Článek
Milan Krištof stál u založení pražské heavymetalové skupiny Autogen, která vznikla v roce 1983 a brzy se stala hvězdou tehdejší metalové scény, přesně v době, kdy se heavy metal v Československu teprve probojovával k vlastnímu publiku, navzdory nedůvěře oficiálních kulturních institucí k žánru, jaký zněl agresivně a nekompromisně vůči zavedeným hudebním konvencím.
Osmdesátá léta patřila kapele bezezbytku - koncerty, popularita, generace fanoušků, kteří si dodnes pamatují jeho jméno spojené s metalovou scénou, s koncerty, na které se vzpomínalo ještě desítky let poté, co skončily. Pak přišel konec desetiletí a s ním i jeho odchod.
Kovbojský klobouk místo elektrické kytary
Po Krištofově odchodu z Autogenu na konci osmdesátých let zájem o kapelu postupně uvadal - bez svého zakladatele, zpěváka a kytaristy skupina ztrácela publikum i směr, jaký ji kdysi vynesl mezi přední jména tehdejší metalové scény.
V roce 1993 se skupina rozpadla úplně, přesně v době, kdy se celá česká hudební scéna po sametové revoluci teprve učila fungovat v úplně nových podmínkách svobodného trhu, bez cenzury, ale i bez jistoty státem dotovaných koncertních sálů.
Kapela, která ho proslavila, přestala existovat - a Krištof se vydal úplně jiným hudebním směrem, tak odlišným od dunícího metalu, že by ho tehdejší fanoušci Autogenu jen stěží dokázali poznat.
Našel druhý domov v country kapele Taxmeni, jedné z nejstarších a nejuznávanějších skupin na české country scéně, založené už na počátku sedmdesátých let z bývalých členů skupin The Plainsmen a Stonewall-Jackson. Nebyl tam jen řadovým hráčem - psal hudbu, aranžoval písně, zpíval a hrál sólovou kytaru.
Byl to naprostý žánrový obrat, z dunícího metalu k tradičním melodiím americké i české country hudby, doplněné o specifický military-country styl, jaký si Taxmeni za desítky let vlastní existence vydobyli jako svou osobitou značku. Krištof si v novém prostředí vybudoval respektované místo, uznávaného hudebníka, kterého kapela potřebovala jak pro jeho hráčské schopnosti, tak pro schopnost skládat a aranžovat vlastní materiál. Nevydrželo mu to napořád.
Střídání kvůli alkoholu
V květnu 2014 ho kvůli problémům s alkoholem nahradil jiný kytarista. Bylo to trpké rozhodnutí pro kapelu, která s ním roky hrála a stavěla na jeho hudebních schopnostech, ale alkohol se stal problémem, jaký se dál přehlížet nedal.
Situace, jaká postihuje řadu muzikantů, kteří stráví celý dospělý život na cestách, mezi koncerty, kluby a bary, prostředí, kde se hranice mezi společenskou zábavou a skutečnou závislostí dokáže rozostřit rychleji, než si kdo z okolí stačí všimnout. Kapela se rozhodla dát přednost vlastnímu fungování před loajalitou k dlouholetému spoluhráči, rozhodnutí, jaké muselo být pro obě strany bolestivé.
O rok později dostal další šanci. V roce 2015 se do Taxmenů vrátil, s vidinou, že tentokrát se mu podaří udržet vlastní problémy pod kontrolou a znovu si vydobýt místo, jaké mu jeho hudební talent zasloužil. Spolupráce ale po roce musela být definitivně ukončena - druhý pokus nevyšel o nic líp než ten první, a kapela i Krištof sám museli přijmout, že cesta zpátky k pravidelnému hraní v Taxmenech pro něj v tu chvíli nebyla schůdná.
Po letech mlčení se v roce 2017 znovu sešel Autogen. Na podzim odehráli první comebackový koncert znovuzrozené kapely - stejné jméno, stejní staří fanoušci, návrat k hudbě, jakou Krištof hrál jako mladík, dřív než ho cesta zavedla přes country dráhu zpátky k elektrické kytaře a heavymetalovým riffům, jaké definovaly celou jeho hudební mladost. Fanoušci, kteří kapelu pamatovali z osmdesátých let, i ti mladší, kteří o Autogenu jen slýchali od starších kamarádů, si připomněli, proč skupina kdysi patřila mezi hvězdy československé metalové scény.
Byl to symbolický uzávěr kruhu. Krištof se vrátil ke kapele svého mládí přesně ve chvíli, kdy už se sám potýkal s vážnou nemocí, kterou si nechal v podstatě pro sebe - podobně, jako si kdysi v tichosti nesl vlastní boj se závislostí, i tuhle poslední zkoušku prožíval sám, aniž by chtěl svým spoluhráčům nebo fanouškům kazit radost z dlouho očekávaného návratu.
Petr Korál o tom později napsal, že věděl o Milanově nemoci už na podzimním comebackovém koncertě. Že by mu ale zbývalo jen pár měsíců, to ho nenapadlo - stejně jako to nenapadlo nikoho jiného z kapely nebo z okruhu fanoušků, kteří ho na comebackovém koncertě viděli znovu na jevišti, zjevně šťastného, že se po letech vrátil tam, kam podle mnoha svědků vždycky patřil nejvíc.
Krištof zemřel ve středu v noci, v červnu 2018, ve věku šestapadesáti let, po dlouhém boji s nemocí, o které mluvil jen málo a se kterou stejně jako s alkoholem bojoval potichu, bez velkých gest, tak, jak žil celý svůj hudební život - upřímně věnovaný hudbě samotné, ne vlastnímu utrpení, které si nesl v pozadí.
„Ta mrcha s kosou se zas oháněla,“ napsal Korál na Facebooku. „Další muzikant už je tam. Aspoň vy, pamětníci starých metalových časů na Barče a podobně, mu věnujte tichou vzpomínku.“
Zdroje:
https://www.ireport.cz/clanky/news/zemrel-milan-kristof-zpevak-a-kytarista-heavymetalove-kapely-autogen
https://www.taxmenclub.cz/clanky/–taxmen-club-vzpomina–.html
https://rocklist.cz/autogen/
https://www.rockpalace.cz/rozhovory/aaaaaa-jako-autogen
https://www.metal-archives.com/artists/Milan_Kri%C5%A1tof/70837
https://www.metal-archives.com/bands/Autogen/47518
