Článek
V české politice občas zaznívají nápady, které jsou natolik retro, až budí nostalgii. Nebo hrůzu. Tentokrát se k takovému kroku odhodlal Petr Macinka, donedávna známý především jako dlouholetý mluvčí exprezidenta Václava Klause. Nedávno se ale Macinka emancipoval, založil si vlastní stranu Motoristé sobě a rozhodl se v politice udělat skutečně pořádný rachot. A čím jiným než návratem povinné vojenské služby?
Možná vám to připadá jako poněkud absurdní idea z archivu. Jenže Macinka ji myslí zcela vážně. Ve svém nedávném rozhovoru nejenže vyložil podrobně, jak by povinná vojna v jeho režii vypadala, ale také zdůraznil, proč by ji česká společnost vlastně potřebovala. A právě tady se skrývá ono politicky pikantní jádro celé debaty.
Lékem na krizi hodnot je vojna?
Macinka se neostýchá přímo říct, co jej k myšlence povinné vojny vedlo. Výchova mladých lidí podle něj dramaticky selhává. Z mládeže se prý stala masa „zelených, nebinárních jedinců“, kteří nejenže nemají jasno o své identitě, ale údajně postrádají i disciplínu a základní životní kompetence. Přesněji řečeno Macinka uvedl: „Na jedné straně máte zelené, nebinární jedince, kteří ráno nevědí, jestli jsou muž, nebo žena…“
Tato ostrá kritika mladé generace je ovšem příznakem hlubšího problému. Macinka, stejně jako další politici podobného ražení, se domnívá, že svoboda jednotlivce v dnešní době zachází příliš daleko, a je třeba ji omezit autoritářskými prvky. Odtud zřejmě pochází jeho posedlost zavedením vojenského řádu, který by mladé „převychoval“. Jinými slovy – když společnost nedokáže mladé dostat „do latě“, musí to za ni udělat stát. To je však cesta, která v demokratických společnostech obvykle nevede k ničemu dobrému.
Ekonomické pochybnosti aneb miliardy lítají vzduchem
Macinka se při prezentaci svého nápadu zaštítil jmény, která mají dodat projektu důvěryhodnost. Ekonomickou stránku prý propočítával ekonom Vladimír Pikora, vojenskou zase bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Projekt by podle Macinkových slov stál asi 40 miliard korun ročně, včetně provozu vojenských výcvikových center a odměn personálu. Kromě toho by jednorázově padlo dalších 20 miliard na stavbu potřebné infrastruktury – kasáren, výcvikových středisek a podobně.
Macinka v rozhovoru sám uvádí: „Máme velmi rozsáhlou analýzu, kterou zpracovával doktor Pikora. Vychází nám to přibližně na 1,2 % HDP ročně, což je asi 40 miliard korun, pokud to tedy očistíme o korupci – proto je ta částka tak nízká.“ Zajímavá logika – číslo zní dobře, jen když odečteme „korupční přirážku“. Ale jak často se českému státu podařilo odhadnout náklady správně? Stačí připomenout předražené dálnice, armádní zakázky nebo státní IT systémy.
Generál Picek by pak měl zajistit, že se ze systému nestane „klasická vojna jako v osmdesátých letech“. Má prý jít o moderní tříměsíční kurz první pomoci, taktiky a disciplíny. Jenže jak realistický takový plán skutečně je? Stát, který roky neumí efektivně spravovat běžnou administrativu, by měl najednou brilantně řídit masivní vojenský projekt pro tisíce mladých? Nejspíš ne.
Babiš jako problémový spojenec a Macinkova iluze realismu
Další pikantní moment celého příběhu je, že Macinka by rád spolupracoval s hnutím ANO Andreje Babiše. Problém je, že Andrej Babiš se dlouhodobě staví proti čemukoli, co zavání militarizací společnosti, povinnou vojnu opakovaně kritizoval, a její zavádění označuje za „válečné štvaní“. Macinka to ale vidí pragmaticky: „Pokud nám Andrej Babiš nabídne například ministerstvo životního prostředí, přijmeme ho. Je to totiž nejdůležitější resort, který dnes komplikuje všechno ostatní.“
Jenže tohle zbožné přání se s realitou zřejmě příliš nepotká. Jak Macinka Babišovi přesně vysvětlí, že „váleční štváči“ jsou najednou dobří spojenci? Sám v rozhovoru přiznal, že s ANO o tom dosud detailně nemluvil: „My se nebavíme s konkurencí před volbami o detailech programu.“ Zatím tedy všechno spíše naznačuje, že jde o plán bez opory v politické realitě, a hlavně snahu získat pozornost médií.
Mezigenerační konflikt na obzoru
A jak by asi reagovali samotní mladí, kterých by se tříměsíční povinný vojenský výcvik bezprostředně týkal? Macinka sebevědomě tvrdí, že mnoho mladých lidí by vojnu nadšeně uvítalo, protože „si osvojí nějaký řád a disciplínu“. Reálné nálady mladých však často míří jiným směrem – směrem ke svobodě a individualitě. Je mnohem pravděpodobnější, že by návrat vojny vyvolal odpor, protesty a prohloubení už tak silného mezigeneračního konfliktu.
Společnost, která by mladým lidem místo podpory nabídla donucení, by se dostala do situace, v níž by se generační propast dramaticky prohloubila. Namísto zlepšení vztahů by mohla povinná vojna přinést jen další frustraci, nespokojenost a radikalizaci.
Poznámka na závěr
Je zvláštní sledovat, jak se právě otázka povinné vojny opakovaně vrací jako bumerang. Macinkův nápad může chvíli vypadat svůdně, ale cesta autoritářství a nostalgie vede většinou jen zpět do minulosti, ze které jsme se snad už poučili. Budoucnost České republiky by měla stát na jiných hodnotách – určitě ne na povinném nastoupení do kasáren.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-obnova-vojny-zmapujme-bojeschopnost-obyvatelstva-navrhuje-vyborny-40511501
https://cnn.iprima.cz/znovu-na-vojnu-macinka-navrhuje-trimesicni-povinny-vycvik-totalni-blbost-namitl-zdechovsky-467724
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-hraci/807531/sef-motoristu-macinka-v-hracich-zavedeme-povinnou-vojnu.html
https://www.forum24.cz/motoriste-chteji-zavest-povinnou-vojnu-tykat-se-ma-muzu-od-19-let?_zn=aWQ9MjYwNjY0MjE1MjQ3MzY2NjUzN3×0PTE3Mzg3NjAzMjAuOTM0fHRlPTE3NDE1OTg0NjIuNDI3fGM9RUQxMkEyMzUzNzVFQzZDODQwREM4QjQzOTVBQ0RFQkU%3D
https://www.youtube.com/watch?v=oLTYBIOfTJI
