Článek
O2 arena v Praze (původně Sazka Arena) vznikla jako ambiciózní projekt českého sportovního prostředí na počátku 21. století. Impulsem byla potřeba moderní haly pro mistrovství světa v ledním hokeji, jež mělo Česko hostit v roce 2003.
Starý zimní stadion v Holešovicích již nevyhovoval, a proto se hledalo řešení, jak rychle vybudovat novou multifunkční halu světové úrovně. Úkolu se ujala loterijní společnost Sazka, a.s., tehdy kontrolovaná sportovními svazy (ČSTV a další).
Šéf Sazky Aleš Hušák prosazoval, aby Sazka halu financovala a provozovala – přislíbil sportovnímu prostředí vytvořit největší a nejmodernější arénu ve střední Evropě.
Původní rozpočet projektu byl odhadován na cca 2,5–2,75 miliardy Kč. Plán však byl velmi podhodnocený– jak se později ukázalo, skutečné náklady byly mnohonásobně vyšší. Český stát ani hlavní město Praha se na financování přímo nepodílely, ač šlo o stavbu ve veřejném zájmu.
Vláda Vladimíra Špidly odmítla poskytnout státní záruky na komerční úvěry ani daňové úlevy pro Sazku. Kabinet argumentoval nutností fiskální odpovědnosti – premiér Špidla prohlásil, že pokud by stát ručil za úvěr haly, „nezbylo by na důchody“. Tento postoj vlády ovlivnil další dění.
Překážkám navzdory
Projekt haly byl zahájen překotně poté, co se Česku podařilo vyjednat posunutí hokejového šampionátu o rok (výměnou s Finskem) na jaro 2004. Stavba byla zahájena položením základního kamene 27. října 2002 – v podstatě na poslední možnou chvíli.
Od prvního kopnutí do země do otevření haly uplynulo pouhých 16 měsíců, což Hušák s oblibou prezentoval jako triumf vůle a techniky. Skutečně, 24. března 2004 byla Sazka Arena slavnostně otevřena, jen několik týdnů před začátkem mistrovství světa. Tisíce hostů, včetně prezidenta Václava Klause, obdivovaly nový stánek s kapacitou až 18–20 tisíc diváků a špičkovým vybavením. Aréna získala dokonce ocenění Stavba roku 2004.
Kulisy bleskové výstavby ale skrývaly značné komplikace organizační i finanční. Pozemky ve Vysočanech/Libni, na nichž aréna stojí, původně nevlastnila Sazka – patřily společnosti Quonex Real a byly zatíženy zástavním právem, takže jimi Sazka nemohla ručit za úvěry.
Současně bylo nutné sanovat ekologickou zátěž po bývalém podniku ČKD Lokomotivka. Sanaci za stovky milionů korun zaplatil stát, přičemž efektivita této investice byla zpochybňována. Sazka musela následně pozemky získat a financovat stavbu prakticky bez státní garance.
To vedlo k vydání dluhopisů bez ratingu a k přijetí úvěrů s vysokými úroky, protože ratingové agentury odmítaly Sazce přidělit rating (firma v té době neměla vyřešené vlastnictví pozemků). Sazka tak platila věřitelům nadstandardní úroky a náklady projektu rychle rostly.
Původně plánovaných ~2,5 miliardy Kč se změnilo na odhad okolo 6 miliard Kč (na tuto sumu Sazka žádala bankovní úvěry) a nakonec se investiční náklady vyšplhaly zhruba na 7 miliard Kč do otevření haly.
Už v průběhu stavby se ozývaly pochybnosti, zda je projekt řízen hospodárně. Sazka proto najala auditorskou firmu Lefkosia CZ jako cenového dozorovatele stavby. Ta měla dohlédnout, aby si dodavatelé neúčtovali neoprávněné vícenáklady. Výsledkem ale bylo zjištění, že hala byla předražena nejméně o 580 milionů Kč oproti reálným cenám.
Sazka (resp. její dceřiná firma Bestsport, která halu stavěla) ovšem závěry auditu odmítla a odmítla také zaplatit Lefkosii dohodnutou odměnu odvozenou z odhalených úspor. V roce 2009 se tak rozhořel smluvní spor u soudu – Lefkosia žalovala Bestsport o honorář a Bestsport naopak preventivně zažaloval stavební dodavatele o náhradu škody ve výši údajných předražení.
Sazka veřejně trvala na tom, že „stavba předražená nebyla“ a opírala se o vlastní posudky. Spor se vlekl a stal se jedním z mnoha stínů provázejících zrod haly.
Výstavbu haly provázely také politické třenice. Aleš Hušák ostře nesl nelibě odmítavý postoj vlády k podpoře projektu. V závěru roku 2003, kdy Sazka aréna rostla, došlo k otevřenému konfliktu mezi Hušákem a premiérem Špidlou.
Hušák pro média prohlásil, že premiéra na slavnostní otevření haly nepozve – bral to jako odvetu za to, že kabinet neposkytl státní garanci na 6miliardový úvěr na dostavbu arény. Prohlásil dokonce, že postoj Sazky je vědomou „odvetou“ vůči vládě. To vyvolalo skandál na politické scéně.
Členové vlády hovořili o Hušákově „drzosti“ a požadovali omluvu. Ministryně školství a sportu Petra Buzková chtěla dokonce dopisem vyzvat akcionáře Sazky (sportovní svazy), aby Hušáka odvolali, pokud se neomluví. Premiér Špidla reagoval podrážděně.
Hušák nakonec pod tlakem svá slova mírnil, ale pozvání pro premiéra skutečně zůstalo zrušeno. Na slavnostním galavečeru v březnu 2004 tak vedle prezidenta Klause chyběli téměř všichni vládní představitelé.
Hušák si přesto užíval roli hlavní postavy večera – osobně na pódiu předával symbolický klíč od haly legendární Daně Zátopkové a pronášel sebevědomé projevy.
Hušák v projevu zdůraznil, že „výstavba arény trvala pouhých 16 měsíců“, navzdory všem pochybovačům. Sazka nechala dokonce vyhotovit sborník dobových novinových článků mapujících skepsi médií, který rozdávala hostům otevření.
Hušák prohlásil, že ho samotného překvapilo, že „nebyl vůbec nikdo, kdo by nám věřil“, a že Sazka dokázala nemožné. V hale byla také odhalena symbolická pamětní deska v hlavním foyer, na níž Sazka a Hušák děkují všem, kdo se na stavbě podíleli – a deska zároveň zdůrazňuje, že Sazka prosadila stavbu proti vůli mnohých a navzdory mnohým.
Tato nestandardní formulace působila jako vítězoslavné popíchnutí kritiků a později se stala téměř legendární – připomíná éru vzdoru a megalomanie, která arénu provázela.
Finanční propadák
Když opadlo nadšení z mistrovství světa 2004 (mimochodem český tým překvapivě vypadl již ve čtvrtfinále), vyplavala naplno ekonomická realita Sazka Arény. Celkové investiční náklady se totiž ukázaly být drtivé. Původně avizovaných ~2,5 miliardy Kč se změnilo ve zhruba 7–7,5 miliardy vynaložených do otevření haly, a to bez započtení úroků.
Po započtení úroků z úvěrů a dluhopisů, které Sazka postupně splácela až do roku 2021, se odhad celkové ceny haly vyšplhal k neuvěřitelným 17 miliardám korun. Aréna se tak stala nejdražší stavbou v Praze své doby a jednou z nejdražších arén na světě v přepočtu na pořizovací cenu.
Pro Sazku, do té doby enormně ziskový loterijní monopol, představovala aréna ohromnou finanční zátěž – doslova olověnou kouli na noze českého sportu, jak psala média. Splátky dluhů spojených s halou doslova dusily financování sportu.
Sazka byla zřízena k financování tělovýchovy a běžně odváděla většinu zisků sportovním svazům. Nyní však velkou část zisků pohltily splátky úvěrů a obligací. Podle odhadů auditorů a médií přišli sportovci ročně až o čtvrt miliardy Kč oproti stavu, kdyby halu nebylo třeba platit.
Jiný propočet v roce 2010 hovořil dokonce o cca 700 milionech Kč ročně, o které sport přišel vinou zadlužení arénou. Sám Aleš Hušák později přiznal, že investice do arény je de facto nevratná – výnosy haly sice pokryjí její provoz a údržbu, ale „v žádném případě nestačí na to, aby dokázala platit peníze, co byly použity na její výstavbu“.
O nezdravé finanční situaci se postupně dozvídala i veřejnost. Již v roce 2006 Sazka oznámila sportovním svazům, že jim nemůže vyplatit obvyklých 550 milionů Kč ročně, ale jen asi polovinu. Chybějících 250 milionů Kč vyvolalo poprask – Hušák tehdy reagoval cynicky, že „chybějící peníze ať dá sportu stát“.
Postupem času Sazka řešila splátky emisemi nových dluhopisů a různými restrukturalizacemi. Na konci roku 2009 stále dlužila za halu asi 5,9 miliardy Kč, z toho 5,5 miliardy představovaly dlouhodobé závazky splatné do roku 2021. Bylo zřejmé, že bez zásadní změny bude společnost ještě mnoho let zatížena dluhem a sport nedostane slíbené prostředky.
Pád Sazky
Situace vyvrcholila na přelomu let 2010–2011. Tržby Sazky začaly stagnovat (konkurence v loteriích rostla) a splátky arény se staly neúnosnými. V lednu 2011 musela Sazka přiznat problémy s likviditou a poprvé opožděně vyplatila některé výhry. Následovala rychlá spirála nedůvěry: věřitelé (mezi nimi i významní hráči PPF a KKCG) iniciovali insolvenční řízení.
V březnu 2011 se Sazka ocitla v insolvenčním procesu a v červnu 2011 byl prohlášen konkurz. Tím fakticky skončila Hušákova éra – ten byl zbaven vedení firmy a do Sazky nastoupil insolvenční správce Josef Cupka. Cupka a jeho tým postupně odhalovali, že kromě objektivní dluhové zátěže přispělo ke krachu i samotné řízení Sazky.
Firma byla podle něj „nepotopitelnou lodí, která zkrachovala kvůli nabubřelosti a ztrátě kontroly sama nad sebou“, když neměla konkurenci ani dohled. Odhalilo se například, že Hušákův ekonomický náměstek pobíral ještě měsíce po odchodu odstupné 700 tisíc Kč měsíčně za „nekonkurování“ (přestože žádná konkurence neexistovala).
Sazka rovněž investovala do nesouvisejících projektů (nákup zámku, vinařství, pronájem soukromých letadel apod.), a to vše jen odčerpávalo hotovost. Tyto praktiky později vyústily i v žaloby nového vedení – sportovní svazy (ČSTV) v roce 2013 zažalovaly Hušáka o náhradu škody přes 1 miliardu Kč a veřejnou omluvu.
Advokáti ČSTV argumentovali, že výstavba O2 arény za až 9 miliard korun stáhla celou Sazku ke dnu a že konkrétními kroky za to může konkrétní osoba – Aleš Hušák.
Věřitelé Sazky se mezitím snažili zachránit hodnotu firmy. Insolvenční správce vypsal výběrové řízení na loterijní byznys. V říjnu 2011 společný podnik skupin PPF a KKCG nabídl za Sazku nejvíce – 3,81 miliardy Kč – a získal loterijní aktivity. Tento podnik (později přejmenovaný na Sazka sázková kancelář) převzal loterijní licenci a pokračoval v provozu loterií.
Samotná původní Sazka, a.s., zůstala v konkurzu s pohledávkami, které věřitelé z většiny odepsali. Jak konstatovala Česká televize, Sazka se do insolvence a konkurzu dostala právě kvůli problémům se splácením úvěru na výstavbu pražské O2 areny. Příběh arény se tak uzavřel neslavným koncem pro původní majitele – sportovní svazy ztratily kontrolu nad svou zlatou husou (loterií) i nad arénou samotnou.
Ještě před definitivním krachem Sazky došlo k symbolické změně: 1. března 2008 přestal multifunkční stánek nést jméno Sazka a přejmenoval se na O2 arenu. Telefónica O2 (později jen O2) si pronajala název haly, čímž Sazka získala vítanou finanční injekci. Jméno „Sazka Arena“ se tak vytratilo z map ještě dříve, než Sazka zkrachovala.
V následujících letech došlo i k majetkovému převodu haly. Hala spadala do majetku společnosti Bestsport, kterou vlastnila původně Sazka a jež se ocitla také v insolvenčním řízení. V rámci vyrovnání získali věřitelé Bestsportu (mezi nimi skupiny PPF a KKCG) halu do svého vlastnictví.
Postupně v ní navyšoval vliv zejména nejbohatší Čech Petr Kellner (PPF). Koncem roku 2013 získala PPF v O2 areně rozhodující podíl. Hala se tak stala součástí Kellnerova impéria. Skupina KKCG K. Komárka se soustředila na loterijní business (Sazka), zatímco PPF převzala arénu a navázané aktivity.
Pod novým vlastníkem se aréna finančně stabilizovala. Provozovat ji nadále zůstala společnost Bestsport, nyní v portfoliu PPF. Hala je od roku 2015 domovským stadionem hokejové Sparty Praha a hostí desítky kulturních a sportovních akcí ročně.
V roce 2019 se O2 arena dokonce dočkala rozšíření o přilehlé kongresové a halové centrum O2 universum (investice 1,4 mld. Kč). Také vznikl nedaleko hotel Stages pro návštěvníky akcí. Z pohledu provozu jde tedy o úspěšný víceúčelový areál.
Příběh Sazka Arény/O2 arény zůstává dodnes varovným mementem o spojení sportu, velkých peněz a osobních ambicí. Hala sice splnila původní účel – konají se v ní vrcholné turnaje (hokejové MS), koncerty světových hvězd i další akce – avšak za cenu krachu jedné z nejbohatších českých firem.
Média halu často označovala jako „Hušákův pomník“ – monument megalomanie, který přivedl Sazku na mizinu. Kritikové připomínali luxus, jakým se Hušák obklopoval (mramorové kanceláře, drahá vína, služební Bentley) i kontroverzní rozhodnutí (např. zřízení tajného VIP apartmá přímo v útrobách haly pro vlastní potřeby).
Vyšlo najevo, že Hušák bral v posledních letech ve funkci odměny v řádu desítek milionů ročně a těsně před krachem ještě vyplácel svým spolupracovníkům milionové „jackpoty“ jako odměny. To vše vedlo k rozhořčení veřejnosti i sportovní obce.
Nové vedení sportovních svazů (například Miroslav Jansta z ČSTV) po pádu Sazky otevřeně označilo halu za hlavní příčinu katastrofy a Hušáka za viníka. „Je jasně ukázáno, že to nezpůsobili členové představenstva a akcionáři, ale konkrétní osoba konkrétními kroky,“ prohlásil Jansta v roce 2013.
V roce 2014 byl Aleš Hušák dokonce obviněn z pokusu o podvod při vymáhání pochybné pohledávky, čímž se jeho jméno opět objevilo v negativních titulcích. Soudní epilog ohledně Sazky se však vlekl a žádný dramatický trestní postih Hušáka za krach firmy nenastal (žaloby ČSTV se táhly a byly spíše symbolické).
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/O2_arena
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejslavnejsi-nejdrazsi-nejnavstevovanejsi-rekordy-v-ere-mezi-alesem-husakem-a-petrem-kellnerem-69163
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/ppf-a-kkcg-v-utery-oficialne-prevezmou-sazku-245525
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-byvaly-sef-sazky-husak-byl-obvinen-z-pokusu-o-podvod-s-50milionovou-smenkou-220182
https://www.idnes.cz/sport/ostatni/sportu-chybi-ctvrt-miliardy-od-sazky.A060306_221731_sporty_rou
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/byla-hala-sazky-predrazena-o-pul-miliardy-rekne-soud/r~i:article:650471/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-hokej-ms-v-hokeji-o2-arena-historie-stavba-konstrukce-250978
https://www.lidovky.cz/byznys/je-to-muj-obyvak-chlubil-se-husak-ted-dava-od-o2-areny-ruce-pryc.A110118_140746_firmy-trhy_mk
