Článek
Když Alicia Vikanderová po baletní škole zkoušela štěstí na divadelní akademii, přišla studená sprcha. Prý nebyla přijata pro nedostatek talentu – a odmítnutí ji zasáhlo o to víc, že už tehdy pochybovala, kudy dál. Mladičká Švédka, která od čtyř let tančila balet a od dětství stála na prknech göteborského divadla, najednou pochybovala, jestli má ve světě herectví budoucnost.
Baletní konzervatoř právě dokončila s bolavými zády a pocitem, že život profesionální baletky by byl příliš tvrdý – viděla kolem sebe spolužačky, které vstávaly ve čtyři ráno na další trénink navíc, zatímco ona takové odhodlání v sobě nenašla. „Uvědomila jsem si, že nechci žít život tanečnice. Bylo to těžké rozhodnutí, ale věděla jsem, že to není pro mě,“ uvedla později. Po neúspěchu u hereckých zkoušek proto podala přihlášku na práva a nastoupila jako prodavačka v obchodě s oblečením. Herecký sen pro ni v tu chvíli skončil.
První film
Za pár měsíců ale Vikanderové zazvonil telefon – a všechno bylo jinak. Volala castingová režisérka, jestli by nezkusila konkurz do připravovaného filmu. Švédská scenáristka a režisérka Lisa Langseth právě hledala představitelku hlavní role pro komorní drama Pure (2010) a talentovanou Alicii si vytipovala z menších televizních rolí.
Dvacetiletá Vikanderová nabídku přijala. Po několika kolech náročných zkoušek roli získala a vrhla se před kameru. Ztvárnila Katarinu, dívku z Göteborgu, která se vymaní z těžkých rodinných poměrů díky objevené lásce ke klasické hudbě – a díky osudovému vztahu se starším dirigentem.
Pro debutující herečku to byla překvapivě náročná úloha: Katarina v podání Vikanderové křičí, pláče, propadá se do depresí a zkratkovitého jednání. Mladá herečka do těch výbuchů dokázala vložit i vlastní potlačované emoce ze svých nelehkých dospívajících let. Sama později přiznala, že když svůj výkon po letech znovu viděla, překvapilo ji, „odkud se v ní ta zloba vzala“.
Film Pure zaznamenal úspěch na festivalech a kritika si všimla, že ve Švédsku vychází nová výrazná osobnost. Vikanderová získala národní filmovou cenu Guldbagge pro nejlepší herečku a na berlínském filmovém festivalu ji zařadili mezi vycházející evropské hvězdy Shooting Star. Z neznámé absolventky baletu se během jediného roku stala výrazná tvář severského filmu – a povšimli si jí i filmaři v zahraničí.
Už rok po premiéře Pure čekala Alicii první velká zahraniční příležitost. Dánský režisér Nikolaj Arcel ji obsadil do historického dramatu Královská aféra (2012) v roli britské princezny Caroline Matildy, provdané v 18. století do dánského království. Arcel přitom původně zkoušel desítky hereček v Dánsku, ale stále nenašel tu pravou představitelku pro svou královnu.
Až švédská novicka ho zaujala kombinací křehkosti a vnitřní síly – nehledě na to, že zpočátku vůbec nemluvila dánsky. Vikanderová nabídku přijala s vědomím, že ji čeká mimořádná výzva. Před natáčením pak strávila osm týdnů v Kodani intenzivním studiem dánštiny. Jazyk se dokázala naučit natolik, že v historickém filmu vedle renomovaného Madse Mikkelsena působí suverénně a přirozeně.
Královská aféra zabodovala u kritiků doma i ve světě a získala nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Alicia Vikanderová se díky ní ocitla ve středu pozornosti evropského filmu. Ve stejném roce se objevila i v menší roli v adaptaci Anny Kareniny režiséra Joea Wrighta. V opulentním dramatickém filmu z prostředí ruské aristokracie uplatnila i své baletní zkušenosti – taneční scény a pohyb v náročných kostýmech zvládla s oslnivou elegancí.
Po těchto dvou kostýmních filmech už bylo jasné, že se ve Vikanderové propojují léta tvrdé průpravy s přirozeným hereckým talentem. V roce 2012 si jí všímá Hollywood: magazín Variety ji zařadil mezi deset hereckých objevů roku a Vikanderová získává prvního agenta v USA.
Ex Machina a Dánská dívka
Rok 2015 znamenal pro Vikanderovou průlom mezi filmové hvězdy první velikosti. Objevila se tehdy hned v sedmi filmech, od nezávislých dramat po akční trháky. Největší ohlas jí přinesly dvě výrazně odlišné role. Tou první byla robotická inteligence Ava v komorním science-fiction thrilleru Ex Machina.
Režisér Alex Garland svěřil Vikanderové roli humanoidního robota, který je uvězněn v podzemním výzkumném komplexu a podroben testu lidství. Ava působí na pohled jako plachá dívka s bezelstnými očima, ale její skutečné záměry zůstávají záhadou. Alicia přistoupila k postavě skrz fyzické vyjádření: díky baletní průpravě dokázala Avě vdechnout strojeně dokonalé, přesné pohyby a nehybné pózy, které působí téměř étericky.
„Snažila jsem se o dokonale ladný pohyb – něco čistého a plynulého, co je vlastně víc robotické než lidské,“ popsala herečka, jak uvažovala nad gesty a hlasem své postavy. Ex Machina se stala kritickým i diváckým hitem a pro Vikanderovou znamenala průlom i na americkém trhu.
Ještě víc se ale mluvilo o jejím druhém filmu téhož roku. V životopisném dramatu Dánská dívka Alicia ztvárnila dánskou malířku Gerdu Wegener, manželku malíře Einara Wegenera, později známého jako Lili Elbe. Do projektu se dostala trochu nečekaně – poprvé o Dánské dívce četla v novinách při jízdě londýnským metrem a říkala si, že na ten film jednou půjde do kina. Netušila, že zanedlouho bude sama pozvána na konkurz.
Roli Gerdy nakonec získala a ve filmu předvedla subtilní a přesvědčivý výkon ženy, která podporuje partnera při dramatické proměně, a zároveň bojuje s vlastní bolestí a osaměním. Vikanderová za Dánskou dívku získala řadu ocenění kritiky a nakonec i nejvyšší hollywoodské uznání: Oscara. Ve svých 27 letech se stala první švédskou herečkou od Ingrid Bergmanové v roce 1975, která drží sošku Americké filmové akademie za herecký výkon.
Na pódiu v Los Angeles převzala Alicia Vikanderová Oscara v únoru 2016 a dojetím mluvila i švédsky – poděkovala „všem doma“ a rodičům za to, že jí dali víru, že se může stát cokoli. Ještě pár let předtím sledovala Oscarové ceremoniály jako neznámá dívka u televize v Göteborgu, kam si kvůli časovému posunu musela nastavovat budík na druhou ráno. Teď na tom samém jevišti stála jako oceněná umělkyně.
Po oscarovém úspěchu se z Vikanderové stala herečka první ligy, nabídky z velkých studií se jen hrnuly. Neuhnula před nimi – zahrála si agentku CIA ve filmu Jason Bourne, převzala od Angeliny Jolie ikonickou akční postavu Lary Croft v nové adaptaci Tomb Raidera a pustila se i do produkování vlastních projektů.
Založila si malou produkční společnost Vikarious Productions a jejím prvním počinem byl nezávislý snímek Euphoria(2017), ve kterém si zahrála po boku Evy Greenové. Zároveň ale nechtěla ztratit kontakt s Evropou a normálním životem. V roce 2017 se provdala za irského herce Michaela Fassbendera a spolu se usadili daleko od hollywoodských bulváru – v portugalském Lisabonu.
Vyhovuje jim anonymita evropského města, kde mohou žít relativně obyčejně. Vikanderová nemá sociální sítě a svůj soukromý život si střeží. S Fassbenderem vychovávají dvě děti a pracovní kalendář se snaží přizpůsobovat rodině tak, aby nebyli oba rodiče mimo domov ve stejnou dobu.
Po intenzivních letech před kamerou se navíc znovu přiblížila ke kořenům. V roce 2022 se výrazně vrátila na obrazovku v meta seriálu Irma Vep, kde hrála filmovou hvězdu zapletenou do natáčení remaku slavného němého seriálu Les Vampires. A v roce 2025 přijala svou první dospělou profesionální divadelní roli na londýnské scéně: v inscenaci The Lady from the Sea v Bridge Theatre ztvárnila Ellidu po boku Andrewa Lincolna.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Alicia_Vikander
https://www.standard.co.uk/culture/film/alicia-vikander-quitting-ballet-was-hard-but-i-knew-i-didn-t-want-that-life-a3130026.html
https://www.vanityfair.com/hollywood/2016/07/alicia-vikander-cover-story
https://www.undertheradarmag.com/interviews/alicia_vikander_on_pointe
https://www.undertheradarmag.com/interviews/alicia_vikander_star_of_ex_machina
https://abcnews.go.com/Entertainment/alicia-vikander-make-oscars/story?id=37274454
https://www.omni.se/alicia-vikander-vann-sin-oscar-tackade-pa-svenska/a/735e0e9e-4e7b-4a29-9e3b-7986a6e0b902
https://www.theguardian.com/film/article/2024/aug/10/alicia-vikander-kathryn-bromwich-interview
