Článek
Sanfranciská čtvrť Glen Park, 1. října 2013. V tamní malé veřejné knihovně sedí u stolu nenápadný mladý muž a soustředěně hledí do svého notebooku. Náhle k němu přistoupí žena od vedlejšího stolku a ostře vykřikne: „Už tě mám dost!“
Vzápětí se vrhne po jeho notebooku a vyrve mu ho z rukou. Zaskočený muž vyskočí a snaží se počítač zachytit. Vtom se zvedají i další dva „návštěvníci“ a během okamžiku ho přitlačí ke zdi. Jeden z nich vytahuje pouta a spoutává mu ruce za zády.
Vzápětí si trojice zdánlivých čtenářů svléká bundy a na jejich tričkách se objeví nápis FBI. Krátká scénka, kterou zpočátku nechápala ani knihovnice, tak končí nasazením pout – a svědci ji později přirovnají k akčnímu filmu.
Zatčeným je devětadvacetiletý Ross William Ulbricht, dopadený přímo nad svým otevřeným laptopem. Podle vyšetřovatelů stál právě on v čele internetového černého trhu s drogami zvaného Silk Road, kde vystupoval pod přezdívkou Dread Pirate Roberts.
Během necelých tří let dokázal tento absolvent fyziky vybudovat anonymní online tržiště, přes které protekly nelegální obchody v hodnotě stovek milionů dolarů – a právě tím na sebe nakonec přivolal pozornost amerických federálních úřadů.
Internetový trh s drogami bez kontroly státu
Ross Ulbricht pocházel z Texasu a už během studií ho nadchla myšlenka skutečně svobodného trhu s minimální rolí vlády. Na univerzitě se zapojil do libertariánského spolku a obdivoval například prezidentského kandidáta Rona Paula.
V červenci 2010 zveřejnil na svém profilu článek nazvaný Thoughts on Freedom (Úvahy o svobodě), v němž vyložil přesvědčení, že státy příliš omezují osobní i ekonomickou svobodu a společnost by měla být co nejvíc decentralizovaná. Své vize se rozhodl přenést do praxe na internetu. Později napsal, že „vytváří ekonomický simulátor, který lidem umožní zkusit si žít ve světě bez systematického použití násilí“ – tedy bez zásahů státu.
Koncem roku 2010 začal Ulbricht pracovat na webových stránkách, které pojmenoval Silk Road (Hedvábná stezka). Už v digitálním deníku z té doby si poznamenal, že jeho cílem je „vytvořit web, kde si lidé mohou anonymně koupit cokoliv, aniž po nich zůstane jakákoliv stopa“.
Na začátku roku 2011 své internetové tržiště spustil a aby ho nastartoval, sám vložil do nabídky první položku: dávku vlastnoručně vypěstovaných psychoaktivních hub. Silk Road fungoval v utajené části internetu – byl dostupný pouze přes šifrovanou síť Tor – a platby probíhaly ve virtuální měně bitcoin. Kupující i prodávající tak zůstávali v anonymitě a mimo dosah úřadů.
Zpočátku ovšem o novém tržišti vědělo jen pár lidí a obchody váznuly. Ulbricht si proto začal dělat reklamu pod falešným jménem. V lednu 2011 se na jednom internetovém fóru objevil vzkaz od uživatele s přezdívkou Altoid: „Viděl už někdo Silk Road? Je to jako anonymní Amazon.com.“
Autor připojil i návod, jak se na utajený web dostat. (Až později vyšlo najevo, že tuto nenápadnou samoreklamu šířil sám Ulbricht.) Zájem postupně rostl a na jaře už se na Silk Road obchodovalo se zbožím v řádu tisíců dolarů denně.
Zásadní zlom ale nastal v červnu 2011, kdy o Silk Road vyšel článek na zpravodajském webu Gawker s titulkem „The Underground Website Where You Can Buy Any Drug Imaginable“ („Podzemní web, na kterém si můžete koupit jakoukoliv drogu“). Text vzbudil obrovský ohlas – během několika dní se na Silk Road registrovaly tisíce nových uživatelů a prudce vzrostl počet nabídek i poptávky.
Kromě zvědavých zákazníků ale web upoutal také pozornost amerických činitelů. O Silk Road se začalo mluvit ve vlivných médiích a dva členové Senátu USA vyzvali úřady, aby tuto „eBay s drogami“ neprodleně vypnuly. Ulbricht si v té době dobře uvědomoval, že jeho anonymní byznys přestal být neviditelný.
„Silk Road se stane fenoménem a jednou mi o něm někdo poví, aniž by tušil, že jsem jeho tvůrcem,“ poznamenal si s jistou hrdostí v roce 2010. O rok později už ale do téhož deníku psal o úplně jiných pocitech: „Po zájmu médií a politiků prudce narostl počet uživatelů… Byl jsem psychicky vyčerpaný a teď se cítím extrémně zranitelný a vyděšený. Vláda USA, můj hlavní nepřítel, o mně ví a někteří její členové volají po mé likvidaci.“
Silk Road se rychle stal celosvětovým centrem anonymního obchodu. Prodávaly se tam převážně drogy – od marihuany a LSD přes extázi a pervitin až po heroin – ale také padělané doklady, počítačové viry či hackerské služby. Do poloviny roku 2013 se na tržišti zaregistrovalo téměř milion anonymních účtů a celkový objem transakcí dosáhl podle pozdějších obžalob zhruba 1,2 miliardy dolarů.
Ulbricht coby provozovatel získával provize z každého obchodu a údajně si tak přišel na zhruba 80 milionů dolarů. Jenže čím větší Silk Road byl, tím usilovněji po něm šly americké úřady.
Na radaru FBI
Ještě během roku 2011 rozběhlo vyšetřování Silk Road několik různých složek americké policie. Celní agenti v Chicagu začali zachytávat stále více podezřelých balíčků s drogami, které byly odesílány běžnou poštou z různých koutů světa.
Lisované tablety a dávky LSD bývaly schované v nenápadných zásilkách – třeba mezi kartony nebo v obalech od DVD – a obálky často nesly natištěné adresní štítky. To napovídalo, že nepůjde o nahodilé zásilky pro pár přátel, ale o větší síť využívající stránky Silk Road. Brzy nato se vyšetřovatelům potvrdilo, že všechny tyto drogy míří z jednoho virtuálního tržiště dostupného pouze přes síť Tor a že platby probíhají v bitcoinech.
Tradiční policejní metody ale na anonymní internetový trh zdaleka nestačily. Úřady sice pozatýkaly několik jednotlivců, kteří si přes Silk Road objednali nebo prodali drogy, ale dlouho se nedařilo zjistit, kdo vystupuje v roli správce celého webu.
Na případu proto začaly spolupracovat jednotky od protidrogových agentů až po specialisty FBI na kybernetickou kriminalitu – a pátrání dostalo krycí název Operation Onion Peeler („loupání cibule“, narážka na vícevrstevnaté šifrování Toru). Až do roku 2013 však policisté stále netušili, kde server Silk Road fyzicky běží, ani kdo se skrývá za přezdívkou Dread Pirate Roberts.
Průlom nakonec přišel z nečekané strany: prostou analýzou internetových stop. Agent amerického finančního úřadu (IRS) objevil starý příspěvek z internetové diskuse, ve kterém uživatel Altoid – stejná přezdívka, jež v lednu 2011 propagovala Silk Road – tentokrát hledal programátora a na sebe uvedl e-mailovou adresu rossulbricht@gmail.com.
Šifrovaný pseudonym se tak nečekaně propojil se skutečným jménem. Od konce roku 2012 měli agenti poprvé hmatatelného podezřelého: Ross Ulbricht, narozený 1984 v Texasu. Z databází zjistili, že jde o vzdělaného mladého muže, který dosud neměl kriminální záznam.
Ve skutečnosti se Ulbricht v roce 2012 přesunul na druhý konec země a snažil se zmizet v San Franciscu. Pronajal si pokoj v domě na 15. Avenue pod falešným jménem Josh a spolubydlícím tvrdil, že obchoduje na finančních trzích. Neměl mobilní telefon a většinu času trávil zavřený s laptopem v pokoji. Byl přátelský, ale nenápadný – jeho noví spolubydlící v něm viděli prostého tichého nájemníka, který ani zdaleka nevypadal jako hledaný „pirát“ z internetového podsvětí.
Jedna Ulbrichtova neopatrnost ho nicméně nakonec prozradila. V červenci 2013 zachytila celní kontrola balík z Kanady, adresovaný na jeho sanfranciskou adresu: zásilka obsahovala několik falešných průkazů totožnosti s různými jmény, ale se stejnou fotografií – Ulbrichtovou.
Brzy nato ho navštívili agenti z odboru vnitřní bezpečnosti (DHS), aby se na podezřelé doklady vyptali. Ulbricht vyvázl jen s varováním a zapíral, že o zásilce ví. Při odchodu si ale neodpustil troufalou poznámku, že podobné falešné doklady by si „hypoteticky mohl kdokoliv koupit na stránce Silk Road“. Pro zkušené vyšetřovatele to byla další indicie a od té chvíle nasadili Ulbrichta pod nepřetržitý dohled.
Vražda na objednávku
Zmíněná indicie přišla v době, kdy se sám Ulbricht dostal v rámci podsvětí do úzkých. Silk Road vzkvétal, ale jeho nepolapitelný šéf musel řešit i vnitřní problémy komunity – od zadržených spolupracovníků až po pokusy o vydírání. Podle pozdější obžaloby v Marylandu se tehdy Dread Pirate Roberts odhodlal dokonce k násilnému řešení. V lednu 2013 si měl najmout zabijáka na odstranění jednoho z moderátorů Silk Road, o kterém se domníval, že zpronevěřil peníze.
Za „zakázku“ údajně zaplatil v bitcoinech v přepočtu kolem 40 tisíc dolarů. Nájemným vrahem měl být člen motorkářského gangu v Kanadě – ve skutečnosti ale komunikoval s utajeným agentem. Vyšetřovatelé fingovali důkaz, že byl cíl skutečně zavražděn, a Ulbricht poté v chatové zprávě reagoval: „Trochu mě to znepokojilo, ale jsem v pohodě… V takových věcech nejsem zběhlý.“ Dodal také, že si nemyslí, že udělal něco špatného.
O několik týdnů později jednal Dread Pirate Roberts o „odstranění“ další osoby. Tentokrát šlo o uživatele, který pod přezdívkou vyhrožoval zveřejněním identity obchodníků ze Silk Road, pokud mu nepřijde výkupné. I v tomto případě však Ulbricht navázal kontak s nastrčeným agentem a vše zůstalo jen u plánů.
Zatčení v knihovně Glen Park
Na podzim 2013 už měli vyšetřovatelé dost indicií, aby požádali o zatykač na Rosse Ulbrichta. FBI a další složky se rozhodly zasáhnout ve chvíli, kdy bude podezřelý přihlášený do administrace Silk Road – tak, aby nestihl počítač zamknout.
Dne 1. října 2013 dostali agenti informaci, že Ulbricht sedí s laptopem v knihovně čtvrti Glen Park. Následovala bleskově naplánovaná akce, při níž ho v tichosti obklopili a fingovanou scénou odvedli jeho pozornost od počítače. Během několika vteřin byl Ulbricht spoutaný a jeho odemčený notebook zajistěný.
Na Ulbrichtově počítači zajistila FBI klíčové důkazy. Tvůrce Silk Road si totiž vedl podrobný elektronický deník, kde popisoval vznik a rozvoj svého webu, strategie obchodu i vlastní obavy z odhalení. Nechyběly ani záznamy chatů, v nichž Dread Pirate Roberts řešil každodenní provoz s anonymními kolegy.
V počítači navíc byla uložena elektronická peněženka se zhruba 144 tisíci bitcoiny (tehdy v hodnotě asi 28 milionů dolarů). Policie také zabavila Ulbrichtův externí disk se zálohami a telefony. Ještě téhož měsíce americké úřady oficiálně uzavřely stránky Silk Road a zveřejnily informaci, že dopadly jejich zakladatele.
Ross Ulbricht čekal na soud ve vazbě. Případ převzalo Federální zastupitelství v newyorském South District, kde už od poloviny 2013 běžela vlastní operace k odhalení Silk Road. Vyšetřovatelé měli díky zajištěným datům dost důkazů, aby prokázali Ulbrichtovu hlavní roli v celém obchodu.
Doživotí
Koncem ledna 2015 stanul Ross Ulbricht před porotou federálního soudu na Manhattanu. Obžaloba ho vinila z rozsáhlého internetového obchodování s narkotiky, zločinného spiknutí, praní peněz a také z hackerských aktivit (na Silk Road se nabízely i návody a služby pro počítačové útoky).
Ulbricht se u soudu k založení Silk Road přiznal, ale tvrdil, že později předal řízení webu jiným lidem a sám už byl jen „obětním beránkem“, kterého skutečný Dread Pirate Roberts využil, aby unikl. Žádné jiné podezřelé však obhajoba nepředložila a porota této verzi neuvěřila.
V průběhu třítýdenního procesu představili žalobci detailní elektronické důkazy z Ulbrichtova zabaveného laptopu. V počítači nalezený deník a soubory obsahovaly celé zázemí Silk Road – od počátečních plánů přes přehledy příjmů až po záznamy Ulbrichtovy komunikace s uživateli a asistenty.
Právě tyto dokumenty nejvíce zlomily obhajobě vaz. Vyšetřovatelé například ukázali porotě záznam chatů, ze kterých vyplynulo, že anonymní správce Silk Road komunikoval s ostatními vždy z účtu označeného DPR, a zároveň se v zařízení našly Ulbrichtovy osobní fotografie a nákresy.
Nepřímé důkazy – jako svědectví některých zatčených překupníků – tak byly podpořeny přímo daty z Ulbrichtova počítače. Porota nakonec v únoru 2015 uznala Rosse Ulbrichta vinným ve všech sedmi bodech obžaloby.
Při slyšení o výši trestu předložila obhajoba přes sto dopisů od rodiny a přátel, kteří mladého muže podporovali. Připomínali, že Ulbricht sám drogy neprodával ani nevyráběl a že šlo o prvního odsouzeného za podobný případ, který neměl v minulosti obdoby.
Soudkyně Katherine Forrestová však tyto argumenty nevyslyšela. 29. května 2015 vynesla výjimečně přísný rozsudek: dva doživotní tresty plus dalších 40 let vězení, bez možnosti podmínečného propuštění. „Ulbricht byl drogový dealer a vydělával na lidské závislosti,“ uvedl státní zástupce Preet Bharara.
Ulbrichtovi právníci se proti verdiktu odvolali, avšak odvolací soud v roce 2017 rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud USA následně odmítl případ projednat. Ross Ulbricht tak zůstává ve vězení s doživotním trestem, proti němuž už se může bránit jen žádostí o prezidentskou milost.
Zdroje:
https://www.sfgate.com/news/article/alleged-online-drug-kingpin-arrested-at-sf-library-4863306.php
https://www.cbsnews.com/sanfrancisco/news/witnesses-describe-arrest-of-alleged-drug-kingpin-inside-sf-library/
https://www.wired.com/2015/01/heres-secret-silk-road-journal-laptop-ross-ulbricht/
https://www.theguardian.com/technology/2015/jan/21/alleged-silk-road-operator-ross-ulbricht-digital-journal-laptop
https://www.theguardian.com/technology/2013/nov/10/silk-road-internet-market-illegal-drugs-ross-ulbricht
https://www.washingtonpost.com/news/the-switch/wp/2015/05/29/ross-ulbricht-mastermind-behind-online-drug-market-silk-road-sentenced-to-life-in-prison/
