Tom a Jerry po rusku. Vzpomínáte na Vlka a Zajíce, kteří bavili celý východní blok navzdory cenzuře?

„Jen počkej zajíci““ – tak se u nás překládal název seriálu, který je tu s námi již od roku 1969, kdy se objevily první epizody. Vzniklo jich jen něco přes dvacet (první 1969 a poslední 2017) a přesto dokázaly generacím dětí (a dospělých!) vehnat úsměv na rty. Srovnání s Tomem a Jerrym se nabízí samo – jen místo roztomilé myšky a nepříliš chytrého kocoura tu máme rošťáka Vlka a andělsky šikovného Zajíce. Série se stala legendou, kterou čas od času stihla i pachuť cenzurních zásahů nebo zákaz vysílání.

„Byl to pro Rusy fenomén, jako by nám chtěli ukázat: Takhle se dělá animovaná groteska, soudruzi!“

V dobových reáliích se prý v roce 1969 rozhodli v Sovětském svazu, že zareagují na Disneyho – a dovalí se ohromné státní dotace pro Soyuzmultfilm - což bylo filmové studio zaměřené na animaci. Výsledkem byl seriál, který je dnes synonymem ruského dětství.

Seriál definovali dva charaktery:

Vlk (Волк) – uřvaný, potřeštěný, nevychovaný, roztřesený šílenec s cigaretou v koutku. Nešetří nic a nikoho, působí jako flákač, kdysi inspirovaný existencí reálného „chlapíka s dlouhými vlasy, vyvaleným pupkem a cigárem“, kterého režisér spatřil kdesi na ulici.

Zajíc (Заяц) – zdánlivě roztomilý, modrooký s růžovými tvářičkami, spořádaný miláček. Ve skutečnosti vždy uteče, nikdy se nenechá nachytat.

Se zajícem a vlkem si autoři (např. humoristé Aleksandr Kurlyandsky, Arkady Khait atd.) pohráli tak, aby to připomínalo ruské pohádky. Jenže výsledek byl spíš bláznivý – spousta gagů, honiček, posměšků. A publikum to milovalo.

„Na počátku jsme chtěli i lišku a kohouta!“

Tak vyprávěli tvůrci – nakonec zvítězila vlčí primitivnost a zaječí mazanost, protože to prý skvěle sedělo do humoru, který chtěli autoři vyjádřit.

Tvůrci se nebáli otevřeně „zrcadlit“ běžný život – hromady paneláků, reálie sportovních hal, pochybné hudební festivaly, a do toho šibalský Zajíc.

Takhle se tvořila legendární satira: nebyla sice politická, přesto (nebo právě proto) všichni Sověti chápali, že Vlk symbolizuje chaos a Zajíc je „slušňák“ – a celé to dohromady odráží každodenní realitu.

„Měli jsme tu prototyp věčných chuligánů,“ psali kritici, „…a dělníků, co se honí za intelektuály…“ Výmluvné a přece nadčasové.

Tvůrce Felix Kamov odešel do Izraele – což byl ve své době téměř zločin – a seriál byl krátce zakázán.

Jenže do věci se vložili ti nejvyšší: Podgorny (předseda Prezidia Nejvyššího sovětu) se prý ptal, co se stalo s oblíbenou groteskou. A herci z týmu vysvětlili, že jeden scénárista emigroval. „Ale vždyť zbytek týmu zůstal!“ znělo z Kremlu. A zakázaný seriál se radostně vrátil.

Úplně původně chtěl režisér do role Vlka Vladimira Vysockého, slavného barda s chraplákem. Jenže cenzura řekla ne. Nakonec se Vlkem stal Anatolij Papanov.

Často se objevují střípky tehdejší hudební scény: např. sovětská hvězda Allа Pugačova, západní Bill Haley, maďarská skladba Vízisí (Water Skis) v úvodu. A vtip – hned v prvním díle Vlk hvízdá melodii Vysockého (byl to takový malý vzdor a poklona cenzurovanému umělci).

Popularita Vlka a Zajíce raketově stoupla, a tak se v 70. a 80. letech objevili v mini „reklamách“:

Na jednu stranu to znělo jako degradace na marketing, na druhou stranu fanoušci jásali: oblíbené postavy i mimo hlavní seriál.

V roce 2012 se internetem šíří fáma, že kvůli novému zákonu (chránícímu děti před závadným obsahem) bude seriál označen jako 18+ (!), a tedy vysílán až po 23. hodině. Důvod? Násilí, kouření, potyčky…

Následovala bouře v ruských médiích, spousta lidí volala: „To je kultovní dílo, nedovolíme jej cenzurovat!“ Nakonec se ukázalo, že šlo o chaos: cenzurovaný film byl nějaký jiný, jmenoval se shodou okolností podobně. Nu, pogodi uniklo s klidem a dál se vysílá i pro děti – byť tam Vlk šlukuje cigaretu.

Jak to dopadlo? V originálních 16 epizodách (1969–1986) jsou prostě nezapomenutelní. Další díly z 90. a 2000+ už tak ceněné nebyly – zemřeli původní dabéři, měnili se režiséři. Ale pro spousty lidí navždy zůstane tento seriál střípkem dětství.

Dnes se doporučuje i studentům ruštiny – je tam málo dialogů, spousta hudby, a magická nostalgie.

„Nu… Pogodi!“ – a Vlk letí střemhlav do další pasti.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jen_počkej,_zajíci!

https://plus.rozhlas.cz/animoval-pohadky-i-propagandu-proslavil-ho-serial-jen-pockej-zajici-pred-90-lety-6515532

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/serial-jen-pockej-zajici-prezil-veskere-historicke-zmeny-a-stale-se-tesi-popularite-169609

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-jen-pockej-hrozi-vlk-zajicovi-uz-padesat-let-40266311