Článek
Byl pátek 30. března 1984, obyčejný večer v Sal’s Pizzeria v Yonkersu severně od New Yorku. Robert Cunningham, policejní seržant a šéf detektivů v malém sboru v Dobbs Ferry, sem chodil roky. V podniku znal obsluhu, měl své oblíbené jídlo a jeho pravidelnou servírkou byla devětačtyřicetiletá Phyllis Penzaová.
Penzaová tehdy pracovala jako servírka už devatenáct let. Cunningham k ní přišel po večeři s nápadem, který zpočátku zněl jako drobný žert mezi pravidelným hostem a ženou, která mu právě donesla účet. Chtěl vyplnit tiket do státní loterie. A dal jí na výběr.
„Můžu vám dát normální spropitné, nebo polovinu výhry z tohohle losu,“ řekl jí podle dobových zpráv.
Byla to nabídka, kterou člověk vyslechne s úsměvem a nejspíš ji pustí z hlavy. Jackpot měl hodnotu šest milionů dolarů. Šance, že jediný tiket trefí všech šest čísel, byla mizivá. Penzaová si ale vybrala druhou možnost.
Šest čísel, která změnila všechno
Oba na tiket vybrali část čísel. Penzaová zvolila tři, Cunningham další tři. V sobotním tahu padla kombinace: 7, 9, 21, 28, 29 a 43. V pondělí 2. dubna 1984 se ukázalo, že přesně tuto řadu mají na tiketu z pizzerie také oni.
Cunningham vyhrál jackpot ve výši šesti milionů dolarů. A okamžitě bylo jasné, co to znamená i pro Penzaovou. Nešlo o ústní dohodu sepsanou právníky, notářský zápis ani promyšlený obchod. Cunningham ale neměl pochybnosti. „Je to její spropitné,“ řekl novinářům. A polovinu výhry jí skutečně předal.
Penzaová dostala tři miliony dolarů. Tehdejší mluvčí loterie poznamenal, že by částka možná mohla být považována za největší spropitné v historii. V každém případě šlo o příběh, který okamžitě obletěl Spojené státy.
Výhra se nevyplácela naráz. Byla rozdělená do jednadvaceti splátek během dvaceti let, takže každému z dvojice připadala částka přibližně 143 tisíc dolarů za jednu splátku před zdaněním.
Pro člověka, který celý život nosil hostům talíře a počítal drobné na konci směny, to byla změna, která se dá jen těžko představit. Penzaová mluvila o domě a dovolené. Cunningham, otec čtyř dětí a dědeček tří vnoučat, říkal, že peníze využije hlavně pro rodinu.
Ani jeden se ale tehdy netvářil, že se přes noc vzdá všeho, co zná. Penzaová pracovala i nadále jako číšnice a Cunningham se vracel ke své policejní práci.
Na celém příběhu je nejsilnější právě jeho obyčejnost. Cunningham nebyl velký podnikatel ani filmová hvězda. Byl to policista z menšího města, který si zašel na večeři do podniku, kam chodil dlouhé roky.
Mohl se vymluvit, že šlo o vtip. Mohl tvrdit, že žádná dohoda neexistuje. Mohl se schovat za právníky, daně, okolnosti nebo prostě za lidskou chamtivost, která se u podobné výhry nabízí skoro automaticky. Neudělal to.
Když mu osud do ruky vložil miliony, vzpomněl si na servírku, která se s ním před pár dny podělila o výběr čísel. A dodržel slovo, které dal ve chvíli, kdy oba věřili, že se nejspíš nikdy nenaplní.
O deset let později se z příběhu stal film. V roce 1994 měl premiéru snímek It Could Happen to You s Nicolasem Cagem a Bridget Fondovou v hlavních rolích.
Základ zůstal stejný: policista nemá na spropitné, nabídne servírce polovinu případné loterijní výhry a pak skutečně vyhraje. Film si ale realitu výrazně přikrášlil. Z cizích lidí vytvořil romantickou dvojici, přidal komplikované manželství, konflikt o peníze a hollywoodské finále.
Ve skutečnosti žádný milostný příběh mezi Cunninghamem a Penzaovou nebyl. Oba měli vlastní rodiny a film byl jen volně inspirovaný jedním mimořádně poctivým rozhodnutím.
Zdroje:
https://www.upi.com/Archives/1984/04/02/Waitress-gets-3-million-tip/3655449730000/
https://time.com/archive/6884178/when-lightning-strikes/
https://www.snopes.com/fact-check/it-could-happen-to-you/
https://www.theyonkersledger.com/history/yonkers-waitresss-lottery-win-inspires-hollywood-romance/46906/
https://www.imdb.com/title/tt0110167/trivia/
https://www.lotteryusa.com/news/from-reel-life-to-real-life-it-could-happen-to-you/
