Nečekaný důvod, proč byl seriál Létající Čestmír absolutním hitem v Mongolsku a Vietnamu

S notnou dávkou nostalgie dnes vzpomínáme na jeho kouzlo, herecké legendy v hlavních rolích i bizarní zajímavosti z natáčení. A co víc – Létající Čestmír překvapivě okouzlil také publikum v dalekých zemích, dokonce se stal kultovním fenoménem až v Mongolsku.

Na konci 70. a začátku 80. let už měli režisér Václav Vorlíček a scenárista Miloš Macourek za sebou úspěšné rodinné seriály plné fantazie (stačí vzpomenout na Arabelu). V roce 1983 se tato tvůrčí dvojice pustila do dalšího ambiciózního projektu – Létajícího Čestmíra.

Seriál vznikal v koprodukci Československé televize a západoněmecké stanice WDR, což na tehdejší dobu nebylo obvyklé. Německá spolupráce přinesla potřebné finance a umožnila tvůrcům náročnější trikové sekvence. Natáčení probíhalo celých osm měsíců, protože příběh vyžadoval řadu technických kouzel a vizuálních efektů. Byl to tedy na svou dobu produkčně náročný seriál a v mnoha ohledech průkopnický.

Létající Čestmír byl pojat jako rodinný seriál – přestože hlavní hrdina je dítě, vtipné situace a fantastické motivy bavily i dospělé. Zápletka se točí okolo malého školáka Čestmíra Trnky, který jednoho dne objeví záhadný modrý meteorit. Ten ho přenese na dalekou planetu květin, odkud si Čestmír přiveze semínka zázračných květin.

Když květiny v našem světě zasadí a přičichne k nim, začnou se dít neuvěřitelné věci. Jedna květina dává schopnost létat, další z něj na chvíli udělá dospělého muže. A tím kouzla zdaleka nekončí – v průběhu seriálu se objeví celá sbírka kouzelných rostlin, které umí třeba dodat obří sílu, nadlidskou inteligenci, nesmírnou dobrotu či dokonce vyléčit všechny nemoci.

Tvůrci tak rozehráli fantaskní hru: co epizoda, to nová květina a nová kouzelná komplikace. Děti u obrazovek byly tehdy uchvácené představou, že stačí přivonět ke květině a mohou létat jako ptáci nebo se stát chytřejšími než všichni učitelé.

Pravda, děj působil místy až bláznivě a překombinovaně, jak později přiznali i sami tvůrci. Jenže to k poetice Macourkových „pohádek pro dospělé i děti“ patří – fantazie tu bují bez zábran. Kombinace sci-fi prvků, laskavého humoru a pohádkového kouzla vytvořila jedinečnou atmosféru. Když byl seriál konečně dokončen, Československá televize ho uvedla v premiéře přes Vánoce roku 1984. Pro mnoho dětí tak Létající Čestmír představoval ten nejlepší dárek pod stromeček – a dodnes na něj vzpomínají s úsměvem.

Jedním z důvodů, proč si diváci Létajícího Čestmíra tak oblíbili, bylo mimořádné herecké obsazení. V seriálu se sešla plejáda tehdejších hvězd českého filmu a televize. Rodiče malého Čestmíra ztvárnili Vladimír Menšík a Zdena Hadrbolcová, v dalších rolích excelovali komediální mistři Petr Nárožný, Iva Janžurová, Jiří Sovák, Jiřina Bohdalová, Stella Zázvorková či Josef Dvořák – zkrátka samé známé tváře, které dodaly i bláznivému příběhu punc kvality.

Pro režiséra Vorlíčka to byl zároveň poslední velký projekt, na němž s Vladimírem Menšíkem spolupracoval. Legendární Menšík totiž zanedlouho nato zemřel (1988) a už během natáčení Čestmíra ho trápilo chatrné zdraví. Přesto neodmítl žádnou scénu – na place měl u sebe zdravotní sestru a mezi záběry dokonce dostával infuze v maskérně, ale svou roli tatínka Zbyňka Trnky odehrál s obrovským nasazením.

Jeho kolegové vzpomínají, že i přes nemoc byl Menšík pořád usměvavý a bavil celý štáb. Pro malého představitele Čestmíra byl doslova „perfektní srandista“ a laskavý patron.

A kdo vlastně ztvárnil samotného létajícího kluka Čestmíra? Hlavní roli získal Lukáš Bech, kterému bylo v době natáčení pouhých deset let. Nebyl to však žádný úplný nováček – jako dětský herec měl za sebou už několik filmů (hrál např. v Rumburakovi či ve filmech o Lucii, postrachu ulice). Zajímavostí je, že režisérka Věra Chytilová ho objevila náhodou už ve čtyřech letech, když spatřila jeho fotografii u jeho tety na Barrandově.

V Létajícím Čestmírovi ale Lukáš poprvé nesl celý příběh na svých bedrech – a vedl si skvěle po boku hereckých es. Sám po letech vzpomíná, že během natáčení byl pěkné kvítko. Vědomí, že je pro seriál nepostradatelný, z něj dělalo trochu nezbedu – s oblibou zlobil kolegy a tropil lotroviny. Ivana Andrlová, která hrála Čestmírovu starší sestru, ho prý jako jediná dokázala usměrnit.

Když kamera neběžela, kočkovali se a Lukáš ji schválně popichoval, až ji vyprovokoval k honičkám po place. Jakmile ale zazněla klapka, rázem z nich zase byli spořádaní sourozenci před kamerou. Tyto veselé vzpomínky dnes Lukáš Bech vypráví s úsměvem – i díky nim má Létající Čestmír tak lidské zákulisní kouzlo.

Natáčení probíhalo z velké části ve skutečných lokacích. Exteriérové scény městečka, kde Čestmír žije, se točily ve středočeském Mělníku a také v okolí zámku Štiřín. Filmaři využili například budovu Institutu pro vzdělávání v zdravotnictví jako kulisu pro seriálový „Ústav pro zdokonalení člověka“, kde pracují Čestmírovi rodiče.

Dokonce i holičství rodiny Blechových (Čestmírovi sousedé) vzniklo v autentickém prostředí – skutečný holičský salon stál nedaleko místa natáčení, stačilo jej filmově upravit. Co se týče trikových scén, k nejpůsobivějším patřily záběry Čestmíra plachtícího vzduchem nad krajinou.

Dnes by podobné efekty snadno obstaral počítač, ale v roce 1983 musel malý Lukáš létat „postaru“ – pomocí jeřábů, lan a optických triků. Tvůrci navíc museli některé záběry pořizovat dvakrát, jednou v české verzi a jednou v německé, aby například nápisy a cedule ve městě odpovídaly jazyku dané verze. Není divu, že výroba trvala tak dlouho. Vorlíček později přiznal, že šlo o jednu z nejnáročnějších prací jeho kariéry, ale výsledek stál za to – vznikl malý televizní zázrak.

Osudy dětských herců po skončení seriálu bývají různé a Létající Čestmír není výjimkou. Lukáš Bech nakonec herectví profesionálně opustil – měl vleklé zdravotní problémy s hlasivkami a lékaři mu kariéru herce (či učitele kterým chtěl také být) nedoporučili. Zůstal však u filmu jako zákulisní člen štábu: dnes pracuje jako vyhledávač filmových lokací a občas se na place setkává s hvězdami světového formátu.

Jeho dětský kolega Antonín Kala, představitel rošťáka Oskara Blechy, se po nepříjemných zkušenostech ve škole (spolužáci ho prý po odvysílání neměli rádi) vydal nakonec cestou moderátora. Už přes dvacet let působí jako sportovní komentátor v brněnském rádiu.

Když se Létající Čestmír poprvé vysílal koncem roku 1984, setkal se s obrovským ohlasem dětských diváků. Pro mnohé děti to byla naprosto okouzlující podívaná – konečně někdo z jejich vrstevníků na obrazovce mohl létat, a to bylo něco! Tehdejší tisk hodnotil seriál vesměs pozitivně; chválil herecké výkony hvězdných „dospěláků“ i nápaditost příběhu, byť občas kritici poznamenali, že děj je poněkud divoce fantaskní.

Jenže právě ta nezkrotná fantazie byla záměrem – v šedé realitě 80. let nabídl Čestmír dětem únik do barevného světa splněných přání. Diváci si seriál zamilovali, a to nejen ti malí. Díky plejádě známých herců a nenápadnému humoru si k obrazovkám rádi sedli i rodiče, kteří se bavili třeba u scén, kdy dobrosrdečný holič v podání Petra Nárožného soupeří s vědci o tajemství květin, nebo když přísný profesor v podání Jiřího Sováka nečekaně omládne na kluka.

Seriál si svou oblibu podržel i v dalších letech. Československá televize ho několikrát reprízovala a po roce 1989 se na obrazovky vrátil na různých stanicích. Ještě dnes, více než čtyřicet let od natočení, dokáže příběh baculatého kluka Čestmíra pobavit děti i dospělé.

Mnoho dnešních rodičů s nostalgií pouští Čestmíra svým potomkům jako ukázku „jaké pohádky jsme sledovali my“. Na filmových databázích si seriál drží solidní hodnocení (na ČSFD kolem 74 %), což svědčí o trvalé přízni fanoušků. A pak je tu nezapomenutelná hudba – úvodní znělku složil mistr filmové melodie Karel Svoboda a závěrečnou písničku nazpíval tehdy populární zpěvák Michal David.

Píseň „Nevěřte dětem“, která v seriálu zaznívá, se stala hitem a dodnes patří k oblíbeným retro melodiím. Mnozí si jistě vybaví refrén a melodií se přenesou zpět do časů svého dětství. Létající Čestmír zkrátka zanechal v srdcích diváků nesmazatelnou stopu a stal se součástí zlatého fondu českých televizních seriálů pro děti.

Možná největší kuriozitou spojenou s Létajícím Čestmírem je jeho úspěch za hranicemi. Seriál byl v 80. letech exportován do řady spřátelených zemí tehdejšího východního bloku. Vedle sousedního Polska či Maďarska se dostal i do velmi vzdálených koutů světa – konkrétně do Vietnamu a Mongolska.

Tam všude Čestmír zamířil v rámci kulturní výměny socialistických států, a stal se nečekaně populárním. Podle Lukáše Becha, představitele Čestmíra, byl seriál největším hitem právě ve dvou zemích: ve Vietnamu a v Mongolsku.

Ve Vietnamu na příhodách létajícího chlapce doslova vyrostla celá generace dětí – minimálně jedna až dvě generace vietnamských diváků si pamatují Čestmíra jako součást svého dětství. Vietnamské děti 80. let prý hromadně toužily mít stejné schopnosti jako Čestmír a příběhy malého hrdiny tam zdomácněly natolik, že se dodnes tradují mezi tamními krajany žijícími v Česku.

Ještě pozoruhodnější je však případ Mongolska. V této středoasijské zemi se Létající Čestmír stal doslova kultovním seriálem. Mongolské děti v 80. letech neměly zdaleka takový výběr zahraničních pořadů jako děti v Evropě – o to větší dojem na ně zanechal právě československý Čestmír.

V Mongolsku běžel seriál dokonce pod původním českým názvem (vyslovovaným místními jako „Létajíčí Česmir“) a získal si ohromnou popularitu. Kolují zprávy, že kolem přelomu tisíciletí dosahovala tamní obliba Čestmíra úrovně srovnatelné se slavou Michaela Jacksona. Zní to neuvěřitelně, ale Lukáš Bech sám vypráví, že okolo roku 2000 se dozvěděl, jak známou osobností v Mongolsku díky své dětské roli je – přirovnání k Michaelu Jacksonovi ho prý zprvu šokovalo.

Mongolští fanoušci si Čestmíra zamilovali a dodnes na něj vzpomínají jako na kultovní seriál svého dětství. Není divu – v 80. letech bylo Československo jedním z nejbližších partnerů Mongolska a místní děti hojně sledovaly československé filmy a seriály jako Arabela, Pat a Mat (A je to) či právě Létající Čestmír.

Mongolové si tehdy spojovali naši zemi nejen s průmyslovými výrobky (škodovky, motocykly Jawa aj.), ale i s pohádkovými hrdiny z obrazovky. Létající Čestmír se tak stal překvapivým mostem mezi dvěma vzdálenými národy – české a mongolské děti díky němu sdílely společný fantastický příběh.

Dnes, po letech, se Lukáš Bech chystá Mongolsko i Vietnam osobně navštívit. Spolu s dokumentárním štábem plánuje projet Vietnam na skútru a setkat se s pamětníky, kteří na jeho seriálu vyrůstali. Podobně láká i cesta do Mongolska, kde by rád na vlastní oči zažil onen zvláštní druh popularity, která mu byla osudem přisouzena jako dětskému herci na druhém konci světa.

Zdroje:

https://zeny.iprima.cz/predstavitel-letajiciho-cestmira-byl-v-mongolsku-jako-michael-jackson-470228

https://www.tvguru.cz/letajici-cestmir-lukas-bech/

https://www.kinotip2.cz/clanky/letajici-cestmir-20230602-8259.html

https://www.mongolbeat.com/mongolia-news-summary-for-march-09-2025/

https://www.csfd.cz/film/71928-letajici-cestmir/zajimavosti/

https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9taj%C3%ADc%C3%AD_%C4%8Cestm%C3%ADr