Hlavní obsah
Lidé a společnost

Richard Gere na Oscarech promluvil o čínském útlaku v Tibetu. Zničilo mu to kariéru

Foto: By Aawiosnaa - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=149446946

Byl to jeden z nejžádanějších mužů Hollywoodu, sexuální symbol z Amerického gigola a Pretty Woman. 29. března 1993 dostal Richard Gere na pódiu Oscarů jediný úkol: předat cenu. Místo toho promluvil o Tibetu a porušování lidských práv v Číně.

Článek

Bylo to jedno z nejnapínavějších míst programu 65. ročníku udílení Oscarů. Richard Gere, tehdy stále na vrcholu slávy díky filmu Pretty Woman, vyšel na pódium, aby předal cenu za nejlepší scénografii. Místo naučeného textu ale promluvil o něčem úplně jiném:

„První myšlenka, která mě napadla, byla, jestli se teď náhodou nedívá Teng Siao-pching se svými dětmi a vnoučaty a s vědomím, jak hrozná, opravdu hrozná je situace lidských práv v Číně. Nejen vůči vlastnímu lidu, ale i vůči Tibetu.“

Pokračoval dál, přímo k publiku i k domnělému čínskému divákovi:

„Kdyby se tady mohlo stát něco zázračného, něco filmového, kdybychom všichni dokázali poslat lásku, pravdu a jakýsi druh zdravého rozumu Teng Siao-pchingovi teď hned do Pekingu, možná stáhne svá vojska a nechá Číňany odejít z Tibetu a dovolí těm lidem znovu žít jako svobodný, nezávislý národ.“

Trvalo to sotva minutu a čtyřicet vteřin. Stačilo to na to, aby se Gere na oscarovou scénu nevrátil celých dvacet let.

Čistá duše

Richard Tiffany Gere se narodil 31. srpna 1949 ve Philadelphii, dětství ale prožil v maloměstě North Syracuse ve státě New York, v obci s několika tisíci obyvateli a jediným kinem, které se příhodně jmenovalo Hollywood. Jeho otec Homer pracoval jako pojišťovací agent, ačkoli původně chtěl být metodistickým knězem. Matka Doris byla v domácnosti. Vychovávali pět dětí ve zbožné, ale vřelé metodistické domácnosti.

„Vyrůstal jsem v metodistickém domě, mezi hluboce soucitnými lidmi,“ vzpomínal Gere na otce, který podle jeho slov prodával pojištění, jako by byl pořád knězem, vždycky s cílem chránit lidi.

Naučil se hrát na klavír, kytaru i trubku, hrál ve školních divadelních hrách od Santa Clause po prezidenta Spojených států. Studoval na University of Massachusetts Amherst, kde se věnoval filozofii a dramatu, školu však nedokončil. V sedmdesátých letech se prosadil na newyorské divadelní scéně i ve filmu Hledání pana Goodbara.

Skutečnou hvězdou se stal až v roce 1980 filmem Americký gigolo, který z něj udělal sexuální symbol, a o dva roky později upevnil svou pozici snímkem Důstojník a gentleman. Devadesátá léta mu pak přinesla životní roli po boku Julie Robertsové ve filmu Pretty Woman. Právě tehdy, na začátku devadesátých let, vystoupil na Oscarech s projevem o Tibetu.

Sám Gere si rád vypráví historku, jak jako mladík utekl s cirkusem, protože jeho umělecké sklony doma nenacházely pochopení. S odstupem let ale přiznal, že to tak úplně nebylo.

„Byli jsme samí muzikanti a doma u nás vládla báječná atmosféra,“ řekl. Byl to obraz spořádané, hudbou naplněné domácnosti, ze které nakonec vzešel muž hledající mnohem víc, než co mu maloměsto v severní části státu New York mohlo nabídnout.

Gerova cesta k buddhismu a Tibetu začala dávno předtím, než se stal hvězdou. Ve svých dvaceti letech, uprostřed hledání smyslu, se stal studentem zenového buddhismu pod vedením mistra Kjózana Džóšúa Sasakiho.

V roce 1978, krátce po natáčení svého prvního výraznějšího filmu, který ho zavedl na filmový festival v Cannes, využil příležitosti k cestě do Nepálu a Indie. Právě tam, v uprchlickém táboře poblíž Pokhary, se poprvé setkal s tibetskými mnichy a uprchlíky. Zážitek ho podle vlastních slov „srazil na kolena“, protože v něm probudil pocit, že zažívá něco nadpozemského.

O pár let později podnikl cestu, která definitivně změnila směr jeho života. Vydal se do Dharamsaly v Indii, kde sídlí Ústřední tibetská správa v exilu, s cílem setkat se s dalajlamou. Po několika týdnech čekání během monzunu se setkání konečně uskutečnilo.

Dalajlama se ho zeptal na profesi herce a s upřímným úžasem se zasmál myšlence, že by herec musel opravdu prožívat hněv, smutek nebo bolest, aby je dokázal ztvárnit na plátně. Bylo to setkání, ze kterého se postupně vyvinul více než čtyřicetiletý vztah mezi žákem a učitelem.

Gere sám o svém příklonu k buddhismu mluvil i v souvislosti s osobní krizí. V rozhovoru pro britský deník The Guardian z roku 2002 popsal, že se k buddhismu obrátil v roce 1978 v důsledku hluboké deprese:

„Utrpení je velmi důležité. Nejhorší je utrpení z odcizení, což je pravděpodobně typické pro většinu teenagerů. Byl jsem naučený vidět vesmír určitým způsobem, a jak jsem stárl, uvědomil jsem si, že tak vůbec není.“

Toto odpojení v něm vytvářelo obrovské napětí. Cesta do Asie a setkání s tibetskou kulturou mu nabídly jiný způsob, jak svět chápat.

V roce 1987 spoluzaložil neziskovou organizaci Tibet House US, věnovanou ochraně tibetské kultury, umění a filozofie. O pět let později se stal členem správní rady Mezinárodní kampaně za Tibet a od roku 1995 je jejím předsedou. Založil také vlastní Gere Foundation, která podporuje tibetské komunity i zdravotní a humanitární projekty v Indii.

Večer plný skandálů

Gere nebyl toho večera jediný, kdo se odchýlil od scénáře. Také Susan Sarandonová a Tim Robbins využili svého vystoupení k tomu, aby promluvili o situaci haitských uprchlíků nakažených HIV. Tehdejší producent přehlídky Gil Cates byl vzteky bez sebe. Politické proslovy označil za „nevkusné a nečestné“ a prohlásil, že všichni tři nebudou vítáni na následujících Oscarech.

Foto: By Harald Krichel - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=152117056

s manželkou

Sarandonová a Robbins se na Oscary v příštích letech vrátili. Gere ne. Zůstal bez pozvání celých dvacet let, až do ceremoniálu v roce 2013, kdy znovu vystoupil na oscarové scéně. Byl to příklad toho, jak citlivě americká filmová akademie vnímala politické projevy ze scény. Protestní symboly a názory se na podobných ceremoniálech objevovaly i jindy, ale Gereho nečekaný projev o Číně a Tibetu patřil k těm, které vyvolaly největší zákulisní odpor.

Gere sám tvrdí, že jeho aktivismus ho stál mnohem víc než jen dvacet let bez pozvánky na Oscary. V roce 2017 řekl deníku The Independent, že věří, že kvůli podpoře Tibetu ho velká hollywoodská studia přestala obsazovat do velkých produkcí, protože se obávala reakce čínského publika a čínských úřadů.

„Určitě existují filmy, ve kterých nemůžu hrát, protože Číňané řeknou: Ne s ním,“ řekl The Hollywood Reporteru. „Nedávno se mi stalo, že mi někdo řekl, že nemůže financovat film se mnou, protože by to rozčílilo Číňany.“

Vyprávěl i konkrétní historku o filmu s čínským režisérem, který měl začít natáčet o dva týdny později. Režisér mu zavolal na zabezpečené telefonní lince a omluvil se, že to nemůže udělat. Podle Gerea by spolupráce ohrozila režisérovu kariéru i možnost jeho rodiny opustit Čínu.

Gere je kvůli své dlouhodobé podpoře Tibetu obecně považován za nežádoucí osobu v Číně a sám uvádí, že do země nemůže vstoupit. Podporuje lidská práva, zachování tibetské kultury, sebeurčení Tibeťanů a dialog o budoucím postavení Tibetu.

Jeho reakce na tuto skutečnost je překvapivě klidná, dokonce filozofická.

„Studia mají zájem o možnost vydělat obrovské zisky. Ale já pořád dělám stejné filmy, jaké jsem dělal, když jsem začínal,“ řekl.

Volba, kterou by udělal znovu

Přestože Gere podle vlastních slov ztratil část příležitostí ve velkých hollywoodských produkcích, po roce 1993 natočil několik výrazných rolí. Zahrál si právníka v thrilleru Prvotní strach z roku 1996, titulní roli ve filmu Nevěrná z roku 2002 i muzikálového právníka Billyho Flynna v Chicagu.

Za roli v Chicagu získal Zlatý glóbus, nikdy ale nebyl nominován na Oscara. Vzpomínal, jak se se svým týmem sešli v pařížském hotelu, poslouchali rádio s vyhlašovanými nominacemi a čekali na jeho jméno, které nikdy nezaznělo.

Postupem let, hlavně od poloviny nového tisíciletí let, se jeho role ve velkých studiových produkcích začaly ztenčovat. Gere přešel k menším, nezávislejším filmům, kde mohl dělat práci, která ho bavila, bez nutnosti přizpůsobovat se logice velkých studiových franšíz.

Sám v roce 2017 řekl: „Moje kariéra nikdy nebyla promyšlená. Nikdy jsem si kariéru neplánoval. Vždycky jsem prostě dělal to, co jsem chtěl. Člověk je omezen tím, co mu nabídnou.“

Je pozoruhodné, že se Gereovi navzdory tomuto útlumu podařilo najít i role, které kritiku a diváky znovu přesvědčily o jeho hereckém formátu. Například postava stárnoucího spisovatele ve filmu Norman z roku 2016 nebo finančníka balancujícího na hraně zákona ve snímku Arbitráž z roku 2012.

Gere se svého aktivismu nikdy nevzdal, ani po zkušenosti z roku 1993. V roce 2007 vyzval k bojkotu olympijských her v Pekingu 2008 kvůli tibetské otázce. Pravidelně navštěvuje Dharamsalu, financoval opravu nebezpečné horské silnice, aby se poutníci mohli snáz dostat za dalajlamou, a psal dlouhé dopisy světovým vůdcům ohledně situace v Tibetu i Čečensku.

Dokument Wisdom of Happiness je snímek z roku 2024, jehož distribuce probíhala i v roce 2025. Gere na něm působil jako spoluvýkonný producent. V devadesátiminutovém filmu dalajlama promlouvá přímo k divákům o soucitu, míru a hledání štěstí v rozděleném světě. Sám Gere o svém více než čtyřicetiletém vztahu s dalajlamou mluví s pokorou.

Foto: By VOA, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48560971

„Od prvního setkání je naprosto jednoduchý, přímý a upřímný. Není v něm žádná přetvářka,“ řekl. „Je to jako mluvit s oblíbeným strýčkem.“

Přiznává přitom, že jeho vlastní duchovní cesta je stále na začátku:

„Jsem pořád jako had plazící se po zemi ve srovnání s těmi velkými lamy a jogíny.“

Zvláštní tečkou za celým příběhem je i to, kde dnes Gere žije. Koncem roku 2024 se s manželkou Alejandrou Silvou a jejich dětmi přestěhoval ze Spojených států do Madridu ve Španělsku. Hlavním důvodem, který sám uváděl, byla rodina a snaha oplatit manželce roky, které prožila s ním v USA.

„Ona byla velmi velkorysá, když se mnou šest let žila v mém světě, a myslím, že je fér, abych aspoň dalších šest let žil v jejím,“ vysvětloval.

Gere současně otevřeně kritizuje politiku prezidenta Donalda Trumpa a varuje před stavem světa, který podle jeho slov „spadl z útesu“. I v sedmdesáti letech tak zůstává tím samým mužem, který se před více než třiceti lety rozhodl, že mlčení není možnost, ať už to stojí, co to stojí.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Gere

https://www.youtube.com/watch?v=kZy6Q8l2aOY

https://www.gq.com/story/richard-gere-oscar-academy-awards-transcript-dalai-llama

https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/news/richard-gere-big-hollywood-movies-china-tibet-buddhist-dalia-lama-chinese-audience-blockbusters-a7693256.html

https://www.vanityfair.com/hollywood/2017/04/richard-gere-hollywood-china

https://savetibet.org/what-we-do/our-team/richard-gere/

https://people.com/why-richard-gere-is-moving-to-spain-with-wife-alejandra-silva-and-sons-8740014

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz