilot, bičován ostrou palbou, nemá na vybranou – stroj s potrhaným trupem přistává nedaleko ve snaze uniknout z dosahu.

Několik členů zásahového týmu je zraněno, přesto se Delta Force rychle reorganizuje a pokouší se k věznici postoupit po zemi. Když se však po namáhavém stoupání dostanou k bráně, zjišťují, že jejich cíl se rozplynul: političtí vězni byli mezitím propuštěni či odvedeni neznámo kam. Mise tím končí. Vojáci nastupují do evakuačních vrtulníků – Grenada je dobyta a nepřítel prchá, ale úkol Delta Force tentokrát vyšel naprázdno.

Po Grenadě slouží Vining v Delta Force dál a podílí se na řadě operací, o kterých se veřejnost tehdy nedozví. Na jeden rok (1985–1986) přijímá nabídku vrátit se k ženijnímu sboru – odchází na rotaci k 176. EOD jednotce na Aljašce. Sám později přiznal, že ho lákaly krásy tamních hor a také potřeboval pro kariérní postup působit opět u domovského sboru.

Vining si na mrazivém severu plní i své sny – udržuje se v kondici a mimo službu zdolává zasněžené vrcholy. (O pár let později dvakrát vystoupí na nejvyšší horu Severní Ameriky Denali, poprvé 1. června 1994.)

Už roku 1986 se však Mike Vining vrací do Delta Force, tentokrát již v nejvyšších poddůstojnických funkcích. Stává se vrchním pyrotechnikem jednotky, a dokonce zastává post seržanta majora pro výzkum a vývoj – to znamená, že hledá a zavádí do praxe nové zbraně, technologie a taktiky, které udrží Delta Force na špici.

Své bohaté zkušenosti nyní předává mladším operátorům. Aby mohl dál služebně růst v rámci speciálních sil, převádí se formálně k infanterii (pěchotě), což mu usnadní povyšování v prostředí, kde EOD specialisté byli spíše výjimkou. Díky tomu postupně získá nejvyšší poddůstojnickou hodnost Sergeant Major.

Koncem 80. let je Vining součástí zvláštní operace na domácí půdě: v listopadu 1987 vypuká ve federální věznici v Atlantě rozsáhlá vzpoura vězňů a braní rukojmí. Oficiálně zasahuje FBI, ale situace je tak nebezpečná, že ministerstvo obrany dočasně zruší platnost zákona Posse Comitatus (zakazujícího nasazení armády v policejních akcích) a tajně povolá na pomoc Delta Force.

Akce s kódovým názvem Operation Pocket Planner světu dlouho zůstane utajena: Vining a dalších 50 operátorů Delta podporují FBI jako ostřelovači, průzkumníci a specialisté, kteří mají pomoci potlačit vzpouru. Nakonec se po několika dnech podaří rukojmí osvobodit vyjednáváním, aniž by Delta musela zasáhnout otevřeně, ale Viningův tým sehrál v pozadí klíčovou roli – i toto je součástí vývoje moderních protiteroristických taktik, kdy vojenské speciální síly spolupracují s policií při krizích na domácí půdě.

V roce 1990 se svět znovu ocitá na prahu války – irácký diktátor Saddám Husajn napadl Kuvajt. Mike Vining je se svou jednotkou brzy vyslán na Blízký východ v rámci Operace Pouštní bouře (Desert Storm) v lednu 1991. 

Delta Force operuje hluboko za nepřátelskými liniemi a plní utajené úkoly. Jedním z nich je například lov na mobilní raketomety Scud, jimiž Irák ostřeluje Izrael a koaliční vojska. Vining zde využívá svou odbornost – jako pyrotechnik dokáže zneškodňovat nevybuchlé střely i likvidovat sklady raket.

Příslušníci Delta Force také zajišťují osobní ochranu důležitých velitelů – když se po válce objeví fotografie generála Normana Schwarzkopfa obklopeného muži v civilu a se zbraněmi, spekuluje se, že jedním z nich byl právě Vining. On sám to ale skromně vyvrací. Pravdou zůstává, že v zákulisí razantní 100hodinové pozemní války v Kuvajtu a Iráku odvedla Delta Force vynikající, byť veřejnosti skrytou práci – a Mike Vining byl u toho, opět v první linii.

Po skončení studené války se Viningova kariéra chýlí ke svému vrcholu. Jako ostřílený seržant major s obřími zkušenostmi je převelen k Velitelství společných speciálních operací (JSOC), kde působí jako plánovač cvičení. V této roli pomáhá koordinovat velké společné operace různých speciálních jednotek.

Když v září 1994 vyplouvá letadlová loď USS America k břehům Haiti v rámci plánované intervence Operation Uphold Democracy, stojí Mike Vining na její palubě jako hlavní poddůstojnický poradce společné úderné skupiny. Na palubě nosiče letadel tehdy čekají stovky rangerů a členů Delta Force připravených zasáhnout proti vojenské juntě na Haiti.

Díky diplomatickému nátlaku k invazi nakonec nedojde – haitský režim kapituloval. Avšak přítomnost Vininga až na velitelské pozici ukazuje, jak daleko se syn z Michiganu dostal: od řadového pyrotechnika se stal jedním z nejváženějších veteránů speciálních sil, kterému velení svěřuje ty nejzodpovědnější úkoly.

Poslední velkou akcí, kde Vining využije své znalosti o výbušninách, je vyšetřování bombového útoku na komplex Khobar Towers v Saúdské Arábii roku 1996. Při tomto teroristickém útoku zahynulo 19 amerických vojáků a přes 400 lidí bylo zraněno. Armáda zřizuje zvláštní komisi pod vedením generála Wayna Downinga, aby incident prošetřila a navrhla opatření proti podobným tragédiím. Mike Vining je do týmu přizván jako hlavní odborník na výbušniny.

Takřka třicet let v uniformě se nachýlilo. Mike R. Vining má na hrudi řadu vyznamenání včetně Legie za zásluhy, Bronzové hvězdy, několika medailí za službu a pochvalných křížů. Na jeho ruce se leskne odznak Combat Infantryman Badge za účast v boji, na prsou nosí kvalifikační odznaky výsadkáře i elitního parašutisty pro seskoky volným pádem.

Jako jeden z mála Američanů se může pochlubit i rakouským odznakem Gendarmerie Hochalpinist za absolvování vysokohorského kurzu tamní policie – i takové zkušenosti nasbíral. V roce 1999, ve věku 48 let, se rozhodne odejít na zasloužený odpočinek.

Po odchodu do civilu ale Mike Vining nezahálí. Krátce po penzionování si bere za manželku Donnu Ikenberry, známou autorku turistických průvodců a fotografku divoké přírody. Jejich láska se zrodila na cestách po horách – Mike požádal Donnu o ruku na vrcholu zasněžené hory Mount Rainier ve státě Washington a svůj slib stvrdili svatbou vysoko nad oblaky na vrcholu havajské sopky Mauna Kea.

Novomanželé se usazují v malebném městečku South Fork v Coloradu, obklopeném horami, lesy a jeskyněmi – prostředí jako stvořené pro dobrodruha, který má rád speleoalpinismus, lyžování, skalní lezení a horské výpravy. Vining si konečně může užívat klidu, ale přitom zůstává aktivní: dál zdolává horské vrcholy po celém světě a věnuje se i historii svého oboru.

Zdroje:

https://www.army.mil/article/263293/retired_sergeant_major_paved_way_for_eod_technicians_in_elite_special_forces_unit

https://www.warhistoryonline.com/vietnam-war/mike-vining.html

https://goordnance.army.mil/HallOfFame/2010/2018/vining.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Mike_Vining

https://nateoda.com/wp-content/uploads/2023/08/Quincy-Report.pdf