Článek
Příběh italského herce Giuliana Gemmy začíná bolestí. Narodil se 2. září 1938 v Římě, doslova uprostřed blížící se bouře druhé světové války. Jako malý chlapec byl poslán k prarodičům na venkov do Reggia Emilia, aby unikl nebezpečí bombardování velkoměsta.
Jenže válka si ho našla i tam. Při dětských toulkách s partou kamarádů našel malý Giuliano v trávě podivný předmět – nevybuchlou bombu. Zvědaví kluci do ní bouchali klacky, až explodovala. Obrovská rána ho zasáhla do obličeje. Měl štěstí v neštěstí: na poslední chvíli pootočil hlavu, takže přišel „jen“ o část levé lícní kosti.
Zůstal mu po tom celoživotní podpis – jizva táhnoucí se přes tvář. Paradoxně právě ona dodávala později jeho kráse lehce drsný půvab. V některých filmech mu ji maskéři pečlivě kryli, jindy ji hrdě odhaloval: milovník bez jizvy, bandita s jizvou. Už jako dítě tak poznal, co je osudová náhoda a bolest – zkušenost, která v něm vypěstovala vytrvalost a odvahu.
Když válka skončila, vrátil se Giuliano do Říma za rodiči. Vyrostl z něj pohledný tmavooký mladík s atletickou postavou. Sport ho bavil ze všeho nejvíc. Závodil v gymnastice, boxu, plaval, hrál tenis – k pohybu měl neuvěřitelné nadání. Sportovní průprava mu později výborně posloužila v herecké kariéře: odvaha, pružnost a síla – přesně to se hodilo, když se rozhodl proniknout do světa filmu.
Kaskadér, komparzista a Gepard
Giulianův otec Domenico získal po válce práci ve filmových ateliérech Cinecittà, a tak čtrnáctiletý Giuliano často nakukoval na natáčení. Kino miloval odmalička. Zbožňoval historické velkofilmy a zejména herce Burta Lancastera – charismatického siláka s akrobatickými kousky. Lancaster se stal jeho idolem i vzorem.
Když bylo Giulianovi osmnáct, řekl si, že to zkusí taky. Začal se ucházet o malé role a díky své kondici se nejprve uplatnil jako komparzista a kaskadér. Koncem 50. let se mihnul v několika velkofilmech. Například v oscarovém Ben Hurovi (1959) si zahrál nepatrnou roličku římského důstojníka – v jedné scéně v lázních po boku hollywoodské hvězdy Stephena Boyda. Přestože byl v záběru jen pár vteřin, pro mladého nadšence to znamenalo všechno: poprvé stál tváří v tvář skutečným filmovým hvězdám.
Zlom přišel roku 1962. Režisér Duccio Tessari, který si všiml Gemmových schopností, jej nečekaně obsadil rovnou do hlavní role v dobrodružném filmu Arrivano i titani. Giuliano se nezalekl a výzvu přijal. Ještě větší štěstí ho potkalo následující rok – slavný Luchino Visconti jej pozval na natáčení historického eposu Gepard (Il Gattopardo, 1963).
Gemma dostal menší úlohu garibaldského generála, ale ocitl se rázem v opravdu hvězdné společnosti. Na place stáli Alain Delon a Claudia Cardinale v plné slávě, hollywoodský elegán Burt Lancaster v roli knížete a po jejich boku mladý neokoukaný Ital.
Nicolas a Ringo
Roku 1964 se Gemmovi naskytla příležitost, která z něj učinila miláčka publika. Francouzští filmaři natáčeli romantický historický velkofilm Angelika, markýza andělů podle populární předlohy. Dvacetšestiletý Ital dostal roli okouzlujícího mladíka Nicolase, prvního milence krásné Angeliky.
Jeho Nicolas Calambredaine – statečný zbojník se zlatým srdcem – si okamžitě získal srdce divaček po celé Evropě. V následujícím díle Báječná Angelika (1965) se k roli Nicolase ještě jednou vrátil. Pro publikum v Československu se právě tahle postava stala nezapomenutelnou – „krásný Nicolas z Angeliky“.
Zatímco ve Francii a v Československu byl Gemma vnímán hlavně jako pohádkově krásný Nicolas, doma v Itálii a ve filmovém světě si současně budoval jinou slávu. Byla to éra spaghetti westernů – v první polovině 60. let se zrodil nový fenomén italských kovbojek. Na plátnech vládl Clint Eastwood coby bezejmenný střelec v Leoneho Dolarové trilogii.
Italští herci se však rychle vypracovali v rovnocennou konkurenci amerických hvězd. Giuliano Gemma patřil po boku Terence Hilla či Buda Spencera k těm, kdo úspěšně soupeřili s hollywoodskými drsňáky. Aby italské jméno nezarazilo zahraniční diváky, začal Gemma zpočátku používat anglicky znějící pseudonym Montgomery Wood – v titulcích westernů tak působil dojmem „dalšího Američana“, ale nikdo se nedal oklamat. Jeho pohledná tvář byla dobře známá.
Průlomovou rolí v žánru se stal pistolník Ringo. V roce 1965 Gemma zářil hned ve dvou filmech Duccia Tessariho – Pistole pro Ringa a Ringo se vrací. Tyhle snímky zaznamenaly obrovský úspěch a upevnily Gemmovo postavení jedné z největších hvězd spaghetti westernu.
Jeho Ringo byl jiný než Eastwoodův chladnokrevný bezejmenný muž: mladý hezoun s přezdívkou „Andělská tvář“, který pije místo whisky sklenici mléka, vtipkuje a dbá o uhlazený vzhled – a přece je stejně nebezpečný střelec jako každý drsný antihrdina. Publikum si Ringa zamilovalo. Následovala více než desítka dalších westernů, v nichž Gemma využil svůj kolt i šarm.
Stal se ikonou žánru, který byl tehdejšími kritiky sice podceňován, ale lidé jej milovali. Dnes mají tyto filmy kultovní status a kdysi posměšně označované „brakové“ kovbojky jsou zpětně oceňovány pro svou stylovost – i díky charismatu herců jako Gemma.
Na vrcholu kariéry byl zkrátka jednou z nejobsazovanějších hvězd své doby. Jeho popularita sahala daleko za hranice Itálie. Zajímavostí je, že největší fanouškovskou základnu měl Gemma překvapivě v Japonsku – tamní módní dům dokonce pojmenoval jeden oděvní styl jeho jménem a firma Suzuki uvedla na trh model skútru „Gemma“. Italský kovboj s andělskou tváří se stal světovým fenoménem.
Přitažlivý muž
Z Gemmy vyrostl přitažlivý muž – vysoký, svalnatý, s jiskrou v oku. Není divu, že o obdivovatelky neměl nouzi. Navíc často točil po boku nejkrásnějších hereček své doby. Sám s úsměvem přiznával, že těch osudových žen bylo v jeho životě víc než dost. Filmová partnerství někdy přerostla v milostný románek.
Kolují zvěsti, že Giulianovu náruči neodolaly takové hvězdy jako Ursula Andress, Claudia Cardinale či Maria Versini. Italský tisk mu připisoval i vztah s o generaci mladší herečkou Claudií Gerini, která sama později prohlásila, že Gemma byl jedním z jejích osudových mužů. Giuliano si image svůdníka viditelně užíval. V rozhovorech šarmantně žertoval na účet svých kolegyň, ale vždy zdůraznil, že si jich váží nejen pro krásu, ale i pro talent a humor.
Přesto se Gemma dvakrát oženil a zakládal rodinu. Poprvé do toho vstoupil poměrně mladý: jeho první manželkou byla kaskadérka Natalia Roberti, kolegyně z filmové branže. Měli spolu dvě dcery – Giulianu a Veru – a zpočátku tvořili pohledný pár. Jenže Giuliano byl často na cestách, točil, a pověst sukničkáře manželství poznamenala. Nevěry byly časté a veřejné, což Natalii trápilo.
Ani ona ale zřejmě nebyla svatá. Jejich dcera Vera Gemma se po letech svěřila, že její matka měla tajný románek s hollywoodskou legendou Marlonem Brandem. Vera popsala dramatickou rodinnou scénu, kdy se rodiče prudce hádali a Natalia v afektu vykřikla Giulianovi do tváře: „Hádej, s kým jsem spala já!“ – a vítězoslavně pronesla: „Marlon Brando.“
Otec prý strnul šokem. Pak zuřivě křičel, že jestli je to pravda, zabije ji. Natalia couvala, tvrdila, že to byl jen úlet, ale přiznala, že se to skutečně stalo. V tu noc vyplulo na povrch mnoho křivd: oba si vzájemně vyčetli všechnu nevěru a bolest, co si způsobili. Manželství Gemmových se ocitlo na pokraji zhroucení.
Navenek však pár dál fungoval a aféra zůstala uvnitř rodiny. V Itálii měl Giuliano stále pověst charizmatického hrdiny a miláčka žen, kterému se mnohé odpouští. Veřejnost ho vnímala optikou rolí a plakátů – usměvavý sympaťák, statečný kovboj, dokonalý milenec.
Skutečný Giuliano Gemma však procházel obdobím nejistoty a vnitřního neklidu. Bojoval sám se sebou – se svým svědomím, stárnutím i obavami, jestli není jen povrchní hvězdička, jak občas naznačovali kritici. Jeho kontroverzní pověst playboye mu na seriózním renomé nepřidávala. Někteří ho měli za lehkovážného krasavce a bulvár v 90. letech rozebíral každý jeho krok.
A pak přišla tragédie, která otřásla celým jeho světem. V roce 1995 náhle zemřela Gemmova manželka Natalia Roberti. Byla ještě mladá a zdravá, a rodina šokující zprávu odmítla komentovat. Do médií proniklo jen tolik, že skonala za nejasných okolností. Ticho ale spustilo lavinu spekulací: šeptalo se o těžké nemoci, o možné sebevraždě, dokonce o předávkování léky nebo drogami.
Útěk k umění
Osamělý a zadumaný – tak působil Gemma v následujících měsících. Na veřejnosti se objevoval zřídka. Kariéru už měl v podstatě uzavřenou, příležitostně pracoval hlavně v televizi. Z letargie ho nakonec vytrhla nová láska a nová vášeň. V roce 1997 se Giuliano podruhé oženil. Jeho vyvolenou se stala novinářka Daniela „Baba“ Richerme.
Po jejím boku našel znovu chuť do života – a zároveň objevil poklad ukrytý ve svém nitru: výtvarný talent, který léta zanedbával. V mládí sice uvažoval o kariéře sochaře či výtvarníka, ale film ho kdysi strhl jinam. Nyní, ve zralém věku, se ke své dávné lásce vrátil. Začal sochat.
Ve svém domě v městečku Cerveteri si zřídil ateliér a trávil hodiny ponořený do práce s hlínou a dlátem. „Sochařství mě fascinovalo už jako kluka,“ vzpomínal Gemma později.
„Když mi bylo pět nebo šest, rád jsem u řeky nabíral hrst mokré hlíny a formoval z ní figurky. Nechal jsem je uschnout na slunci a o Vánocích pak zdobily náš betlém. Byl jsem na ty sošky hrdý – dělal jsem je přece sám,“ líčil se zaujetím. Vlastnoručně vyřezával dřevěné lodičky a koníky, kreslil, obdivoval staré sochařské mistry. Umění pro něj bylo druhou největší vášní hned po filmu. Teď se mu konečně mohl oddat naplno. A svět žasl.
Prvního říjnového večera roku 2013 vyjíždí 75letý Giuliano Gemma ze svého domu v Cerveteri a míří do Říma. Ještě naposledy si zahrát. Ještě naposledy stanout na place před kamerou.
Osud však nečeká. Na křižovatce kousek před Římem Gemma přehlédne dopravní značku Stop. V plné rychlosti vletí do křižovatky, kde čelně narazí do protijedoucího vozu. Nárazy, zvuk trhaného kovu, kouř. Gemmovo auto je smrtelně zdemolováno. Zraněni jsou i pasažéři druhého vozu (otec a syn), naštěstí jen lehce. Giuliano je na tom zle – mnohočetná zranění, bezvědomí. Sanitka ho převáží do nemocnice, ale herec umírá už po cestě.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Giuliano_Gemma
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-pri-autonehode-zemrel-herec-giuliano-gemma-krasny-nicolas-z-angeliky-204973
https://www.theguardian.com/film/2013/oct/22/giuliano-gemma
https://www.italymagazine.com/featured-story/italian-actor-giuliano-gemma-dies-car-crash
https://www.today.it/gossip/vip/vera-gemma-mamma-tradimento-marlon-brando.html
https://www.csfd.cz/tvurce/21662-giuliano-gemma/prehled/
https://www.whosdatedwho.com/dating/natalia-roberti
https://www.spaghetti-western.net/index.php/Giuliano_Gemma
http://www.coolasscinema.com/2013/10/giuliano-gemma-requiem-for-ringo.html
