Článek
Překvapivé spojení mezi smrtícím ještěřím jedem a lidským metabolismem šokovalo vědce, vyvolalo senzaci v médiích a odstartovalo kulturní fenomén, který ovlivňuje životy milionů lidí.
Daleko od světla laboratoří, v rozpáleném písku pouště, tráví korovec většinu života ukrytý v norách a loví jen zřídka. Když už se zakousne do kořisti (nebo nepozorné ruky chovatele), důkladně ji „přežvykuje“, aby do rány vpravil co nejvíc jedu. Na první pohled nic nenapovídá, že zrovna tento smrtící koktejl by mohl být lidem k užitku.
Přesto právě tady začal svůj podivuhodný výzkum endokrinolog dr. John Eng z Lékařského centra pro válečné veterány v Bronxu. Už v 80. letech se objevily náznaky, že některé živočišné jedy by mohly ovlivňovat hladinu cukru v krvi.
Gila monster (jak Američané korovci říkají) zaujal Enga svou schopností zpomalit metabolismus a dlouho vydržet bez jídla – aniž by mu přitom kolísala hladina krevního cukru. Vědec tušil, že klíč může vězet právě v účincích ještěřího jedu na slinivku, a rozhodl se tuto bizarní hypotézu prověřit.
Korovec jedovatý (Heloderma suspectum) – mohutná, pomalu se plazící ještěrka z pouští Arizony a Mexika, která má v tlamě jedové žlázy. Její kousnutí sice obvykle nebývá pro dospělého člověka smrtelné, ale dávka jedu dokáže usmrtit až pět lidí. Ironií osudu právě tento jed inspiroval vznik revolučního léku.
Šokující objev v laboratoři
Eng si nechal poslat vzorky jedu korovců ze specializovaného serpentária v Utahu. V nich roku 1992 skutečně se svými spolupracovníky objevil zcela nový peptid, který pojmenoval exendin-4. Výsledek šokoval i jeho samotného: látka se chovala téměř totožně jako lidský hormon GLP-1, jenž po jídle spouští vyplavování inzulinu.
Ovšem na rozdíl od přirozeného GLP-1, který se v těle rozloží během pouhých dvou minut, exendin-4 účinkoval celé hodiny! Jedovatý plaz tak ve svých slinách nosil něco, co by mohlo sloužit jako mnohem lepší náhrada tohoto hormonu u diabetiků. Stačil kratičký vědecký článek o čtyřech stranách – a zrodila se nová naděje pro léčbu cukrovky.
Jenže od laboratorního objevu k lékárenskému produktu vede trnitá cesta. Zpočátku totiž téměř nikdo nevěřil, že by z tak bizarního nápadu mohl být úspěšný lék. Farmaceutické giganty váhaly – koho by lákalo dávat pacientům „lék z ještěřího jedu”? Dokonce Engovi nadřízení odmítli jeho objev patentovat! Mladý lékař tedy nakonec investoval vlastní čas i úspory, aby si patent na exendin-4 zajistil sám, a doufal, že se přece jen najde cesta, jak objev dostat k pacientům.
Ještěřích sliny na předpis
John Eng se naštěstí nevzdal. Spolu s gastroenterologem dr. Jean-Pierre Raufmanem nakonec přesvědčili malou firmu Amylin Pharmaceuticals, aby se vývojem látky ze slin korovce zabývala. Syntetická verze objeveného peptidu dostala jméno exenatid a v pokusech na myších dokázala rychle normalizovat hladinu cukru v krvi.
Následné klinické studie potvrdily, že je exenatid bezpečný a účinný i u lidí. V roce 2005 jej americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) schválil jako první lék svého druhu, pod obchodním názvem Byetta. Sen o „ještěřím léku“ se stal skutečností – šlo o historicky první inkretinový lék pro pacienty s diabetem 2. typu.
Novinové titulky tehdy zaujala nejen netradiční přírodní inspirace léku, ale i nečekané účinky. Pacienti na nové terapii hlásili zlepšení kompenzace cukrovky a k tomu ještě výrazné hubnutí. Zpráva o tomto vítaném „vedlejším efektu“ se rychle rozšířila světem. Během pár měsíců od uvedení Byetty na trh ji lékaři začali předepisovat i některým nediabetikům čistě za účelem snížení váhy – neoficiálně, tzv. off-label. Lék ze slin ještěra se stal hitem. Zprvu nenápadný objev odstartoval zcela nový trend v léčbě obezity, o jakém se Engovi ani nesnilo.
Zrození Ozempicu
To už ovšem na obzoru byla ještě mocnější zbraň. Dánská farmaceutická firma Novo Nordisk, proslulá inovacemi v léčbě diabetu, se mezitím pustila do vývoje vlastní dlouho působící varianty inkretinového léku.
Již v roce 2010 uvedla na trh analog GLP-1 zvaný liraglutid (obchodně Victoza), který dokázal pacienty přimět k ještě většímu úbytku váhy než Byetta – v průměru kolem 10 % tělesné hmotnosti. Jedinou vadou na kráse bylo, že si museli píchat injekci každý den. Vědci v Novo Nordisku proto začali pracovat na ještě déle účinné molekule, která by léčbu zpříjemnila.
A tak přišel na scénu semaglutid – látka inspirovaná originálním exendinem-4 z ještěřích slin. Chemickými úpravami byl semaglutid navržen tak, aby v těle vydržel účinkovat celý týden a zároveň lépe pronikal do center chuti k jídlu v mozku.
Jako injekční lék Ozempic byl poprvé schválen koncem roku 2017 (na evropský trh vstoupil v roce 2018) a znamenal doslova převrat v léčbě cukrovky 2. typu. Pacientům najednou stačila jediná injekce týdně a výsledky byly ohromující – kromě vynikající kontroly glykémie docházelo u mnohých také k poklesu hmotnosti v rozmezí 10–15 %. Vyšší dávka semaglutidu byla později schválena i jako samostatný přípravek pro léčbu obezity (pod názvem Wegovy) a s ještě výraznějším účinkem.
Světová popularita
Během necelé dekády na trhu se Ozempic stihl stát celosvětovým fenoménem. Diabetologové hovoří o revoluci v léčbě cukrovky; zároveň si však lék získal obrovskou popularitu i mezi lidmi, kteří cukrovku vůbec nemají. Sociální sítě zaplavily příběhy o „zázračné injekci na hubnutí“ a v zákulisí Hollywoodu se šušká, kdo ze slavných si tajně píchá Ozempic pro štíhlejší postavu.
Obří poptávka s sebou ale nese i problémy – lék se místy stal nedostatkovým zbožím a v Evropě se objevily nelegální padělky. Regulátoři a lékaři varují před nákupem těchto pochybných napodobenin na černém trhu.
Pro výrobce, společnost Novo Nordisk, znamenal semaglutid zlatý důl. Díky ohromným prodejům Ozempicu se firma dokonce nakrátko stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností v Evropě a tržby z tohoto jediného léku tvořily až 5 % HDP celého Dánska. Kdo by si něco takového pomyslel v roce 1992, kdy vše začínalo nenápadným experimentem s ještěřím jedem?
Zdroje:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-miliardova-prisera
https://theconversation.com/the-rise-of-ozempic-how-surprise-discoveries-and-lizard-venom-led-to-a-new-class-of-weight-loss-drugs-219721
https://www.nia.nih.gov/news/exendin-4-lizard-laboratory-and-beyond
https://www.osel.cz/373-ro-28-1675-nebo-sliny-jestera.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vyrobce-ozempicu-je-bohatsi-nez-dansko-pripravek-leci-cukrovku-a-pomaha-i-pri-obezite-348287
