Stovky milionů každý rok, to je Bingův svět. Roztomilý králíček Bing je výkonný stroj na peníze.

Králíček Bing – britský animovaný seriál o každodenních dobrodružstvích tříletého králíka – si získal srdce milionů dětí po celém světě. Zároveň ale platí za pořad, u kterého mnohým dospělým (zejména rodičům) tuhne úsměv na rtech.

Za vším stojí Ted Dewan, spisovatel a ilustrátor, který Bingovi vdechl život na stránkách dětských knížek. V jeho původních příbězích se poprvé objevil zvídavý králíček Bing a jeho trpělivý opatrovník Flop – a šlo o úplně obyčejné situace ze života předškoláků.

Žádná kouzla, žádné princezny či draci, jen každodenní trampoty tříletého mrňouse. Právě tahle civilnost zaujala producenta Mikaela Shieldse z londýnského studia Acamar Films, který v Bingovi viděl potenciál: „Bing mohl být kdekoli – v jakékoli rodině, kdykoli. Kdo potřebuje draky a čáry, když tu jsou opravdové emoce a velká srdíčka?“ řekl si v duchu. A měl plán – převést králíčka na televizní obrazovky.

Nebyl to však žádný hop na králíka: adaptace Bingových příběhů do seriálové podoby trvala pět let. Na tvorbě se podílel tým více než třiceti lidí – scénáristů, animátorů a také dětských vývojových specialistů.

Tvůrci cítili velkou zodpovědnost vůči malým divákům. Chtěli, aby seriál nebyl jen líbivou animací, ale také autentickým průvodcem dětskými emocemi. Každý díl proto konzultovali s odborníky na výchovu a vývoj dětí. Dokonce přizvali i několik učitelů výuky Montessori, aby zajistili, že Bingova dobrodružství budou v souladu s principy této pedagogiky. Seriál tak od počátku vznikal s ambicí „dělat velké rozdíly malými příběhy“ – jak hlásá motto tvůrců.

Na první pohled je Bing prostě roztomilá pohádka o zvířátkách. Při bližším sledování si však všimnete promyšleného výchovného záměru. Inspirace Montessori principy je patrná téměř v každé scéně. Bing zažívá běžné situace – od radosti z nové hračky přes zklamání z rozbitého balonku až po strach z neznámého zvuku.

Vždy je u toho jeho pečovatel Flop, který funguje jako klidný průvodce: trpělivě Bingovi vysvětluje svět, pomáhá mu pojmenovat emoce, ale nekáže a netrestá. Spíš nechává malého králíčka objevovat věci samotného, dělat chyby a poučit se z nich. Když Bing něco provede (a že se mu to stává často), Flop zachovává stoický klid a situaci řeší vlídně. Tahle „gentle parenting“ filozofie – tedy laskavé rodičovství bez křiku a fyzických trestů – prostupuje celým seriálem.

Každý sedmiminutový díl tak v podstatě modeluje drobnou lekci ze života batolat. Téma první zkušenosti s něčím novým? Bing si třeba poprvé zkouší sdílet hračky s kamarádkou a nevyhne se konfliktu. Téma zvládání emocí? Bingovi ulítne vlaštovka nebo se vyleká ve tmě a my sledujeme jeho frustraci či strach, které postupně překonává za podpory Flopa. Téma empatie? Bing se učí chápat, že i ostatní mají své pocity – třeba když kamarádce něco omylem rozbije a musí říct promiň a napravit škodu.

Výchovný záměr je zřetelný: pomoci dětem rozpoznat vlastní emoce, ukázat, že chybovat je lidské (či králičí) a že každou patálii lze řešit v klidu. Seriál staví na pozitivním přístupu – místo moralizování nabízí názorné situace, se kterými se malí diváci mohou ztotožnit. Není náhodou, že tvůrci Bingovi do závěru každé epizody vložili krátké ponaučení: Bing sám shrne, co se naučil, a Flop to uzavře větou „Něco… to je Bingův svět!“.

Možná si říkáte, že takhle specificky dětský seriál bude jen okrajová záležitost. Opak je pravdou – Bing se stal celosvětovým fenoménem. Od své premiéry na BBC v roce 2014 se rozšířil do více než 130 zemí a byl nadabován do desítek jazyků (včetně češtiny, kde běží jako Králíček Bing na ČT:D).

Malý černý ušák s červenými kalhotami tak poskakuje na obrazovkách od Británie přes Itálii, Rusko až po Austrálii. Dokonce i ve Spojených státech si Bing našel cestu na dětský kanál Cartoonito, kde kvůli americkému publiku dostal nový hlasový casting a mírně upravený dialog – přece jen „jumper“ se musel změnit na „sweater“ a podobně.

Čísla dokazují, že Bing mánie není jen výmysl marketingu. V domovské Británii patří Bing dlouhodobě k nejsledovanějším pořadům pro předškoláky – na BBC iPlayeru už zaznamenal přes miliardu zhlédnutí (ano, miliardu – tolikrát rodiče zoufale hledali něco, co zabaví jejich batole, a skončili u Binga).

Na YouTube má oficiální kanál Binga v různých jazycích dohromady vysoké miliardy přehrání; například jen italský Bing na YouTube hlásí přes jednu miliardu zhlédnutí a více než milion odběratelů. Králíček také posbíral prestižní ocenění – pyšní se třeba Mezinárodní cenou Emmy za nejlepší dětský pořad či cenou Writers’ Guild za scénář. Zkrátka, ve světě animovaných pohádek je Bing hvězda první velikosti.

A nejen to – Bing je také obří byznys. Roztomilý králík se stal všudypřítomným motivem hraček, knížek, puzzle, triček a kdo ví čeho ještě. Celosvětové tržby z prodeje licencovaných „bingovin“ jdou do desítek milionů liber ročně.

V roce 2020 patřil Bing mezi nejrychleji rostoucí značky dětských hraček ve Velké Británii. Dá se říct, že Bing si vydobyl podobné postavení, jaké svého času měli Teletubbies nebo Peppa Pig – jen s tím rozdílem, že Bing je pořád poměrně nový a jeho globální jízda stále nabírá na obrátkách. Není tedy úniku: pokud máte malé dítě, Bing si vás pravděpodobně najde, ať žijete kdekoli.

Kde jsou fanoušci, tam bývají i odpůrci – a Bing není výjimka. Ačkoli děti na něj nedají dopustit, mnozí rodiče (a dospělí obecně) si na adresu králíčka Binga neberou servítky. Internetové diskuze přetékají stížnostmi a vtipnými výlevy frustrovaných tatínků a maminek.

Dokonce vznikly blogové články s tituly jako „Proč jsem u nás doma zakázala Binga“ či jedovaté recenze ve stylu „Bing: ufňukaný spratek v králičím převleku“. Co přesně dospělým na tomto hitu vadí?

Bing bývá líčen jako nesnesitelný malý spratek, který fňuká, kňourá a vzteká se, kdykoli není po jeho. Každá drobnost – od odřeného kolínka po pomačkaný výkres – vyústí u Binga v dramatický pláč nebo hysterickou scénu. Některým rodičům leze na nervy, že hlavní postava působí tak ufňukaně a nevychovaně.

Bing navíc občas neprojevuje úctu k dospělým – například okřikuje Flopa („Pospěš si!“) nebo mu dokonce v české verzi občas vynadá slovem „hlupáčku“. Pro dospělého diváka je těžké sympatizovat s hrdinou, který se chová jako typický „rozmazlenec“.

Flop, Bingův opatrovník, je kapitola sama o sobě. Tento malý pletený tvor (připomínající něco mezi plyšákem a babiččinou ponožkou) nikdy nezvýší hlas, nikdy se nerozzlobí – i když Bing natropí sebevětší neplechu. Pro řadu rodičů je Flopovo zenové chování nepochopitelné: kritizují, že seriál ukazuje nereálný model výchovy, kde dítěti projde úplně všechno a dospělý jen ustupuje.

Žádné následky, žádná odpovědnost: S Flopovou benevolencí souvisí i další častá připomínka: Bing nenese následky svých činů. Když něco provede – rozbije vajíčko, zničí kamarádovi hračku, rozhází jídlo – Flop ho nehubuje ani jinak netrestá.

Místo toho slyšíme oblíbenou frázi „to se stává“ nebo „příště to zkusíme jinak“. Navíc na konci epizody, když Bing rekapituluje, co se stalo, často mluví v pasivním rodě: „Spadlo to… Rozbilo se to…“ místo „Shodil jsem to… Rozbil jsem to.“

To některé dospělé vytáčí: mají pocit, že Bing se neučí odpovědnosti, jen omlouvá své průšvihy okolnostmi. Kritici se bojí, že dětský divák získá dojem, že se nemusí omlouvat ani uznat chybu – stačí říct, že „ono se to samo“.

Záměrně infantilní jazyk: Tvůrci se rozhodli nechat Binga a jeho kamarády mluvit tak, jak mluví malé děti. To znamená roztomilé komolení slov a gramatické chyby. V angličtině Bing například říká „I teched it“ (místo touched) nebo „It’s brokened“ (místo broken). V češtině až tak výrazné patvary neuslyšíme, ale Bing občas používá dětské výrazy či zkomoleniny.

Z pedagogického hlediska to má zvýšit autenticitu – malí diváci slyší postavu, která mluví jako oni. Jenže někteří rodiče z toho šílí a bojí se, že se jejich potomci naučí mluvit špatně. Podobná kontroverze mimochodem provázela už Teletubbies (pamatujete na „Hají hají“ a “Papá”?), kde se rovněž vedla debata, jestli dětský pořad smí používat „batolecí řeč“.

Zastánci Binga kontrují, že děti jazyk odkoukají spíš od rodičů a vrstevníků, nikoli od králíka z televize – a že správnou gramatiku se včas doučí. Přesto mnoho dospělých kroutí hlavou nad Bingovou mluvou a raději by, aby postavy mluvily hezky spisovně.

Je fér dodat, že ne všichni dospělí nad Bingem lámou hůl. Dětští psychologové a pedagogové často vnímají seriál pozitivněji než rozčilení rodiče na diskusních fórech. V čem vidí přínos? Například v otevřeném zobrazování emocí.

Pro předškolní děti je těžké vyjádřit, co cítí, a Bing jim v tom může nepřímo pomoci – vidí, že i on má někdy strach, vztek, smutek, a učí se, že je to normální a zvládnutelné. Seriál také názorně ukazuje řešení běžných dětských problémů: když Bing něco pokazí, učí se omluvit (byť trochu neobratně), když se rozčílí, Flop mu pomůže uklidnit se.

Tahle poselství možná k dospělému diváku nedolehnou přes clonu uširvoucího jeku, ale děti je vnímají. Odborníci oceňují i to, že Flopova klidná reakce může být pro děti uklidňující model – vidí dospělého, který je nezahltí křikem, ale v klidu situaci řeší. A popravdě, mnoho rodičů by si přálo mít někdy Flopovy nervy z ocele (byť reálně občas ujedou křičet „Už dost, Bingu!“ směrem k obrazovce).

Také jazyková stránka má svůj úhel pohledu: děti podle logopedů chápou, že Bing je jejich vrstevník (byť králík) a mluví jako oni, což zvyšuje autentičnost a oblibu. Zatímco dospělý slyší „špatnou češtinu“, dítě slyší kamaráda. Samozřejmě, rodiče by neměli nechávat výuku jazyka na televizní postavičce – ale to snad nikoho soudného ani nenapadne.

Seriál má děti bavit a případně ukázat, jak řešit situace, ne suplovat školu. A v tom prvním ohledu Bing exceluje: děti ho milují, smějí se jeho rošťárnám a prožívají s ním jeho malé velké trable.

Ať už patříte k fanouškům nebo odpůrcům, Králíček Bing se zapsal do popkultury a rodičovských hlášek. Některé momenty z epizod zlidověly tak, že je citují i ti, kdo by nejraději Binga vypnuli.

Třeba epizoda, ve které se řeší nočník, dala světu památnou větu „Bing udělal bobek.“ Tento triumfální oznam o úspěšném použití toalety rozesmál i pobouřil řadu rodičů – pro jedny roztomilá připomínka, že se dá slavit i bobek v nočníku, pro jiné důkaz, že seriál zabíhá do příliš detailních reálií rodičovského života. Scéna s Bingovým nadšeným výkřikem ovšem koluje po sociálních sítích a stala se tak trochu meme.

Podobně legendární je Bingovo věčné „Pospěš si, Flope!“, jímž komanduje svého malého poručníka. Mnoho otců a matek už zažilo, že jim potomek tuhle frázi zopakoval – samozřejmě tím vyšším, ufňukaným tónem – a dožadoval se okamžité pozornosti.

Nelze opomenout ani bizarní detaily, které baví dospělé možná víc než děti: pantofláč Pando, kamarád pandík, který si systematicky sundává kalhoty, jakmile si jde hrát (všimli jste si? v každém dílu, jakmile dorazí na hřiště, letí kalhoty dolů – nikdo to nekomentuje, asi standard).

Nebo všudypřítomná symbolika nočníků a toalety – na místním koupališti mají ceduli „Nenočte do brouzdaliště“ s obrázkem králíčka čurajícího do vody, což je očividně mířeno právě na Binga, experta na podobné nehody. Tyhle drobné vtípky a podivnosti neunikly bdělému oku rodičů a často je probírají online se špetkou škodolibé radosti – konečně něco, co v Bingovi zabaví i je!

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bing_(TV_series)

https://www.man-vs-baby.co.uk/?p=412

https://www.denofgeek.com/tv/cbeebies-making-sense-of-the-bing-bunny-universe/

https://uk.bingbunny.com/bing-story

https://sleepdecorated.wordpress.com/2015/05/27/the-mystery-of-bing-bunny/

https://bing-bunny12.fandom.com/wiki/Bing_(TV_series)

https://www.csfd.cz/film/408104-bing/prehled/