Článek
Dne 3. února 1971 stál Frank Serpico ve třetím patře domu na adrese 778 Driggs Avenue v Brooklynu. Byla to akce proti drogám. Serpico mluvil španělsky, proto šel ke dveřím jako první. Za ním měli být další policisté.
Zaklepal. Dveře se pootevřely jen na několik centimetrů. Serpico se pokusil dostat dovnitř. Muž za dveřmi vystřelil. Kulka ho zasáhla do obličeje pod levým okem. Serpico spadl na zem. Krvácel. V hlavě mu zůstaly úlomky střely. Později přišel o sluch v levém uchu.
Podle Serpica nikdo z policistů, kteří s ním na akci přišli, nevyslal do vysílačky volání 10-13. V newyorské policii to byl signál, že policista potřebuje okamžitou pomoc. Sanitku zavolal starší muž ze sousedního bytu. Serpico přežil. O několik měsíců později seděl před komisí, která vyšetřovala korupci v newyorské policii. V hlavě měl pořád zbytky kulky.
Kluk z Brooklynu
Frank Serpico se narodil 14. dubna 1936 v Brooklynu. Jeho rodiče byli italští přistěhovalci. Otec Vincenzo pracoval jako švec. Matka Maria Giovanna se starala o rodinu. Frank vyrůstal ve čtvrti, kde policisté patřili k viditelným postavám ulice. Jako kluk je obdivoval. Chtěl nosit uniformu, mít odznak a být na straně, která chrání ostatní.
V sedmnácti vstoupil do americké armády. Sloužil v Jižní Koreji. Po návratu studoval, pracoval a v roce 1959 nastoupil k New York City Police Department. Bylo mu třiadvacet. Nejdřív byl běžný pochůzkář. Později se dostal do zvláštní jednotky. Pracoval v Brooklynu, Bronxu i na Manhattanu. Právě tam zjistil, že tato práce neznamená jen honit drogové dealery, kuplíře a prostitutky. Znamenala také obálky.
V některých jednotkách existoval systém úplatků, kterému se říkalo pad. Peníze přicházely od hazardních podniků, pasáků, dealerů, barů a lidí, kteří chtěli, aby se policie dívala jinam. Ne vždy šlo o velké scény s kufříkem peněz. Někdy prostě přišel podíl. Člověk nemusel nic říkat. Obálka se objevila a čekalo se, že ji přijme.
Serpico ji odmítal. Tím se stal problémem. Když policista bere peníze, je součástí skupiny. Má co ztratit. Když odmítne, ostatní nevědí, co udělá dál. Kolegové mu přestali věřit. Přestali ho brát jako jednoho z nich. V práci, kde člověk potřebuje vědět, že za ním někdo stojí, začal zůstávat sám.
V roce 1967 začal Serpico mluvit o korupci nadřízeným. Dával konkrétní informace. Jména, místa, způsoby placení. Nic se nestalo. Šel výš. K policejnímu vedení. K lidem kolem radnice. Pořád nic. Korupce nebyla tajemství, které by nikdo netušil. Problém byl v tom, že příliš mnoho lidí mělo důvod nedívat se přímo.
Důležitým člověkem se stal David Durk. Byl také policista, ale byl z jiného prostředí než většina mužů v ulicích. Vystudoval Amherst College, začal studovat práva a pak odešel k policii. Korupce ho znechucovala stejně jako Serpica.
Durk měl kontakty, které Serpico neměl. Znal lidi v politice i v médiích. Společně tlačili na systém, který se tvářil, že neslyší. V roce 1970 už jim došla trpělivost.
V dubnu 1970 šli Serpico a Durk za novinářem Davidem Burnhamem z The New York Times. Řekli mu, co věděli o úplatcích v newyorské policii. Dne 25. dubna 1970 vyšel článek na titulní straně. Psalo se v něm o milionech dolarů v úplatcích a o korupci, která zasahovala do mnoha částí policie.
Teprve potom se věci pohnuly. Starosta John V. Lindsay jmenoval pětičlennou vyšetřovací komisi. Vedl ji federální soudce Whitman Knapp. Podle něj se jí začalo říkat Knappova komise.
Serpico byl pořád policista. A v policejním světě už všichni věděli, že mluvil. Výhrůžky přišly rychle. Začal nosit zbraň i mimo službu. Na schůzky, na večeři, prostě všude.
Driggs Avenue
Akce 3. února 1971 měla být drogový zátah v Brooklynu. Policisté dostali informaci o prodeji heroinu v domě na Driggs Avenue. Serpico šel ke dveřím bytu, protože uměl španělsky a měl se pokusit dostat dovnitř. Další policisté zůstali u schodiště, venku nebo dole u budovy. Když se dveře pootevřely, Serpico se snažil protlačit dovnitř. V tu chvíli padl výstřel.
Kulka mu prošla tváří. Zasáhla nerv a způsobila trvalé poškození sluchu. Serpico ještě dokázal vystřelit zpátky. Pak se sesunul na zem. Později říkal, že kolegové nevyhlásili 10-13. Nezavolali okamžitou pomoc pro postřeleného policistu. Soused z vedlejšího bytu slyšel výstřel, našel ho na chodbě a zavolal záchranku.
Serpica nakonec odvezli do nemocnice. Přežil těsně. Muž, který ho střelil, Edgar Echevarria, byl později odsouzen za pokus o vraždu.
V prosinci 1971 Serpico veřejně vypovídal před Knappovou komisí. Doprovázel ho právník Ramsey Clark, bývalý ministr spravedlnosti Spojených států. Serpico nemluvil jako člověk, který chce vyhrát spor o jednu špatnou akci. Popisoval celý prohnilý systém.
Mluvil o tom, jak se braly peníze. Jak se dělily. Jak se mlčelo. Jak poctivý policista neměl kam jít, pokud nechtěl skončit jako zrádce vlastních kolegů. Jedna jeho věta se pak opakovala roky. Řekl, že pořád neexistuje prostředí, ve kterém může poctivý policista jednat bez strachu z posměchu nebo odvety od ostatních kolegů.
To byla podstata celého případu. Nešlo jen o to, že v New Yorku byli zkorumpovaní policisté. Šlo o to, že poctivý policista se v takovém systému stal pro ostatní policisty nebezpečnějším člověkem než zločinec venku na ulici.
V květnu 1972 dostal Serpico nejvyšší vyznamenání newyorské policie, Medal of Honor. Nebyl z toho slavnostní okamžik. Žádný velký ceremoniál. Žádné fotografie. Žádný projev. Serpico později popisoval, že mu medaili podali přes stůl skoro jako balíček cigaret. Nedostal ani certifikát, který k vyznamenání patřil.
O měsíc později odešel od policie. Bylo mu šestatřicet. Měl trvalé následky po střelbě a před sebou život člověka, kterého část lidí považovala za hrdinu a část za zrádce. Odjel z USA. Žil ve Švýcarsku, později v Nizozemsku. Po návratu do Ameriky se usadil na venkově ve státě New York a začal chovat zvířata.
Jeho příběh se v roce 1973 dostal do filmu Serpico. Hrál ho Al Pacino. Film z něj udělal slavnou postavu i pro lidi, kteří nečetli noviny z roku 1970 a nesledovali Knappovu komisi.
V prosinci 2021 se znovu psalo o výročí jeho výpovědi před Knappovou komisí. Eric Adams, tehdy zvolený starosta New Yorku a bývalý policista, slíbil, že Serpico konečně dostane formální uznání, které mu chybělo.
Dne 3. února 2022, přesně jednapadesát let po střelbě na Driggs Avenue, mu domů přišel certifikát k Medal of Honor.
Bylo mu pětaosmdesát. V dubnu 2026 mu bylo devadesát let. Když se ho lidé ptali, jestli se od dob Knappovy komise všechno změnilo, neodpovídal nadšeně. Tvrdil, že poctivý policista pořád nemá jisté místo, kam může jít bez strachu z odvety.
Zdroje:
https://www.aclu.org/news/free-speech/never-run-when-youre-right-real-story-nypd
https://apnews.com/article/entertainment-arts-and-entertainment-police-new-york-al-pacino-98822ff300ae19d77c6c17fed9d7a3fe
https://nymag.com/news/articles/03/03/35th/crazedcity/crimes/1.htm
https://www.vanityfair.com/news/2012/11/david-durk-petraeus-scandal
https://www.amherst.edu/news/magazine/issues/2011fall/wherearetheynow/durk
https://doi.org/10.7312/columbia/9780231153546.003.0001
https://www.newyorker.com/magazine/1993/07/05/the-whistle-blower-pt-i
https://www.wired.com/1997/09/serpico-speaks
