Ostrov panenek v Mexiku - jeho příběh děsí i fascinuje

Když se řekne „Mexiko“, člověk si obvykle vybaví živé barvy trhů, vynikající kuchyni nebo malebné plovoucí zahrady v okolí Xochimilca. Jenže právě v této oblasti, proslulé veselými barevnými loďkami (takzvanými trajineras) a plovoucími záhony zvanými chinampas, leží jedno z nejpodivnějších a nejmrazivějších míst Latinské Ameriky: Isla de las Muñecas, tedy Ostrov panenek.

Xochimilco se nachází na jihu rozsáhlé metropole Mexico City a bývá přezdíváno „Benátkami Mexika“. Místní síť starých kanálů a drobných ostrůvků patří do kulturního dědictví UNESCO a stále se tu daří tradičnímu zemědělství.

Jenže zhruba uprostřed tohoto malebného labyrintu vody a ostrovů naleznete místo, jež se podobá spíše kulise z hororového filmu: Ostrov panenek. Tisíce zvláštně zohavených figurek, od zbytku světa oddělené mokřady, visí na stromech či plaňkách plotu, některým chybí končetiny, jiné mají prázdné oční důlky. Proč zrovna panenky? Abychom porozuměli téhle nevšední přehlídce, musíme se ponořit do příběhu muže, který se jmenoval Don Julián Santana Barrera.

Podle nejrozšířenější verze legendy byl Don Julián mladým mužem, který odešel od rodiny a rozhodl se žít samotářsky. Není úplně jasné, zda prchal před vlastními démony nebo zda prostě vyhledával ticho přírody, jež v Xochimilcu kdysi ještě panovalo. Zhruba v padesátých letech minulého století údajně narazil na tělo velmi mladé dívky, která se měla utopit v kanálu poblíž jeho obydlí.

Legenda tvrdí, že Don Julián cítil vinu, jelikož dívku nedokázal zachránit. Krátce po nalezení jejího těla připlula po hladině panenka, jíž se prý Don Julián chopil a zavěsil ji na strom. Tím se snažil přinést ztracené duši dívky klid – možná v domnění, že její duch získá symbolické „přátelství“ v podobě panenky.

Od té doby však „hlas“ dívky údajně Donu Juliánovi nedopřál spánku. A tak – říká legenda – začal sbírat další a další panenky, často poničené, vyhozené, chyběly jim ruce či nohy, byly ohořelé nebo bez očí. Podle příbuzných i několika svědků je nacházel na skládkách, v odpadcích, někdy je i vyměňoval za zeleninu, kterou pěstoval. Po čase se na malém ostrůvku nahromadilo několik stovek, později možná i tisícovek těchto bizarních předmětů.

Zní to romanticky tragicky, až by se mohlo zdát, že Ostrov panenek je zasvěcen památce skutečné nešťastnice. Jenže mnozí lidé z okolí se dušují, že k žádnému utonutí dítěte v té době nedošlo. Existuje proto teorie, že Don Julián trpěl jistou obsesí nebo dokonce halucinacemi, a mohl si příběh o zemřelé dívce „vytvořit“, aby si odůvodnil své svébytné chování. Ať tak či onak, povedlo se mu stvořit místo s nezaměnitelnou atmosférou.

Až Don Julián v roce 2001 zemřel (podle místních také ve vodách kanálu, kde měla zahynout ona dívka), přebralo péči o ostrov jeho příbuzenstvo. Z původně skoro neznámého místa se stala, zčásti zásahem médií a internetu, jedna z výrazných „temných“ atrakcí Mexika. Dnes se uvádí, že na ostrově najdeme kolem čtyř tisíc panenek.

Část z nich je zavěšená na větvích stromů, jiné sedí na starých dřevěných lavicích, některé někdo přitloukl ke kmeni či k plotu. Mnohé figurky jsou pokryté mechem nebo vrstvičkou špíny, do některých se nastěhovali pavouci či hmyz. Turisté se strachují nad prázdnými očními jamkami a vytrhanými vlasy, které vylézají z prasklých plastikových lebek. Při jemném vánku se tyto panenky pohupují a vydávají skřípavé zvuky – až se z toho člověku může udělat úzko.

Jakmile se přiblížíte k ostrovu, spatříte i skromné dřevěné chatky, pozůstatky někdejšího Don Juliánova obydlí, a také malé „muzeum“ s několika dalšími exempláři. Podle rodiny se zde dá i přenocovat (ovšem to už je pro opravdové odvážlivce). V některých reportážích lidé vyprávějí, že v noci slyšeli tiché šeptání nebo kroky mezi stromy, a přísahali, že se panenky pohnuly. Jen sugesce? Nebo jen přirozený důsledek nočního vánku? Jisté je, že silný zážitek je zaručen i pro ty, kteří na paranormální jevy nevěří.

O slávě ostrova svědčí, že sem už zavítali i různí známí hosté. Mluví se o návštěvě zpěvačky Lady Gaga, která prý zanechala na ostrově jednu zpodobnělin baby panenky. Také známý režisér Tim Burton měl údajně dorazit s panenkou s černými vlasy, což není nijak překvapivé, uvážíme-li jeho umělecký styl. Jeden z místních „správců“ pak ukazuje figurku, která je s režisérem spojována, a tvrdí, že Burton ostrov navštívil osobně.

Ačkoliv není vždy jasné, co je ověřená skutečnost a co pouhá historka, podobné zmínky dále přiživují zájem turistů. Nutno ovšem poznamenat, že s příchodem slávy se v Xochimilcu začaly objevovat napodobeniny ostrova, aby na nicnetušících cestovatelích vydělaly. Proto se doporučuje dát pozor, zda vás průvodce bere na skutečný Isla de las Muñecas, nikoli na jeden z jeho falešných protějšků.

Mezi stovkami polámaných hraček vystupuje jedna zvláštní figurína, nazývaná Augus Tanita. Traduje se, že právě k ní Don Julián mluvíval častěji než k ostatním a považoval ji za jakousi ochranitelku před neklidnými duchy, jež podle něj obcházeli ostrov. Dnes u ní návštěvníci nechávají drobné obětní dárky – někdo květiny, jiný potraviny nebo malé svíčky v naději, že je panenka ochrání před zlými silami, či alespoň zajistí klidnou noc.

Je samozřejmě otázka, nakolik lidé věří, že tato figurka opravdu koná zázraky. Přesto kolem Augus Tanity panuje jistá bázeň.

Jak moc je na tom pravdy?

Čím déle se člověk zabývá otázkou „kdo byl Don Julián a proč to všechno udělal?“, tím spíše narazí na různé spekulace. Jedna z nich říká, že Don Julián mohl mít psychickou nemoc, kvůli níž vytvářel vlastní svět strachu a vyrovnával se s ním prostřednictvím panenek. Jiní se domnívají, že šlo do značné míry o kompulzivní hromadění – někdo sbírá noviny, jiný odpadky, Don Julián údajně sbíral panenky a do jejich rysů projektoval své výčitky.

Zcela jiný úhel pohledu je, že Don Julián byl vlastně svérázný umělec, kterého nikdo jen nepochopil, a panenky pro něj byly jakýmsi rituálem pod širým nebem. Svou roli může sehrát i náboženské přesvědčení – Mexiko je v oblasti víry velmi pestré a řada lidí tu kombinuje křesťanství se šamanskými nebo lidovými tradicemi. Panenky se tak mohly pro Juliána stát předměty mystického charakteru, které odhánějí zlé síly.

Hrůza, která láká filmaře

Scenérie z Ostrova panenek si lze představit v řadě hororových filmů, a skutečně: některé už tuto kulisu využily. Jmenujme kupříkladu dokumenty a paranormální pořady (např. Destination Truth), které se zabývaly hledáním „duchů“ přímo na ostrově. Objevily se i filmy nebo snímky amatérské produkce, jež si přímo říkají: „Podle skutečné události.“

Otázkou zůstává, do jaké míry jde o marketing. Není žádným překvapením, že cokoli spojené s tragédií a tajemnem působí na diváky. Ostrov panenek se tak za poslední roky stal ikonou takzvané temné turistiky – lidé vyhledávají místa, kde je možný nádech něčeho děsivého či strašidelného.

Nebezpečné to je

Ti, kdo se rozhodnou Ostrov panenek navštívit, by však měli pamatovat i na běžnou dávku obezřetnosti. V kanálech Xochimilca se dá ztratit, proto je namístě vyrazit s někým, kdo zná správnou cestu. Loďky se tu pronajímají i s průvodcem, který vás vezme na skutečné Isla de las Muñecas. Jak již padlo, existují totiž v okolí i ostrůvky, které se tváří podobně, ale mají daleko menší počet panenek a jsou spíš prvoplánovou napodobeninou.

Zároveň se sluší zmínit, že přenocování v této oblasti není pro každého. Kromě toho, že večer nastupuje zcela jiná atmosféra (a touha potkat „duchy“ může přinést nejeden okamžik se zvýšeným tepem), je na ostrově málo vybavení, žádná elektřina a člověk se musí vypořádat i s vlhkým prostředím či nevyzpytatelným hmyzem.

Přiznám se, že kdybych měl vyjmenovat nejpodivnější lidské počiny, sbírka tisíců poškozených panenek by byla vysoko v žebříčku. Mohlo jít o obyčejného starého muže, jemuž samota otevřela dveře k posedlosti. Nebo to byl promyšlený počin člověka s bohatou, byť temnou představivostí.

S jistotou víme, že reálný Don Julián a jeho panenky na ostrově zůstali jako nedílná součást mexického folkloru. Kdo chce, věří v neklidného ducha, kdo nechce, připomíná si jen zvláštní lidskou posedlost. A možná je to nakonec jedno. Ostrov panenek je především originální zastávkou v krajině Xochimilca – zastávkou, jež člověka donutí zpomalit, rozhlédnout se kolem a trochu se zamyslet nad tím, kde končí realita a začíná naše potřeba věřit příběhům.

Zdroj:

https://www.guinnessworldrecords.com/news/2022/10/the-haunting-story-of-the-man-who-built-the-island-of-dolls-723402

https://www.abc.net.au/news/2022-10-30/spooky-story-behind-the-mexican-island-of-dolls/101594254

https://isladelasmunecas.com

https://www.atlasobscura.com/places/la-isla-de-las-munecas

https://nypost.com/2021/10/30/real-story-behind-haunted-island-of-the-dolls-in-mexico/

https://brocarde.com/the-island-of-dolls-mexico/