Článek
Jedna kultovní role, celoživotní nálepka a tragický konec. Michal Hejný byl v roce 1971 šestnáctiletý kudrnatý kluk s brýlemi, když si zahrál postavu Čendy Bujnocha – jednoho z trojice školních uličníků – ve filmové pohádce Dívka na koštěti.
Díky této jediné roli se nesmazatelně zapsal do paměti diváků. Osobně ale Hejný prožil bouřlivý, mnohdy osamělý život plný zvratů. Z nadaného mladíka z vědecké rodiny se mohl stát hvězdou své generace, jenže doba a jeho povaha mu nebyly nakloněny.
Emigroval za svobodou a za svými sny, dokonce okouzlil samotnou Barbru Streisand. Nakonec však zemřel daleko od domova, zapomenutý a opuštěný.
Rošťák před kamerou i za ní
Režisér Václav Vorlíček obsazoval do Dívky na koštěti trojici pubertálních darebáků, kteří ve filmu trápí čarodějnickou učnici Saxanu. Na rozsáhlý konkurz přišel i patnáctiletý Michal Hejný – a okamžitě zaujal. „Jakmile jsem ho uviděl poprvé, hned mi pro tu roli padl do oka. S Krausem a Zavřelem vytvořili skutečnou partu raubířů.
Zlobili i mimo natáčení… Pak zmizel do světa a už jsme se neviděli. Bohužel měl dost těžkej osud,“ vzpomínal později režisér Vorlíček. Hejného filmovými parťáky byli o rok starší Vlastimil Zavřel (představitel Bohouše Adámka) a o dva roky starší Jan Kraus (Miky Rousek).
Natáčení se tak neslo ve znamení klukovin a bujarých radovánek, přestože Hejnému bylo jen šestnáct. „Byli jsme jak utržení ze řetězu! Za pár dnů jsme propili a prohráli v kartách všechno včetně diet, co jsme na dobu filmování dostali,“ přiznal Vlastimil Zavřel po letech.
Zavřel s Krausem prý svého mladšího kolegu trochu „pošťuchovali“: „Když jsme šli na koupaliště, hodili jsme ho do vody a tři hodiny jsme ho nepustili ven,“ zavzpomínal s úsměvem Zavřel. Michalovi tak mezi staršími kamarády občas připadla role terče jejich klukovských šprýmů.
Navzdory legráckám během natáčení nebyl Michal Hejný žádný otloukánek. Měl přirozenou autoritu talentovaného showmana a před kamerou zazářil. Z trojlístku mladých herců však byl veřejnosti nejméně známý – diváci si pamatovali spíše Krause (dnes populárního moderátora) či Zavřela (dodnes obsazovaného herce).
Jeho Čenda Bujnoch – „kudrnatý rošťák s brýlemi“ – si i tak získal oblibu publika. Nikdo tehdy netušil, že pro talentovaného mladíka to bude první a zároveň poslední velká filmová role.
Rebel bez příčiny?
Úspěch ve filmu mohl být pro Michala odrazovým můstkem k zářivé kariéře. Učitelé mu skutečně předpovídali velkou budoucnost a leckdo přirovnával jeho komediální talent k legendárnímu Jiřímu Hrzánovi. Hejný pocházel z intelektuální rodiny – otec Slavomil Hejný byl významný botanik a matka Liselotte Teltscherová uznávaná bioložka.
Michal však byl odmala „neřízená střela“ a v rodině vědců působil jako kukaččí mládě – všude bylo plno jeho klukovských průšvihů. Měl zároveň umělecké vlohy: krásně zpíval a dokonale napodoboval písně Barbry Streisand, kterou zbožňoval. Nikoho tedy nepřekvapilo, že si v patnácti podal přihlášku na pražskou konzervatoř.
Na Státní konzervatoři v Praze vydržel dva roky a poté – stejně jako spolužačka Simona Stašová – přešel na DAMU. Právě tehdy se jeho cesty protnuly s rodinou Stašových-Bohdalových. Herečka Jiřina Bohdalová (Simona Stašová je její dcera) mladého Michala doučovala na talentové zkoušky.
„Když ho máma uviděla, hned mu přisoudila roli Chlestakova z Gogolova Revizora. Smály jsme se od srdce, když nám předváděl celý monolog, a věděly jsme, že zkoušky udělá, protože byl moc dobrý,“ líčila Simona Stašová, jak její maminka rozpoznala Michalův komediální talent.
Hejný byl skutečně přijat – jenže vysokou hereckou školu nedokončil. Mladý bohém totiž narazil na přísný komunistický řád školy. Podle pamětníků měl rebelskou povahu a dostal se do sporu s jednou z profesorek, ortodoxní komunistkou Světlou Amortovou, což vyústilo v jeho vyloučení z DAMU. Oficiální záznamy důvod jeho odchodu nepotvrzují, ale hovořilo se o tom, že Michal byl pro totalitní akademické prostředí „příliš nonkonformní“.
Po nuceném konci studií zamířil Hejný do regionálního divadla. Dvě sezóny působil v Severomoravském divadle v Šumperku, kde sbíral profesionální zkušenosti, ale vysněná nabídka z filmu či velkého pražského divadla nepřicházela. Píše se polovina 70. let, normalizace je v plném proudu a někdejší dětský filmový „rošťák“ začíná pociťovat tíseň nesvobodné atmosféry.
Navíc i jeho soukromá identita byla pro tehdejší společnost problém – jak potvrdili přátelé, Michal Hejný byl homosexuál. V komunistickém Československu bylo slovo gay téměř tabu a mnoho lidí s menšinovou orientací čelilo odsudkům. Touha po svobodě – tvůrčí i osobní – proto Michala nakonec přivedla k zásadnímu rozhodnutí.
V létě 1978 se ve svých 23 letech rozhodl emigrovat. Dostal od státu vzácný devizový příslib, oficiálně vycestoval na dovolenou do Itálie a už se nevrátil. Krátce pobýval v Římě a poté se přesunul za oceán. „Nechtěl být zesměšňován, a tak odešel,“ potvrdila Simona Stašová, že se Michal raději vydal hledat štěstí do Ameriky než žít v dusném režimu doma.
Americký sen
V USA čekal na Michala Hejného zpočátku opojný pocit svobody. Bez jazykové bariéry – díky mimořádnému nadání se domluvil šesti jazyky – se rychle rozkoukal. Dostal se dokonce na prestižní hereckou školu Lee Strasberg Theatre and Film Institute v New Yorku. Konečně mohl naplno rozvinout svůj talent, navíc daleko od komunistické cenzury.
Jenže skutečnost za mořem byla tvrdá: studia u Strasberga sice zahájil, ale nedokončil je. Brzy zjistil, že prorazit v americkém showbyznysu není snadné – a zřejmě také ztratil motivaci dál se herectví věnovat.
Jak s odstupem sám poznamenal, herectví pro něj možná bylo spíše prostředkem útěku před komunisty než celoživotním posláním. Když školu opustil, hereckou kariéru tím definitivně vzdal.
Přesto se Michalovi v Americe splnil jeden životní sen, o kterém snil od klukovských let. Jako vášnivý milovník Barbry Streisand si přál setkat se se svým idolem – a právě k tomu v USA došlo. Osobně se potkal s Barbrou Streisand a dostal příležitost předvést jí svůj pěvecký um.
Michal nezaváhal a zazpíval Streisand její vlastní píseň „People“ z muzikálu Funny Girl přímo před ní. Svým dokonalým přednesem prý slavnou zpěvačku naprosto nadchl. Streisand mu nadšeně předpověděla zářnou kariéru v šoubyznysu. V tu chvíli se zdálo, že Michal Hejný má v Americe dveře otevřené.
Jenže osud měl jiné plány. Michal sice okusil hvězdnou přízeň svého idolu, skutečný průlom v USA však nepřišel. Poté, co zanechal herectví, živil se všelijak. Do vlasti se poprvé vrátil až po roce 1989, kdy padl komunistický režim. Krátce po revoluci začal pendlovat mezi USA a Českem – a dokonce znovu využil svůj talent v oboru.
Jako vynikající lingvista pracoval na překladech textů pro uvádění amerických muzikálů v Praze. Zdálo se, že by se mohl v nové době uplatnit jako překladatel a dramaturg. Jenže i tahle naděje vzala za své.
Samota v exilu
Na počátku 90. let zasáhla Michala Hejného osudová rána. Během pobytu v Americe se nakazil virem HIV, který v té době představoval prakticky rozsudek smrti. Nemoc se u něj posléze rozvinula v AIDS.
Panovala tehdy malá informovanost o přenosu HIV a mnozí lidé propadali zbytečnému strachu. Někteří dřívější přátelé se Michalovi začali vyhýbat, leckdo se dokonce zdráhal podat mu ruku. „Když se do Prahy doneslo, že Hejný dostal AIDS, nikdo ze známých se s ním nechtěl setkat a ani já jsem neměla odvahu,“ přiznala po letech Simona Stašová.
Právě Stašová patřila k blízkým kamarádům z mládí – o to výmluvnější bylo, že i ona sama měla obavy. Michal Hejný jí tehdy napsal dopis s prosbou, zda by za ní nemohl přiletět do Česka. Simona však byla v té době těhotná, čekala své dítě, a bála se o jeho zdraví.
S těžkým srdcem proto nabídku setkání odmítla. „Odpověděla jsem slušně, že za mnou bohužel ne, jelikož čekám v sobě nový život, a ať se na mě nezlobí,“ popsala herečka dilema, které prožívala. To bylo naposledy, co spolu komunikovali.
Michalova poslední léta v USA byla poznamenána izolací. Prožíval jedno zklamání za druhým. Navzdory své dřívější životní energii chřadl a zůstával úplně sám. Nemoc postupovala a lék neexistoval.
Zemřel dne 22. října 1996 ve městě Oneonta ve státě New York. Bylo mu pouhých 41 let. Jeho odchod tehdy v Česku proběhl skoro bez povšimnutí – bývalý dětský herec žil příliš dlouho v exilu a média věnovala pozornost jiným tématům.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Hejn%C3%BD
https://www.svetzeny.cz/celebrity/ulicnik-bujnoch-ze-saxany-michal-hejny-zemrel-na-nevylecitelnou-nemoc-predtim-si-splnil
https://cnn.iprima.cz/show-time/michal-hejny-rostak-ze-saxany-po-nataceni-emigroval-do-usa-zemrel-na-aids-475405
https://www.krajskelisty.cz/praha/26721-notoricky-prusvihar-okouzlil-i-streisandku-kam-se-ztratil-kudrnaty-kluk-z-divky-na-kosteti-tajnosti-slavnych.htm
https://www.kroniqa.cz/zemrel-sam-a-zapomenuty-michal-hejny-†41-alias-cenda-bujnoch-se-nemel-ke-komu-vratit-znami-se-od-nej-odvratili/
