Walt Disney a jeho úžasný plán, díky kterému získal svoje „vlastní město“ na území Floridy

Místní farmáři a majitelé půdy si mnuli ruce nad nečekanými prodeji, ale zároveň kroutili hlavou: kdo proboha skupuje tisíce akrů mokřadů plných komárů a aligátorů? Nikdo tehdy netušil, že v pozadí stojí sám Walt Disney se svým přísně tajným plánem vybudovat zde pohádkové království – budoucí Walt Disney World. Jeho důmyslná operace plná nastrčených firem, utajených agentů a úmyslně rozdrobených nákupů vstoupila do dějin jako jeden z nejgeniálnějších (a nejkontroverznějších) podnikatelských tahů 20. století.

V roce 1955 otevřel Walt Disney svůj první zábavní park Disneyland v kalifornském Anaheimu a sklidil obrovský úspěch. Brzy však zjistil, že mu jediný Disneyland nestačí – zejména když většina Američanů žila na východ od Mississippi a do Kalifornie se jen tak nedostala.

Walt chtěl přivést kouzlo Disneyho světa i na východní pobřeží. Zároveň ho trápilo, že okolí kalifornského parku nekontrolovaně zaplnily laciné motely a obchody, které kazily atmosféru jeho vysněného světa. Potřeboval mnohem větší území, kde by mohl vládnout pevnou rukou a zabránit nežádoucí zástavbě kolem. A tak se zrodila myšlenka druhého, ještě velkolepějšího „Disneylandu“ – tentokrát na východě USA.

Disney pověřil tým odborníků, aby vytipovali ideální lokaci. Padala různá jména – například Niagarské vodopády či oblasti poblíž velkých měst. Volba nakonec padla na střední Floridu. Na přelomu let 1963–64 Walt osobně inkognito procestoval několik lokalit a právě Florida ho okouzlila.

V hustých porostech borovic a cypřišů poblíž Orlando zahlédl budoucnost: rozlehlé, levné pozemky na křížení důležitých silnic, s celoročně teplým klimatem a nedaleko letecké základny (budoucího mezinárodního letiště). Dne 22. listopadu 1963 – v den, kdy Amerika oplakávala zavraždění prezidenta Kennedyho – přelétal Walt Disney v soukromém letadle nad floridskými močály.

Když z okénka uviděl místo, kde se právě stavěla dálnice I-4 a křížila se s hlavní státní silnicí (Florida Turnpike), údajně se spokojeně usmál a pronesl: „Tohle je to místo – Florida.“ Levná bažina uprostřed ničeho se v jeho mysli proměnila v perfektní základ pro nový svět zábavy.

Jenže Walt moc dobře věděl, že od nápadu k realizaci vede trnitá cesta. Kdyby veřejnost či konkurenční developeři zjistili, že právě on – světoznámý tvůrce Disneylandu – skupuje pozemky u Orlanda, ceny by vystřelily vzhůru a spekulanti by mu půdu vykoupili před nosem.

Disney proto rozhodl, že celý projekt musí proběhnout v naprostém utajení. Ještě v roce 1963 svolal úzký okruh důvěryhodných manažerů a nastínil tajný plán s krycím názvem „Project X“: během následujících několika let potají vykoupit tisíce akrů floridské půdy, aniž by kdokoli odhalil, kdo za tím stojí.

Walt Disney se tak pustil do utajené operace, která jako by vypadla z pera špionážního románu. Aby udržel svůj záměr pod pokličkou, vymyslel sofistikovaný systém krytí. Klíčových bylo jen pár zasvěcených osob – Waltův bratr Roy O. Disney a několik vedoucích pracovníků – a všichni složili přísahu mlčenlivosti. Navenek však museli sehrát dokonalé divadlo, které zmátne majitele půdy i zvědavé novináře. Jaké triky použili?

Disney založil nebo využil celou řadu fiktivních firem s nenápadnými názvy, přes které skrytě nakupoval pozemky. Tyto papírové společnosti – například Latin American Development & Management Corp., Tomahawk Properties Inc., Reedy Creek Ranch Lands či vtipně pojmenovaná M.T. Lott Real Estate („Empty Lot“, tedy prázdný pozemek) – měly vzbudit dojem, že různí nesouvisející investoři postupně kupují půdu každý za sebe.

Ve skutečnosti všechny ovládal Disneyho tým. Když jedna firma skoupila větší kus území a začalo to být nápadné, okamžitě nastoupila další společnost s jiným jménem. Cílem bylo, aby soustavné nákupy v jedné oblasti působily jako náhoda, ne promyšlená akce jedné korporace.

K samotnému vyjednávání s majiteli pozemků Disney najal důvěryhodné prostředníky. Hlavní postavou se stal firemní právník Bob Foster, který byl vyslán na Floridu jako „tajný agent“ celého projektu. Foster vystupoval pod falešným jménem Robert Price – změnil si příjmení, aby jeho spojení s Disneyho společností nešlo vysledovat v registrech.

Dokonce se naučil dokonale využívat legendu: procvičoval si jižanský přízvuk a studoval místopis, aby zapadl mezi místní a neprozradil ho cizí původ. (Přesto málem pohořel, když se jednou prořekl a špatně vyslovil název města Kissimmee – místo správného „Kis-sim-ee“ řekl „Kiss-a-mi“, čímž vzbudil podezření pumpaře, že není místní.

Rychle se poučil: „První pravidlo mise – hodně se ptát, málo mluvit.“) Do akce se zapojil i sám Waltův bratr Roy Disney, který při cestách na Floridu používal jméno Roy Davis (podle iniciál na svých zavazadlech). Celá operace tak probíhala jako přísně utajená hra rolí – Disneyho lidé jednali v utajení, jakoby byli běžní obchodní zástupci zastupující anonymní investory.

Disneyho tým šel tak daleko, že úmyslně mystifikoval veřejnost o směru svých cest a záměrech. Právník Bob „Price“ Foster nikdy nelétal z Los Angeles na Floridu přímo – vždy dělal zastávky jinde, například v St. Louis. Brzy se po Floridě roznesla zaručená zpráva, že záhadným kupcem pozemků je letecký koncern McDonnell Aircraft z Missouri (který sídlil v St. Louis).

Jiný Disneyho spolupracovník, realitní poradce Roy Hawkins, zase při dovolené v Seattlu posílal přátelům na Floridě pohlednice s motivy továrny Boeing – a během pár dnů místní fámy označily za kupce firmu Boeing! Všechny písemnosti a interní zprávy k projektu navíc nesly jen krycí označení a kódy. Disney neponechal nic náhodě: snažil se odvést pozornost všemi možnými způsoby, zatímco potají přibývaly smlouvy o koupi pozemků.

Rok 1965. Už více než rok probíhají na katastrálním úřadě v Orlandu neobvyklé transakce: desítky pozemků mění majitele. V oblasti kolem okresů Orange a Osceola dochází k masivním výkupům půdy. Místním novinám to samozřejmě neuniklo – titulky hlásají například „Zaplatili 1,5 milionu dolarů za bažinu!“ nebo „Prodány další velké pozemky: nový závod přinese 5 000 pracovních míst“. Floridští politici i občané spekulují: chystá se snad v kraji nějaká obří investice? Kdo je onen „tajemný neznámý“, jak novináři překřtili neznámého investora, který skupuje zemi a mlčí?

Fámy bují na všech úrovních. Když nastrčené firmy skoupily už tisíce akrů, lidé začali tušit, že to nebude jen tak. Jméno M.T. Lott na kupních smlouvách vzbuzovalo pozdvižení – vypadalo až příliš žertovně na skutečného člověka. Šuškalo se, že pozemky možná skupuje vládní agentura pro vesmírný program NASA, která rozšiřuje nedaleké Kennedyho vesmírné středisko.

Jiní tvrdili, že v tom má prsty automobilka Ford plánující nový závod. Padala jména jako miliardář Howard Hughes či dokonce rodina Rockefellerů. A ano, padlo i jméno Walt Disney – koneckonců právě on nedávno v New Yorku na Světové výstavě představil futuristické atrakce a mluvilo se o tom, že by mohl něco velkého chystat. Ale představa, že by slavný Disney stavěl svůj pohádkový park uprostřed floridských močálů, zněla většině lidí absurdně. Novináři proto pátrali dál jinde.

Reportéři lokálních listů byli neúnavní a všeteční. Zvláště jistý Charlie Wadsworth z Orlando Sentinel pravidelně ve své rubrice nadhazoval nové a nové teorie o „záhadném investorovi“ a slídil po každé stopě. Disneyho právník Bob Foster později vzpomínal, že před dotěrnými novináři doslova utíkal zadními dveřmi.

Když Wadsworth nečekaně vpadl do kanceláře realitní firmy, která pro Disneyho pracovala, Foster byl prý bleskově strčen do skříně mezi kabáty, aby ho novinář nezahlédl! Taková byla míra utajení a opatrnosti – šlo o vše a prozrazení by celý plán zhatilo.

Na podzim 1965 už Disneyho lidé dotahovali nákupy do finále. Během necelých dvou let získali opce či přímo vlastnictví k více než 27 000 akrům půdy (to je přes 11 000 hektarů – území zhruba tak velké jako je kompletní plocha Olomouce). Walt Disney měl v kapse většinu potřebných pozemků a chystal se s podporou floridského guvernéra vše konečně oznámit veřejnosti. Jenže realita předběhla plány: pravda vyšla najevo nečekaně o pár týdnů dříve zásluhou všímavé novinářky.

V říjnu 1965 pozvala Disneyho firma skupinu novinářů z celých USA do Kalifornie na tiskovou akci v Disneylandu (zřejmě aby odvedla pozornost a získala si média na svou stranu před budoucím oznámením). Mezi pozvanými byla i Emily Bavar, reportérka a editorka z listu Orlando Sentinel, kterou floridské fámy velmi zajímaly.

Tahle reportérka se odvážila přímo zeptat Walta Disneyho tváří v tvář: „Jste to vy, kdo tajně skupuje ty pozemky na Floridě?“ Walt Disney se údajně pousmál a vyhnul se jednoznačné odpovědi – rozhodně to však nepopřel. Emily Bavar zpozorněla. Disneyho neurčité „eeeh, nemohu o tom nic říct“ a dokonce detaily, které jí mimoděk prozradil (třeba že až příliš dobře znal floridské podnebí a turistické statistiky), jí napověděly, že kouřová clona prosvítá a za vším opravdu bude Disney.

Bavar se vrátila do Orlando Sentinel a sepsala bombastickou reportáž. V neděli 24. října 1965 vyšlo její odhalení s palcovým titulkem na první straně: „Říkáme: Tajemný investor je Disney.“ Tím bylo tajemství veřejně prozrazeno. Následující ráno guvernér Floridy Haydon Burns – po dohodě s Disneyho společností – oficiálně potvrdil, že oním utajeným kupcem půdy je skutečně Walt Disney.

Celá Florida byla rázem na nohou. O tři týdny později, 15. listopadu 1965, pak Walt a Roy Disney osobně vystoupili na velké tiskové konferenci v Orlandu po boku guvernéra a slavnostně oznámili svůj projekt světu. Guvernér Burns jásal, že jde o „nejvýznamnější událost v historii Floridy“. Místní noviny psaly o „splněném snu“ a „ekonomické explozi“. Z pohádkových bažin prý vzejdou tisíce pracovních míst a proudy turistů – nikdo nepochyboval, že Disney promění Floridu k nepoznání.

A co na to původní majitelé prodaných pozemků? Ti najednou zjistili, že prodali zlatou slepici. Jakmile se potvrdilo, že za výkupy stojí Disney, ceny zbývající půdy explodovaly. Parcely, které ještě pár dní předtím neměly skoro žádnou cenu, se teď nabízely za astronomické částky. Zatímco Disneyho tým nakupoval v utajení za průměrnou cenu kolem $180 za akr, po prozrazení vyšroubovali spekulanti ceny o stovky až tisíce procent výš.

Okolní vlastníci rázem požadovali $1 000 i více dolarů za akr, a u strategických pozemků vystřelila cena dokonce až na neuvěřitelných $80 000 za akr! Naštěstí pro Disneyho měl většinu potřebných hektarů už zajištěnou předem – pokud někdo vyčkával s prodejem, teď mohl pohádkově vydělat, ale Waltův plán to už neohrozilo. Legendární „land grab“ (pozemkový zábor) tak byl v podstatě završen. Během osmnácti měsíců dokázal Disney skoupit tajně obrovský kus Floridy za hubičku; jakmile se provalilo, kdo za tím stojí, tržní hodnota té země přes noc vzrostla na stonásobky.

Tajná operace Walta Disneyho uspěla nad všechna očekávání. Z močálů a lesíků střední Floridy se měl narodit Walt Disney World – komplex zábavních parků, který svou velikostí i ambicí zastíní původní Disneyland. Walt Disney bohužel už v prosinci 1966 zemřel a otevření svého „Disney Worldu“ v roce 1971 se nedožil.

Jeho sen však žil dál a navždy proměnil tvář celého regionu. Orlando, kdysi ospalé město citrusových plantáží, se stalo světovou metropolí zábavy. Po otevření Walt Disney Worldu začal do Floridy proudit nepřetržitý tok turistů z celého světa. Během pár let vyrostly v okolí stovky hotelů, nové silnice, letiště v Orlandu se rozšířilo.

Z někdejšího zapadákova je dnes pulsující velkoměsto, které ročně hostí desítky milionů návštěvníků mířících za Disneyho pohádkovým světem. Co guvernér Burns v roce 1965 předpověděl, se do písmene splnilo – pro Floridu znamenal Disneyho příchod hospodářský boom nebývalých rozměrů.

Disneyho společnost navíc od státu získala mimořádné pravomoci, které nemají obdoby. Ještě před zahájením stavby totiž Disney vyjednal vytvoření zvláštního samosprávného celku s názvem Reedy Creek Improvement District. V rámci tohoto okresu – zahrnujícího celý Disneyho areál – si firma mohla de facto vládnout sama: určovat územní plány, spravovat silnice, vodu, elektřinu, bezpečnost, vydávat stavební povolení a dokonce vybírat určité daně.

Bylo to, jako by Walt Disney World byl státem ve státě. Florida na to kývla výměnou za příslib obřích investic a rozvoj regionu. Pro Disneyho to byla výhra: získal svobodu tvořit svůj svět podle sebe bez zásahů úřadů. Tato trvalá moc Disneyho korporace v srdci Floridy trvá dodnes – i když čas od času vyvolává debaty a spory o to, jestli má jedna firma mít takové výsady.

Příběh tajného výkupu floridských bažin Waltem Disneym bývá dodnes líčen se směsicí obdivu a kritiky. Na jedné straně je vyzdvihován jako geniální strategický tah – učebnicový příklad toho, jak vizionářský podnikatel přelstil trh a uskutečnil grandiózní plán.

Disney s chladnou hlavou využil legálních prostředků (fiktivních firem a anonymity) k tomu, aby předešel spekulacím a ušetřil miliony dolarů. Kdyby nejednal potají, možná by se projektu nikdy nedočkal, protože by ho finančně zruinovaly předražené pozemky. Mnozí tedy jeho postup označují za oprávněný a chytrý – prostě byznys.

Na straně druhé však zaznívá kritika morálnosti takového počínání. Oklamal Disney drobné vlastníky půdy tím, že zatajil svou identitu a skutečný účel nákupů? Připravil je o možnost prodat dráž, kdyby věděli, jak cenné jejich „bezcenné“ bažiny ve skutečnosti jsou?

Někteří komentátoři namítají, že Disneyho utajování bylo bezskrupulózní – využil informační asymetrie a malí farmáři mu prodali levně něco, co pak mělo nedozírnou hodnotu. Tento etický otazník provází Disneyho floridskou akci dodnes a čas od času se vynoří v diskusích o tom, kam až mohou velké korporace zajít.

Zastánci Waltova postupu oponují, že cílem firmy není dělat charitu, ale realizovat svůj záměr – a Disney prý jednoduše našel způsob, jak to udělat efektivně. Vždyť nakonec i prodávající dostali zaplaceno tolik, kolik tehdy za své pozemky požadovali a považovali za fér; to, že o pár let později cena vzrostla, je běžné investiční riziko.

Jisté je, že Walt Disney svým tajným floridským manévrem přepsal historii podnikání i urbanismu. Z bažiny vykoupené „za babku“ vybudoval turistický ráj a položil základ obří mediálně-zábavní říše, která dodnes dominuje regionu.

Jeho příběh ukazuje, jak dalekosáhlé důsledky může mít jeden odvážný plán – od ekonomického rozmachu celého kraje až po nekončící debaty o tom, zda účel světí prostředky. Ať už Waltův krok hodnotíme jako projev génia, nebo jako kontroverzní trik, jedno se mu upřít nedá: podařilo se mu nemožné.

Zdroje:

https://www.latimes.com/business/la-fi-disney-shell-companies-20160408-story.html

https://d23.com/we-say-its-disney/

https://www.regaloaksorlando.com/how-did-orlando-florida-become-theme-park-capital-of-the-world/

https://www.mentalfloss.com/article/28174/why-walt-disney-built-theme-park-swampland

https://worldofwalt.com/mystery-in-central-florida-disneys-secret-land-purchase-in-the-1960s.html

https://archive.org/details/realityland00